Šifra mistra Leonarda

Záhady, tajemství, spiknutí, odhalení, kulty, symboly, šifry, anagramy a mnohá další slovíčka určitě napadnou mnohé z vás při zmínění názvu knihy a filmu Šifra mistra Leonarda. Desítky miliónů prodaných výtisků, to už o něčem svědčí a je jasné, že producentská naslouchadla zvýšila svůj výkon. Takže nikoho nepřekvapí, že nedlouho po stvoření knižního bestselleru se začalo pracovat na filmovém zpracování. Takové filmy jako Harry Potter nebo Šifra mistra Leonarda mají pro producenta tu velkou výhodu, že jsou to „jistý prachy“, stačí se podívat kolik se prodalo knih. V případě Šifry, kde se tu mluví o 40 mil., někde dokonce o téměř 60 mil. prodaných výtisků, je jasné, že by film neprodělal, i kdyby to byl ten nejhloupější film všech dob. Zvláště, když se vrazí dostatek prostředků do reklamy, zafunguje punc „kontroverznosti“ a do hlavní role se obsadí nějaká hvězda, třeba Tom Hanks. V takové případě film opravdu nemůže komerčně zklamat, komerčně určitě ne….  
 
Filmové zpracování nás uvádí poměrně rychle do obrazu, vidíme Roberta Langdona, kterak na své přednášce ukazuje úskalí úsudku „na první pohled“ a hned následně je zapleten do vraždy v Louvru, kterou spáchal tajemný mnich. Naneštěstí naděje, kterou z počátku divák má se ukazuje postupně jako lichá a místo napínavého dobrodružství plného akce se děj vyvíjí stále dokola ve stylu záhada - řešení. Navíc ve většině případů musíme prostě věřit, že dedukce uváděné ve filmu jsou správné, protože nedostaneme možnost je jakkoliv pochopit. Za předpokladu, že máte znalosti historie, příp. dalších odvětví, kterých se film dotýká, tak nechápete dvojnásob, protože vidíte, že skoro všechno je absolutně vykonstruováno z ničeho. To by ale nevadilo, film je fikce a nemusí dávat logiku. Nechodím přece do kina na vědecké pojednání, ale pro zábavu, řekne si normální divák a já si to řeknu spolu s ním. Jenže i zde Šifra selhává. Tím, že není šance pochopit důvody proč je zrovna ta či ona záhada vyřešena právě daným způsobem, ztrácíte postupně zájem o další záhady, které opět nepochopíte. To vše samozřejmě za předpokladu, že jste stejně jako já nečetli knihu. Pokud jste ji četli, budete na tom určitě o něco lépe, protože hodně podstatných detailů film prostě pomíjí nebo nastíní tak, že bez dalších znalostí knihy nepochopíte přesně pozadí událostí. Když si to tak uvědomím, tak nakonec ani ta kontroverze není tak silná, protože některé kontroverzní věci jsou zvláště v závěru (na základě informací o knize, které mám) spíše smířlivě uhlazeny, příp. jsou pouze naznačeny. Čímž netvrdím, že by základní myšlenka o tom, že Ježíš nebyl syn Boží nebyla ve filmu dostatečně rozvedena. Nicméně když už ani Tom Hanks nezáří, tak vás ve vcelku snesitelném a přijatelném rozpoložení drží pouze Paul Bettany jako přesvědčivé vraždící monstrum Silas a Ian McKellen jako Leigh Teabing, dávný přítel Langdona a odborník na svatý grál. V momentech, kdy se tyto 2 postavy objevují, film ožívá a v případě druhého jmenovaného opravdu citelně, přesto se film nedostává z šedě průměrnosti, očekávatelnosti a v mnohých ohledech až příliš silné nelogičnosti.  
 
Je to škoda, nerad píšu takovéto recenze, ale kde nic není ani smrt nebere. Na druhou stranu, znám lidi, kteří mají výrazně odlišný názor a je možné, že budete patřit do stejné kategorie nadšených. Zda to risknete je na vás. Z filmu byste neměli odcházet úplně naštvaní, budete-li mít střízlivá očekávání, ale budete-li čekat „bombu roku“, obávám se, že zklamaní musíte odejít v každém případě (i pokud jste četli knihu).

