Komedie / tragédie, Česká republika, 2005, 95 min., od 15 let
Sluneční stát: Aneb hrdinové dělnické třídy / Slnecný stát
Kinopremiéra v ČR 21.4.2005, DVD od 1.10.2005 Bonton
Sdílet
O dílčích neúspěších v nepřetržité řadě úspěchů.
Hlavní hrdinové - kamarádi z ostravské fabriky: Milan, Tomáš, Karel a Vinco přijdou o práci. Rozhodnou se nerozšiřovat řady nezaměstnaných a začnou podnikat. Před nimi a jejich blízkými se tak otevírá zcela nový svět.
Naše úžasná současnost a město, v němž hrdinové a hrdinky nového česko-slovenského filmu žijí, jim dávají velký prostor k problémům s láskou, nevěrou, výchovou dětí a k dobrodružným výpravám za ziskem ...
Uprav informace o filmu
Režie: Martin Šulík
Herci: Oldřich Navrátil, Ivan Martinka, Luboš Kostelný, Igor Bareš, Anna Cónová, více...
Komentář k filmu Dost zajímavý pohled na Ostravu a na její sociálně slabší stránku. Parta dělníků příjde o práci a snaží se vymyslet nějaký způsob obživy. Všechny čtyři postavy jsou osobité, vcelku odpovídají mé osobní představě o ostravském naturelu. Tři z kamarádů jsou celkem normální a obyčejní, čtvrtý je taky obyčejný jen je o něco míň normální. Kdybych to měl shrnout, tak průměrný film, kde příběh je bez nosné myšlenky. Vtipně doplněné přestřihy hudebním doprovodem.
Všechny komentáře k filmu 12+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMA
Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka Videotéka: přidat si do ní film
Slovenský režisér Martin Šulík patří k nejvýraznějším a nejzajímavějším postavám slovenské (respektive slovensko-české či česko-slovenské, chcete-li) kinematografie. Neexhibuje, je jemný a poetický a ve svým vypravěčském stylu je nezvykle a trpělivě opravdový. Svým novým snímkem Sluneční stát překračuje - aniž by se čehokoli ze zmíněného vzdal - nejednu hranici. Hranici státní, když v česko-slovenské koprodukci vypráví příběh z Ostravy, hranici stylovou, když se od lehkého fantaskna, typického pro jeho starší snímky, posunuje směrem ke společenskému surrealismu , a nakonec i jemnou hranici pro náš region obvyklé kvality . Komediálně laděný příběh čtyř přátel - dvou Čechů a dvou Slováků, žijících v Ostravě - na první pohled připomíná některé porevoluční snímky. Chlapi, kteří léta tvrdě makali ve fabrice, končí na dlažbě, protože doba už je taková. A dají se na podnikání. To je ovšem postupem času začne stavět proti sobě...
Na druhý pohled snímek s porevolučním kožnatým iron... Celá recenze
Ocenění
2005, Český Lev, Střih, Jiří Brožek
2005, Český Lev, Hudba, Vladimír Godár
Ostrava je místem, kde se odehrává příběh nového filmu Martina Šulíka Sluneční stát. Natáčí se v koprodukci První veřejnoprávní (producent Čestmír Kopecký) a České televize - Televizního studia Ostrava. Film podpořilo Slovenské ministerstvo kultury, Fond na podporu a rozvoj České kinematografie a Města Ostrava. Příběh vypráví osudy čtyř kamarádů - typických současných postav z periférie Ostravy - města, v němž je snadné přijít o práci, zkomplikovat si milostný život a zápasit s výchovou syna. Natáčení se odehrává v centru Ostravy - v typicky dělnických scenériích.
Sluneční stát: Aneb hrdinové dělnické třídy / Slnecný stát
Kinopremiéra v ČR 21.4.2005, DVD od 1.10.2005 Bonton
Sdílet
O dílčích neúspěších v nepřetržité řadě úspěchů.
