Quantum of Solace

Trojčíslí 007 slouží jako krycí jméno speciálního agenta jejího Veličenstva (a zároveň zaručený marketingový tahák) již od roku 1962. Do kina se na něj můžeme vypravit už po dvaadvacáté.  
 
Nedlouho po smrti Vesper se zvláštní agent James Bond (Daniel Craig) vydává na cestu mstitele, na které potkává spřízněnou duši Camille (Olga Kurylenko), připravující svou vlastní vendetu. Bond však záhy získává i nového protihráče Dominica Greena (Mathieu Amalric), který stojí v čele mocné organizace zajišťující politické převraty, puče, teroristické akce a další nekalé aktivity. Čerstvým zákazníkem Greena je i Camillin terč, sesazený bolivijský diktátor Medrano (Joaquína Cosia), který chce svou zemi zpět. Dlouhé prsty Greenovy organizace sahají až na vysoká vládní místa, a tak agent 007 upadne v obecnou nemilost, aby nepřekážel zločineckým plánům a tajemnému projektu Quantum.  
 
Přede dvěma lety přišel do kin snímek „Casino Royale“, ve kterém se režisér Martin Campbell znovu podíval na začátky Bondovy špionážní dráhy a nechal je ztvárnit blonďatého (!) Daniela Craiga. Svěží krev, kterou tento počin vlil do žil Bondovskému žánru, zaujala nejen filmové kritiky, ale i fanoušky, které však nový pohled na nejslavnějšího agenta všech dob rozdělil na dvě skupiny. Ta první, která holdovala „Casinu Royale“ se jistě nemůže dočkat novinky „Quantum of Solace“ jako pokračovatele „jednoho z nejlepších Bondů vůbec“. Ti, kteří měli Jamese Bonda radši elegantnějšího a uhlazenějšího, vyčkávají, kam režisér Marc Forster špiónskou odyseu posune. Který tábor bude nakonec potěšen?  
 
Odpověď zní „spíše příznivci Casina Royale“. „Quantum of Solace“ totiž volně navazuje na svého předchůdce, využívajíce k tomu zásadního pojítka v podobě Vesper Lynd, a tak mnohým může novinka připadat spíše jako „dovětek ke Casinu“. Oprosťme se však od podobných úvah a podívejme se na Forsterův počin jako na samostatný celek. Prvním přívlastkem, který by se dal použít pro jeho popis, by bylo „profesionální“. Ano, rozpočet byl přiklepnut zaslouženě, a díky němu se podíváme na nejrůznější atraktivní lokace několika kontinentů, nouze nebude ani o náboje, letadla a drahá auta – to vše opatřeno dravým soundtrackem, nejrůznějšími efekty, zabaleno krásným obrazem a zatepla servírováno divákům.  
 
Záměrem tvůrců zřejmě bylo vytvořit „opravdu akční film“, čemuž nasvědčují místy až přehnaně rychlé střihy, které paradoxně situace znepřehledňují, a tudíž na tempu ubírají. Například originální a rozhodně vizuálně silný souboj na lešení se odehrává v takové rychlosti, že se divák po chvilce spolehlivě ztrácí (navíc na sobě oba aktéři mají oblek, což jejich odlišení rozhodně nepomůže). A když už hledáme chyby, mohli bychom zmínit sice efektivní, ale zbytečně natahovanou úvodní honičku – zřejmě snaha upoutat dav hned od začátku. Co se týče scénáře, nedá se říci, že by oplýval zrovna překvapivými zvraty, filosofickými rozbory, nebo hlubším poselství, ale ruku na srdce – očekává tohle někdo od Jamese Bonda? Přesto je škoda, že stejně jako u akčních scén i v příběhu samotném se chvílemi trochu ztrácíme, a najít by se dalo i pár dalších mušek. A samozřejmě, opravdovým rýpalům neujdou drobné chybky (letadlo s vytaženým podvozkem vidíme na pár dalších záběrech bez podvozku, autu na zlomek sekundy zázračně „dorůstají" dveře, apod.).  
 
Přesto zůstává „Quantum of Solace“ snímkem nad hranicí průměru. Kromě výše zmíněných technických kvalit filmu bychom měli vyzdvihnout i lehkou „artovost“, která nenápadně prostupuje celkem - od klipového intra, přes hardcore parkour po střechách sevillských, až k detonacím podivného hotelu uprostřed pouště. Vynikající je i návštěva Toscy.  
 
