Škola otců

Je to příběh poctivého učitele, proti kterému se - právě pro jeho nebojácnou poctivost, odporující neupřímnosti a podvádění - postaví veřejné mínění. Učitel Pelikán nežil se svou ženou ve šťastném manželství. Řekli si, že se na čas rozejdou a Pelikán se dal přeložit do malého moravského pohraničního města Milonic. Poměry na jeho novém působišti byly - především vinou mladého a ve své ctižádostivé agilnosti nepoctivého ředitele školy - víc než nezdravé. Pelikán se nedal odstrašit vyhrůžkami ani přemluvit radami více-méně dobře míněnými. Odvážně se pustil do boje proti všem: řediteli, učitelskému sboru i rodičům svých žáků. Ve chvíli, kdy jeho poctivý zápas o správnou výchovu dětí sliboval první úspěchy (podařilo se mu získat si své žáky a "napravit" dosud nepochopeného Lojzíka Kotačku), však podlehl zákeřnosti a špíně lidské zloby. Přes probouzející se vzájemný milostný cit k mladé učitelce Andulce Novotné opustil Milonice a vrátil se jako na duši raněný člověk do svého dřívějšího života.

Ladislav Helge (režisér)
Nejen tvůrce, ale i činorodý a poctivý organizátor filmového života na konci šedesátých let i na začátku let devadesátých, pedagogicky působil na FAMU. Dnes je v důchodu. Ve filmu začal pracovat po 2. sv. válce jako archivní pracovník Čs. filmového ústavu, později na Barrandově jako asistent režie, v 70. a 80. letech jako úředník pošty. Do kinematografie se vrátil jako předseda filmového a televizního svazu FITES, tuto funkci vykonával jedno funkční období. Filmografie: debutoval v r. 1957 filmem Škola otců, dále natočil filmy: 1959: Velká Samota (podle námětu Ivana Kříže); 1961: Jarní povětří (podle románu Jana Otčenáška Občan Brych); 1962: Bílá oblaka; 1963: Bez svatozáře (podle románu Jana Otčenáška Plným krokem); 1964: První den mého syna (námět Ivan Kříž); 1967: Stud (podle J.Otčenáška ). V letech 1977 - 92pracoval jako režisér v Laterně Magice. Martin Vadas a výkonný výbor Fitesu jej navrhli na post člena Rady ČT spolu s režisérem Jiřím Krejčíkem.