Hlavní hrdinové - kamarádi z ostravské fabriky: Milan, Tomáš, Karel a Vinco přijdou o práci. Rozhodnou se nerozšiřovat řady nezaměstnaných a začnou podnikat. Před nimi a jejich blízkými se tak otevírá zcela nový svět.
Naše úžasná současnost a město, v němž hrdinové a hrdinky nového česko-slovenského filmu žijí, jim dávají velký prostor k problémům s láskou, nevěrou, výchovou dětí a k dobrodružným výpravám za ziskem ...
Uprav informace o filmu
Režie: Martin Šulík
Herci: Oldřich Navrátil, Ivan Martinka, Luboš Kostelný, Igor Bareš, Anna Cónová, více...
Komentář k filmu Dost zajímavý pohled na Ostravu a na její sociálně slabší stránku. Parta dělníků příjde o práci a snaží se vymyslet nějaký způsob obživy. Všechny čtyři postavy jsou osobité, vcelku odpovídají mé osobní představě o ostravském naturelu. Tři z kamarádů jsou celkem normální a obyčejní, čtvrtý je taky obyčejný jen je o něco míň normální. Kdybych to měl shrnout, tak průměrný film, kde příběh je bez nosné myšlenky. Vtipně doplněné přestřihy hudebním doprovodem.
Všechny komentáře k filmu 12+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMA
Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka Videotéka: přidat si do ní film
Recenze
Archinek, 7 z 10
Ocenění
2005, Český Lev, Střih, Jiří Brožek
2005, Český Lev, Hudba, Vladimír Godár
O filmu Sluneční stát
O hercích
Oldřich Navrátil
Vystudoval JAMU, obor herectví v letech 1972 - 1976. Nastoupil do angažmá Divadla na provázku v Brně, kde setrval dva roky a vytvořil několik výrazných rolí pod vedením režiséra Petra Scherhaufera. Po přestěhování do Prahy hostoval několik let v souboru divadla Ta Fantastika, kde hrál v představení Zahrada rajských potěšení roli Hieronyma Bosche. Od skončení této spolupráce je na volné noze, hraje stále v několika divadelních představení např. Portugálie či Správce v Činoherním klubu. Největší díl své herecké práce odvedl v České televizi, kde hrál v mnoha inscenacích a seriálech (např. Pánská jízda, Kocourkov, Baron Prášil, Bylo nás pět, ...) pod vedením režisérů Karla Smyczka, Hynka Bočana, Viktora Polesného, ... Zajímavé role vytvořil i v mnoha filmech.
Vystudoval JAMU, obor herectví v letech 1972 - 1976. Nastoupil do angažmá Divadla na provázku v Brně, kde setrval dva roky a vytvořil několik výrazných rolí pod vedením režiséra Petra Scherhaufera. Po přestěhování do Prahy hostoval několik let v souboru divadla Ta Fantastika, kde hrál v představení Zahrada rajských potěšení roli Hieronyma Bosche. Od skončení této spolupráce je na volné noze, hraje stále v několika divadelních představení např. Portugálie či Správce v Činoherním klubu. Největší díl své herecké práce odvedl v České televizi, kde hrál v mnoha inscenacích a seriálech (např. Pánská jízda, Kocourkov, Baron Prášil, Bylo nás pět, ...) pod vedením režisérů Karla Smyczka, Hynka Bočana, Viktora Polesného, ... Zajímavé role vytvořil i v mnoha filmech.
