Mocný bůh Zeus zničí království krále Acrisia jako trest za to, že dal vlastní dceru a jejího právě narozeného syna Persea svrhnout do moře. Zatímco poslední z titánů Kraken ničí království, Perseus, který je ve skutečnosti Diovým potomkem, i jeho matka jsou bezpečně dopraveni na ostrov Serifos. Kalibos, syn bohyně Thetis už takové štěstí nemá, protože ho Zeus změní v netvora jako trest za to, že vyhubil Diovo stádo létajících koní. O princeznu Andromedu, kterou si měl vzít za ženu, se tak sice mohl ucházet každý, jenže všichni zatím skončili na hranici, protože nedokázali uhádnout její hádanku a tím zlomit prokletí. Perseus, kterého Thetis z pomsty přenesla do fénického města Džopy, je okouzlen krásou Andromedy a rozhodne se ji získat. Využije magických zbraní, kterými ho vybavily bohové na příkaz Dia, a v nebezpečné noční výpravě se mu podaří odhalit odpověď na novou hádanku. Radost však netrvá dlouho, protože marnivá královna Kasiopeia urazí Thetis a bohyně žádá jako odplatu smrt pro Andromedu. Kasiopeia ji musí za třicet dnů na mořském břehu obětovat Krakenovi. Pouhých třicet dnů má tak Perseus na to, aby své milované zachránil život. Společně s přáteli se nejprve vydá ke stygijským čarodějnicím, aby od nich získal radu, jak vykonat nemožné, totiž porazit Krakena. Poté veden jejich radou se vydá na dalekou cestu, až na samý konec podsvětí, na Ostrov mrtvých, aby se pokusil získat hlavu nestvůrné Medůzy, jejíž jediný pohled mění vše živé v kámen.

Ač v anglickém filmu režiséra Desmonda Davise (Camille, Znamení čtyř) z roku 1981 ožívá svět starých řeckých bájí, tolik populární především v šedesátých letech, snaží se tvůrci o modernější pojetí. To se odráží především na postavách starých řeckých bohů, kteří jsou ztělesněním všech dobrých i špatných vlastností obyčejných lidí. V hlavních rolích se představí Harry Hamlin (Zákon v L.A.) jako Perseus, Judi Bowker coby Andromeda a Burgess Meredith (Rocky, Král Lear) jako Ammon. V dalších rolích, zejména v rolích některých bohů se sice objevují takové herecké veličiny jako Laurence Olivier (Maratonec, Hamlet, Ohař) coby Zeus či Ursula Andress (Dr. No, Čtyři pro Texas, Scaramouche) jako krásná Afrodita, hlavním magnetem téměř dvouhodinového snímku jsou speciální vizuální efekty. Přestože se koncem devadesátých let mohou divákům uvyklým zázrakům Jurského parku zdát zastaralé, jsou příjemnou vzpomínkou na předpočítačovou éru filmových triků. Jsou dílem filmového mága Raye Harryhausena, pod jehož rukama ožily desítky fantastických a mytologických nestvůr v celé řadě dnes již klasických filmů.