Sbohem, má konkubíno

Mistrovská adaptace románu o Pekingské opeře v letech 1924 až 1977 s intimním pohledem na široké osudy dvou hlavních představitelů - krále a jeho konkubíny. Pekingská opera je jednou ze stěžejních forem čínského divadelního umění. Název filmu je zároveň názvem populárního operního díla, jež vzniklo v roce 1921 na námět, zpracovávaný v čínské divadelní kultuře po několik století. Na pozadí legendy o králi, jemuž ve válce zbyl jen kůň a věrná konkubína, tvůrci vyprávějí příběh neobvyklého vztahu mezi představitelem ženských rolí Čchengem Tie-i, jeho dlouholetým hereckým partnerem a nejbližším přítelem Tuanem Siao-lou a bývalou prostitutkou TuX-sien, která se stane Tuanovou manželkou. V pěti kapitolách tvůrci zároveň sugestivně zachycují padesátileté období novodobých čínských dějin: od roku 1925, kdy se soustřeďují na postižení odvrácené strany slavných divadelních tradic (scény tvrdého výcviku a krutých trestů mladičkých adeptů operního umění), přes čínsko-japonskou válku (1937-45), která dočasně sjednotila pravicovou Čínskou národní stranu (Kuomintang) a komunisty, dále přes následnou občanskou válku (1946-49) a vítězství komunistů, až po tzv. Velkou proletářskou kulturní revoluci (1966-76).

Nabízejí přitom v mnohém odlišný pohled na minulost své země, než jaký je znám ze slavného Bertolucciho snímku Poslední císař. Bohatstvím barevných odstínů, nápadným líčením a kostýmními převleky vyniká v Cannes vyznamenaný film Chena Kaigeho Sbohem, má konkubíno (Čína/Hongkong, 1993). I když dílo zachycuje období let 1925-1977, poměry v Číně se za tu dobu natolik změnily, že Kaigeho hrdinové mají problémy se jim vůbec přizpůsobit. Osud dvou hlavních hrdinů pekingské opery poznamená postupně válka, útlak Japonců a posléze komunistický režim. Opera sice zůstává, ale proměňuje se publikum, a to si žádá, aby herci náležitě zřetelně vyznávali jeho ideály. Tradiční hra o konkubíně a jeím králi je leitmotivem filmu i jeho vyústěním. Ostatně herec představující konkubínu nikdy nebyl nikým jiným než od dětství studovanou divadelní postavou. (jedná se o téma komplikované identity). Pevný vztah mezi muži, utužený společně sdíleným mnohaletým tvrdým výcvikem v operní škole, naruší až dívka, která se stane ženou jednoho z nich. Mezi sebou jsou si ochotni tolerovat mnohé, ale přítomnost ženy překryje jejich spojenectví trvale stínem zrady. Pak už je pouze otázkou času, kdy se slova, pronesená na jevišti, stanou skutkem, a "konkubína" zemře pro svého "krále".