fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

67% 2179 hlasů
6.7 10 2179
film / akční, dobrodružný, fantasy, romantický, USA, , 116 min., od 12 let
Prince of Persia: The Sands of Time
Kinopremiéra v ČR 27.5.2010 v SK 20.5.2010, DVD od 6.10.2010 Magicbox

Režie:
Herci: , , , , , více...
starNastavit upozornění

V TV televize zítra HBO3 07.45, út. 20.8. Sky Movies Disney HD 22.30, čt. 22.8. Sky Movies Showcase HD 22.00



Ukázka
02:26



Epické akční dobrodružství zasazené do tajuplné Persie. Líný princ i přes váhání spojí síly se záhadnou princeznou a spolu bojují proti temným silám, aby ochránili starověkou dýku. Ta jediná může osvobodit Písky času - dar od bohů, který může vrátit čas a umožnit jejímu vlastníkovi vládnout světu.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Absolutně nepodchycená atmosféra herní série... je to "Král Škorpión" s dost brutálně přestřelenou, americkou " fake" verzí parkouru. Na druhou stranu jako samostatný film - oproštěný od licence - to zas není tak špatné, akorát ten zamerikazovaný (???) parkour mě štval... i v té hře byly uvěřitelnější věci!
Všechny komentáře k filmu 59+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka 1, Oficiální stránka 2    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Princ z Persie: Písky času

Od týmu, který přinesl trilogii "Piráti z Karibiku" na velké plátno představují Walt Disney Pictures a Jerry Bruckheimer Films film Prince of Persia: The sands of time, epické akční dobrodružství zasazené do tajuplné Persie. Líný princ i přes váhání spojí síly se záhadnou princeznou a spolu bojují proti temným silám, aby ochránili starověkou dýku, která může osvobodit dar od bohů, který může vrátit čas a umožnit jejímu vlastníkovi vládnout světu.


O filmu

<>Obrázek nenalezen<> „Moc rádi otevíráme divákům dveře do nových světů, které zatím neměli možnost prozkoumat,“ říká producent Jerry Bruckheimer. „A starověká Persie je jedním z nejúžasnějších světů vůbec. Má neuvěřitelně bohaté tradice obrazotvornosti a fantazie a my jsme se tomu ve filmu Princ z Persie: Písky času snažili složit poklonu. Točíme velkolepé a výpravné filmy jako Armageddon či Piráti z Karibiku. A Princ z Persie: Písky času mezi tyhle filmy dokonale zapadá. Ohromí diváka svou nápaditostí, velkolepostí a fenomenálními akčním scénami.“

Jordan Mechner vytvořil svou původní hru Prince of Persia v roce 1989. „Hledal jsem námět, který se do té doby ve videohrách neobjevil,“ vzpomíná Mechner. „Pionýrské doby počítačových her připomínaly v mnohém začátky světa filmu. Inspirovali jsme se již zaběhlými žánry, například klasické fantasy nebo science fiction, abychom v nich nalezli něco, co bychom mohli úspěšně aplikovat na naše nové médium.“

„Líbí se mi představa, že v podstatě sledujete zfilmovanou báji,“ komentuje Newell. „Jde o příběh, který je naprosto reálný a ojedinělý - odehrává se ve světě, který na rozdíl od toho, jak svět chápeme dnes my, není pevně svázán racionálním vnímáním a fyzikálními zákony. V tomhle filmu se dějí věci, které by se v našem světě nestaly.“

Dastan se nestal princem na základě svého původu - bylo mu to souzeno. Malý uličník Dastan, žijící v Persii šestého století - v jednom z nejmocnějších impérií, jaké kdy svět poznal - byl sirotek bez střechy nad hlavou. Když se před kapitánem perské armády zastal svého mladšího kamaráda, který se pokoušel ukrást jablko, hrozil mu vážný trest. Zachránil ho před ním vznešený král Šaraman, který rozpoznal, že je Dastanovi souzeno stát se hrdinou, a posléze Dastana sám adoptoval. Přestože však vyrůstal ve společnosti králových synů Túse a Garsíva a jeho adoptivní otec mu poskytl vzdělání, moudrost i vznešené vychování, uchoval si Dastan i jako dospívající mladý bojovník svou odvážnou a vzpurnou povahu.

„Na tomhle příběhu mě zaujala především základní myšlenka, že každý z nás v sobě ukrývá obrovský potenciál,“ říká Kingsley. „A proto jsem usoudil, že jde o velice důležitý film, zejména pro mladé lidi - aby si uvědomili, že skutečnost, že někdo žije na ulici neznamená, že má potenciál menší než někdo, kdo vyrůstal v paláci. Náš film se zaobírá tématem potenciálu dospívajícího dítěte a tím, jaká podstupuje rozhodnutí.“

Dastan, který touží dokázat ostatním, že je více než schopný bojovník, vede útok na Alamút, mírumilovné a posvátné město, v němž se podle zpráv špehů hromadí zbraně, dodávané nepřáteli Persie. Ve skutečnosti se ale v Alamútu ukrývá mnohem tajemnější a vzácnější poklad - legendární Písky času, které smrtelníkům umožňují obracet tok času. Dastan získá prastarou dýku se skleněným jílcem, která je klíčem k ovládnutí Písků času, ale král Šaraman je zavražděn a z vraždy je obviněn Dastan. Ten se tak ocitá na útěku a zoufale touží po očištění svého jména. Navzdory výhradám spojí své síly s Taminou, odvážnou mladou alamútskou princeznou, jejíž rodina strážila Písky času po celá staletí a která udělá cokoliv, aby je ochránila.

Dastan a Tamina - kteří jsou od samého počátku jako voda a oheň - jsou nuceni přežít pouť vražednou pouští i úklady ještě vražednějších nepřátel - jako například lstivého šejka Amara či afrického mistra ve vrhání nožů Sesa, ale také vysoce nebezpečné asasíny. Každý z těchto nepřátel disponuje vlastními prostředky, jak se svých protivníků navždy zbavit. Aby vypátral toho, kdo je skutečně za královu vraždu zodpovědný a zjistil, co doopravdy znamená být princem, bude muset Dastan vynaložit veškeré své úsilí a uplatnit všechny své dovednosti bojovníka. I tak by se ale neobešel bez rafinovanosti, kterou disponuje Tamina.

Podle Gyllenhaala tvůrci k fantastickému prostředí, v němž se film odehrává, přistupovali velice zajímavým způsobem. „Mike Newell a Jerry Bruckheimer přišli hned na počátku s geniálním nápadem, aby se film inspiroval skutečným světem. Mike prohlásil, že chce, aby film odrážel mentalitu perského národa v šestém století, kdy lidé věřili tomu, že se fantazie a realita mohou prolínat, že je možné najít dýku, která dokáže vracet čas a ani na chvíli nepochybovali o tom, že je něco takového možné, protože takovým věcem zkrátka tehdy lidé věřili.“

obrazek
V dobách, kdy byla evropská civilizace teprve v plenkách, stavěli mocní Peršané mohutná města a impozantní stavby po celé své rozsáhlé a mocné říši: Persepolis, Bagdád, Šúš, Pasargadae, Arg-é Bam, Isfahán. Perská říše se v dobách největší slávy rozpínala od řeky Eufrat na západě až k řece Indus na východě a od Kavkazu, Kaspického a Aralského moře na severu až po Perský a Ománský záliv na jihu. Kromě samotného Íránu zahrnovala říše území dnešního Ázerbajdžánu, Afghánistánu, Pákistánu, Turkménistánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu a východní části Turecka a Iráku a přilehlých oblastí.

Mechner se při práci na hře inspiroval dvěma zásadními díly perské literatury: Shāhnāmé, gigantické dílo, které sepsal velký básník Ferdowsi zhruba kolem roku 1000 n. l. a které je považováno za nejvýznamnější íránské literární dílo, a Tisíc a jedna noc, sbírka příběhů datujících se až do devátého století, která v sobě pozoruhodným způsobem spojuje prastaré báje a legendy Persie, Středního východu a Indie. Mechner zjistil, že může na historických základech staré Persie vytvořit alternativní svět, jehož prostřednictvím dal vzniknout novým mýtům o kultuře, která svými legendami inspirovala svět po tisíce let.

Hrdina, kterého Mechner stvořil, se dokázal pohybovat s akrobacií, která popírala gravitační zákony, ale přesto se jeho pohyby stále podřizovaly fyzikálním zákonům a lidským možnostem. „V případě Prince of Persia jsem chtěl také vytvořit postavu, která by působila opravdově - abyste například v případě, že vám nevyšel skok a někam jste spadli, dopad opravdu pocítili a bolel vás.“

Mechner nestvořil jen hru, ve které jste skákali z římsy na římsu. Mladý herní génius sám učinil obrovský skok do neprobádaného území, aby své hře mohl dodat života způsobem, jaký před ním do té doby nikdo nepoužil. „Svět hry Prince of Persia byl fascinující,“ komentuje vedoucí výroby Mike Stenson. „Působil nádherně mýticky a prvek Písků času, který se v této herní sérii objevil v roce 2003, se pro převod na filmové plátno doslova nabízel. Měli jsme pocit, že bychom měli převést základní prvky hry, ale stejně jako v případě Pirátů z Karibiku stvořit vlastní verzi příběhu, která by se tím, co nám bylo poskytnuto, pouze inspirovala. Ale domníváme se, že jsme vizi Jordana Mechnera zůstali věrní.“

Úkolem převést videoherní hit na filmové plátno byl samozřejmě pověřen režisér Mike Newell. „Mike dokáže natočit prakticky jakýkoliv film, ať už jde o Čtyři svatby a pohřeb, což je dramatická komedie, nebo o Krycí jméno Donnie Brasco, tedy drsný akční film,“ popisuje Bruckheimer. „A pak se klidně pustí třeba do filmu Harry Potter a Ohnivý pohár, tedy do snímku, v němž se pojí dobrodružství a mýtická fantazie přesně tím způsobem, jaký jsme potřebovali my. Mike je mistrem svého oboru a to pro nás bylo velice důležité. Chceme mít zábavný film, který osloví široké spektrum diváků, ale současně také výjimečný film, který se soustředí na postavy a příběh.“

„Když natočíte výjimečný, temný, bolestný film, který je co nejvěrnější našim chybujícím povahám, půjde o kvalitní britský snímek,“ soudí Newell. „Ale v poslední době dávám přednost hlavně ohromné a působivé zábavě - Princ z Persie: Písky času je představitelem přesně takového žánru a musím přiznat, že jsem velice šťastný, že jsem ho mohl natočit.“

Co dělá hrdinu hrdinou? Role Dastana vyžadovala herce, který by dokázal ztvárnit poměrně náročnou roli: princ musel být okouzlující, působit mazaně až rošťácky, nést na svých bedrech těžké břímě svého úkolu a současně toužit po tom stát se lepším člověkem. Jake Gyllenhaal své herecké schopnosti předvedl už ve filmech jako Zodiac Davida Finchera, Mariňák Sama Mendese či Zkrocená hora Anga Leeho, za který byl Gyllenhaal nominován na Oscara a získal za něj cenu BAFTA.

„Jake Gyllenhaal je herec, kterého už dlouhou dobu sleduji a toužím po tom s ním spolupracovat,“ říká producent Jerry Bruckheimer. „Je to skvělý herec, je ohromně pohledný a navíc je to dokonalý gentleman. Jake také pracuje s velkým nasazením. Při přípravách na natáčení se překonal - vypracoval si ohromnou figuru, naučil se bojovat, šermovat, jezdit na koni a také dovednosti parkouru. A pokračoval v tréninku každý den v průběhu našeho více než stodenního natáčení.“

„Jake působí jako úplně obyčejný člověk,“ dodává režisér Mike Newell. „Je zvídavý, otevřený, ohleduplný, tvrdý a má skvělý komediální talent, a v našem filmu tohle všechno dokáže skvěle využít. Viděl jsem v podstatě všechny jeho filmy a považoval jsem ho za skvělého herce s úžasným charisma. Ale netušil jsem, že je doslova předurčen pro roli akčního hrdiny. Dokáže bojovat, šermovat, běhat, šplhat, skákat a jezdit na koni, jako by se na něm narodil. A to jsem nečekal. Nejde o žádnou drobnost.“

obrazek
Gyllenhaal dostal vřelé doporučení také od muže, který prince vymyslel - od Jordana Mechnera. „Kdykoliv máte v rukou postavu, kterou diváci znají z jiného média, ať už jde o knihu či videohru, budou jakákoliv rozhodnutí, která se jí týkají, brát velice vážně,“ popisuje Mechner. „Ale myslím, že pokud máte dobrého herce a dobrý film, že se tím po první minutě prostě přestanou zabývat. Myslím, že Jake se pro tuhle roli dokonale hodí. Jakmile ho uvidíte v kostýmu a v akci, nebudete ani na vteřinu pochybovat o tom, že se stal princem z Persie šestého století. Je silný, odvážný, zábavný, citlivý a zranitelný a vůbec nepochybujete o tom, že udělá všechno, co se od něj očekává.“

„Říkal jsem si, že vdechnout život postavě jako Dastan by mohlo být jak zábavné, tak velice náročné,“ svěřuje se Gyllenhaal. „Vždycky jsem měl moc rád filmy, v nichž hrdina dokáže prakticky cokoliv, ale stále je to jen obyčejný člověk, ne nějaký superman.“

„Přípravy na natáčení byly zpočátku především velice fyzicky náročné,“ pokračuje. „Musel jsem se dostat do formy, naučit se parkour, boj s mečem a uvažovat jako bojovník. Věděl jsem, že jakmile zvládnu tohle, mám polovinu práce za sebou. A když bylo rozhodnuto, že Dastan bude mluvit standardním britským přízvukem, aby mezi ostatními postavami nevyčníval, musel jsem začít tvrdě dřít i na tom, s čímž mi pomohla učitelka výslovnosti Barbara Berkery.“

Pátrání po představitelce role Taminy probíhalo po celém světě. Nakonec byla oslovena Gemma Arterton. „Gemma je úžasná mladá herečka, kterou jsme objevili v Londýně, kde před nedávnem dokončila studium na Royal Academy of Dramatic Arts,“ popisuje Bruckheimer. „Měla malou roli v Bondovce Quantum of Solace a my jsme ji obsadili ještě předtím, než měl tenhle film premiéru, takže jsme měli velké štěstí, že jsme ji oslovili už tehdy, protože po premiéře Quantum of Solace je o ni velký zájem. Z Gemmy bude opravdu velká hvězda.“

„Líbilo se mi na ní - a doufám, že si to dokáže udržet co nejdéle - že ani v nejmenším neprojevuje náznaky strojenosti, povýšenosti a arogance, které jsou klasickým syndromem mladých herců, jímž se podařil raketový start kariéry,“ míní Mike Newell.

