Režisér Fatih Akin uvažoval o námětu filmu Proti zdi už několik let. Opravdu, ten nápad se zrodil z jeho osobní zkušenosti: "Jednou jsem měl tureckou přítelkyni, typ "dobré kamarádky", která mě požádala, abych se s ní naoko oženil." Filmový tvůrce z Hamburgu měl původně v úmyslu natočit komedii. Jestli se Proti zdi stal nakonec trýznivým milostným příběhem, není to jen proto, že základní námět se v průběhu času vyvinul novým směrem. Když zkoumal svoje téma, Akin začal konfrontovat sám sebe s novým tureckým filmem.
Turecký neo-realismus vyprodukoval několik skutečně mistrovských děl. Jsou to velmi vážné, působivé filmy, ve kterých spolu komedie a tragedie vzájemně úzce souvisí. To je opravdu velké umění. Akinova fascinace těmito filmovými drahokamy je ve filmu Proti zdi patrná. Ale existuje i jiný důvod pro to, aby se příběh ubíral jiným směrem: hlavní herec Birol Unel. Akin a Unel se setkali v době, kdy Akin získal několik cen za hraný filmový debut "Short Sharp Shock" (1997) a stali se z nich za ta léta přátelé. Obdivuji ho. Oslavuje poetickou sebedestrukci jako Kurt Cobain a Jim Morrison, říká Akin, dodává: "Role "ztracené duše" Cahita byla přizpůsobena Birolovi - i když obsahuje mnoho mých vlastních přání a moje touhy prolomit normy".

Rychlá, hladká, nekomplikovaná - tak líčí producenti Stefan Schubert a Ralph Schwingel (WUSTE Filmproduktion GmbH) přípravu na film Proti zdi. I první verze scénáře měla obrovskou sílu, vzpomíná Ralph Schwingel. Během produkce se vyskytly mnohé problémy, jako například přerušení natáčení z důvodu nemoci. Naštěstí, byl každý problém úspěšně vyřešen. Producenti, kteří se odjakživa živě zajímají o mladé talenty, odstartovali filmovou kariéru Fatiha Akiny v roce 1995 jeho debutem - krátkým filmem "Sensin ... You´re the one!" a od té doby produkovali všechny jeho projekty. "Věřili jsme ve Fatiha, říkají oba muži, a Schwingel dodává: "Považujeme film za vyvrcholení naší letité spolupráce s Fatihem. Režisér od té doby uzavřel partnerství s Andreasem Thielem, se kterým založil vlastní produkční společnost, Corazón International. PROTI ZDI uvede v kinech timebandits films GmbH, filmová distribuční společnost založena v Berlíně v listopadu 2003 a zformována společností the Hamburg WUSTE Filmproduktion GmbH, Egoli Tossel Film AG a timebandits Medien.

Zatímco od začátku bylo režisérovi Fatihovi Akinovi jasné, že Birol Unel bude tragický hrdina filmu Proti zdi, hledání hlavní představitelky bylo, jak se ukázalo, mnohem složitější. Producenti Ralph Schwingel a Stefan Schubert si brzy uvědomili, že "není mnoho mladých žen, které mluví plynně turecky a jsou ochotny se svléknout před kamerou". Herecký agent nakonec objevil v jednom kolínském nákupním centru tehdy 22 letou Sibel Kekilliovou, administrativní pracovnici. "Zkusili jsme jí vysvětlit jak se jí změní život, vzpomíná Akin, a Sibel odpověděla svým typickým způsobem: "Když něco dělám, tak to dělám pořádně". Po té co změřila své síly v konkurzu s 350 konkurentkami, mladá německá turecká žena nakonec hlavní roli dostala. "Jistě, byla to výzva, když někteří herci jsou profesionálové a jiní amatéři, říká Akin, který už udělal podobnou zkušenost v hraném debutu "Short Sharp Shock" a ve filmu "Solino", který natočil před filmem "Proti zdi. Ale je to také velmi vzrušující dát dohromady takové herce jako je Birol Unel a Catrin Striebeck s někým jako je Sibel Kekilliová.

Fatih Akin točil drama Proti zdi chronologicky. Tak mohl vyvíjet své postavy jasněji a autenticky, prohlašuje Akin, při posuzování tohoto zřídka užívaného postupu. To mimořádně vyhovovalo hereckému objevu Sibel Kekilliové. "Scénář je velmi úzce orientován na vývoj herců", říká Akin. A když, v průběhu natáčení měl dojem, že příběh podstatně proměnil dva hlavní představitele jak fyzicky, tak citově, jednoduše napsal svému dramatu nový konec. "Zpočátku, měli ti dva znovu skončit ve své původní situaci. Ale potom, čím prošli, by to už nevypadalo věrohodně. Dnes jsem velmi rád za tuto změnu". Producent Stefan Schubert vzpomíná: "K těm zásadním změnám nedošlo v důsledku chronologického natáčení. Mnohem větší stres způsobilo náhlé onemocnění obou hlavních představitelů. Vzhledem k těmto přerušením se natáčení protáhlo z původně plánovaných 35 natáčecích dnů na více než tři měsíce, od března do května 2003. "To bylo neuvěřitelně náročné", říká Fatih Akin. Sibel Kekilliová onemocněla akutním zánětem slepého střeva a musela být převezena do nemocnice, a Birol Unel také onemocněl. A právě když štáb natáčel v Turecku, vypukla válka v Iráku. "Celé týdny jsme se obávali, aby Turecko nevyhlásilo stanné právo, což by ohrozilo naše povolení k natáčení", říká Schwingel, a Akin dodává: "Samotnému projektu často hrozil náraz proti zdi. Ale na poslední chvíli se všechno vyřešilo".

Další velký problém se objevil před začátkem natáčení: hlavní představitel Birol Unel nedostal povolení ke vstupu do Turecka. "Na letišti by ho okamžitě zatkli, protože nenastoupil v Turecku vojenskou službu," vysvětluje Akin a dodává: "Měli jsme už připravený plán B - interiéry budou natáčeny v Hamburku, exteriéry v Istanbulu s dublem. Ale pak, během natáčení, turecká vláda oznámila změnu zákona". Producent Stefan Schubert při vzpomínce na hektickou atmosféru v zákulisí říká, že "mnozí lidé byli permanentně zaměstnáni zjišťováním na nejvyšších místech, kdy ministr podepíše nový zákon". Mezitím bylo natáčení v Turecku zahájeno. Pouze s dvoudenním zpožděním, ještě s mokrým inkoustem na znění nového zákona, mohl Birol konečně bezpečně přijet do Istanbulu.

Už při první verzi scénáře, si Fatih Akin rozdělil film do hudebních oddílů - stylistický prvek vyskytující se v klasických divadelních tragediích. Vybral si romského hudebníka Selima Seslera a jeho skupinu. "Před léty jsem slyšel hrát Selima Seslera v jednom istanbulském podniku pro mladé, ve tři hodiny ráno," vzpomíná Akin. Melancholické písně, většinou turecké národní, jsou interpretovány herečkou a režisérkou Idil Unerovou. Akin vysvětluje, proč si ji vybral: "Idil má nádherný hlas. A krom toho, ona je můj talisman pro štěstí a musí být v každém mém projektu".

Sibel Kekilliová
Narodila se v roce 1980 v Hellbronnu, v Německu tureckým rodičům. Sibel Kekilli objevili v nákupním středisku. 23 let, pracovala jako úřednice v Essenu na radnici, prakticky ji sebrali na ulici a vrhli ji do hlavní role v jejím prvním filmu. "Je talentovaná a je absolutní perfekcionistka", říká producent Ralph Schwingel. Režisér Fatih Akin také nešetří chválou k ní: "Co Sibel začne, to dokončí". Mladá německo-turecká žena se přestěhovala do Hamburgu se svým přítelem a svým rottweilerem, a v současnosti pracuje na své herecké kariéře.

Catrin Striebecková
Není těžké uhodnout, že je členkou Striebeckovy rodiny: všichni jsou herci, ať už je to Catrinin otec Peter, známý divadelní herec a režisér, nebo Catrinin dědeček Karl, strýc Jochen nebo sestra Jana. Narodila se v roce 1966 ve Vídni. Studovala na Max Reinhardt Seminar a poprvé na sebe upozornila jako divadelní herečka v polovině osmdesátých let. Pak následovalo angažmá v Mannheimu a ve Stuttgartu, a v roce 1990 se stala členkou souboru Deutsches Schauspielhaus v Hamburku. Pak oslnila diváky rolí Gretchen v produkci Christopha Marthalera "Goethes Faust Wurzel aus 1+2" a v představení Franze Xavera Kroetze "Woyzeck". Její filmový debut byl film "Mau Mau" v roce 1991.

Andrew Bird
Ani jeden film Fatiha Akina bez Andrew Birda! Narozen v Londýně, střihá díla německo tureckého režiséra od samého začátku - od Akinova debutu - krátkého filmu "Sensin.. You´re the one!" (1995) a prvního celovečerního filmu "Short Sharp Shock" (1998) až po film "Solino" (2002). Akin se o svém střihači rozplývá: "Ten člověk dokáže zázraky! Nikdy jsem s jiným střihačem nespolupracoval a cítím, že to není nutné". Bird se narodil v roce 1956, střihal i tak úspěšné filmy jako je "Gigantic" a "Adam and Eve". Kromě své práce střihače, je tento obyvatel Hamburgu také aktivní jako překladatel.

Rainer Klausmann
Těžko byste hledali místo na této planetě, kde by Rainer Klausmann nefilmoval. Razil si cestu jihoamerickou džunglí s režisérem Wernerem Herzogem a s nadživotní filmovou hvězdou Klausem Kinskim do filmu "Fitzcarraldo". Natáčel v Indii, v Asii, v Izraeli, v Kuwaitu, v Libanonu, v Austrálii ... Za svoje filmařské umění ve filmu "Ausgerechnet Zoé" byl oceněn prestižní cenou Adolfa Grimma (1995). V roce 1998 Klausmann získal cenu Německé televize, Zlatého lva, za televizní filmy "Trickser" a "Das Urteil". Odnesl si domů the Bavarian Film Prize v roce 2000 za svou práci na napínavém psycho-thrilleru "The Experiment".
Narodil se v roce 1949. S režisérem filmu Proti zdi, Fatihem Akinem, pracoval už v roce 2002 na filmu "Solino".