Probuzení tmy

Početná rodina Stantonovcov sa len nedávno presťahovala z USA do malej anglickej dediny. Dospievajúci Will Stanton už o deň oslávi štrnáste narodeniny. Jeho súrodenci sa mu posmievajú, pretože nevie odtrhnúť oči od peknej Maggie Barnesovej. Miestna boháčka, slečna Greythorneová prostredníctvom svojho sluhu Merrimana Lyona pozve deti Stantonovcov na tradičný vianočný večierok. O niečo neskôr do domu Stantonovcov dorazia miestni farmári, Dawson a starý George, ktorá priniesli vianočný stromček. Willa síce doteraz nevideli, ale poznajú jeho meno a zagratulujú mu k narodeninám. Will nevie, ako je to možné. Zároveň obaja muži tvrdia, že sa blíži zlé počasie. Willove narodeniny si v ich početnej rodine takmer nikto nevšíma, pretože sú len krátko pred Vianocami. Neignoruje ich však jeho sestra Gwen, ktorá mu dá k narodeninám hodinky. Keďže na vianočné sviatky pricestuje aj brat Max, musí Will spať v podkroví. Will v miestnom nákupnom stredisku kúpi pre Gwen prívesok. Dvaja podozriví ochrankári ho obvinia z krádeže a odvedú ho do kancelárie. Je čudné, že keď v kancelárii začnú blikať svetlá, muži sa zmenia na strážne veže. Až v tej chvíli Will pocíti, že sa s ním deje niečo nezvyčajné a tajomná sila mu pomôže uniknúť. Čudné udalosti pokračujú a znásobujú sa, keď si Will prevezme darček od staršieho brata Stephena - keltsky vyzerajúci opasok. Na večierku v panskom dome sa Will znovu stretne nielen s Maggie, ale aj s Dawsonom a Georgeom. Will zájde do parku, kde zazrie strašidelne vyzerajúceho jazdca. Čoskoro za ním príde slečna Greythorneová, Merriman, Dawson a George. Oznámia mu, že patrí - rovnako ako oni - k Dávnym. Je vraj Strážcom šiestich znamení svetla. Pred tisíc rokmi Svetlo zviedlo víťaznú bitku s Tmou, ktorú predstavuje Tajomný jazdec, ktorý sa pokúša opäť ovládnuť svet. Moc Svetla je ukrytá v šiestich znameniach. Päť z nich je hmotných - z kameňa, bronzu, železa, dreva a vody. Šieste je však vo Willovom vnútri. Merriman viac Willovi nepovie. Will, vyvolený Strážca, musí do piatich dní všetkých šesť znamení nájsť, inak Svetlo podľahne zlu a pohltí ho temnota. Zistenie, že je vyvoleným a do piatich dní má splniť nesplniteľnú úlohu, Willa riadne zaskočí, a ďalší drvivý úder dostane vo chvíli, keď Maggie začne chodiť s jeho starím bratom. Cíti v sebe hnec, ale nikto mu nemôže pomôcť. Tma na neho čoraz častejšie posiela svojich prisluhovačov a on musí odolať. O tom sa Will presvedčí rukolapne - keď si vymkne členok a matka zavolá lekára, príde namiesto neho Tajomný jazdec, ktorý sa dokáže premeniť na akúkoľvek bytosť. Will pochopí, že nastal čas bojovať o znamenia. A hoci má po boku mocných ochrancov, hľadanie znamení je životunebezpečné.

Adaptace knižní klasiky

„Knižní sérii The Dark Is Rising Susan Cooper znám už spoustu let. Susan a její bývalý spoluautor - zesnulý herec a spisovatel Hume Cronyn - byli mými velmi blízkými přáteli,“ říká producent Marc E. Platt. „Vždycky jsem pozorně sledoval, jestli se nenaskytla příležitost adaptovat ji do filmové podoby. A jednou, asi před dvěma lety, jsem Susan volal, abych jí popřál hodně štěstí a zeptal se, jak se má.“

„A najednou jsem zničehonic řekl: ‚Susan, ať už se stálo s těmi právy na The Dark Is Rising cokoliv, vím, že se hodně dlouho mluvilo o filmovém zpracování.‘ A ona mi řekla: ‚Je fajn, že zrovna voláš, protože ta práva vypršela právě dneska.‘ A já jsem si pomyslel něco o osudovosti a o tom, že je to určitě dílo Humea Cronyna, který se na nás dívá odněkud shora a říká: ‚Tohle je ten správný okamžik. Dejte se do toho.‘“

„Tak jsem ten hovor dokončil a pak udělal pár dalších. A během týdne se mi podařilo ta práva prodat firmě Walden. Připadá mi, jako kdyby se ta osudovost netýkala jen hlavní postavy, ale i naší snahy přenést knihy na plátno,“ vzpomíná producent.

Pro převedení románu do filmové podoby si nedokázal představit nikoho lepšího než scénáristu Johna Hodgea. „John napsal pár skvělých filmů, především pro úžasného režiséra Dannyho Boylea. V jeho scénářích je humor, ale také spousta temných a drsnějších okamžiků. A to mi pro Probuzení tmy, což je - jak se říká - film pro diváky všech věkových skupin, ale zároveň je místy hodně temný, tajemný a zlověstný, přišlo zcela ideální. Tahle kombinace je vlastní všem Johnovým scénářům. Svěřit mu tenhle materiál mi připadalo jako dokonalé spojení.“

Pro Hodgea bylo hlavním úkolem pojmout metafyzický příběh trochu filmovějším způsobem. „Ta kniha má docela lyrický a plynulý ráz, není psaná takovým tím komerčním způsobem, jaký dnes volí při psaní dětských knih většina lidí, protože při tom vždycky pomrkávají po filmových právech. Takže není strukturovaná tak… striktně,“ říká Hodge.

„Ze začátku jsem si říkal, že vytvořit adaptaci bude asi hodně náročné, protože značnou část knihy tvoří popis fantazií, které se tomu klukovi honí hlavou,“ dodává. „Takže jsem se jako u každé jiné adaptace snažil dát nějaký dramatický ráz tomu, co je v knize spíše vnitřní. Chtělo to vymyslet trochu jinak.“

„Scénáře a romány mají jiné požadavky. V každém románu je toho vždycky víc než kdy dokážete nacpat do scénáře. Takže čehokoliv, co je matoucí nebo se opakuje, se musíte zbavit,“ říká Hodge, který byl dříve lékařem. „Když píšete scénář, snažíte se všechno podat co nejsrozumitelněji. V tomto případě šlo o to, aby každý pochopil ty rodinné vztahy a způsob, jakým se Will promění z normálního chlapce v bytost, která má zachránit svět.“

Jedna ze změn, kterou si Hodge dovolil do příběhu vnést, se týká národnosti hlavního hrdiny. Will Stanton ve filmu není Angličan, ale Američan, který se do Anglie se zbytkem rodiny pouze přistěhoval. Tenhle motiv ryby na suchu dodal podle režiséra ději dramatičtější ráz. „Kniha byla o anglické rodině žijící v Anglii,“ říká David Cunningham, který už v životě procestoval přes 100 zemí. „Z pohledu filmaře se mi líbí, že je ve hře i tenhle prvek - ten konflikt americké rodiny žijící v Anglii, střet kultur. Už to začínalo vypadat, že abyste ve filmu mohli prožít nějaký fantasy příběh, museli jste nejdřív nutně pocházet z Anglie. Myslím, že tímhle filmem se nám ten zvyk podaří aspoň trochu nabourat. A pak jde samozřejmě i o to, že Will je tam coby Američan z kulturního hlediska tak trochu cizincem. A proč se to přihodí právě jemu? Protože je outsider, a je příhodnější, pokud podobná věc potká právě někoho takového.“

„Adaptovat takovou klasiku a přitom dokázat, aby byl výsledek přístupný i současnému publiku, je hodně náročný úkol,“ říká režisér. „Ale myslím, že John ho splnil na jedničku! Napsat thriller, který se opravdu líbí dětem a zároveň zachytit ducha knížek Susan Cooper… dostat tyhle dvě věci do rovnováhy není jednoduché. Ale jemu se to povedlo.“

Obsazení

Najít vhodného představitele titulní role mladého zachránce světa Willa Stantona nebyl jednoduchý úkol. „Alexandera jsme objevili až po rozsáhlém hledání. Velmi intenzivně jsme procházeli všechny 13, 14 a 15leté mladé herce z celého světa,“ říká Cunningham.

„Hledali jsme chlapce, který by byl úplně přístupný a s nímž by se lidé mohli ihned ztotožnit. Taky jsme chtěli, aby vypadal jako obyčejný kluk odvedle, který se zničehonic ocitne ve velmi neobvyklé situaci. A měli jsme veliké štěstí, že se náhle zničehonic vynořil Alexander Ludwig, o kterém nikdo z nás až do té doby neslyšel. Dívali jsme se na jeho promo disk a spousta z nás vyhrkla něco jako: počkat, kdo je tohle? Působil tak přístupně a nestrojeně.“

Pro Ludwiga byla tato role splněným snem. „Jakmile jsem dočetl scénář, věděl jsem, že to je role pro mě,“ říká mladý herec. „Věděl jsem to s naprostou jistotou. Už jako malé dítě jsem chtěl mít superschopnosti, to je ta nejvíc cool věc na světě! Takže když jsem si to přečetl, hrozně se mi to líbilo a tu roli jsem opravdu hodně moc chtěl. Ani si nedokážete představit, jak hrozně moc.“

Půvabnou dívku Maggie Barnes, která chodí do stejné školy jako bratři Stantonovi a která se s Willem a jeho rodinou sblíží, si zahrála Amelia Warner. „Prostřednictvím jednoho z bratrů se jí podaří proniknout do rodiny a pak se snaží dostat co nejblíže k Willovi. Předstírá, že je obyčejná, příjemná, školou povinná dívka z tohoto světa, ale ve skutečnosti pracuje pro Jezdce, který ji vyslal, aby se od Willa pokusila získat talismany,“ říká herečka. „A využívá všech svých zbraní - snaží se, aby se do ní zamiloval a ona se tak dostala co nejblíže.“

Roli excentrické slečny Greythornové obsadila Frances Conroy, která má na kontě nominaci na Zlatý glóbus. Slečna Greythornová Willa ochraňuje a vede jej proti zlým silám. Hereččin nejoblíbenější moment nadešel během natáčení jedné z akčnějších scén: „Mám tam takový fantastický okamžik, kdy ze své vycházkové hole vytáhnu meč a přetnu jednoho ptáka v půli. Bylo to parádní a navíc při tom mám na sobě takový plášť, který nádherně vlaje. Horší byla ta scéna s potopou. Byla jsem pěkně mokrá. Když byla konečně hotová, docela jsem si oddechla.“

Ian McShane, který je divákům znám především jako Al Swearengen ze seriálu Deadwood, s úsměvem podotýká, že roli Merrimana vzal jenom proto, aby hrál konečně ve filmu, na který se mohou dívat jeho vnoučata. „Na Deadwood a podobné věci ještě koukat nesmí, ale tohle pro ně bude akorát.“

„Jednou z věcí, které jsem do toho chtěl vnést, byla realističnost,“ podotýká herec. „Bylo to napsané ve staré angličtině, a já jsem ji chtěl pokud možno beze změn přenést do filmu - tak, aby v něm působila přirozeně. Ty postavy nejsou z žádného historického komiksu. Neříkají žádné dialogy ze Shakespeara. Chtěl jsem tomu prostě dodat věrohodný punc. Myslím, že vypadají střeleně, ale znějí velice přirozeně,“ podotýká herec.

Důležitou postavou je také Jezdec - ztělesnění veškerého zla - v podání britského hereckého veterána Christophera Ecclestona, který vnímá natáčení filmu pro dětské publikum jako velkou výzvu. „Myslím, že mladší diváci jsou mnohem náročnější než dospělí… pokud si získáte jejich srdce, fandí vám pak mnohem náruživěji, ale nenechají se tak snadno koupit. Jsou ostražitější než my.“

Výtvarná stránka filmu

Přivést tento svět k životu dostal za úkol skotský výtvarník David Lee, který v minulosti pracoval na filmech jako Batman začíná, Mission: Impossible, Star Wars: Epizoda III - Pomsta Sithů nebo Star Wars: Epizoda II - Klony útočí. V roli hlavního výtvarníka, v níž se ocitl vůbec poprvé, bylo jeho úlohou projít celý scénář a rozdělit jeho části do třech kategorií - první se odehrávaly v prostředí, které bylo třeba vytvořit, druhé v prostředí, pro něž bylo možné využít již existující lokace a třetí byly spojením předchozích dvou.

Několik měsíců před začátkem natáčení vzal Lee do ruky tužku a začal připravovat různé výtvarné návrhy. „Pak jsem si sedl s režisérem a vytvářeli jsme takový plán celého prostředí a všeho, co chce ve filmu zachytit.“ Společně pak jednotlivé prvky spojili do souvislé sekvence scén a míst, které pak stačilo výtvarně doladit, obsadit herci a nafilmovat.

Jedním z klíčových prvků filmu bylo sídlo Huntercombe Manor. Jeho exteriér byl kompletně postaven a působil tak reálně, že jej nově příchozí lidé považovali za budovu, která na tomto místě stála odjakživa. „Jsme v Rumunsku, kde žádnou existující stavbu s podobným vzhledem prostě nenajdete. Museli jsme to celé postavit,“ říká Lee. „Ale byla to skvělá příležitost a velká výzva - měli jsme postavit něco vyloženě anglického v rumunském prostředí.“

Vizuální inspiraci filmaři hledali na různých anglických zámečcích, avšak oproti jejich obvyklé podobě provedli jednu zásadní změnu, která se týkala důležitého okna. „Rozhodli jsme se, že arkýřové okno bude mít dvojnásobnou výšku,“ říká Lee. „Vede do místnosti, která je v průběhu děje zaplavena, zmražena, spálena a podobně.“

Navzdory tomu, jak byla stavba komplexní, byli filmaři nebývale rychlí - celá výstavba trvala okolo pouhých sedmi týdnů.

Kostýmy

Tvorby kostýmů se zhostila Vinilla Burnham, která mohla při návrzích výtvarného stylu každé z postav těžit ze svých zkušeností, které načerpala například při práci na filmech Pátý element či Ztraceni ve vesmíru.

„O Jezdci jsem s Davidem mluvila hned na začátku, ještě než byl do té role vybrán Chris. Probírali jsme jeho celkový vzhled, koně a dokonce i to, co bude kůň nosit. Je to velmi, velmi atmosférický kostým.“

„Rozhodli jsme se pro kůži, protože bylo velmi důležité, aby nevypadal jako superhrdina. Nejdřív jsme ho namočili do vody, pak ho trochu ‚nalámali‘ a nakonec nabarvili tak, aby působil jako rezivý a starý,“ vysvětluje návrhářka.

Pro slečnu Greythornovou výtvarníci vyrobili speciální kabát. „Slečna Greythornová pro mě byla skvělou příležitostí, jak do firmu vnést nějaký šarm, protože v něm není příliš mnoho žen,“ říká Burnham. „Zatímco Maggie je velmi atraktivní a mladá a funky, slečna Greythornová je typická anglická excentrička, což je moje parketa. Byla to šance přijít s různými výstředními, avšak nikoliv samoúčelnými nápady. A Frances Conroy si dokáže poradit s lecčíms - vypadá extrémně elegantně.“

„U toho církevního obleku, ve kterém se pak dostane do bitvy, bylo důležité myslet na pohyb,“ pokračuje návrhářka. „Takže jsme si hodně dali záležet na tom, aby byla hodně plná jeho zadní část. Když pak slečna Greythornová bojuje, její šaty krásně vlají ve vzduchu. Jsou přiléhavé a elegantní, ale jakmile se Frances začne pohybovat, začnou se pohybovat také. Vypadá to nádherně.“

„Jsou to krásné kostýmy. Vinilla vytvořila a vybrala hrozně zajímavé věci,“ říká Conroy. „Byla jsem v Londýně, zkoušela si různé nádherné věci a nechávala dělat jejich repliky, jako třeba v případě toho pláště, který mám na sobě, když bojujeme s hady. Tak krásně za mnou vlaje. Šaty, které mám na sobě na vánočním večírku, vznikly technikou, jíž se říká devoré. Ty modely něco vyjadřují už od okamžiku, kdy je vidíte a oblečete si je. Jsou prostě báječné.“

Kaskadéři a speciální efekty

„Věnuji se obvykle drsnějším záležitostem, dokumentům a nezávislým filmům. Myslím, že se do tohoto filmu snažím vnášet realismus,“ říká režisér David Cunningham. „Je to kombinace fantastična a reality s důrazem na tu realitu. Takže místo digitálních efektů děláme spoustu věcí doopravdy. Teď se chystáme pracovat týden a půl v Great Hall, kde budeme dělat samé boží věci - lidi budou létat vzduchem, narážet do stěn, jezdit na koních a tak.“

Dát fantazii reálný háv byl úkol pro celý štáb. Boje Vikingů, záplavy, vrány, hadi… to jsou jen některé prvky děje, se kterými si museli poradit. „Když vyhodíte do vzduchu auto, je to hodně divoké - výbuch může směřovat nějakým nepředvídatelným směrem a třeba rozbít kameru, ale máte skvělý záběr. Takže se snažím přiklánět ke svým schopnostem využívat co nejvíc skutečných věcí,“ pokračuje režisér.

Tato filozofie se uplatnila ve scéně, v níž Willa pronásleduje obří bílá kobra. Filmaři kvůli ní dovezli z České republiky okolo tisíce hadů, z nichž někteří dosahovali délky až 4 metry, a naplnili jimi půlku obrovského kostela. Práci s nimi měl na starost zkušený Jules Sylvester z firmy Reptile Rentals, který má na kontě přes 350 filmů.

Hvězdami této sekvence jsou exotická bílá krajta a chřestýš bez jedových žláz, kterého Sylvester charakterizuje jako „nádherného hada, který je tak přátelský, až to člověka skoro přivádí do rozpaků. Chová se jinak než normální chřestýši, kteří se vás obvykle snaží zabít. Tenhle se spíš tak připlazí a řekne vám: ‚Čau, tak jak to jde?‘ Je velmi uvolněný. Velmi hollywoodský.“

Aby se hadi nerozutekli na všechny strany, vytvořil Cunningham spolu se svým týmem speciální prostory na jejich „uskladnění“. „V kostele jsme vyhradili jedno podlaží, z nějž se ti hadi doufám nikam nerozlezou,“ směje se Cunningham. „Uvidíme, jestli to bude fungovat. Nejsou sice jedovatí, ale pořád jsou to hadi, takže by to mohlo být zajímavé. Mimochodem, ta bílá kobra je opravdu nádherná.“

Herecké hvězdy se však v přítomnosti svých plazivých kolegů necítily nijak špatně. „Vidět těch tisíc hadů na jedné hromadě bylo boží. A někdy jste třeba těsně předtím, než řekl David ‚akce‘, zjistili, že vám jeden leze po noze. Tak jste ho museli vzít a dát zpátky do toho klubka,“ říká Alexander.

Z práce s hady byl nadšen také McShane. „Bylo jich asi 1 200. Nikdy předtím jsem s žádnými nepracoval, ale začal jsem je mít rád. Oni jsou totiž docela hodní - a nejraději ze všech jsem měl tu velkou krajtu. A byli tam dva, kteří ze mě nespustili oči.“ Frances Conroy už tak nadšená nebyla, ale se svými scénami se dokázala vypořádat se ctí. „Měla jsem hada okolo krku,“ říká herečka. „Nejdřív jsme to zkusili s velkým gumovým, který vypadal skoro jako opravdový. No a pak přišla na řadu ta devítimetrová krajta. Hadi byli fakt zajímaví.“

Práce s „Vikingy“ byla pro většinu štábu a herců přijatelnější. Aby vyobrazil severské válečníky co nejvěrohodněji, sehnal Cunningham tým lidí, kteří se zabývají jejich imitováním. Na bitvu Vikingů, která je plná akce a pečlivě naplánovaných kaskadérských kousků, dohlížel koordinátor Troy Brown.

Natáčení v Rumunsku

„Pokoušíme se během krátké doby zrealizovat obrovskou věc, navíc v zemi, která trpí různými rozvojovými neduhy. Jsme hodně hrdí na to, za jak málo peněz točíme tak velký film. A také na to, že se snažíme o nový výklad žánru fantasy,“ říká Cunningham. Přestože se v Rumunsku natáčely už i jiné monumentální filmy - mj. na Oscara nominovaný snímek Návrat do Cold Mountain - je Probuzení tmy největší produkcí, jaká kdy byla v Rumunsku zrealizována.

V obrovských prostorách Media Pro, největšího rumunského produkčního komplexu, který leží 20 km severozápadně od Bukurešti, měli filmaři k dispozici celá jezera, vodní nádrže, mamutí zvukotěsná studia, zkušené řemeslníky a nedaleké venkovské prostředí.

„Realitě se nepřibližuje nic,“ říká Cunningham. „Na skutečné scéně máte mnohem víc svobody než na té virtuální, digitální. Proto jsme se rozhodli natáčet film v Rumunsku, abychom se do toho mohli pořádně opřít a natočit jízdu, která působí co nejopravdověji.“

„Je to strhující, prostě strhující,“ říká představitel Jezdce Eccleston. „Doufám, že ty scény a kulisy uchovají a třeba budou někdy použity znovu. To, co dokázali výtvarníci ve spolupráci s rumunskými filmaři vytvořit, je úžasné. Vynaložili obrovské úsilí a v podobném prostředí opravdu nemáte problém zapomenout, že to není doopravdy.“