„Ohromil mě rozsah celé produkce, to, že tu vzniká zcela nový svět, který ještě nikdy nikdo nezkusil divákům představit, a také všechna ta akce, to mě velice lákalo,“ svěřuje se Arterton. „Vždycky jsem toužila natočit akční film a tak trochu jsem si o sobě myslela, že mám jisté kaskadérské dovednosti. Když jsem se ale o tomhle filmu poprvé dozvěděla, nevěřila jsem, že bych tuhle roli mohla získat. Tehdy jsem za sebou ještě neměla Quantum of Solace, takže možnost, že by mě mohl někdo obsadit do ještě nákladnějšího snímku, byla takřka absurdní.“

„Je to skvělá postava,“ pokračuje Arterton, „protože Tamina je něco víc než jen standardní akční hrdinka. Má sklony k duchovnu, je velice moudrá, přemýšlivá a citlivá. Nejkrásnější je na ní to, že jde o postavu, která v něco opravdu silně věří a opravdu je oddána tomu, co musí udělat. Současně si ale v ničem nezadá s muži kolem ní a dokáže svým protivníkům pořádně zatopit.“

Nizama, Dastanova strýčka a bratra jeho adoptivního otce, krále Šaramana, ztvárnil Ben Kingsley. „Vždycky musíte do svého filmu obsadit skvělé herce,“ soudí Bruckheimer. „A když máte k dispozici někoho jako sir Ben Kingsley, máte obrovské štěstí. Ve všech ohledech byl pro roli Nizama dokonalým kandidátem.“

Ostřílený herecký harcovník Alfred Molina se ujal role Šejka Amara. „Je to vcelku oportunista, který se řídí vlastními pravidly,“ popisuje ho Molina. „V podstatě ho nezajímá, pokud porušuje zákony. Občas je poměrně nebezpečný. Říká o sobě, že je obchodník. Jeho metody jsou neobvyklé, nekonvenční a v podstatě je to zloděj. Ale přestože je na začátku víceméně zápornou postavou, nakonec se s váháním postaví na stranu Dastana a jdou za společným cílem, i když každý ze zcela jiných důvodů.“

Herecký tým pak doplňuje celá řada dalších skvělých britských herců, mimo jiné Richard Coyle a Toby Kebbell v rolích Dastanových bratrů, ztrápeného Túse a militantního Garsíva, Steve Toussaint coby pozoruhodný africký válečník Seso, Ronald Pickup v roli Dastanem milovaného adoptivního otce, krále Šaramana, Reece Ritchie coby jeho sluha a pobočník Bis a Will Foster jako mladý Dastan, což je pro tohoto mladého Brita, který studuje parkour, vůbec první filmová role.

<>Obrázek nenalezen<> Fascinující parkourové exhibice, které popírají gravitaci a vysmívají se smrti, pštrosí dostihy či velkolepé starověké bitvy. To vše je v tomto snímku k vidění a koordinátoři kaskadérských týmů zde dostali příležitost plně předvést své umění. Členy tohoto unikátního týmu byli šéf hlavního týmu kaskadérů George Aguilar, šéf pomocného týmu kaskadérů Greg Powell, pomocný koordinátor kaskadérů pro Maroko Stephen Pope, pomocní koordinátoři soubojů Thomas Dupont a Ben Cooke a choreograf parkourových scén David Belle.

Pro herce přípravy začaly už několik týdnů před tím, než se rozeběhly kamery, a sestávaly z pečlivě sestaveného tréninkového programu, který měl za cíl zlepšit jejich kondici a naučit je jezdit na koních. Jake Gyllenhaal byl jako nadšený běžec, cyklista a obecně sportovec už na jeho počátku ve výtečné kondici.

„Nemá smysl takovýto film točit, pokud nezvládnete kaskadérské scény,“ soudí Gyllenhaal. „Veškeré body tréninku byly zaměřeny na to, co budu muset dělat před kamerou. Takže jsem se snažil dostat do takové formy, jaké jsem jen schopen, opravdu hodně jsem běhal, trénoval parkour, posiloval a jezdil na koni.“

Právě jízda na koních byla pro některé z herců zcela novým zážitkem. „Nikdy v životě jsem na koni neseděla, takže mě společně s ostatními poslali na jezdecké soustředění,“ popisuje Gemma Arterton. „Bylo to naprosto uchvacující a jízda na koni se stala mým velkým koníčkem. V jedné ze scén jsem musela naskočit na koně, které se řítil mým směrem, a jsem velice hrdá na to, že jsem tu scénu dokázala natočit bez dvojnice.“

Thomas Dupont, který má na svém kontě všechny tři díly série Piráti z Karibiku, byl pověřen natáčením náročné akční scény v nadmořské výšce 2500 metrů nad mořem. „Nejtěžší, co se nadmořské výšky týče, byla vytrvalost. Museli jsme natáčet záběry třeba i minutu dlouhé, během nichž jsme museli dělat spoustu různých věcí. To se možná nezdá jako kdovíjak dlouhá doba, ale pokud ze sebe během té minuty musíte vydat naprosté maximum, bojujete, pobíháte a skáčete, docela vás to zadýchá. A pokud jste ve 2500 metrech, kde je nedostatek kyslíku, tak se to na vás dokáže docela podepsat.“

Tvůrci filmu se rozhodli do děje zakomponovat jeden z aspektů výtvoru Jordana Mechnera, kterým se Princ z Persie: Písky času zcela odlišuje od jiných filmů. „Ve hře je princ schopen běhat po zdech a dokáže celou řadu dalších kousků, které jsou inspirovány parkourem,“ vysvětluje Mike Newell. „Parkour pochází z předměstí Paříže, kde se mladí lidé nudili natolik, že začali využívat vše ve svém okolí k tomu, aby se jistým způsobem otestovali, aby spolu soupeřili. Sledoval jsem o nich dokumenty a oni jsou skutečně schopni vybíhat po zdech a skákat ze střechy na střechu. Jsou to úžasní atleti.“

„Rozhodli jsme se, že se obrátíme na odborníky z nejpovolanějších,“ prohlašuje Bruckheimer. „Chtěli jsme mít k dispozici toho nejlepšího z nejlepších, a tím je David Belle.“ Belle je i přes svůj věk legendou a je vynálezcem parkouru. „Tohle je snímek, kvůli kterému lituji, že nepracuji pro film,“ přiznává. „Když se na takový film díváte, chcete být jeho součástí. A najednou jsem zjistil, že jí jsem. Je to jako splněný dětský sen.“

„Jednoduše řečeno, parkour je metoda tréninku, která umožňuje člověku rozvinout svou kondici takovým způsobem, aby dokázal překonávat překážky,“ vysvětluje skromně Belle. „Čím více trénujete, tím rychlejší a efektivnější jste. V průběhu tréninku se naučíte celou řadu pohybů. Ty vám umožňují pohybovat se náročnými místy, mezi budovami a po střechách. Jde o zcela odlišný způsob přemísťování a pohybu.“

Na Belleho udělalo Gyllenhaalovo nadšení pro parkour i jeho parkourové dovednosti velký dojem. Herec se vrhal do tréninku doslova po hlavě. „Jake mě rozhodně přesvědčil, že na to má,“ říká. „Viděl jsem scény, ve kterých parkour využívá, a nemám o tom nejmenších pochyb.“

„Všichni nám říkali, jak je Maroko báječné, jenom se tam nesmí jezdit v červenci nebo v srpnu,“ vzpomíná režisér Mike Newell. „Takže my jsme tam pochopitelně nakonec strávili tyhle měsíce oba.“

„Nechápal jsem, proč byl náš hotel po příjezdu do Maroka naprosto prázdný,“ svěřuje se Alfred Molina. „Říkal jsem si, že přece v Evropě mají v srpnu všichni dovolené. A místní se po mě dívali dost zvláštně, jako by se divili, co tam vlastně dělám. A pak jsem velice rychle zjistil, že do Maroka v srpnu nikdo nejezdí, protože je tam strašlivé vedro! V Maroku v srpnu nikdo nepracuje. Zřejmě jenom pomatenci a Angličané.“

„Natáčet starověký film v Maroku je naprosto logický krok,“ míní producent Jerry Bruckheimer. „Starověk i moderní doba tu společně dokonale koexistují. Natáčela se tam spousta filmů, takže tam existuje skvělá infrastruktura zručných techniků a pracovníků, a marocká vláda je vždy velice vstřícná. Maročané jsou úžasně nadaní umělci a ve filmu jsme jich využili celou řadu. Odvedli ohromující práci.“

obrazek
Herci a štáb tu museli během natáčení čelit mnohým nástrahám. Teploty přes 50°C, velká nadmořská výška či spousta nebezpečných živočichů, to jsou jen některé z nich. Během celé řady natáčecích dní byla místa, kde se film natáčel, těmi nejteplejšími místy na celém světě, nebo se tomu velice blížila.

Dvacet kilometrů na jihozápad od Marakéše leží vesnice Tamesloht, která sestává z několika obchodů, pár skromných příbytků, policejní stanice, přátelských vesničanů a zdí prastarého sídla, které jsou údajně 700 let staré. Tady vyrostlo fiktivní město Alamút, které navrhl výtvarník filmu Wolf Kroeger. Smyšlené město obsahuje působivé náměstí s chrámem, který se podobá Tádž Mahálu a je vysoký patnáct metrů, s přilehlými červenobílými stavbami obsypanými terasami a uprostřed náměstí stojí fontána, lemovaná sochami slonů. Ulice města jsou plné architektonických i dekorativních detailů. „Neexistuje mnoho filmových kulis, ve kterých můžete doslova zabloudit!“ podivuje se scenárista filmu Carlo Bernard.

„Wolf Kroeger je opravdový mistr,“ soudí Bruckheimer. „Má úžasnou představivost, dbá na každý detail a nebojí se uvažovat ve velkém a stavět velké věci.“ Newell s tím souhlasí. „Wolf má úžasnou schopnost vcítit se do atmosféry. Je skvělý ve dvou ohledech: jednak dokáže navrhnout ohromný celkový plán, a pak je schopen se v jeho rámci vyjádřit prostřednictvím neuvěřitelných detailů. Má oko malíře a stejně jako já se inspiruje orientálním uměním. Wolf ale také nastudoval ohromné množství podrobností o perské a východní architektuře. Strávili jsme celé dny prohlížením fotografií z Íránu.“