Jako opozici k lehké „umělečnosti“ tu máme drsného a chladného bouchače Daniela Craiga, kterému tato role vyloženě sedne. Šarm a glanc agenta 007 se sice schovává někde v koutku, ale i přesto je nový Bond celkem sympatickým hrdinou, který namísto technických vymožeností dává přednost „staré dobré ruční práci“. Parádně se tvůrcům podařilo obsadit i Mathieu Amalrica a Joaquína Cosia do rolí hlavních záporáků, kteří dávají filmu příjemnou šťávu. Svou práci však odvedly dobře i Bond girls Olga Kurylenko (ačkoliv kdyby hrál její roli kdokoliv jiný, v podstatě by se nic nestalo) a Gemma Arterton jako velmi příjemná Strawberry Fields.  
 
Závěrem tedy řekněme, že „Quantum of Solace“ je dalším samorostem v Bondovské zahrádce, který představuje především poměrně dobrou, i když místy trochu zmatenou akční detektivku. Ať už je zde agent 007 vykreslen tak, jak ho máte rádi, nebo naopak, tvůrcům rozhodně nelze upřít snahu o jakýsi nový pohled na věc a odvahu trochu zaexperimentovat. A to si zaslouží ocenit.

Britský agent s označením 007 pokračuje ve filmu Quantum of Solace (doslovně přeloženo jako Množství útěchy) přesně tam, kde skončil díl minulý a i když stále postrádá mnoho ze svých atributů („protřepat a nemíchat“ neuslyšíte), jisté je že si ani tentokrát nebude brát servítky.  
 
Bond si nejdříve snaží ujasnit situaci s panem Whitem, starým známým z minulého filmu. Výslech se ale poněkud vymkne kontrole a tak se Bond vydává po stopě, která vede na Haiti. Tam se setkává s krásnou Camillou (Olga Kurylenko), ex-milenkou tajemného Dominica Greena (Mathieu Almaric), který navenek působí jako významný ochránce životního prostředí. Od počátku je ale jasné, že ve skutečnosti sleduje úplně jiné cíle. Ty svoje….  
 
Je to právě Camille, která se nakonec stává Bondovým partnerem. Jejich cesty se totiž v mnohém protínají a spojují je i podobné šrámy na duši. Bond se nyní snaží zjistit co nejvíce o tajemné organizaci Quantum, o které doposud neměli v MI6 ani tušení, ale bohužel přitom postupně ztrácí podporu „M“, která ho podezřívá z osobních pohnutek. Snad ještě horší skutečností je, že britské vládní činitele vůbec nezajímá, co je Dominic Greene zač. Hlavní je, že od něj dostanou, co chtějí….  
 
Jak příznačné pro dnešní svět! Až člověka zamrazí, když si uvědomí, že v zákulisí světových mocností to mnohdy vypadá asi dost podobně. „Nový Bond“ je jednoduše jiný a to dokonce i proti předchozímu Casinu Royale. To bylo nadupanou jízdou, která odstartovala restart série. Quantum je naproti tomu komplexnější v zobrazení světa i v psychologii hlavního hrdiny. Má však o něco menší tah na bránu, což se dá pochopit vzhledem k tomu, že Casino natočil akční specialista Martin Campbell, zatímco Quantum umělečtěji laděný Marc Forster.  
 
Ale nebojte se, i tentokrát si užijete dostatek akčních scén i zajímavých lokací, jen mi zpočátku chvíli trvalo, než jsem se zorientoval v tom kdo, proč a po kom jde. Postupně ale vše začne dávat ten pravý smysl.  
 
Daniel Craig hraje přesně to, co se od něj očekává a jeho drsné provedení Bonda je prostě perfektní. Co se týče dalších postav, tak Olga Kurylenko je dostatečně hezká a Judi Denchovou v roli „M“ je prostě radost sledovat. Zahanbit se však nenechá ani Mathieu Almaric v roli Dominica Greenea. Bohužel to ani tentokrát není hlava celé organizace, takže nás setkání s hlavním kápem čeká až v některém z dalších filmů.  
 
Osobně mě tato psychologičtěji laděná Bondovka, s dostatečně nadupaným obsahem, naprosto sedla. Zvlášť když tvůrcům nechyběl cit pro „suchou britskou stylovost“, což je znát hlavně v samotném závěru. Pár dokonale stylových situací někdy udělá víc než deset výbuchů….  
 
Přesto musím dát „jen“ 9/10, což je menší srážka oproti minulému filmu. Je to především za chvílemi nepřehlednou akci a taky za hlavní píseň, která mně neseděla dohromady s naprosto nenápaditým intrem. To jsou ale jen drobné zádrhely na tomto dobře fungujícím ústrojí.