Ivan Martinka
Je absolventem (1995) Katedry loutkoherectví na VŠMU v Bratislavě - odbor loutkoherec. V roce 1992 vystupoval v Paříži se svým představením "O Ufíkovi" (volná dramatizace prózy D. Heviera). V roce 1994 spolupracoval s Milan Sladek Pantomimen Theater v Kolíně nad Rýnem ("Fantasie Varieté") . Dvě sezóny byl členem Štátneho bábkového divadla (ŠBD) v Bratislavě. Účinkoval tam např. v inscenaci opery Gaetana Donizettiho "Nápoj lásky" a v inscenacích "Mery", "Ukradnutý čas". V roce 1996 získal za postavu Nemorina (Nápoj lásky) cenu za nejlepší herecký výkon na Mezinárodním festivale loutkových divadel v Subotici (Srbsko). Od roku 1996 působí na volné noze. Spolu s Taneční společností ARTYCI připravil projekt "Mýtus" (1996), který byl netradičním spojením současného tance a loutkového divadla. S tímto projektem se skupina úspěšně představila i v kanadském Montrealu (1997). V roce 2000 měl premiéru jeho sólový projekt - divadlo jednoho herce a několika loutek "Šalom alejchem - mier s vami". Na Mezinárodním festivalu loutkoherců - sólistů v Lodži (Poľsko) v dubnu 2001 za něj získal jednu z hlavních cen. Průběžně spolupracuje se Slovenským rozhlasem a Slovenskou televizí (v minulosti TV pořady "Crn-Crn" a "Od Kuka do Kuka"). Nejmenší děti ho poslední dva roky znají jako Michala Gombíka - zahradníka z pořadu "Gombík".
Je absolventem (1995) Katedry loutkoherectví na VŠMU v Bratislavě - odbor loutkoherec. V roce 1992 vystupoval v Paříži se svým představením "O Ufíkovi" (volná dramatizace prózy D. Heviera). V roce 1994 spolupracoval s Milan Sladek Pantomimen Theater v Kolíně nad Rýnem ("Fantasie Varieté") . Dvě sezóny byl členem Štátneho bábkového divadla (ŠBD) v Bratislavě. Účinkoval tam např. v inscenaci opery Gaetana Donizettiho "Nápoj lásky" a v inscenacích "Mery", "Ukradnutý čas". V roce 1996 získal za postavu Nemorina (Nápoj lásky) cenu za nejlepší herecký výkon na Mezinárodním festivale loutkových divadel v Subotici (Srbsko). Od roku 1996 působí na volné noze. Spolu s Taneční společností ARTYCI připravil projekt "Mýtus" (1996), který byl netradičním spojením současného tance a loutkového divadla. S tímto projektem se skupina úspěšně představila i v kanadském Montrealu (1997). V roce 2000 měl premiéru jeho sólový projekt - divadlo jednoho herce a několika loutek "Šalom alejchem - mier s vami". Na Mezinárodním festivalu loutkoherců - sólistů v Lodži (Poľsko) v dubnu 2001 za něj získal jednu z hlavních cen. Průběžně spolupracuje se Slovenským rozhlasem a Slovenskou televizí (v minulosti TV pořady "Crn-Crn" a "Od Kuka do Kuka"). Nejmenší děti ho poslední dva roky znají jako Michala Gombíka - zahradníka z pořadu "Gombík".
L'uboš Kostelný
Narodil ve v Martině a herectví studoval na konzervatoři v Bratislavě a v roce 2003 tamtéž absolvoval AMU. Jeho pedagogy byly Martin Huba a Emília Vašáryová. Po dobu studií hrál v divadle Kaplnka v inscenacích Incident a Platonov. Za role ve studentských představeních získal řadu mezinárodních cen: Incident - role Artieho ZLOMVAZ festival Praha Cena časopisu Reflex Mezinárodní festival divadelních škol ve Varšavě - Cena za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli. Od roku 2003 je členem činohry Slovenského národního divadla. Za roli Platonova získal v roce 2003 Cenu Dosky jako objev sezóny (slovenská obdoba cen Thálie). V roce 2004 byl nominován na Cenu Dosky za roli Čerta v inscenaci Hra o Sv. Dorote. Spolupracuje s literárně dramatickou redakcí Slovenského rozhlasu a vytvořil jednu z rolí v koprodukčním seriálu ČT a ST Záchranáři.
Narodil ve v Martině a herectví studoval na konzervatoři v Bratislavě a v roce 2003 tamtéž absolvoval AMU. Jeho pedagogy byly Martin Huba a Emília Vašáryová. Po dobu studií hrál v divadle Kaplnka v inscenacích Incident a Platonov. Za role ve studentských představeních získal řadu mezinárodních cen: Incident - role Artieho ZLOMVAZ festival Praha Cena časopisu Reflex Mezinárodní festival divadelních škol ve Varšavě - Cena za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli. Od roku 2003 je členem činohry Slovenského národního divadla. Za roli Platonova získal v roce 2003 Cenu Dosky jako objev sezóny (slovenská obdoba cen Thálie). V roce 2004 byl nominován na Cenu Dosky za roli Čerta v inscenaci Hra o Sv. Dorote. Spolupracuje s literárně dramatickou redakcí Slovenského rozhlasu a vytvořil jednu z rolí v koprodukčním seriálu ČT a ST Záchranáři.
Igor Bareš
V roce 1989 absolvoval JAMU v Brně. První angažmá získal v Divadle bratří Mrštíků (dnes Městské divadlo v Brně). V letech v roce 1991- 2002 působil v Mahenově činohře Národního divadla v Brně. Hostoval v divadlech v Příbrami a Šumperku. V Mahelově činohře spolupracoval především s režisérem Zdeňkem Kaločem v jehož inscenacích vytvořil mnoho hlavních rolí od Hamleta až po trilogii Dostojevkého Běsi, Bratři Karamazovi a Zločin a trest. Od roku 2002 je na volné noze. V komorním brněnském Divadle u stolu měl možnost vyzkoušet si monodrama v divadelních hrách Sen směšného člověka (Dostojevský), Smrt Ivana Iljiče (L.N.Tolstoj), Oidipus (Sofokles), ... Za roli Raskolnikova v inscenaci Zločin a trest byl v roce 1997 nominován na Cenu Thálie. V roce 2000 byl nominován na Cenu Alfreda Radoka za roli Hamleta. Hrál v mnoha televizních inscenacích a seriálech. Ještě před revolucí natočil ve filmovém studiu Koliba film Mesto plné dáždnikov.
V roce 1989 absolvoval JAMU v Brně. První angažmá získal v Divadle bratří Mrštíků (dnes Městské divadlo v Brně). V letech v roce 1991- 2002 působil v Mahenově činohře Národního divadla v Brně. Hostoval v divadlech v Příbrami a Šumperku. V Mahelově činohře spolupracoval především s režisérem Zdeňkem Kaločem v jehož inscenacích vytvořil mnoho hlavních rolí od Hamleta až po trilogii Dostojevkého Běsi, Bratři Karamazovi a Zločin a trest. Od roku 2002 je na volné noze. V komorním brněnském Divadle u stolu měl možnost vyzkoušet si monodrama v divadelních hrách Sen směšného člověka (Dostojevský), Smrt Ivana Iljiče (L.N.Tolstoj), Oidipus (Sofokles), ... Za roli Raskolnikova v inscenaci Zločin a trest byl v roce 1997 nominován na Cenu Thálie. V roce 2000 byl nominován na Cenu Alfreda Radoka za roli Hamleta. Hrál v mnoha televizních inscenacích a seriálech. Ještě před revolucí natočil ve filmovém studiu Koliba film Mesto plné dáždnikov.
Anna Cónová
V letech 1973-1977 studovala divadelní fakultu JAMU, po jejímž absolutoriu se stala členkou DVÚ Hradec Králové. Po jednoročním angažmá v Naivním divadle Liberec se vrátila do Hradce, odkud v roce 1988 odešla do Divadla Oldřicha Stibora (dnes Moravské divadlo Olomouc). Od roku 1991 je členkou Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. V Hradci, ve studiu Beseda hrála v inscenacích Josefa Krofty Maryšu a Lízu v Pygmalionu. V Olomouci se setkala s reřisérem Josefem Janíkem na inscenaci Velká mela. V Ostravě pracovala na řadě inscenací s režiséry Januszem Klimszou, Jurajem Deákem, Radovanem Lipusem, a dalšími. Nastudovala řadu hlavních rolí. Hostuje v Divadelní společnosti Petra Bezruče v inscenaci Skleněný zvěřinec. V roce 1997 byla nominována na cenu Thálie za roli Luisy de Renál v inscenaci Červený a Černý. Učila na Janáčkově konzervatoři Ostrava.
V letech 1973-1977 studovala divadelní fakultu JAMU, po jejímž absolutoriu se stala členkou DVÚ Hradec Králové. Po jednoročním angažmá v Naivním divadle Liberec se vrátila do Hradce, odkud v roce 1988 odešla do Divadla Oldřicha Stibora (dnes Moravské divadlo Olomouc). Od roku 1991 je členkou Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. V Hradci, ve studiu Beseda hrála v inscenacích Josefa Krofty Maryšu a Lízu v Pygmalionu. V Olomouci se setkala s reřisérem Josefem Janíkem na inscenaci Velká mela. V Ostravě pracovala na řadě inscenací s režiséry Januszem Klimszou, Jurajem Deákem, Radovanem Lipusem, a dalšími. Nastudovala řadu hlavních rolí. Hostuje v Divadelní společnosti Petra Bezruče v inscenaci Skleněný zvěřinec. V roce 1997 byla nominována na cenu Thálie za roli Luisy de Renál v inscenaci Červený a Černý. Učila na Janáčkově konzervatoři Ostrava.
Petra Špalková
Účinkovala od 5 let v brněnském Divadle na provázku (mimo jiné v Šaškovi a královně). V Praze studovala FF UK, obor divadelní věda ale od začátku své profesní dráhy se věnuje divadlu jako herečka. Už v prvním angažmá v Divadle Kašpar zazářila v titulní roli Giraudouxovy Ondiny a v Goethově-Vostrého Clavijovi, v roli Sofie. V současné době je v angažmá v Národním divadle, kde předtím hostovala v titulní roli Markéty Lazarové v reži J.A.Pitínského. V roce 2003 a 2004 hraje hlavní ženskou roli Ofélii v Hamletovi v rámci Letních Shakespearovských slavností v režii Lucie Bělohradské. V roce 1996 dostala cenu Thálie pro mladé umělce do 33 let a cenu Alfreda Radoka Talent roku. V České televizi hrála v některých seriálech, např. Zdivočelá země. Za roli maminky ve filmu Smradi byla nominovaná na Českého lva v kategorii hlavní ženský herecký výkon. Učí na pražské konzervatoři.
Účinkovala od 5 let v brněnském Divadle na provázku (mimo jiné v Šaškovi a královně). V Praze studovala FF UK, obor divadelní věda ale od začátku své profesní dráhy se věnuje divadlu jako herečka. Už v prvním angažmá v Divadle Kašpar zazářila v titulní roli Giraudouxovy Ondiny a v Goethově-Vostrého Clavijovi, v roli Sofie. V současné době je v angažmá v Národním divadle, kde předtím hostovala v titulní roli Markéty Lazarové v reži J.A.Pitínského. V roce 2003 a 2004 hraje hlavní ženskou roli Ofélii v Hamletovi v rámci Letních Shakespearovských slavností v režii Lucie Bělohradské. V roce 1996 dostala cenu Thálie pro mladé umělce do 33 let a cenu Alfreda Radoka Talent roku. V České televizi hrála v některých seriálech, např. Zdivočelá země. Za roli maminky ve filmu Smradi byla nominovaná na Českého lva v kategorii hlavní ženský herecký výkon. Učí na pražské konzervatoři.
Anna Šišková
Narozená 30. 6. 1960 v Žilině na Slovensku. Po maturitě studovala pedagogickou fakultu v Trnavě. V letech 1980 -1990 angažmá v trnavském divadle. Anna Šišková má dvě dcery, žije v Bratislavě.
Narozená 30. 6. 1960 v Žilině na Slovensku. Po maturitě studovala pedagogickou fakultu v Trnavě. V letech 1980 -1990 angažmá v trnavském divadle. Anna Šišková má dvě dcery, žije v Bratislavě.
Lucie Žáčková
V roce 2000 absolvovala hudebně-dramatický obor Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. Jejím prvním a zatím posledním angažmá byla Divadelní společnost Petra Bezruče. Nastudovala zde řadu hlavních rolí. V roce 2004 získala cenu Thálie pro mladé umělce do 33 let. V témže roce pak byla nominovaná na cenu Alfreda Radoka za roli Nastasji Filipovny v inscenaci Idiot a získala cenu Alfreda Radoka Talent roku 2004. Pro Českou televizi natočila postavu čarodějky v povídce "Pošťácká" z triptychu Trosečníci s režisérem Ivo Macharáčkem. Film Sluneční stát režiséra Martina Šulíka je jejím filmovým debutem.
V roce 2000 absolvovala hudebně-dramatický obor Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. Jejím prvním a zatím posledním angažmá byla Divadelní společnost Petra Bezruče. Nastudovala zde řadu hlavních rolí. V roce 2004 získala cenu Thálie pro mladé umělce do 33 let. V témže roce pak byla nominovaná na cenu Alfreda Radoka za roli Nastasji Filipovny v inscenaci Idiot a získala cenu Alfreda Radoka Talent roku 2004. Pro Českou televizi natočila postavu čarodějky v povídce "Pošťácká" z triptychu Trosečníci s režisérem Ivo Macharáčkem. Film Sluneční stát režiséra Martina Šulíka je jejím filmovým debutem.
O tvůrcích
Martin Šulík
Martin Šulík se narodil 20. 10. 1962. V současné době je nejuznávanějším slovenským režisérem. Kromě mnoha významných ocenění je i držitelem Českého lva za film Záhrada. Pracuje jako vedoucí katedry režie na VŠMU v Bratislavě.
Martin Šulík se narodil 20. 10. 1962. V současné době je nejuznávanějším slovenským režisérem. Kromě mnoha významných ocenění je i držitelem Českého lva za film Záhrada. Pracuje jako vedoucí katedry režie na VŠMU v Bratislavě.
Čestmír Kopecký
Vystudoval v roce 1977 Famu Katedru organizace a řízení. Od roku 1978 pracoval jako vedoucí výrobního štábu v Československé televizi, od roku 1990 jako producent České televize. V Tvůrčí skupině Čestmíra Kopeckého vznikly např. filmy: Indiánské léto, Záhrada, Mňága Hapyend, Díky za každé nové ráno, Návrat idiota, ... Vede dílnu na katedře produkce na FAMU, je uměleckým manažerem v Divadle MINOR, je nezávislým producentem filmů a televizních pořadů. Po odchodu z ČT 1999 se stal soukromým producentem (První veřejnoprávní). Je koproducentem filmu Petra Zelenky Rok ďábla, producentem filmu Martina Šulíka Klíč k určování trpaslíků a filmu Vladimíra Morávka Nuda v Brně.
Vystudoval v roce 1977 Famu Katedru organizace a řízení. Od roku 1978 pracoval jako vedoucí výrobního štábu v Československé televizi, od roku 1990 jako producent České televize. V Tvůrčí skupině Čestmíra Kopeckého vznikly např. filmy: Indiánské léto, Záhrada, Mňága Hapyend, Díky za každé nové ráno, Návrat idiota, ... Vede dílnu na katedře produkce na FAMU, je uměleckým manažerem v Divadle MINOR, je nezávislým producentem filmů a televizních pořadů. Po odchodu z ČT 1999 se stal soukromým producentem (První veřejnoprávní). Je koproducentem filmu Petra Zelenky Rok ďábla, producentem filmu Martina Šulíka Klíč k určování trpaslíků a filmu Vladimíra Morávka Nuda v Brně.
Vyhrávej v casino.cz Ušetři na UkažSlevy.cz Prodávej s Plať-Mobilem.cz Středa 30. 5. 2012 Svátek má Ferdinand
Přidat kulturní akciKontaktujte nás
Copyright © 2012 - goNET s.r.o.