Kroegerova idea předislámské Persie šestého století, kterou tu se svými kolegy stvořil, vychází z cílené snahy propojit autentickou architekturu a pečlivě ověřené prvky s vysokým stupněm fantazie, jak si to vyžadují nadpřirozené prvky celého příběhu. Alamút je naprosto fiktivní, jde o jakousi Shangri-lu se zjevnými indickými vlivy. „Z pohledu návrháře,“ říká Jonathan McKinsty, „jsou tyto kulisy, doplňky a rekvizity skutečnými historickými artefakty. Ale protože netočíme specifický historický snímek, neomezovali jsme se na jeden konkrétní styl. A protože se z velké části spoléháme na natáčení v Maroku, hrají v našich návrzích jistou roli i severoafrické motivy.“

Film plný soubojů se samozřejmě neobejde bez zbraní a výstroje. Jejich výrobou byl pověřen specialista na zbraňové rekvizity Richard Hooper. „Pro tento film jsme museli vše navrhnout zcela od základu. Návrhy posléze schvalovali výtvarníci, producent, režisér či herci, a teprve potom došlo k vlastní výrobě,“ popisuje.

„Hlavním vlivem na styl perské výzbroje a výstroje mělo studium dobových zbraní, ale nemalou roli hrála také samotná hra Prince of Persia,“ pokračuje Hooper. „Snažil jsem se nalézt rovnováhu mezi historickou přesností a fantazií, protože Jerry Bruckheimer a Mike Newell chtěli, abychom se pohybovali neustále přesně na rozhraní. Inspirovali jsme se skutečnými zbraněmi a na jejich základě pak vytvořili vlastní návrhy.“

Hooper se svým oddělením vytvořil téměř 3500 jednotlivých kusů výzbroje a výstroje, mezi něž patřily štíty, oštěpy, sekery, šípy, luky, toulce, pochvy, pouzdra na luky, dýky a zbraně asasínů. Zbraně byly vyrobeny ze železa, dřeva a gumy, či z dalších materiálů na základě potřeby dané scény. Stejně jako ostatní členové štábu pak i Hooper nemalou měrou spoléhal na marocké řemeslníky a umělce.

Žádná z tisíců zbraní ale nebyla tak důležitá jako ta nejcharakterističtější zbraň filmu: Dýka času. Jako v případě takřka všeho ostatního stála za vznikem finální podoby Dýky času spousta studia, vývoje a experimentů. „Původně jsme se snažili inspirovat starou indickou dýkou,“ popisuje hlavní rekvizitář David Balfour. „Jerry Bruckheimer ale chtěl, aby Dýka více připomínala tu, která je k vidění ve hře. Problém byl v tom, že jakmile jsme z návrhů na papíře přešli k trojrozměrnému modelu, nebyla Dýka schopna plnit funkce, které jsou po ní ve filmu vyžadovány.“

„Myslím, že nakonec se nám podařilo uspět,“ pokračuje. „Rukojeť je stále elegantní, tak jako ve hře, a čepel jsme ozdobili celou řadou rytin.“ Balfour vyrobil dvacet různých verzí Dýky času. Všechny byly identické, ale každá sloužila jinému účelu. „Základní, hlavní verze má opravdu kovovou čepel,“ prozrazuje Balfour. „Je vyrobena z mosazi a je pozlacená. Má správnou váhu a je k nerozeznání od skutečné zbraně. Současně jsme ale museli vyrobit duplikáty z tvrdé i měkké gumy, se kterými se natáčely kaskadérské scény, a také jeden, který je dokonce schopen svítit.“

obrazek
Tvrdá práce štábu udělala dojem i na samotné herce. „Když jsme přijeli do Maroka, hned první týden jsme navštívili některé lokace, kde se stavěly kulisy,“ vzpomíná Gemma Arterton. „Tehdy mi došlo, o jak obrovský projekt se jedná. Nebyly to kulisy v pravém slova smyslu, spíše města. Nikdy jsem nic takového neviděla. Nemuseli jste si vůbec nic domýšlet. Všechno to tam bylo a když jste se mezi těmi kulisami procházeli, už jste se ocitli ve světě, v němž se film odehrává.“

„Kamkoliv jsme se podívali, tam jsme viděli nádherné zdobené zdi, závěsy, bašty,“ vypráví Ben Kingsley. „A v Maroku, takže vše zasazené do správného prostředí, přírody, mezi velbloudy, tisíce jezdců a prach a písek. Naše kulisy byly tak detailní, že i když jste během monologu jen udělali pauzu a nadechli jste se, vdechovali jste do sebe neuvěřitelnou energii, kterou do nich jejich tvůrci vložili.“

Ve filmu se objevují také scény s velice netradičními zvířaty. Pštrosi mají pověst nebezpečných, zákeřných a páchnoucích zvířat, což by vysvětlovalo, proč je na plátnech kin takřka nepotkáte. „Nikdy jsem si nemyslel, že budu mít v některém ze svých filmů pštrosy,“ směje se Bruckheimer, „ale jde o velice zábavnou a vzrušující sekvenci.“

Milovníka pštrosů šejka Amara ztvárnil Alfred Molina, který si dal velice záležet na tom, aby působil přesvědčivě. „V jedné ze scén ukazuji svou pštrosici Anitu Dastanovi a s velkým zalíbením mu zvíře popisuji. Ta zvířata jsou velice nevyzpytatelná a chovají se velice nepředvídatelně. Všiml jsem si, že jejich ošetřovatelka je neustále hladí po krku, aby se uklidnili. Takže jsem to během své scény udělal také, odříkal svůj dialog a asi dva nebo tři záběry s tím nebyl problém. A pak - nemám nejmenší tušení, co mě to napadlo - jsem se během dialogu, v němž Anitu opěvuji předklonil a políbil ji na krk. Říkal jsem si, že buď přijdu o oko, nebo mi to projde. A vyšlo to skvěle! Ale po natáčení mi ošetřovatelka prozradila, že samice Anita je ve skutečnosti samec Alan. Tak jen doufám, že pro můj výkon zavedou na MTV Awards speciální kategorii.“

S náročnými podmínkami natáčení v extrémním počasí se soustavně potýkal také kameraman John Seale. Naštěstí už ale měl zkušenosti s natáčením v podobných podmínkách v Tunisku, kde pracoval na filmu Anglický pacient, za který získal Oscara. „Dokázali jsme se na tamní podmínky aklimatizovat a kamery na to byly připravené,“ popisuje. „I tak se nám ale neustále vytvářel na negativech jemný závoj. Nebyli jsme dlouho schopni přijít na to, co je příčinou, ale nakonec jsme se shodli, že to musí být tím intenzivním horkem. Museli jsme být také velice opatrní při práci s kamerami, protože písek se dokáže dostat naprosto všude a může poškrábat jak součástky kamery, tak i filmový pás a je poté třeba vše přetáčet.“

„Marockou poušť mám teď zapsanou do DNA, protože jsem se musel nadýchat spousty kilogramů písku,“ soudí s úsměvem Jake Gyllenhaal. „Vyrostl jsem v jižní Kalifornii, kde je počasí poměrně podobné jako v Maroku, takže to pro mne nebylo až tak náročné, ale nikdy jsem se tam do pouště nevydal tak daleko jako při natáčení Prince z Persie. Poznal jsem Maroko velice důkladně. Je to opravdu nádherná země. Někdy jsem prostě jen jel a jel a kochal se krajinou a kulturou. Maročané jsou ohromně milí lidé a pracují velice tvrdě.“

Přesun z nemilosrdně horkého a často poměrně chaotického natáčení v Maroku do klidných, chladivých a zcela uspořádaných podmínek Pinewood Studios byl pro členy filmového štábu poměrně šok. V devíti ateliérech legendárního studia vyrostly podobně monumentální kulisy jako v Maroku.

„Neexistuje nic lepšího než natáčet ve skutečném prostředí, na místě, kde cítíte dech století,“ popisuje Jake Gyllenhaal. „Když jsme natáčeli v Maroku, byli jsme uprostřed pouště, špinaví a zaprášení. Nejsem schopen spočítat, kolikrát jsme si museli mezi záběry vytírat písek z očí, úst a uší, abychom nepůsobili jako píseční lidé. Realismus takového natáčení byl nenahraditelný. Ale v Londýně jsme měli vše pod kontrolou a mohli jsme tak lépe zapojit fantazii, což je zajímavá zkušenost.“

Kulisám v Pinewood Studios dominovala ohromující východní alamútská brána, která zabírala takřka celý prostor ateliéru 007. Její hradby byly vysoké téměř patnáct metrů a zdobily ji skutečné palmy, dovezené ze Španělska, které byly během natáčení pod neustálým dohledem zahradnického týmu. Kulisy byly dost velké na to, aby se v nich mohla natáčet obří bojová scéna se stovkami statistů a 25 jezdci na koních. Britský štáb pod vedením Briana Neighboura postavil celou bránu za pouhých 14 týdnů a na její stavbu spotřeboval 3000 dřevotřískových desek, přes 21 kilometrů dřevěných latí a zhruba 40 tun sádry.

obrazek
Mezi další kulisy, které v Pinewood vyrostly, patřily například Tamininy komnaty. „Mike Newell se s Wolfem Kroegerem dohodli na tom, že Tamininy komnaty musí působit fantastičtějším a ženštějším dojmem. Jsou zdobené drahými kameny a klenoty a v měkkém tlumeném světle tak doslova kouzelně září.“ Byl zde vybudován i Chrám Dýky, jeskyně s vodopády a jezírkem a svatyně - dějiště rozsáhlé akční scény s Jakem Gyllenhaalem, Gemmou Arterton a Thomasem Dupontem v roli asasína Hassada. Interiéry všech zdejších kulis samozřejmě musely přesně odpovídat exteriérům, které štáb natočil na lokacích v Maroku. Velké pečlivosti bylo také třeba při rekonstrukci městských střech a ulic, v nichž se natáčela vzrušující parkourová sekvence. „Od samého počátku jsme věděli, že k jejímu natáčení dojde,“ objasňuje umělecký vedoucí britské části natáčení Gary Freeman. „Wolf chtěl vytvořit sérii vertikálních a horizontálních struktur, v nichž by se mohla odehrávat. V Maroku jsme měli k dispozici tým štukatérů, abychom mohli podobu marockých zdí reprodukovat co nejvěrněji, a ten navíc pořídil celou řadu odlitků omítek. Nejtěžším úkolem bylo zesílení zdí kulis tak, aby se v nich mohla akrobatická sekvence natáčet, takže se pod hliněným povrchem ukrývá spousta kovových prvků.“

