fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Videoarchiv    Podobné filmy    

64% 69 hlasů
6.4 10 69
film / drama, Česká republika/Německo/Slovinsko/Francie/Slovensko, , 95 min., od 12 let
Kinopremiéra v ČR 18.2.2016, DVD od 22.6.2016 Bontonfilm

Režie:
Herci: , , , , , více...


Archiv
01:37



Příběh dvou teenagerů, kteří zůstávají sami doma a stále víc se zaplétají do osidel svobody, zatímco jejich rodiče se plaví na malé jachtě Indickým oceánem. Televizní premiéra koprodukčního snímku ČT.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Ihned na úvod bych chtěla vyzdvihnout, že se jedná o český film se skvělým obsazením a zajímavým dějem. Zpracování se mi chvílemi zdálo až nudně vleklé a vytvářelo to dojem, že jsou všichni nějak pod vlivem drog. Hry na kočku a myš a ztroskotání rodičů děj nijak neozvláštnilo dle mého názoru a věnovat půl hodinu z filmu přežívání psa na ostrově se mi taky zrovna nelíbilo. Průměr.
Všechny komentáře k filmu 11+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Rodinný film

Jak se vypořádají s nečekanou svobodou dva teenageři, jejichž rodiče se vydali na plavbu jachtou po oceánu? Co udělá odloučení s dosud perfektně fungující rodinou? A co když do tohoto rodinného


Olmo Omerzu (rozhovor)
obrazek
Jak jste přišel na téma Rodinného filmu a nakolik se proměňoval scénář během natáčení?

Inspiroval jsem se článkem v novinách o psovi, který za bouře vypadl z člunu a několik týdnů strávil sám na opuštěném ostrově bez svého pána. Když jsem si ho přečetl, vyvstal mi před očima obraz psa v roli Robinsona Crusoe, opuštěného, ztraceného na jakémsi dalekém ostrově. Teprve potom jsem začal uvažovat nad tím, o čem by film měl být a přemýšlel jsem o úloze psa v rodině: může být jejím rovnoprávným členem, personifikací, může ji dokonce držet pohromadě. Nadchla mě představa psa Robinsona, který by v příběhu fungoval jako princip přemostění. Z rodinné tragédie, která se ve filmu odehrává, se v jedné chvíli přeneseme na ostrov, kde sledujeme boj o přežití ztraceného domácího mazlíčka. Pes se tak stává symbolem rodiny, katalyzátorem jejích problémů a možná jediným článkem, který ji možná na konec znovu bude schopen svést dohromady. Scénář jsem během natáčení neměnil, pouze na zkouškách s herci, kdy většinou upravuji a piluji dialogy.

Čerpá tento existenciální příběh ze skutečnosti - motiv absence rodičů a náhlá svoboda teenagerů?

Kromě motivu psa Robinsona se film nezakládá na skutečných událostech. Ale zároveň je to příběh, s nímž se může leckdo, alespoň v rámci určitých segmentů, identifikovat… ať už nezletilí nebo jejich rodiče.

Improvizoval jste na natáčení? Jak probíhala spolupráce s našimi předními herci Karlem Rodenem, Vandou Hybnerovou, Martinem Pechlátem a myslel jste na ně již při psaní scénáře?

Na natáčení neimprovizuji, protože na to obvykle není čas. Takže se snažím být co nejlépe připravený. Mám rád zkoušky s herci, na nichž čteme scénář a zabýváme se psychologií postav. A právě tady se otevírá prostor pro improvizaci. Na zkouškách pro mě scénář představuje otevřenou formu, můžeme měnit dialogy, zanášet do něj různé úpravy a nápady, které vznikají spontánně. Na Karla Rodena a Martina Pechláta v roli bratra jsem myslel už před psaním scénáře, Vandu Hybnerovou jsem si vybral zanedlouho poté. Našel jsem u ní pochopení toho, co je podstata Ireniny postavy, vnitřní konflikt mezi mateřskou odpovědností a neodpovědnou svobodomyslností zralé ženy, která by v životě chtěla ještě něco zažít, vymanit se z úzkého rodinného kruhu, konflikt, který je ve filmu osudný pro tragickou zápletku. S Karlem, Vandou a Martinem jakožto představiteli dospělé části rodiny, byla výborná spolupráce. K projektu přistoupili entuziasticky, se zájmem a zvídavostí. Byli pro mě velkou oporou.

Znovu jste obsadil svého oblíbeného herce Martina Pechláta, který se objevil i v předchozím filmu Příliš mladá noc, z jakého důvodu?

Martin Pechlát je vynikající filmový herec. Na plátně působí velmi přirozeně a zároveň je schopen pouhou energií, kterou vyzařuje, úplné transformace. V Příliš mladé noci hraje donchuana, který ničí manželské, milostné i přátelské vztahy a v Rodinném filmu introvertní postavu, která se v životě nedokáže odlepit z místa.

Jak jste pracoval s trojicí mladých herců: Jenovéfa Boková, Daniel Kadlec a Eliška Křenková?

S mladými herci pracuji rád. S Jenovéfou a Eliškou jsme si generačně nejblíže, a protože se nás v životě dotýkají podobná témata, rychle jsme si na zkouškách vybudovali takový přátelsky pracovní vztah, do nějž se výborně zapojil i mladší Dan Kadlec. Při práci se čtrnáctiletým hercem mě jistým způsobem fascinoval „prvek skutečnosti“, který jsem mohl využít stejně jako při práci se psem. Banální příklad: Dan se poprvé líbal s dívkou právě před kamerou. To zákonitě vyvolá určité emoce, které by nešly zahrát, respektive by byly jiné, kdyby byly hrané. V situacích, které s herci vytvořím, se snažím pokaždé dosáhnout toho, aby se mezi nimi stalo něco víc než jen to, co je napsáno ve scénáři. Snažím se najít logiku věci, aby byla scéna pro herce výzva.

Tvrdí se, že nejnáročnější na natáčení je zvládnutí zvířat, jak se vám dařilo točit se psem u nás a v exotických tropických podmínkách Thajska?

V Thajsku jsme natáčeli v období monzunů. Počasí bylo naprosto nepředvídatelné, měnilo se několikrát denně, což ve filmu působí velmi fotogenicky, ale natáčení bylo proto také velice náročné. Měli jsme s sebou tři psy, které jsme přivezli z Prahy, ale jejich trenér Filip Novák s nimi pracoval už předtím. Jeho způsob práce je velmi zajímavý. Pro náš film bylo důležité, aby pes působil autenticky, abychom věřili, že je čím dál vyčerpanější a zoufalejší. Aby toho trenér docílil, používal mnoho psychologických triků: občas na jednoho psa např. volal jménem druhého. S kameramanem Lukášem Milotou jsme čekali neustále někde v blízkosti připraveni, a zatímco Filip připravoval psa na akci, museli jsme najít okamžik, kdy budeme moct začít natáčet. Často ty nejlepší záběry vznikly úplně neočekávaně.

Debutoval jste oceňovaným dramatem Příliš mladá noc. Váš druhý snímek Rodinný film je opět autorským počinem odehrávajícím se v současnosti a znovu mapujícím svět rodiny a mezilidských vztahů. Co vás na reflexi současné společnosti přitahuje?

V Rodinném filmu stavím pod drobnohled téma rodiny, která sama o sobě představuje spleť vztahů, napětí a konfliktů. Nehledě na to, jak je člověk starý, zastává v rodině určitou roli, jako dítě, mladistvý nebo dospělý. Jde o téma, do nějž lze vstupovat kdykoli. Rodina stojí v našem životě v popředí a jako taková je při zkoumání společnosti vždycky zajímavá. Všichni se snažíme vytvořit rodinu nebo se pokoušíme fungovat v nějakém vztahu, který není takový, jaký jsme si ho představovali. Šťastná ideální rodina pochopitelně neexistuje, ale mnohé představy o ní ano.

Co bylo pro vás na natáčení nejobtížnější?

Natáčení probíhalo podle očekávání. Byli jsme dobře připraveni, takže jsme se dopředu mohli vyhnout možným komplikacím. Největší risk spočíval v samotném konceptu vyprávění. Rád ve filmu experimentuji s klasickou dramatickou strukturou a zajímalo mě, co by se stalo, kdybych v nejdramatičtějším okamžiku, kdy je divák nejvíc napjatý, co bude dál, udělal střih a dění přemístil na exotický ostrov, kde pes, kterého už známe, osamělý a ztracený v tropické džungli, bojuje o život. Sledujeme tak něco, co je samo o sobě metafora a zároveň přemýšlíme o rodině, i když je v dané chvíli nepřítomna.

Jakou jste zvolili obrazovou koncepci snímku s kameramanem Lukášem Milotou?

S kameramanem Lukášem Milotou jsme dlouze mluvili o tom, jak zachovat stylizaci filmu u dvou tak odlišných scén, jaké jsou pražský byt a tropická džungle. Barvy filmu jsou pastelové, je plný čistých linií a světlých ploch. Hledali jsme paralely v čistých formách minimalisticky zařízeného bytu s liniemi horizontu na moři, který odděluje nebe od ostrovní džungle.

Kolik hodin natočeného materiálu jste měli k dispozici ve střižně?

Hodně. Scény se psem na ostrově se co do počtu hodin materiálu vyrovnaly těm pořízeným v Praze.

Jaká hudba zazní ve filmu, a můžou se diváci těšit na soundtrack?

Filmovou hudbu složil Šimon Holý. V titulní písni s názvem I was right, která zazní v traileru, zpívá Monika Midriaková, členka kapely Monikino Kino. Soundtrack je dost barvitý, objevují se na něm skupiny jako Micachu & The Shapes, Man Man, Let's Wrestle, dvě písničky od MGDLN - Magdalena Vytlačilová, atd. Ke každému filmu dělám soundtracky dva. První je ten, který mi pomáhá při psaní scénáře, abych vytvořil správnou atmosféru k dané scéně. Druhý ten, který potom použiji ve filmu. Hudba scénu dovytváří, může ji posílit, ironizovat, nastolit odstup a tak dále. A vzhledem k tomu, že se Rodinný film odvíjí nelineárně a je v něm mnoho scén, které fungují jako jakási intermezza, musel tomu být přizpůsoben i soundtrack.

S filmem jste již zažili úspěch na prestižních festivalech - San Sebastian, Tokio, Cottbus, jaké bylo přijetí snímku u zahraničního publika?

Film byl na festivalech přijat velmi pozitivně, oceněn byl v Tokiu, německém Cottbusu a Lublani. Je dobře, že cestuje po světě a objeví se tak v kinodistribucích v různých zemích. Samozřejmě mě ocenění a pochvaly těší. Všechno to dává dlouhodobé práci na filmu smysl a zároveň potvrzuje, že jsme natočili univerzální snímek, který oslovuje diváky po celém světě.

Současnými kritiky jste označován jako nejoriginálnější tvůrce současného českého filmu, není to pro Vaši budoucí tvorbu zavazující?

Pochopitelně to zní velmi hezky, ale já jsem náročný především sám k sobě. Nejtěžší je totiž dostát vlastním očekáváním.

Pokud byste měl nalákat diváky do kina, proč mají jít právě na Rodinný film?

Tento film je aktuální. Zabývá se rolí současné rodiny ve světě, v němž žijeme a hodnotami, jež rodina v současné době představuje. Příběh, téma a hrdinové jsou natolik univerzální, že se s nimi mohou identifikovat diváci různých generací. Je dojemný, objevuje se v něm specifický humor, vystupují v něm vynikající herci a výjimečný psí hrdina Otto. Bryan Singer řekl na udělování cen na tokijském festivalu, že neví, jestli se díval na Toma Hankse v Trosečníkovi, který se převtělil do psa, nebo na psa, který tak přesvědčivě zahrál Toma Hankse.

Půjde o rodinné drama či o černou komedii, jak poznamenal ve své recenzi uznávaný časopis Variety?

O oboje. Začíná ve stylu filmů, jako je Sám doma a pokračuje jako film o dospívání, který se změní v drama a dobrodružství, v němž je celou dobu zastoupen humor.

Jaké máte další filmové plány?

Připravuji se na natáčení filmu s pracovním názvem Kavky na cestě. Jde o jakési „coming of age road movie“, které sám raději označuji jako film o vyprávění příběhu. V samotném způsobu vyprávění, v němž se tematizuje přechod mezi dětstvím a dospělostí a nabízí nečekané rozuzlení, je něco rašómonovského. Obvykle jsme zvyklí, že ve filmech tohoto žánru dítě prostřednictvím situací zažije iniciaci do světa dospělých, zde se to ovšem odvíjí poněkud naopak.

Vanda Hybnerová (rozhovor)
obrazek
Charakterizujte ve stručnosti svou postavu matky Ireny, kterou ve filmu hrajete, co vás na této postavě lákalo?

Irena. Je to moje první postava se jménem, které jsem si musela nějak obhájit. Igor, Irena Erik, vše to jsou taková tvrdá vyřezaná jména. A tak na mě působila i Irena po prvním čtení. Čím víc jsem se s Irenou propojovala, tím víc mi režisér Olmo Omerzu rozkrýval tajnosti téhle zvláštní a zároveň běžné rodiny a mně čím dál tím víc dělalo radost drobnými a křehkými čarami tuto postavu vykreslit. Jako ženu jsem ji pochopila, každý vede svůj osamělý boj, někdy i na úkor druhých lidí. Je rozporuplnou ženou. A co mě na postavě lákalo? Spolupráce s režisérem, který ví o svém scénáři všechno, stále v něm hledá dál a je schopen vnímat ty nejmenší detaily.

Co vás fascinovalo na scénáři?

Scénář jsem téměř celý proplakala. Moje profese, řemeslo, mě už moc nedojímá, zřejmě z pudu sebezáchovy, protože pouštět si příliš do života trable svých postav, tak bych zřejmě brzy skončila v blázinci, ale tenhle scénář mě opravdu dojal. Hlavně proto, že ho napsal tak mladý člověk, který pojmenoval některé věci dřív, než je mohl sám zažít.

Jak probíhalo zkoušení s režisérem Olmem Omerzu, který je autorským tvůrcem a samotné natáčení snímku, zda byl prostor pro improvizaci?

Na rozdíl od jiných filmových projektů zde byla příprava a zkoušení velice poctivé. Už jen proto, že pro Olma bylo důležité, abychom se jako rodina dobře poznali, aby se náš mladý syn v podání Daniela Kadlece zbavil ostychu. Je krásné dělat s režisérem, který film nestaví jen na formě a je pro něj důležité pracovat s herci. Při natáčení se někdy záběr opakoval mnohokrát, až byl Olmo spokojen. Moje herectví, poznamenané divadelním, musel často minimalizovat. Téměř mi zakazoval dýchat, ale to říkám v dobrém, prostě věděl přesně, co chce.

Jak vám klapalo filmové manželství s Karlem Rodenem, jaké to bylo hrát s tímto respektovaným hercem?

S Karlem Rodenem se známe z divadla. Je to jeden z nejpoctivějších kolegů, se kterými jsem pracovala. Je zkušeným filmovým hercem a dobře ví, jak na kameru hrát.

Realizace filmu se uskutečnila i v exotických podmínkách - v Thajsku, jak jste si užila natáčení mimo Evropu?

V Thajsku jsme točili čtyři dny, tedy my s Karlem, pejsek si to užil o dva týdny déle. Pro mě to byl nezapomenutelný zážitek, zapomínala jsem, že jsem tam pracovně. Nikdy jsem ještě neopustila Evropu, tak jsem byla jak Alenka v říši divů: svítící plankton v nočním moři, mořská nemoc na plachetnici, neuvěřitelně obětavý thajsky filmový štáb, všude vůně a květiny…

Co bylo na ztvárnění postavy Ireny nejnáročnější a naopak co vás mile potěšilo?

Nejtěžší bylo vyrovnat se s podobnostmi z osobního života, herec musí často sahat k vlastním zkušenostem a někdy mi z toho nebylo nejlépe. A potěšilo mě obráceně to samé, že lidské osudy se stále opakují, že můžu v sobě najít sílu obhájit taková rozhodnutí, která Irena udělala.

Jaroslav Sedláček - hlavní dramaturg Filmového centra České televize o režisérovi prohlásil: „Olmo Omerzu pro mě představuje jednoho z nejzajímavějších a nejoriginálnějších tvůrců současného českého filmu.“ Jak vnímáte tohoto tvůrce vy osobně, lišila se práce s ním ve srovnání s ostatními mladými českými tvůrci?

Na tuhle otázku už jsem částečně odpověděla. Je to stará duše v mladé hlavě. Dokáže se stát součástí každé své postavy, kterou vytvořil. Jeho představa je jasná a způsob, jak nakládá s natočeným materiálem, je spíše malířský. Znám to od své matky malířky, jak se překrývají vrstvy, ta spodní zmizí, ale vlastně tam stejně stále zůstává…

Film analyzuje rodinné vztahy, zachycuje svět dospívajících dětí a dospělých, jak tuto linku vnímáte osobně jako rodič?

Měla jsem jako matka spoustu otázek na konkrétní dějové situace, jako například, jak je možné, že matka opustí patnáctiletého syna na tak dlouhou dobu, jak mohla tak dlouho vydržet neříct pravdu o otcovství… Je zvláštní, že až když jsem film viděla hotový, nenapadlo mě na to se ptát. Odpovědi tam najednou byly.

Pokud byste měla nalákat diváky do kina, na co se můžou těšit?

Rozhodně Rodinný film nenechá nikoho bez reakce a emoce, ať už bude jakákoliv. V nejmenším se nijak nenabízí ani nepodbízí. Stojí na jasném pevném rozhodnutí, že má přesně takový být. Nejsem filmový kritik, ačkoliv jsem součástí filmu, při jeho sledování jsem na to zapomněla a nechala se touto zvláštní rodinnou detektivkou unést.

Jaké máte další plány, na jakých projektech právě teď pracujete?

Jsem především divadelní herečka. Roli jsem od Olma Omerzu obdržela na základě divadelního představení Hořké slzy Petry von Kant. A moje cesta putuje dál divadlem, dokud se budou potkávat zajímavé osobnosti a bude vzájemná inspirace a chuť, budu na téhle cestě dlouho a ráda. Konkrétně spolupracuju s alternativní scénou Alta a zároveň s bulvárním divadlem Palace. Točím televizní seriály a realizuji i vlastní divadelní projekty.

Jenovéfa Boková (rozhovor)
obrazek
Charakterizujte ve stručnosti svou postavu dcery Anny, a jaký byl hlavní impuls přijmout tuto roli?

Anna je mladá holka, která je sestrou mladšího Erika. Bezstarostná dívka, která si užívá volnost, když rodiče odjedou. Ale postupem času, když dojde k nějakým zvratům v příběhu, její role se transformuje do jakési matky, která v sobě drží bolest a pokouší se být silná. Nejvíc mě lákala právě ta přeměna, která je ve filmu v mé postavě cítit.

Co vás zaujalo na scénáři?

Než scénář mě spíše upoutal samotný režisér Olmo Omerzu. Nejdřív jsem byla pozvaná na casting, takže žádný scénář jsem prvně nečetla, jen jsem věděla nějaké základní informace o scénáři. Ale na castingu mě Olmo jako člověk velmi zaujal a byl mi sympatický. Poté se podívala na jeho první film Příliš mladá noc, zjišťovala jsem si o něm informace a řekla jsem si, že jestli mě Olmo bude chtít, půjdu do toho, protože Olmovi jsem zcela důvěřovala.

Jak probíhalo zkoušení i realizace Rodinného filmu a jaký je Olmo Omerzu typ režiséra?

Olmo je režisér, který přesně ví, co chce a své představy se drží. Ale samozřejmě na druhou stranu si vyslechne názor ostatních, takže na place jsme samozřejmě diskutovali, povídali si o tom, jak si to všichni představujeme a co my herci bychom třeba v dané scéně chtěli předat. Před natáčením jsme měli čtrnáct dní herecké zkoušky, hlavně my ''mladí'', já, Eliška Křenková a Daniel Kadlec, a tam jsme hodně probírali jednotlivé scény a sehrávali jsme se, abychom na natáčení byli opravdu jako sourozenci a nejlepší přátelé. Samotné natáčení s Olmem bylo náročné a někdy trochu vysilující, ale o to člověk na to pak může být pyšný a pro mě to bylo jedno opravdu z nejkrásnějších a nejintenzivnějších natáčení.

Jak jste si užívala být dcerou slavných rodičů - uznávaných herců: Vandy Hybnerové a Karla Rodena? Popište spolupráci s nimi a můžete zmínit i další postavy: debutujícího Daniela Kadlece a již zkušenou Eliškou Křenkovou?

Karel Roden, Vanda Hybnerová a Martin Pechlát jako naši starší kolegové jsou všichni nejen skvělí herci, ale i skvělí lidé. Na nic si nehrají, nikdy jsem neměla pocit, že by se k nám chovali typu, že jsme mladší a nezkušení. Naopak s nimi byla jen sranda. A s Danem jsme se opravdu sblížili jako sourozenci a s Eliškou jsme kamarádky i v reálném životě.

Co bylo na ztvárnění postavy Anny obtížné a naopak co vás těšilo?

Náročné bylo celé natáčení, skoro měsíc jsme byli zavření v bytě, kde jsme točili několikrát i přes čas, druhý den zase a pak měsíc natáčení v exteriérech. Jak jsem již zmínila, moje postava byla obtížná v tom, abych zvládla přenést na plátno pocit, že z bezstarostné mladé holky se moje role přetváří do ženy, která se stává až matkou a všechna ta tíha, když se rodiče ztratí, stojí pouze na ní. Takže role i natáčení bylo náročné, ale na druhou stranu štáb, celkově atmosféra na place byla opravdu skvělá a potkalo se tam moc krásných lidí.

O Rodinném filmu jste prohlásila: „Je mi velkou ctí, že jsem mohla být součástí tak neobvyklého projektu a doufám, že je to začátek lepším zítřkům českého filmu!“ Vysvětlete prosím divákům jeho „neobvyklost“ ve srovnání s ostatní českou produkcí.

Síla snímku je už v samotném tématu. Rodina - téma, které se týká nás všech. Je to velmi citlivý snímek, který míří na citlivé diváky. Ve filmu je hodně metafor, jemný humor, který vycítí vnímavý divák, proto si myslím, že na filmových festivalech, které jsou právě určeny milovníkům filmu, se náš Rodinný film tak líbil.

Pokud byste měla doporučit Rodinný film, co můžou od snímku očekávat?

Krásná kamera Lukáše Miloty, neobvykle pojatý příběh, který se může dotknout nás všech, specifický a jemný humor. A samozřejmě naše roztomilá border colie Oto.

Daniel Kadlec (rozhovor)
obrazek
Charakterizujte ve stručnosti svou postavu syna Erika, kterého ve filmu hrajete, co vás lákalo na scénáři?

Moje postava je teenager, který si po odjezdu rodičů neuvědomuje všechny důsledky svého chování. Na scénáři mě nejvíce zaujal celkový styl tohoto scénáře, který na mě působil velmi zvláštně - utlumeným způsobem.

Film je pro vás debutem - první filmovou zkušeností, kde vás režisér Olmo Omerzu objevil?

Z doslechu vím, že přede mnou už probíhaly výběry na roli Erika. Co se týká mě osobně, na roli jsem prošel castingem.

Pokud byste měl zavzpomínat na natáčení, jak probíhalo zkoušení s režisérem Olmem Omerzu a samotné natáčení snímku?

Zkoušení role probíhalo o mých prázdninách a byli to jedny z nejhezčích prázdnin, i když velmi náročné. Olmo se mě skoro vždy ptal na můj názor, čehož jsem si velmi považoval.

Jak jste vnímal své filmové rodiče - zkušené a známé herce Vandu Hybnerovou s Karlem Rodenem?

Byl to pro mne zážitek - netušil jsem, že v nich najdu takové přátele.

Jak se vám hrálo po boku starších atraktivních dívek: Jenovéfy Bokové a Elišky Křenkové?

Legrace a skvělá atmosféra. Zároveň také velká pomoc s rolí, to se týká i paní Vandy Hybnerové a pana Karla Rodena.

Jak jste si jako debutant užíval natáčení, co bylo na ztvárnění postavy Erika nejobtížnější a zároveň co vás nejvíce bavilo?

Jednou z nejnáročnějších scén bylo ztvárnění opilosti, ale i to mě ve výsledku bavilo. A vůbec, celé natáčení mě neskutečně bavilo.

Film analyzuje svět rodiny, je sondou do současného způsobu života zámožných lidí, zachycuje svět teenagerů a jejich rodičů, je to podle vás skutečný obraz našeho světa?

Samotnou životní situaci tohoto charakteru podle mne prožívá mnoho rodin, nehledíc na její materiální zabezpečení.

Co byste vzkázal divákům, na co se můžou těšit v případě Rodinného filmu?

Je to film, který Vás donutí přemýšlet nad daným příběhem a zároveň sám nad sebou.

Plánujete pokračovat v hraní?

Jelikož jsem se dostal na Pražskou konzervatoř - obor herectví, rozhodně chci pokračovat v hraní.

Eliška Křenková (rozhovor)
obrazek
Charakterizujte ve stručnosti svou postavu Kristýny, a proč jste na tuto roli kývla?

Kristýna je takový samorost, co si razí cestu životem a ne vždy vybíravým způsobem. Neřekla bych, že je to vyloženě pouze negativní postava, jen nebere moc ohledy na ostatní. Je jí to absolutně fuk. A vlastně tato její nekonvenčnost mě na ní dost bavila a baví i doteď.

Co vás upoutalo na scénáři?

Ten scénář je opravdu výborně napsaný, přečetla jsem ho jedním dechem a to je vždycky dobré znamení. Nehledě na to, že je opravdu netradiční v tom nejlepším slova smyslu a o to víc zajímavý, což je ostatně vidět i na filmu.

Zavzpomínejte na samotné natáčení snímku, zkoušení s herci a případné improvizace na place.

Na place při natáčení už moc prostor pro improvizaci nebyl, ale to nebylo vůbec potřeba, protože se vše hledalo během téměř měsíčního intenzivního zkoušení. Na plac jsme tudíž chodili stoprocentně připraveni a ujištěni o tom, co přesně a většinou i jak budeme hrát. A co nebylo natrénováno a vzniklo silou okamžiku, bylo jako taková malá odměna pro nás a snad i pro režiséra. Díky zkoušení jsme měli možnost poznat se, jak mezi sebou, tak i s Olmem. Tohle si myslím, že je na hereckých výkonech obzvlášť naší mladší party herců rozhodně vidět. Zkoušení i natáčení s Olmem bylo skvělý, je to výborný režisér, takže ta práce šla sama.

Popište spolupráci s debutujícím Danielem Kadlecem a Jenovéfou Bokovou.

S Danem Kadlecem se stal takový malý zázrak, kdy z malého stydlivého kluka ze základní školy se stal během zkoušení a natáčení mladý slibný talent českého filmu. A mně působí obrovskou radost, že jsem u tohoto objevu mohla být a třeba tomu trošku i pomoct, tak jako ostatně celý štáb. A jsem pyšná na Olma, že v něm ten talent viděl a dokázal ho rozvinout. Jsem strašně šťastná, že nás Olmo s Jenovéfou obsadil do filmu jako kamarádky. Protože se z nás staly i v reálném životě přítelkyně. Jsme rozdílné, přesto si moc rozumíme. Je fajn, že vám práce umí přinášet takové skvělé lidi do života. Stala se z nás taková malá velká rodina, kde se mají všichni rádi.

Co bylo na ztvárnění postavy Kristýny nejnáročnější?

Nejnáročnější byl milostný vztah Kristýny s Erikem. Ono to tak nevypadá, ale já jsem o téměř deset let starší než Dan, což v tomhle věku je dost podstatný věkový rozdíl. Já ho od začátku vnímala spíše jako mladšího bráchu, možná i proto že mladšího bráchu opravdu mám a to téměř ve stejném věku jako je Dan.

Pokud byste měla diváky pozvat do kina na Rodinný film, co byste jim vzkázala?

Čeká je velký filmový zážitek.

Jiří Konečný (rozhovor)
obrazek
Kde všude jste film natáčeli?

Natáčeli jsme v Praze a na několika místech v Thajsku. Z thajského natáčení jsme měli trochu strach, něco podobného jsem dělal poprvé, ale dopadlo to výborně a filmu to velmi prospělo.

Co bylo tím hlavním impulsem, že jste se rozhodl do projektu vstoupit?

Moc se mi líbila výchozí situace filmu a její scenáristicko-režijní pojetí. Téma filmu je pro mě osobně důležité, věřím v institut rodiny a baví mě pozorovat a zkoumat, jakým novým výzvám v současné společnosti čelí. Rodinným filmem jsme navázali na předchozí spolupráci s Olmem Omerzu. Moci spolupracovat s tvůrcem jeho typu je pro mě obohacující, dává to smysl tomu, o co se snažím - vrátit divákům u nás i ve světě důvěru v kvalitní český film.

Rodinný film má za sebou úspěšnou festivalovou cestu ověnčenou cenami, za českými diváky do kin se teprve chystá. Jak reagovalo na Rodinný film zahraniční publikum, zda byl v přijetí mezi evropským a asijským publikem nějaký zásadní rozdíl? A jaké máte další festivalové plány?

Jednoznačně nejvřelejší mi přišlo přijetí v Tokiu, byla to ze strany diváků čistá radost a nadšení. Důvodem je asi jejich bližší a otevřenější vztah k přírodním elementům - živly, pes, a zároveň jejich velký zájem o téma rodiny. Jsem zvědav, jak tyto věci bude prožívat domácí publikum. V zahraničí nás čeká řada dalších festivalů, kinodistribuce v několika evropských zemích a premiéra v USA.

Co byste vzkázal divákům, na co se můžou v kinech těšit?

Můžete se těšit na skvělé české herce, psa z toho nevyjímám.

Podobné filmy

Nacisté před soudem
(Nuremberg - Nazis On Trial) Albert Speer Albert Speer. Byl vzdělaný, kultivovaný, společ...
dnes 10.20
NAHRAT
ZDARMA
ČT2
Špinavej Joe
(Joe Dirt) Prosťáček David Spade se díky náhodě stane oblíbeným rozhlasovým vypravěčem svý...
dnes 21.45
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Čelisti
(Jaws) U pobřeží letoviska Amity si sedmimetrový žralok vybral svoji první oběť. A tak se ...
dnes 23.30
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Středa 24. 7. 2019 Svátek má Kristýna
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz