Setkání v Praze, s vraždou

Podle románu Z. Salivarové a J. Škvoreckého. Detektivní příběh s velkým tématem, jímž je dosavadní beztrestnost lidí, kteří se aktivně podíleli na zločinech komunismu. U Vltavy je nalezen bývalý nelítostný bachař z komunistických lágrů s prostřelenou hlavou. Všechno svědčí pro sebevraždu. Ale mladý kriminalista uvěří svému instinktu a nedá si v pátrání pokoj, až odhalí, jak se podivný příběh odehrál. Napínavý film je plný jazzové muziky, svérázných postav, a obsahuje, jako každý klasický detektivní příběh i nenásilné morální naučení. Je skvěle obsazen a vedle I. Janžurové, P. Lišky, P. Landovského a J. Menzela zde uvidí diváci i Jana Třísku. Detektivka s mravně-politickým podtextem, situovaná do "sametových" devadesátých let, vznikla podle stejnojmenného románu Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého. Zápletka se točí kolem smrti bývalého režimního prominenta Bubeníka, který jako bachař v komunistických lágrech týral vězně a vyhýbá se soudu. Případ, který je původně kvalifikován jako sebevražda, vyšetřuje mladý poručík Přemek Nejezchleba. Postupně odhalí, že mrtvý muž měl řadu nepřátel, k nimž patří hlavně skupinka bývalých muklů. Jeden z nich, zdrženlivý pan Hořejš je otcem kriminalistovy přítelkyně Věry. Dalšími podezřelými jsou sudetský Němec, jehož bratr byl po válce zastřelen revolučními gardisty, a samorostlý emigrant, který se s Bubeníkem soudil o zabavený dům... Kvalitně obsazené drama, jehož scénář napsal Josef Eismann, režírovala Jitka Němcová. Hudbu zkomponoval Laco Deczi. Mezihry spletitého případu tvoří záběry z koncertů ženské saxofonové kapely. Jedna z jejích členek je dcerou hraběnky Lomnické, jež vyšetřování zpestřuje svéráznými komentáři. Dalšího emigranta, jenž se po sametové revoluci vrací do Čech a má s Bubeníkem nevyřízené účty, ztvárnil Jan Tříska. Klíčovou rekvizitou je německá vojenská pistole Parabellum, jež zmizela v květnových dnech roku 1945. Důležitou indicií je rovněž stará fotografie, jež zobrazuje partu kamarádů... Detektivka s dvojitým rozuzlením polemizuje s průtahy při trestání komunistických zločinů a uvažuje o takzvané "tlusté čáře za minulostí". Přemítá také o etice policejní práce a o tom, zda lze spravedlivou odplatu brát do vlastních rukou.