Neméně náročným úkolem bylo také ohromující množství herců a statistů obléci. Zhostila se ho kostymérka Penny Rose s rozsáhlým týmem pomocníků. „Penny je nejlepší ze všech,“ míní producent Jerry Bruckheimer, který ji povolal k práci na celé sérii Piráti z Karibiku. „Zabývá se těmi nejneuvěřitelnějšími detaily a dokáže pro každou postavu skvěle nalézt to pravé oblečení. Penny dokáže zorganizovat cokoliv, kdekoliv na světě.“

Pro potřeby snímku Princ z Persie: Písky času musela Rose navrhnout a vytvořit více než 7000 kostýmů, přičemž takřka všechny z nich bylo třeba stvořit od základu. Mezi neobvyklé věci, jež spadají do její náplně práce a které si nikdo kromě filmových kostymérů nedokáže představit, patří také opotřebovávání nově vytvořených kostýmů. „Vždycky musíme všechny kostýmy patřičně opotřebovat. Chci, aby působily i v takovémto fantastickém filmu reálně. Naše oddělení pro opotřebovávání kostýmů používá nástroje, jako je například míchačka na beton. Na pár hodin do ní oblečení vhodíte, přidáte trochu kamení a záhy vše vypadá patřičně obnošeně. A možná mi to nebudete věřit, ale používají mimo jiné i například struhadla na sýr.“

Aby získala materiály pro výrobu takového množství kostýmů, procestovala Rose křížem krážem celý svět a využila látky z Turecka, Thajska, Afghánistánu, Číny, Malajsie, Velké Británie, Paříže, Říma a samozřejmě Maroka. Ty potom použila neobvyklými způsoby. Například pestrobarevný, leč opotřebovaný plášť šejka Amara vytvořila sešitém tří indických prostěradle. „A šejkovy boty jsou ze starého koberce.“

„Když už si říkáte, že jste ve filmu viděli naprosto vše, přijdeme my a ukážeme vám věci, které jste dosud neviděli,“ chlubí se Jerry Bruckheimer. „Doufáme, že co se efektů týče, bude na vás Princ z Persie: Písky času působit svěže a inovativně.“

Téměř 1200 záběrů s vizuálními efekty, které ve filmu jsou, stvořil odborník Tom Wood se svým rozsáhlým týmem producentů, manažerů, koordinátorů, datových specialistů a techniků. Některé z nich byly dlouhé a náročné, jako například sekvence s vracením času, mohutné písečné bouře či scény s hady velitele asasínů, a v případě jiných šlo o pouhé drobné úpravy na samém okraji záběru.

Wood využil veškerých dostupných technologií a technik. Mezi nejdůležitější efekty patřily čtyři scény s vracením času, způsobeného vypuštěním Písků času. „Okamžitě nám bylo jasné, že nemůžeme prostě jenom pustit natočený materiál pozpátku,“ vysvětluje Wood. „Nechtěli jsme, aby to vypadalo jako při přetáčení videokazety. Museli jsme vymyslet zcela originální způsob, jak obrácený tok času zobrazit.“

„Pro samotné natáčení těchto sekvencí jsme využili devět kamer Arriflex 435 se shodnými objektivy, které zaznamenávaly až 48 snímků za sekundu, což způsobilo celou řadu komplikací s nasvícením scény,“ pokračuje Wood. „Potřebovali jsme mít k dispozici co nejkvalitnější zdrojový materiál. Měli jsme speciální tým, který se staral o správné umístění kamer při každém záběru. To vyžadovalo obrovskou přesnost. Jedno rozmístění všech devíti kamer zabralo zhruba dvě hodiny. To v praxi znamenalo, že jsme dvacet minut natáčeli. Pak herci na dvě hodiny odešli a vrátili se na dalších dvacet minut, přičemž si museli přesně pamatovat své předchozí pozice. Bylo to velice náročné.“

„Nikdy předtím jsem nenatáčela sekvence pro vizuální efekty a je to skutečně velmi, velmi zdlouhavý proces,“ připouští Gemma Arterton. „Ale když to pak vidíte, vypadá to úžasně a filmu to dodává zcela nový rozměr.“

Podobné filmy

Dům u jezera
(The Lake House) Osamělá doktorka Sandra Bullock se přistěhuje do neobvyklého domu stojící...
dnes 15.35
NAHRAT
ZDARMA
Nova
X-Men
Po planetě se rodí děti s X-faktorem v genech. Dává jim zvláštní sílu - například schopnos...
dnes 15.50
NAHRAT
ZDARMA
Prima Cool
Aljaška
(Alaska) Malá Jessie s bratrem Seanem pátrají v aljašské divočině po otci, jehož letadlo s...
dnes 15.55
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Sobota 17. 8. 2019 Svátek má Petra
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz