Proposition

Proposition je velkolepý a odvážný film napsaný hudební ikonou Nickem Cave (hudbu též složil Nick Cave společně s Warrenem Ellisem) a režírovaný Johnem Hillcoatem. Cavova a Hillcoatova vize Austrálie 19.století je v Proposition divočejší než jak jsme si kdy mohli western představit. Kriminálníci, jejich lovci, vrazi, sadističtí Britové a pomstychtiví domorodci bojují o nezkrocenou krajinu. Proposition je velice emotivní, autenticky brutální a přitom neskutečně krásný. Je to fascinující film zdůrazněný chytlavou hudbou Cava a Ellise. Film začíná uprostřed zuřivé přestřelky mezi policií a lupiči. Charlie Burns a jeho bratr Mikey jsou lapeni britským kapitánem Stanleym, který udělá Charliemu nemožnou nabídku.

Charlie Burns je odpadlík a společně se svými dvěma bratry Mikeym a Arthurem je hledán pro brutální znásilnění a vraždu. Stanley se snaží jejich brutální činy ukončit, a proto udělá Charliemu nabídku: pokud Charlie nezabije svého staršího bratra Arthura, jejich čtrnáctiletý bratr Mikey bude na Boží hod viset. V případě, že Charlie uspěje, budou s Mikeym osvobozeni.

Mezitím se kapitán Stanley začíná hroutit: místní Aborigini se začínají bouřit a jeho nebezpečně impulsivní a mocný šéf Eden Fletcher chce v regionu okamžité nastolení pořádku. Ještě ke všemu se Stanley zoufale snaží ochraňovat před tímto brutálním místem svou nevinnou ženu Marthu, která byla kvůli němu donucena opustit pohodlný život v Anglii.

Jakmile je Charlie puštěn na svobodu, začíná hledat Arthura. Ten se se zbytkem bandy ukrývá v horách. Když se Eden Fletcher dozví o nabídce, začne zuřit. Vezme spravedlnost do vlastních rukou a nechá Mikeyho brutálně zmlátit. Tím postaví Stanleyho a jeho ženu do velkého nebezpečí.

Charlieho čas na záchranu Mikeyho neúprosně běží. Arthurovi se podaří zachránit Charlieho, který byl napaden a zraněn domorodci. Poté, co se Charlie v úkrytu zotaví, pobije se se svým bratrem. Nakonec se však usmíří a rozhodnou se zachránit bezvládného Mikeyho z vězení.

Arthur však chce svou vlastní brutální odplatu a kruh se uzavírá krvavou bitkou v domě Stanleyho a Marthy. Charlie se musí rozhodnout mezi pomstou za Mikeyho, oddaností svému bratrovi, který zachránil jeho život a svým vlastním svědomím.

Režisér John Hillcoat chtěl již dlouho natočit australský western: „ Bylo to něco, čím jsem byl posedlý strašně dlouho, ještě od dob studií na filmové škole. Vždycky mi žánr westernu byl velice blízký a chtěl jsem ho zkoumat a přivést ho do jiného kontextu, zasadit ho do australské krajiny.“

Hillcoat mnoho let spolupracuje se zpěvákem/skladatelem Nickem Cavem. Mluvili o tom, že by Nick k filmu napsal hudbu. Nick však začal být frustrovaný tím, jak dlouho trvalo Johnovi scénář napsat. „Tak jsem mu navrhl, ať to napíše sám!“ říká Hillcoat.

Cave vzpomíná, jak byl ze začátku tímto úkolem velice vystrašen: „Nemyslel jsem si, že mám moc smyslu pro dialog. Věděl jsem, že příběh dokážu vypracovat - jsem spíš vypravěčským skladatelem - vyprávím příběhy. Myslel jsem si však, že s dialogem budu mít problémy. Jakmile jsem si však sedl, měl jsem hrozně dobrý pocit a moc mě bavil proces psaní a vyprávění příběhu.“

Cave chtěl psát soudržný, ale mýtický příběh, který šel dopředu a byl jednoduchý a přitom poutavý a nabitý emocemi. Fakt, že jde o australský western byl druhořadý. V prvé řadě mi šlo o souhru mezi postavami.

Pro Hillcoata má film násilné podtóny. „V té době jsme procházeli historickým okamžikem - založení australského národa. Stavba národních hranic byla vždy založené na krveprolití a to mě fascinovalo. V našem příběhu jsou tři bratrové. Nejstarší Arthur představuje nejvyšší stupeň brutality. Prostřední Charlie je méně násilnický a bojuje sám se svým svědomím. Pak je tam nejmladší, Mikey. Neviňátko, které je staženo násilnictvím a nemá nad ním žádnou kontrolu. Nakonec je tu Stanley - ochránce pře vším zlým. Udělá návrh, ale jak se ukáže, je morálně ovlivňován všemi kolem sebe. Chtěli jsme vytvořit obrovský kanafas - tři bratři, návrh, policajt. Ale ještě toho máme více - konflikt s cizím prostředím, v němž je mnoho z těchto postav lapeno, konflikt s domorodci, kteří mají k zemi úplně jiný vztah. Takže tu je mnoho různých vrstev.“

Cave říká, že chvíle intenzivního násilí jsou nahrazeny chvílemi smutku a touhy „ a to je pro mne něco, co odráží australské dějiny v australském vnitrozemí.“

John Hillcoat také toužil po zachycení síly této krajiny ve filmu: „kdysi jsem si s Chrisem Kennedym udělal výlet po Austrálii. Byla to neuvěřitelná cesta skrz vnitrozemí. Právě tenkrát mě dostala její mocná síla - také mě to přitahovalo k přítomnosti Aboriginů v Austrálii. V té chvíli jsem si uvědomil, že musím zkusit natočit film čerpající z krajiny a zahrnující vznik skutečné Austrálie. S Benoitem jsme také chtěly zapojit mytickou ingredienci.“

Kameraman Benoit Delhomme říká, že byl na projekt dobře připraven, protože mu všichni tvrdili, jak suché a prázdné je australské vnitrozemí. Delhomme dodává: „V mnoha směrech bylo velice obtížné zabrat prázdnou krajinu a najít v poušti tu správnou strukturu. Takže když jsem přijel, začal jsem hodně fotit, abych našel ten správný kontrast a správnou energii ve světle. Lidé často natáčí poušť, ale necítíme z ní to horko. Chtěl jsem ukázat něco smyslnějšího a aby divák víc než cokoliv jiného cítil strukturu tohoto místa. Také jsem byl posedlý zvýrazněním brutality krajiny, ukázat jak je těžké tam žít a přežít.“

Hillcoat tvrdí, že práce s Benoitem Delhommem jakožto hlavním kameramanem byla velice inspirující: „Jeho spojení se s krajinou a s světlem bylo úžasné. Byla to skutečná spolupráce a jeho práce film moc zlepšila.“

Guy Pearce byl do role Charlieho Burnse obsazen skoro okamžitě. Scénář ho velmi zaujal: „Nick je skvělý spisovatel a skladatel. Jeho práce jsou tak nádherně charakteristické a tento scénář nebyl výjimkou. Také představa Johna mi velice pomohla a projekt mi připadal velice zajímavý.“

Přes všechny útrapy (a neskutečné vedro) natáčení ve vnitrozemí Austrálie Guy říká, že zkušenost z natáčení Proposition byla jednou z jeho nejlepších: „Scénář byl úžasný, ale také jsem měl tu čest pracovat s fantastickou skupinou lidí. John s Nickem nám řekli, co přesně od filmu očekávají, což velice pomohlo kreativnímu procesu.“

Guy Pearce
Je označován za jednoho z nejkomplexnějších herců své generace. Guy Pearce nejvíce zaujal před deseti lety ve filmu Dobrodružství Priscilly, královna pouště, kde si zahrál mladého krásného transvestitu. Film se stal hitem, stal se jedním z 10 nejúspěšnějších australských filmů všech dob. Film získal Oscara, byl dvakrát nominován na Zlatý glóbus a na nespočet dalších cen. Guy hrál od té doby mnoho rozdílných rolí.

Ray Winstone
Ray Winstone se narodil v Hackney v londýnském East Endu. Ve dvanácti letech začal boxovat a stal se třikrát za sebou šampiónem londýnských škol a dvakrát dokonce zápasil za Anglii. Studoval herectví na Corona School a pak byl obsazen režisérem Alanem Clarkem do filmu Scum. Tento film z produkce BBC mu udělal jméno a od té doby se objevil v mnoha televizních seriálech a filmech.

Danny Huston
Huston pokračuje v rodinné tradici různorodé tvůrčí kariéry. Začal jako malíř, ale brzy přešel na filmovou režii. Režíroval mnoho televizních a filmových projektů. Chtěl se naučit více o herectví, aby lépe porozuměl filmovému řemeslu a začal brát malé filmové role. To nakonec vedlo k jeho herecké vášni a jeho průlomové roli v nezávislém filmu Ivansxtc. Tento snímek Bernarda Rose byl nominován na několik ocenění Independent Spirit, mezi něž patřilo ocenění za nejlepší mužskou hlavní roli pro Dannyho. Danny se narodil v Římě a byl vychováván v Irsku a Londýně. Také žil nějakou dobu v Mexiku a ve Spojených státech. V současné době žije se svou ženou Katie a dcerou Stellou v Los Angeles.

John Hurt
John Hurt je jedním z nejznámějších britských herců. Jeho práce v televizi začala v roce 1961 a patří do ní především role Quentina Crispa v autobiografickém snímku The Naked Civil Servant (za níž dostal cenu Emmy a Bafta). Jeho role Maxe v Půlnočním expresu a role Johna Merricka ve Sloním muži ho vynesly na mezinárodní výslunní a byl za ně nominován na Oscara.

John Hillcoat
John Hillcoat vyrůstal v Americe, Kanadě, Evropě a Austrálii. Opustil kariéru v umění a přihlásil se na melbournskou filmovou školu Swinburne, na níž produkoval dva úspěšné krátké filmy. Pokračoval ve své úspěšné kariéře režírováním a střihem hudebních klipů pro Nicka Cava, Depeche Mode, Manic Street Preachers, Roberta Planta, Placebo a Muse. Několik jeho klipů vyhrálo mezinárodní ocenění. Tři roky dělal průzkum amerických a australských věznic s nejvyšší ostrahou. Poté napsal a režíroval svůj první celovečerní film Ghosts...of the Civil Dead, který byl nominován na devět ocenění Australského filmového institutu.

Nick Cave
Nick Cave zasáhl Londýn s takovou silou, že ji můžeme slyšet ještě teď. Se svojí skupinou The Birthday Party dělali jeden lepší koncert než druhý. Úplně se vymykali umělému popu té doby. Po jejich rozpadu v roce 1983 se Nick na chvíli usadil v Los Angeles, kde pracoval na scénáři, který později vyšel jako jeho první kniha A uzřela oslice Anděla. V té době dal též dohromady The Bad Seeds. Jejich první album From Her To Eternity vyšlo v roce 1984. Cave také spolupracoval s Johnem Hillcoatem na scénáři k filmu Ghosts...of the Civil Dead. K filmu též složil hudbu. Cave opustil Západní Berlín těsně před jeho pádem v roce 1989 a odstěhoval se do Sao Paola. V roce 1990 konečně vyšla jeho kniha A uzřela oslice Anděla. Měla neuvěřitelný úspěch a získala cenu za knihu roku.

Chiara Menage
Chiara začala svou kariéru produkováním hudebních klipů a reklam. Mezi její klienty patří U2, Sinead O´Connor, Nick Cave, Bryan Ferry, Coca Cola a Air France. Tyto projekty jí daly různorodé zkušenosti a základ pro produkování krátkých a experimentálních filmů. V roce 1998 produkovala Menage svůj první celovečerní film Láska prokletá. V roce 2001 založila Menage s Cat Villiers Autonomous. Jejich prvním projektem byl Polibek života v roce 2003.

Cat Villiers
Cat Villiers začala svou kariéru jako editorka časopisu. V roce 1993 se rozhodla začít s filmovou produkcí. Její první celovečerní film byl Před deštěm, který byl nominován na Oscara a vyhrál Zlatého lva na Filmovém festivalu v Benátkách a mnoho dalších mezinárodních ocenění.

Warren Ellis
Narodil se v Ballaratu v Australii v roce 1965 a jeho zájem o hudbu začal, když našel v popelnici akordeon. Na začátku osmdesátých let se přestěhoval do Melbourne. Dva roky učil na střední škole. Na konci osmdesátých let začal skládat hudbu pro divadelní soubory v Melbourne a pak na počátku devadesátých let založil australskou instrumentální skupinu Dirty Three. V roce 1995 se Dirty Three přestěhovali do Londýna. Od té doby nahráli šest alb, složili soundtrack k filmu Praise a v roce 1995 vydali své sedmé album. V roce 1995 byl Warren pozván, aby hrál s Nickem Cavem a The Bad Seeds. S kapelou zůstal až do současnosti. Warren žije v současné době v Paříži se svou ženou a dvěma dětmi.