Uniknout Šifře (rozuměj filmu Da Vici Code v originále) bylo v květnu stejně obtížné jako vyhnout se předvolební kampani. Jeden se chvílemi až bál zajít na záchod, aby místo papíru nenašel volební leták a v mise pak bývalé premiéry. Šifra mistra Leonarda zaútočila na plátna kin a čísla z prvního víkendu především z USA byla ohromující. To je jeden z mnoha důvodů, proč si tato recenze zasloužila odstup. Jo, holt když děláte biják na motivy knihy, které se prodalo 40 miliónů, byla předložena do 42 jazyků a 2 roky okupovala pozici mezi betssellery v New York Times. Přestože většina diváků byla s dráždivou pointou knihy obeznámena, účastnit se podruhé stejného vyšetřování až zase taková sranda není. A co si budeme povídat i přesto, že byl Tom Hanks poměrně prkenný, film měl kardinální úspěch. Pro nás obeznámené s knihou se nabízí otázka, proč bychom se měli vrhat do vírů kódů a hádanek vrhat znovu? Je nám opravdu jasné, o co tady běží.  
 
 
 
Tohle byste fakt měli znát!  
Pokud opravdu nemáte nejmenšího šajna, o čem se tu mluví, tak zdánlivě o vyšetřování jedné vraždy, ale především o odhalovaní třeskutých pravd, které by mohly ve Vatikánu otřást i papežovým stolcem a stolici rozhodí minimálně všem kardinálům. Případu se ujali americký symbolog Robert Langdon a francouzská kryptoložka Sophie Neveu. Jako v předloze samotné začneme v Louvru, navštívíme Gandalfa, tedy Sira Teabinga, přes Londýn se dostaneme,... a však vy tušíte.  
Ač se jedná o vykonstruovaný příběh podrývající samotnou podstatu bible, a tedy i světové kultury, je vykonstruovaný perfektně, a být je třeba Foucaltovo kyvadlo od Umberta Eca lepším kouskem, rozhodně musíme na zdraví Dana Browna, autora původní knihy, vypít několik svatých korbelů piva.  
 
Spolkni si své vlastní pravítko  
Tom Hanks, jak již bylo řečeno, ve filmu působí poněkud prkenně, postrádá některé prvky, abychom ho mohli označit za 100% humanoida. Langoden chodí, jako kdyby Svatý grál nehledal, ale měl ho důmyslně ukrytý v kalhotách.  
Když se rozeběhne, pamětníkovi pro změnu ukápne slza při vzpomínce na Jožku Pribilince, slavného chodce na dlouhé tratě z konce osmdesátých let. Herecké výkony tedy nic moc a pokud máte pocit, že to dožene mimika, tak jste vedle jak ta jedle. Ano přímo obrovská jedle. Sohpie občas nějaké to gesto udělá, ale Robert se většinu času tváří, jako kdyby hrál s celým světem "Kamenná tvář" (pravidla mají co dělat s kulatým stolem, obnaženými gentlemany a jednou dovádivou dívkou pod stolem...takže to sem vůbec nepatří). Nejsem si jistý jak vy, ale já bych, kdyby mě někdo obvinil z vraždy, alespoň zvedl pravé obočí. Tvrďák Robert nic. Nutno dodat, že se jedná o převod knižní předlohy, takže žádný Hanks, žádná Amélie z Montmartu, a abych byl upřímný, skoro vůbec mi to nevadilo. Ač mám docela rád Jean Rean, původně zamýšlený herec jako kapitán Fach mi přišel dokonce o fous lepší.  
 
Film ve kterém neznáte konec  
Jak jsem již nakousl, honíme stejného zajíce jako v knize, ale love je přeci jen odlišný. Mnoho rébusů je jinak upravených a to je jedině dobře, protože bez toho by byl film určen jen lidem, kteří by si z nějakého fetišistického důvodu chtěli dojít za již objevenou pravdou sami. Fandové detektive by si měli v tomto směru přijít na své a měli by být spokojeni. Ano, to jsou takoví ti lidé co se dobrovolně podvolují mozkové sadomasochismu. Pokud se nyní ptáte, proč řešit nebo sledovat rébusy, jejichž výsledky si leckdo pamatuje, pak vás můžu uklidnit, že je zde docela přidaného a mnoho pozměněného materiálu, abychom jen věrně nekopírovali děj.  
 
 
Hladového medvěda znáte, ne?  
Osobně jsem knížku zhltnul jak hladový medvěd zaběhlé kůzle. Špionážní thrillery, kde nic není, jak se zdá, mám hodně rád, ale obvykle je znám od jiných autorů. Šifra je něco úplně jiného, ačkoliv z filmu jsem už pochopitelně tak nadšený nebyl, nicméně s radostí jsem se vypravil na dobrodružství potřetí. Po několik hodinách přišla zásadní otázka.  
 
Kdo se má na to jako dívat?  
Ortodoxní fandové detektivek, kteří budou mlaskat nad tím, jak populární ořech k rozlousknutí dostali? Milovníci knihy chtějící se dozvědět něco navíc? Nebo snad lidé, kteří si v zaslepení známou značku kupí jakýkoliv výrobek s Leonardovým nápisem? Přestože se nejedná o jednoznačnou odpověď, nakonec bych (bohužel pro film) přiklonil přeci jen k třetí variantě. Ortodoxní thrilleristi spokojeni nebudou. Akční vložky jsou sice časté, ale bohužel dosti jednoduché. Milovníci knihy budou mít radost, že se na věc podívají lehounce z jiného úhlu, ale musíme si přiznat, že pro ně budou asi dosti otravné dlouhé rozhovory, kdy se vysvětluje pozadí příběhu. Jasně, já vím, je co vysvětlovat, ale jako člověku znalému problematiky se vám po pár rétorických vystoupeních rozevřou doširoka čelisti, čímž chci velmi poeticky říci, že si zívnete. A lidé, kteří běžně nečtou, kina v lásce nemají a na film zajdou? Troufám si tvrdit, že na ně bude film zase obtížný.  
Mám pocit, že ani sami autoři v otázce uvedené na touto části recenze neměli úplně jasno.  
 
Šifur mistra Leonarda si tak určitě užiji fanatičtí milovníci předlohy a nakonec i nadšení filmomaniaci, co propadli tématu Svatého grálu, Ježísova manželství a podobných podružností. (Takže pro tyto zmíněné 9/10) Pro nás ostatní se jedná o lehce nadprůměrný film. (Pro ten zbytek - ten nás 7/10).  
 
P. S.: Jo málem bych zapomněl, někdo by měl jít vzbudit toho postaršího recenzent, co tam vedle mě celej film chrápal. Už je totiž září, nerad bych, aby něco prošvih. Proč ale potom takový píši o filmu mi zhola uniká? Pro příště chci rezerovat celou řadu pro sebe! Někdy bych se taky rád vyspal...

Opravdové zklamání. Naprosto nemá cenu, abych se snažil alespoň děj naznačit, jelikož mám pocit, že bez přečtení knihy divák sice film pochopí, ale výklady jednotlivých šifer zachytí jen lehce. Naprosto největší slabinou je jednoznačně samotný scénář. Akiva Goldsman vytvořil scénář, který je odfláknutý až to bije do očí.  
 
Jeho postavy jsou ploché a to především Langdon a Sofie, což ve výsledku znamená, že Hanksovi s Tatou nezbývá nic jiného než nasadit univerzální dvě pózy, které si drží celý film. Trochu lépe je na tom Ian McKellen se svým Teabingem. Na něm je zkrátka vidět, že si svou roli naprosto užívá a je to znát. Právě díky němu se mi podařilo po první polovině neusnout, za což jsem mu v duchu děkoval. Ovšem Mckellen je prakticky jediným světlým bodem, jenž za sebou s velkou převahou nechává ostatní herce, ale i všechny další scény, kde se neobjevuje. Skoro bych řekl, že si film ukradl trochu pro sebe (což mu rozhodně nevyčítám).  
 
Co dále v šifře selhává je atmosféra. Většina scén je natočena naprosto rutinérsky, i když to by mi tak nevadilo. Ale vadí mi, že ani automobilové honičky ve mě nevyvolávaly žádný zájem o film. Prostě atmosféra jakoby ani neexistovala, čímž film akorát upadá do unavující hloubky, ze které ho vysvobozují, tedy alespoň částečně jak Teabingovy kreace, tak i retrospektivní záběry (i když některé mi připadaly vykradené z Království nebeského). Těch ale není ve filmu dost na to, aby film pozvedly trochu výše.  
 
Alespoň něco dobrého můžu říct o hudbě, která mě osobně opravdu nadchla a uchvátila. Proto si snad radši koupím soundtrack a film shlédnu už jen na HBO. Co mě ovšem zaráží nejvíc je to, kam se podělo těch 125 milionů z rozpočtu. Pokud si štáb a herci nedali ohromné platy, tak skutečně nevím, retrospektivy tak drahé určitě nebyly, efekty taky ne. Jedině snad pronájmy památek a možná reklamní kampaň, i když tu film ani nepotřeboval.  
 
Na závěr bych akorát řekl, že je škoda, že to takhle dopadlo, a nejvíc lituji těch, kteří v šifru věřili jak ve Svatý grál. Tím totiž šifra rozhodně není, je z ní spíše nejdražší béčkový film v dějinách, který by byl na dvd ideální, ale v kině rozhodně ne.  
 
Hodnocení 5/10