Requiem pro panenku

Tragický příběh čtrnáctileté dívky, která se pokouší uniknout z pekla ústavu sociální péče. Psychologické drama, inspirované skutečnou událostí, kdy v roce 1984 uhořelo šestadvacet chovanek Ústavu sociální péče v Mědenci v severních Čechách, vypráví příběh čtrnáctileté Mariky. Ta byla znásilněna vlastním otcem, místo do Ústavu sociální péče se však administrativním omylem dostane do ústavu pro mentálně postižené. Nejprve se snaží upozornit na omyl, ale ani cynický personál ani lhostejný ředitel se jí nesnaží pomoci, přestože alkoholem zlomený doktor potvrdí, že v ústavu nemá co dělat. Když zjistí, že jí nikdo nepomůže, snaží se dostat alespoň k telefonu. Setká se s mladým číšníkem Vikim, který se občas v ústavu schází s vychovatelkou Zdenou. Když se jí nepodaří zavolat pro pomoc, rozhodne se Marika uprchnout. Život v ústavu totiž připomíná peklo. Sadistické vychovatelky týrají postižené dívky a udržují je pod silnými dávkami prášků, lhostejného ředitele nic nezajímá. Přestože Marika naráží na hradbu lhostejnosti, nepřestává doufat a skutečně se jí jednoho dne podaří uprchnout ve voze, který přivezl potraviny. Vinou nepochopení a lhostejnosti je však brzy donucena k návratu, a její život se mění v peklo. Vychovatelky, zejména sadistická Volfová, nevynechají jedinou příležitost ponížit ji nebo potrestat a situace neodvratně směřuje k tragickému vyvrcholení.