fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Fotky    

63% 13 hlasů
6.3 10 13
dokument, Francie, , 82 min.
March of the Penguins 2: The Call
Kinopremiéra v ČR 6.4.2017 v SK 18.5.2017

Režie:






Revoluční technologie a ještě roztomilejší hlavní hrdinové.
Příběh malého tučňáka, připravujícího se na svou první cestu k moři, nás zavádí do ledového království vzdálené Antarktidy. Tak jako každý tučňák, i náš hrdina naslouchá tajemnému volání, které ho vábí na dalekou pouť do neznáma. V zásadních chvílích dospívání jsou mu oporou matka a moudrý otec, který díky svým zkušenostem a autoritě dodává odvahu i dalším členům skupiny a pomáhá jim čelit těžkostem a nástrahám. Pokračování oscarového snímku Putování tučňáků natočil režisér Luc Jacquet v rozlišení 4K, s využitím nejmodernějších technologií včetně ponorek a dronů. Dobrodružství nejodlehlejších částí naší planety se mu díky tomu podařilo zachytit tak, jak bylo ještě před několika lety nemyslitelné.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Dobrý den, film jsme bohužel v kině nestihli a jsme z toho se synem moc smutní. Byl uveden pouze v rámci Febiofestu, což jsme nevěděli. Tučňáci jsou naše nejoblíbenější zvířata. Jezdíme se na ně dívat do Prahy do ZOO a hledáme o nich všechny informace. Tučňák císařský je z nich nejhezčí. První díl DVD máme, ale nedaří se nám sehnat "Volání oceánu". Rádi bychom si DVD i zaplatili. Mohu Vás požádat o informaci, jak DVD získat? Děkuji mnohokrát a přeji veselý den s tučňáky. Markéta Moore, e-mail mamoore@email.cz
+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB    Videotéka: přidat si do ní film

O filmu Putování tučňáků: Volání oceánu

obrazek
Unikátní natáčení pod hladinou ledového oceánu

Hloubkové potápění v Antarktidě, světová premiéra

Za více než deset let, které uběhly od natáčení filmu Putování tučňáků, se technické vybavení samozřejmě velmi změnilo. Měli jsem chuť toho využít a udělat záběry, které by opravdu vyzdvihly úchvatnou krásu Antarktidy. Technologický pokrok nám umožnil vrátit se s neuvěřitelnými záběry, vyzkoušeli jsme 360° video a zachytili více imerzní zvuk. Ale opravdu mistrovský kousek se podařil týmu potápěčů vedeným Laurentem Ballestou, námořním přírodovědcem a biologem, světovým specialistou na podmořské fotografování. Tým uskutečnil světovou premiéru tím, že provedl sérii ponorů do hloubky přes 70 metrů v Antarktickém oceánu, kde teplota byla -1,8°C. Jejich technické možnosti a lidské dovednosti nám umožnily odhalit širokému publiku jednu z naprosto neznámých tváří tučňáka císařského: jeho podmořský život. Díky záběrům získaným během těchto ponorů pozorujeme tučňáka pod vodou, v jeho přirozeném prostředí. Je to půvabný plavecký mistr dokonale přizpůsobený životu ve vodě.

Takhle hluboko a takhle dlouho se v Antarktickém oceánu nikdy nikdo předtím nepotápěl.

Bylo to vyčerpávající. Na tři hodiny ve vodě bylo potřeba šest hodin příprav, po ponoru pak trvaly šest hodin opravy a pečlivé sbalení materiálu. Potápěči byli vybaveni čtyřmi vrstvami oblečení, dále měli kukly a rukavice, aby vydrželi zimu, měli dýchací přístroje a další vybavení pro natáčení. Celkem 90kg výstroje na zádech. Sebemenší pohyb byl komplikovaný. Ostřílení potápěči měli náhle pocit, že se z nich opět stali začátečníci. Jen málokdo je schopen uskutečnit takto riskantní a náročné ponory. Je nutné mít nervy ze železa, obrovské zkušenosti, vynikající znalosti týkající se vybavení a být ve skvělé fyzické kondici. Jakmile je člověk pod vodou, sebemenší chyba může být osudnou. Myslím, že v jistých momentech měli opravdu nahnáno.

Potápěči musí dodržovat velmi dlouhé dekompresní zastávky, aby se zbavili velkého množství nahromaděných inertních plynů. Pokud nejsou zastávky dodržovány, riskují potápěči dekompresní nehodu, která může být smrtelná. Není tedy možné vystoupat na hladinu rychle, a to ani v případě, že je potápěč vyčerpaný nebo promrzlý. A většina z těchto ponorů byla tzv. „pod stropem”, tedy pod silnou vrstvu ledu. Jakmile se potápěči ocitnou pod vodou, je kolem nich naprostá tma, vpřed postupují podle světla reflektorů. Největší strach jsme měli z toho, že se jim nepodaří dostat se zpět na hladinu, že uvíznou někde pod ledem. Aby zase našli díru, kterou se dostávali do ledu, odmotávali Ariadninu nit, svítící čáru života, od které se nikdy nevzdalovali.

Potápěči celkem navštívili dvacet různých míst a uskutečnili kolem třiceti ponorů, což je opravdu úctyhodný výkon. Pokaždé se vraceli s ještě více překvapujícími záběry. Kontrast mezi tímto vodním světem a světem, který lze spatřit na pobřeží, je strhující. Pod vodou existuje velmi bohatá a velmi barevná biodiverzita, dosud neznámý svět, který jsme každým dnem o něco více odhalovali díky jejich snímkům.“

obrazek
Tučňák císařský a fascinující zvířecí instinkt

Instinkt

Zvířecí instinkt… Záhadný a fascinující pojem, schopnost cítit věci, uvědomovat si přicházející nebezpečí, vědět, jakou cestou se vydat. Instinkt je vrozený a neměnný. Je to nevysvětlitelná součást zvířecího i lidského chování, toho, které je předáváno genetickou cestou, projevuje se, aniž by se ho někdo od někoho učil, a charakterizuje jednotlivé druhy. Instinkt se projevuje impulzivní, často okamžitou reakcí. V podstatě je spojený s přežitím druhu v přírodě. Zatímco u tzv. nižších živočichů je velmi přítomný, zdá se, že u živočichů vyšších zabírá méně místa. Staví se mu do cesty zkušenosti, které jedinec nabyl, i to, co sám objevil. Instinkt nesmí být zaměňován s intuicí, kterou pociťujeme bezprostředně při kontaktu s nějakou osobou nebo s nějakou náladou. Intuice odhaluje pocity, počitky.

Putování tučňáků vyprávělo o přirozeném životě tučňáka císařského, takovém, který můžeme pozorovat a studovat. Nový film doplňuje příběh tak, že se zdrží právě u toho, co neznáme - u nepoznané části života tučňáků. Co je to za signál, který volá všechny tučňáky císařské, aby v březnu opustili oceán? Jaká síla řídí tuhle synchronizaci? Kdo žene samce, aby kvůli přežití opustil své mládě? Je to právě instinkt? Je to i volání, které vybízí tento druh, aby byl včas na velkých shromážděních. To, které vybízí mladé, aby pochodovali v zástupech stejně jako dospělí, to, které způsobí, že se mláďata vrhají do vody, aniž se kdy předtím učila plavat.

Z vědeckého úhlu pohledu není instinkt jedinou odpovědí. Věda hledá odpovědi další, studuje hormony a podmínky v daném prostředí. Ale pro filmaře je tahle nevyzpytatelná část života zvířat, která odolává porozumění, naprosto fascinující. Toto nevysvětlitelné kouzlo života tučňáka císařského činí celý druh pro Luca Jacqueta ještě krásnějším! Jako by byl instinkt jen jedním z partů, které tučňáci hrají, partem téměř neslyšitelným, ze kterého můžeme slyšet jen hlavní akordy.

Luc Jacquet prozkoumává napříč filmem Putování tučňáků: Volání Oceánu záhadné téma, jakým je instinkt. Ponoří vás do jiné dimenze, kde spatříte tučňáky tak, jak jste je ještě nikdy neviděli.

obrazek
Věděli jste?

Souostroví Géologie Archipelago

Filmové záběry byly pořízeny na jednom z nejkrásnějších míst planety: na souostroví Géologie Archipelago, kde před více než stoletím Francouzi úplně poprvé vkročili na Antarktidu. Je to území v okruhu patnácti kilometrů poseté skalisky. To z něj dělá opravdovou přírodní rezervaci, a to z důvodu velké biodiverzity, protože je to jedno z mála míst na Antarktidě, kde ptáci mohou nalézt skaliska svažující se až do vody, na kterých mohou hnízdit. Na jaře se tu setkávají tři čtvrtiny druhů, které se rozmnožují na Antarktidě, a společně tu žijí po dobu čtyř měsíců. Místo, které v zimě spalo, se náhle probouzí. Buřňáci sněžní, tuleni Weddellovi, tučňáci kroužkoví, chaluhy antarktické… V několika týdnech se místo začne hemžit životem. Na jednom metru čtverečním je více než stovka ptáků! Na Antarktidě je jaro velmi krátké, zvířata mají jen několik měsíců na námluvy, páření a výchovu mladých předtím, než se ona sama vydají na další cestu. Všechno se děje velmi rychle. Po několik měsíců to tu vře. V prosinci, když nastává na jižní polokouli léto, se pak všichni vracejí do oceánu. Rozruchu ubývá. Zvířata se vrátí zase až příští rok.

Obrácený reprodukční cyklus

Ptáci mají tendenci rozmnožovat se v období, kdy je pro ně dostatek potravy, aby mohli dostatečně nakrmit mladé. Tučňáci císařští se podřizují naprosto opačnému rytmu: rozmnožují se uprostřed zimy, kdy je potravy nejméně. Na to, aby vychovali mladé, potřebují spoustu času, téměř pět měsíců, aby byli mladí tučňáci dostatečně zdatní a mohli se na konci prosince, kdy je léto, vrhnout do moře. Tou dobou je potravy nejvíce. Mladí tučňáci snadno najdou něco k jídlu. Je to rozmnožovací strategie, která umožňuje tučňákům císařským získat na svou stranu všechny šance, aby maximální počet nezávislých mláďat přežil.

Tučňáci královští se mezi sebou poznají podle zpěvu

Každý tučňák je obdařen jedinečným hlasovým projevem, který spolehlivě umožňuje rozpoznat jednotlivce. U tučňáků císařských a královských je tímto projevem krátký zvuk, pomalý, čtyřikrát nebo pětkrát zopakovaný přechod od hlubších k vyšším tónům, jehož forma je pro celý druh shodná. Aby bylo tučňáky slyšet přes celou kolonii, vzpřímí se a využívají své hrudi jako ozvučné skříňky. Okolo zpěváka se na pár vteřin rozhostí ticho. To stačí, aby ten, koho volá, mohl zpěv zachytit. Aby zpěv slyšeli a lokalizovali ti, které hledají, mají tučňáci pravé a levé ucho asymetrické vzhledem k tělu. Takto může tučňák rozpoznat křik přehlušený zpěvem ostatních. Dospělý jedinec pozná křik svého mláděte i ve chvíli, kdy je hluk v kolonii vyšší než 6 dB - tedy dvakrát tak hlasitý než zvuk samotného mláděte. V kolonii s tisícovkou tučňáků může vzájemné shledání trvat až 85 minut.

Peří tučňáků je ještě chladnější než okolní vzduch

Při zkoumání infračervených záběrů z kolonie tučňáků císařských v Dumont d’Urville přišli skotští a francouzští vědci na to, že povrch peří tučňáků je chladnější než vzduch. Téměř celý povrch peří zvířat byl dokonce pod bodem mrazu, s výjimkou zobáku a očí. To jim umožňuje zachytit teplo díky konvekci: při kontaktu se studeným peřím uvolňuje vzduch několik částic tepla.

Milostné námluvy

Námluvy začínají při návratu tučňáků do kolonie. Trvají zhruba deset dnů. Je to obrovské shromáždění, na kterém jsou najednou všichni tučňáci z kolonie. V tomto okamžiku je počet tučňáků největší. Jsou tu samice a samci schopní reprodukce, a také někteří mladí zvědavci. Ti se letos rozmnožovat nebudou, ale vrátí se příští rok. Tučňáci se namlouvají všichni společně a najednou. Je to úplný pěvecký koncert. V těchto dnech se zdá, jako by tučňáci tančili, natahují krky, sklánějí hlavy, jako kdyby skládali poklony. Je udivující pozorovat v jejich namlouvání tolik něhy. Některé páry, je jich jen kolem patnácti procent, se v dalších sezónách dokážou opět poznat. Ostatní si hledají partnery nové. Mladí tučňáci a dospělí jedinci, kteří partnera nenašli, se vracejí zpět do oceánu. Život uprostřed zimy je na pevnině příliš tvrdý, tučňáci sem přicházejí jen za účelem rozmnožování. Na konci námluv spolu páry kopulují a poté opět nastane klid.


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Sobota 16. 12. 2017 Svátek má Albina
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz