| 76% | 2803 hlasů |
|
Přehrát ukázku
Zobrazit fotky
![]() ![]() ![]() |
|||
Sdílet
|
Perth, Australie, 1931: Pan Neville, hlavní ochránce domorodých obyvatel v západní Austrálii, přednáší ženskému hnutí v Perthu. S pýchou popisuje program, kterým se posledních deset let zabývá. V rámci tohoto programu je část domorodých dětí odebrána jejich rodinám a odvezena do sociálních zařízení , kde jsou děti "připravovány na nový život v bílé společnosti," výchovou pro role domácího služebnictva a zemědělských dělníků. Je přesvědčen, že domorodá rasa vymírá a že původní obyvatelstvo by mělo zaniknout. Ovládá každého domorodého obyvatele ve státě. Je to vlastně zákonný strážce domorodých dětí a rozhodl, že žádné domorodé dítě se nesmí oženit ani provdat za čistokrevného domorodce. Mezitím v malém městečku Jigalongu, na samém okraji pouště Gibson, žijí se svými matkami tři domorodé dívky. Napříč Jigalongem a dále pak do pouště až kam oko dohlédne, je natažen plot proti králíkům. Tento plot byl postaven před patnácti lety a táhne se napříč celou západní Austrálií od severu k jihu, aby zamezil přebíhání králíků z jedné pastviny na druhou. Tři děvčátka Molly (14), citlivá dospívající dívka, její sestřenice Gracie (10) a její sestra Daisy (8). Pan Neville se nechá slyšet, že tyto tři dívky rostou jako dříví v lese a dá svolení k jejich rychlému odsunu do sociálního zařízení v Moore River Native Settlement, severně od Perthu. Policista Riggs vyrazí do Jigalongu a přes divoké protesty Maude, Mollyiny matky, Frindy, její babičky, a Gracieny matky Lily, se mu podaří odtrhnout dívky od těchto žen a zavřít je do svého velkého černého policejního vozu. Molly, Gracie a Daisy jsou odvezeny 1500 mil daleko od domova, po silnici, vlakem a lodí napříč kontinentem až do sociálního zařízení Moore River Native Settlement. |
|
Moore River je ponuré, neudržované místo, kde jsou děti ubytovány ve velkých nehostinných ubytovnách, mají nevalné jídlo a jsou střeženy Davidem Moodooem, zkušeným černým stopařem, který je stále na dosah, aby chytil případného utečence. Vzpurné děti jsou zavírány do "basy". Molly, jakožto nejstarší, má pocit, zodpovědnosti. Dohlíží na dvě mladší dívky. Je zděšena jejich novou situací, zatímco Gracie a Daisy, jakoby se snažily se s ní smířit. Nicméně Molly je rozhodnuta uprchnout. Za pouhý jeden den, se Molly naskytne příležitost prchnout. Když se rozpoutá bouřka, popadne Gracii a Daisy za ruku a řekne jim, že půjdou domů. Daisy se dívá na Molly a zeptá se "Jak se tam dostaneme?" Molly se obrátí na sestřičky, které váhají a řekne jim "Půjdeme pěšky". Gracie a Daisy se na sebe nevěřícně podívají ale Molly je rozhodnuta. Půjde sama, bude-li muset. Zvažují své možnosti a rozhodnou se, že se budou držet Molly. Molly je vyvede ven, přebrodí prudkou řeku na druhou stranu, kde se dají na cestu domů. Moodoo je vyslán za nimi a začíná celostátní pátrání, do kterého je nakonec zapojena policie, pátrací letadla a média. Dívky se vydají na cestu, která jim nakonec trvá tři měsíce, a při které urazí 1500 mil. Molly se daří o vlásek unikat jejich pronásledovatelům. Po celou cestu musí Molly využít všechny své zkušenosti a osobní prozíravost, aby unikly svým pronásledovatelům, aby přelstily Moodooa, a aby zůstaly všechny tři naživu. Musí bojovat s přírodními živly a s lidmi, se kterými se setkají, jak s domorodci tak i s bílými, kteří jim mohou buď pomoci nebo ublížit. |
|
Molly najde plot, který je zavede domů. Neville se brzy dovtípí, že půjdou právě podle tohoto plotu. Zdá se, že je Moodoo musí dopadnout. Ale díky Mollyinu rychlému uvažování, se jim podaří mu uniknout. Neville se už vzdá naděje, že je dopadne, neboť dívky vkročí do mimořádně nevlídné pouštní krajiny, kam by bylo riskantní, poslat své muže. Je zřejmé přesvědčen, že dívky svoji pouť napříč touto nebezpečnou oblastí, nepřežijí. Když vejdou do nevlídné krajiny, potkají pastevce, který řekne Gracii, že její matka je ve Wiluně.. Gracie a Molly se pohádají. a Gracie se jí vytrhne a vydá se za matkou. Molly je zprvu tvrdohlavá, nechá ji odejít samotnou. Nakonec ji přemůže svědomí a vrátí se s Daisy, aby našly Gracie. Zjistí však, že upadly do pasti. Gracii chytnou, zatímco Molly a Daisy, které jí nemohou pomoct, s hrůzou přihlížejí. Molly, je na pokraji zhroucení. Daisy se na ni klidně podívá a zeptá se, "A půjdeme teď domů, Molly?" Molly se vzpamatuje, sebere poslední zbytky odhodlání a řekne holčičce, "Ano. půjdeme domů." Molly a Daisy překonávají poslední úsek jejich cesty napříč nebezpečnou a neúprosnou krajinou. Moodoo, vzdá pátrání po dívkách. Je znám jako stopař, který se zatne do své kořisti, nyní je jasné, že ho Molly přemohla. Molly a Daisy konečně dojdou až na samý okraj Jigalongu, kde se musí vyhnout hlídkujícímu policistovi, když se konečně shledají se svými rodinami. Molly a Daisy jsou pro tuto chvíli v bezpečí, Neville potichu vzdává pátrání jako bezvýsledné. Je to pravdivý příběh. Molly se vdala a měla dvě děti. Když byly jejím dětem 4 a 2 roky, byly všichni zajati a odvezeni zpátky do Moore River. Molly se opět vrátila do Jigalongu, nesla malou Annabellu, a nechala tam Doris, tu starší. Když byly Annabelle tři roky, vzali jí Molly, a už se nikdy neviděly. Doris našla svou matku po třiceti letech. Napsala příběh (78) své matky, podle kterého je natočen film. Molly (84) a Daisy (78) dnes žijí v Jigalongu. Do roku 1972 byly australské domorodé děti na pokyn vlády, odebrány svým rodinám. O dětech, které byly tímto způsobem odděleny od svých rodin, se nyní mluví jako o "Ukradené generaci." |
|
Nejdelší plot na světě. Rabbit Proof Fence. Historický fakt a ostudná kapitola australské historie o dětech ze smíšených manželství, o "ukradené generaci" Aboriginalců, kteří byli násilně odebíráni z domorodých rodin a v rehabilitačním programu brutálně a zrůdně byrokraticky "převychovávány" na bílé. Filmový příběh je natočen podle skutečné události. Odehrává se v roce 1931. Tři malé míšenky byly uneseny z domova, aby je ve sběrném táboře připravili pro život mezi "bílými". Statečná Molly se ale rozhodne této budoucnosti vzepřít a společně s Daisy a Gracie z tábora utečou. Vydají se
na nebezpečnou cestu dlouhou 1500 mil, s domorodým stopařem ve službách státu v patách a jen s malou nadějí na přežití před sebou... K silně emotivnímu dojmu z filmu přispěje i dokumentární závěr. |
Narodil se v Belfastu a vyrůstal v UK a studoval na the Royal Academy of Dramatic Art. V roce 1887 Branagh spoluzaložil the Renaissance Theatre Company spolu s hercem Davidem Parfittem. Napsal scénář a hrál v divadelním představení Public enemy a režíroval mnoho divadelních her včetně Twelfth night, King lear a A midsummer night´s dream, V roce 1989 napsal Branagh svoji autobiografii, Beginning. V roce 2000 se Branagh vrátil k režii muzikálové verze z třicátých let filmu Love´s labous´s lost.
|