Zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl je člověk duševně narušený. S příchodem nacistů dostává jeho šílenství volný průchod. Konec 30. let: Pan Kopfrkingl je obětavý zaměstnanec pražského krematoria a vzorný otec rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti a všestrannou výchovu svých dětí. Rád předčítá ze své oblíbené knihy o Tibetu. Tíživá atmosféra napjaté doby násobí všeobecný strach. Kopfrkingl spolupracuje s nacistickými okupanty a s obludnou samozřejmostí se zbavuje všeho nebezpečného ve svém okolí. Jeho velká a nebezpečná kariéra začíná... Uprav informace o filmu
Komentář k filmu Spalovač je ukázkovým filmem hereckého koncertu, v němž Rudolf Hrušínský hraje prim. Na první pohled působí dost slizce (co dokáže výborný maskér), ale pod slupkou se skrývá inteligentní a vzdělaný člověk. Nejví mě mrazí při pomyšlení, že všechno, ale naprosto všechno, co snad Kopfringl řekl či udělal myslel naprosto vážně. Nezaváhal, nezavtipkoval, jen deklamoval své přesvědčení. Všechny komentáře k filmu 30+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMA
Rodina Kopfrkinglových žije na první pohled šťastně a spokojeně. Otec se o všechny svědomitě stará a zahrnuje je až přehnanou láskou a péčí. Miluje své zaměstnání v krematoriu a má přátele ve fašistických kruzích. Jeden z nich ho přesvědčí ke vstupu do nacistické strany a zároveň ho upozorní na neárijský původ jeho ženy. Z psychicky nevyrovnaného člověka se tak stává zvrácený udavač a vrah, který neváhá oběsit svoji manželku a brutálně zabít vlastního syna. V závěru přijímá nabídku účastnit se příprav na masové kremace v domnění, že tím přispěje ke spáse světa.
O filmu
Filmová adaptace psychologického hororu, vzdáleně upomínajícího na Hitchcockovy grotesky, kongeniálně vystihuje morbidní atmosféru a jakoby neskutečný svět panoptikálních postav vynikající předlohy Ladislava Fukse (vyšla v roce 1967). Pan Kopfrkingl se stal životní rolí Rudolfa Hrušínského a tragikomedie Spalovač mrtvol jedním z nejvýznamnějších filmů Juraje Herze, jenž tu plně uplatnil svůj smysl pro bizarnost, perverzi a fantaskní vidění. I když byl snímek normalizátory českého filmu příkladně zatracován a nemohl se po dlouhá léta objevit ani v kinech, ani v televizi, sotva lze tento titul pominout ve výčtu nejhodnotnějších českých filmů. Na scénáři spolupracoval s Jurajem Herzem autor původní novely Ladislav Fuks, kameramanem byl Stanislav Milota, vedlejší role ztělesnili Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař, Jiří Lír, Míla Myslíková, Vladimír Menšík.
O tvůrci
Juraj Herz Narozen 4. září 1934, Kežmarok.
V letech 1950-1954 studoval obor fotografie na bratislavské uměleckoprůmyslové škole. V roce 1958 absolvoval loutkářskou katedru DAMU. Krátce působil v začínajícím Semaforu a začal vystupovat ve filmu jako herec. Od roku 1961 na Barrandově asistoval (Zbyněk Brynych; Ján Kadár a Elmar Klos) a 1965 debutoval hrabalovským středometrážním snímkem Sběrné surovosti. Filmové přepisy literárních předloh tvořily i nadále podstatnou součást Herzovy tvorby. Podle prózy Hany Bělohradské natočil detektivku Znamení Raka (1966), kongeniálně zfilmoval Fuksova Spalovače mrtvol (1968), Petrolejové lampy Jaroslava Havlíčka (1971), Jessii a Morgianu Alexandra Grina (1972). Nejnověji natáčel podle novely Karla Pecky Pasáž, kterou si ale značně přizpůsobil vlastním záměrům. Pro Herzovu tvorbu je rovněž příznačná žánrová pestrost.