fb  Sdílet
   Informace    Recenze    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Videoarchiv    Podobné filmy    

napsáno 20.7.2009 

Recenze

Smíchat dohromady sci-fi, thriller, apokalyptický film a mysteriózní snímek, je rozhodně smělý čin. Kromě odvahy a dobrého režiséra je však třeba i životaschopný scénář, a právě ten „Proroctví“ chybí.  
 
Na podzim roku 1959 dostali američtí školáci za úkol nakreslit, jak si představují svět za padesát let, a jejich výkresy byly uloženy do „časové kapsle“ – kovové schránky, ukryté na polovinu století pod zem. Jediný, kdo nekreslí, je podivná holčička Lucinda (Lara Robinson), která namísto obrázků popíše papír velkým množstvím čísel, nadiktovaných hlasy šeptajícími v její hlavě. Lucindin dopis při slavnostním vytažení kapsle po pěti dekádách dostane do rukou malý Caleb Koestler (Chandler Canterbury), daleko více však list zapůsobí na Calebova otce Johna (Nicolas Cage), profesora astronomie. Ten objeví, že čísla obsahují klíč ke všem velkým katastrofám za uplynulých padesát let, a předpovídají další tři tragédie, ohrožující obyvatele celé planety. Na cestě za poznáním pravdy bude John potřebovat pomoc nejen Lucindiny dcery Diany (Rose Byrne) a vnučky Abby (Lara Robinson), ale i šeptajících hlasů, kterými ke Calebovi promlouvají podivní nemluvní cizinci (D.G. Maloney a další).  
 
Původem egyptský režisér Alex Proyas krůček po krůčku došel až na „velká plátna“, kde se velmi rychle zabydlel. Přímo mílovým skokem do světa Hollywoodu byla dnes již kultovní potemnělá adaptace komiksu „Vrána“ Jamese O'Barra. Svou pozici Proyas potvrdil i vědecko-fantastickým thrillerem „Smrtihlav“, nebo zfilmováním sci-fi klasiky „Já Robot“ otce „zákonů robotiky“ Isaaca Asimova. Z tohoto výčtu tedy jasně vyplývá, že Proyas je zkušeným režisérem, schopným natočit velmi dobrý film – pokud má k disposici kvalitní předlohu a scénář. A ten bohužel „Proroctví“ citelně chybí, navzdory tomu, že se na něm podíleli hned tři scénáristé (Ryne Douglas Pearson, Juliet Snowden, Stiles White).  
 
Těm se „zdařilo“ velmi pěkný a poměrně neotřelý nápad s časovou kapslí a poselstvím ukrytým mezi číslicemi zaházet množstvím nepříjemných zásahů, jejichž četnost narůstá přímo úměrně k odkoukané stopáži. Od velmi pěkného a svižného začátku se příběh pozvolna rozvíjí, objevují se příjemné a přirozené vtípky, pár „lekaček“, atmosféra, a díky provedení některých scén (jak si povíme později) má divák pocit, že ho čeká dobře strávená dvouhodinovka. Jaké je však rozčarování, když do scénáře začínají prosakovat „podivné náhody“ (aneb není nad to být vždy na správném místě, a nacházet předměty, které jsou zrovinka potřeba - jako třeba deka). V ten moment se dějová soudržnost začíná rozkližovat, aby konec proměnila v natahované čekání, jehož celkem nadějné občerstvení spolehlivě dobíje příšerná „pseudobiblická“ tečka. Ano, otázka „co je rodič ochoten obětovat pro záchranu svého dítěte“ má rozhodně svou sílu, a i spousta dalších myšlenek by měla šanci ve filmu vyznít působivě (včetně nevyhnutelného závěru), kdyby tyto záchytné body zhruba od druhé třetiny nepřestaly fungovat a „Proroctví“ se tak kvalitativně nepropadlo o několik příček dolů.  
 
Podobné je to u technického zpracování, kdy zpočátku oko uchvátí tajuplné titulky prolínané s ciframi, vesmírné satelitní záběry, pohledy z výšky na dům a lidi (škoda, že se neopakují), a hezké interiéry i exteriéry (kombinace mlha světlo les zkrátka zabírá vždy a všude). Zle si nevedou ani akční scény (většinou točené „z ruky“), kterým kraluje působivé ohnivé zkázonosné peklo u letadla, točené v jediném záběru, nebo výborná souhra efektů a hudby při apokalyptickém snu (a Proaysův trademark - pohled skrze kulaté podkrovní okno). Ještě celkem obstojí podzemní nehoda (zejména brutální záběry z kabiny lisující lidi a krev na skle), která však začíná vykazovat vysoké znaky „digitálna“, které vrcholí koncem, a hlavně již zmiňovaným „dovětkem“ filmu, který si co do úrovně zpracování nezadá s videoklipem české disco kapely z poloviny devadesátých let. Nad tím, jak mohou v jednom filmu spoluexistovat takové „boty“, a zároveň slušně odvedené efekty apokalyptické destrukce, zkrátka zůstává rozum stát.  
 
Herecké obsazení je naštěstí spíše záchranou, než dalším kopancem do holeně „Proroctví“. Nicolas Cage v hlavní roli působí celkem přirozeně (zejména v momentech zmatku), dobře se sleduje Rose Byrne, či Nadia Townsend v miniroličce Johnovy sestry Grace, a i Chandler Canterbury je poměrně snesitelný. Za parádní (dost možná nejlepší) výkon lze označit především dvojroli malé Lary Robinson, která je velmi příjemná jako Abby, a vynikající jako malá Lucinda, která kolem sebe šíří správně podivnou temnou auru. Škoda, že ztělesněním naprostého opaku jsou „tajemní albíni“ v podání D.G. Maloneyho (a dalších), kterým charisma fatálně chybí, a namísto mrazivých přízraků spíše připomenou kosmické hledače „Převaděče spojitostí“ z úplně jiného filmu.  
 
Kdyby se z „Proroctví“ dala vybrat ta lepší polovina, a zbytek natočit jinak, byl by z něj (s velkou pravděpodobností) vysoce nadprůměrný film. Takhle z něj za celkem dobře zvládnutou režii (ale nezvládnutý scénář), kvalitní kameru (ovšem místy nekvalitní digitální efekty), některé dobré (a naopak jiné ne zas tak dobré) herce nevydojíme více než 6/10, přičemž hodnocení lehounce nad průměr vytahuje pouze dobrý námět. Škoda, že scénáristům tak nějak vyklouzl z rukou a roztříštil se na kusy - Proyas mohl mít další silný zářez na pažbu úspěchů, a sci-fi/mysteriózní/apokalyptické filmy nový fenomén.

Tma, 6 z 10


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Středa 22. 11. 2017 Svátek má Cecílie
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz