Ospalou maloměstskou idylu lázeňského městečka Krokovy Vary důkladně rozvíří příjezd potulného komedianta Arnoštka a jeho krásné asistentky Anny. Uprav informace o filmu
Komentář k filmu Děj filmu je všehovšudy o tom jak se tři pantátové zakoukají do stejné mladinké holčiny a hlavou se jim hned honí chlípné myšlenky. Film je sice celkem krátký, ale mohl být klidně ještě kratší. Poetika je sice příjemná, ale chvílemi je to jakési naředěné. Někdo může tvrdit, jak se skvěle povedlo přenést klasickou předlohu na plátno, ale stejně tak uspěje i názor, že forma vítězí nad obsahem a kdo ví jaká zábava to není. Všechny komentáře k filmu 6+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMA
V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Olše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává, a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet...
Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí - Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová.
O filmu
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným, děl mistr Antonín, odvraceje se od přístroje Celsiova." To je snad nejznámější souvětí z novely Vladislava Vančury, kterou v roce 1967 převedl na filmové plátno Jiří Menzel. Byl to jeho v pořadí druhý samostatný režijní počin (o rok mu předcházely oscarové Ostře sledované vlaky). V Rozmarném létu se Menzlovi podařilo dokonale vystihnout specifický jazyk i atmosféru předlohy. Nemalou zásluhu na tom jistě mají i jednotliví herečtí představitelé, zejména Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák, kteří ztělesnili trojici přátel, trávících spolu letní čas v debatách a dobrosrdečném hašteření. Zavítejte tedy na plovárnu v Krokových Varech, kde se scházejí lázeňský Antonín Důra, abbé Roch a major Hugo. Jednoho dne přijede do městečka potulný kouzelník Arnoštek s krásnou společnicí Annou. Ta vnese mezi tři kamarády rozruch, všichni jsou jí okouzleni. Ale i paní Kateřina, Důrova manželka, hledá trochu vzrušení, a k tomu si vyhlédne Arnoštka. Kouzelník s Annou po několika dnech odjíždějí a zanechávají v myslích obyvatel městečka nostalgii a pocit nenaplněných tužeb...