Spy Kids 3-D: Game Over

Informace Komentáře Obsazení Hodnocení Videoukázka Fotky

Spy Kids 3-D: Game Over Třetí mise. Třetí dimenze. 43% 794

43%	794 hlasů

Přehrát ukázku

Zobrazit fotky

Akční / dobrodružný / komedie / mysteriozní / rodinný / sci-fi, USA, 2003, 84 min.
Kinopremiéra v ČR 11.12.2003 dabováno, DVD od 6.8.2004 SPI

Film v kinech

Sdílet

Třetí mise. Třetí dimenze.
Ve třetím díle Spy Kids 3D - Game Over, tajní agenti Carme a Juni jsou opět zpátky na jejich dosud nejšílenější misi. Když se Carmen ztratí v nové videohře vytvořenou žroutem energie a času ToyMakerem, Juni je povolán do akce. Během cesty virtuálním světěm videohry musí Juni bojovat ve stále vyšších a těžších úrovních, než se mu podaří najít Carmen, aby mohli společnými silami definitivně přelstít a doknočit ToyMakerovou pátou úroveň a vypnout hur dříve než "HRA" skončí pro všechny a pohltí celý svět.
Uprav informace o filmu

Režie: Robert Rodriguez
Herci: Antonio Banderas, Carla Guginová, Alexa Vegaová, Daryl Sabara, Ricardo Montalban, více...

Komentář k filmu .
Všechny komentáře k filmu 14 + Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMA

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Spy Kids 3-D: Game Over

Nezletilí agenti Juni a Carmen Cortezovi se vydávají na svou nejtěžší misi: do virtuálního světa trojrozměrné počítačové hry, nadesignované jako série překážek a vyvedené ve špičkové grafice. Za pomoci svého smyslu pro humor, statečnosti, rodinné soudržnosti, prvotřídních technických vymožeností a bleskových reflexů, se Spy Kids (za vydatné pomoci dědečka, který také kdysi byl špičkovým agentem) musí probít stále obtížnějšími a obtížnějšími úrovněmi hry, aby na konci mohli porazit mocichtivého padoucha Toymakera.

O filmu

Úvod do akce
Spy Kids a jejich tvůrce Robert Rodriguez posouvají rodinnou zábavu do zcela nové dimenze: do třetí dimenze! Rodinný film Spy Kids 3-D: Game Over používá nejmodernější výdobytky digitální technologie ke vkládání 3D obrazů přímo od světa klasické špionážní akce, jakou známe z předchozích dílů. Diváci všech věkových kategorií se tak mohou stát přímo součástí vzrušujícího děje na plátně každého kina. "Spy Kids 3-D" jsou úplně odlišní od předchozích dvou filmů," říká Rodriguez. "Využívají postavy, které všichni dobře znají, k něčemu úplně novému a překvapivému."

Rodriguez, jehož neutuchající nápaditost a divoká představivost už změnily způsob, jakým se dnes filmy natáčejí, udělal další krok kupředu tím, že ke svému nenapodobitelnému stylu přidal trojrozměrný efekt. Po několika desetiletích si tak nová generace bude moct vyzkoušet jaké to je, když si nasadí speciální brýle, které ji přenesou přímo do středu velikého dobrodružství.

Rodriguez využil své zbrusu nové kamerové systémy k vytvoření nevídaného světa fantazie. Na rozdíl od starých filmů, jejichž trojrozměrnost byla spíše jen hříčkou, byla Spy Kids 3-D od první chvíle koncipovány a psány s vědomím, že musí být 3-D efektu využito co nejefektivněji a film bude mít 3-D efekt na každém plátně.

Spy Kids a počítačové hry
Robert Rodriguez už dlouhá léta snil o natočení rodinného filmu, který by se odehrával ve virtuálním světě počítačové hry. Ve světě, který jej nesmírně baví, protože se v něm může stát naprosto cokoli a protože je to prostředí, ve kterém pestrobarevnost, nástrahy a intenzita dobrodružství přirozeným způsobem dosahuje nadživotních rozměrů. Ale až poté, co začal přemýšlet o třetím dobrodružství Spy Kids, si uvědomil že má ideální příležitost využít pro ně svůj starší nápad.

Rodriguez: "Chtěl jsem natočit rodinné sci-fi o sourozencích, uvězněných v počítačové hře, a chtěl jsem jej natočit trojrozměrně. Líbila se mi představa že se celý ten svět bude řítit na diváky, kteří budou ve svých sedadlech uhýbat před létajícími objekty. A brzy jsem si uvědomil, že je to dokonalý koncept pro třetí Spy Kids. Navíc se mi zamlouvalo, že tak vlastně vůbec nebudu dělat klasické pokračování. Že budu moct využít postavy, které všichni znají a udělat s nimi něco úplně jiného." Rodriguez si ve svém životě počítačových her užil do sytosti. Ať už v dětství, kdy se bavil z dnešního pohledu primitivními hříčkami jako Pong, nebo dnes, kdy si hraje spolu se svými dětmi. Při psaní scénáře se tedy rozhodl, že filmová hra, nazvaná Game Over, by měla být jakousi "hrou všech her." Rychlejší, divočejší a komplikovanější než cokoli, co existuje ve skutečnosti.

"Ten nápad měl veliký potenciál," říká, "a hned jsem si uvědomil že budu muset pořádně zapřemýšlet nad tím, jak dostát možnostem, které nabízel. Také jsem chtěl aby filmová videohra byla kombinací různých herních žánrů. Jeden level by byl trochu strašidelný, v dalším by byl souboj obřích rolboů, jiný by zase připomínal šílený svět jako z Nintenda."

Třetí rozměr zábavy
Už od dávných časů bylo lidským snem mít možnost napodobit skutečný svět a jeho krásné tvary, barvy a prostorovou hloubku. Už dávno před tím, než na svět přišly Spy Kids, si vědci, umělci, fotografové a i filmaři pohrávali se způsoby, jak přimět lidské oči aby neviděly obrazy jen jako placatou napodobeninu, ale aby vnímaly strukturu a plastičnost.

Už od starého Říma experimentovali především malíři s technikami jak oči oklamat a poblouznit mozek falešným třetím rozměrem. Průlom přišel v roce 1938 kdy Charles Wheatstone sestrojil první stereoskopický přístroj na světě. Jeho vynález vycházel z faktu, že naše pravé a levé oko vidí skutečnost z mírně odlišného úhlu. Podíváme-li se na nějaký objekt, náš mozek spojí dva rozdílné obrazy v jeden a umožní nám tak uvědomit si patřičnou vzdálenost vnímaného objektu.

Wheatstone vytvořil speciální přístroj, umožňující zobrazit zároveň dva lehce odlišné obrázky - jeden pro pravé oko a jeden pro leté. Zároveň pak vytvářely onen "stereo" efekt. Vznikla Londýnská stereoskopická společnost, jejíž portéty New Yorku a Niagarských vodopádů ve své době fascinovaly a inspirovaly miliony lidí.

Ve dvacátém století se filmaři začali zajímat o potenciál stereoskopického principu a o jeho případné využití k prohloubení kouzla pohyblivých obrázků. Vytvořili tedy kameru se dvěma objektivy, které od sebe byly vzdáleny zhruba stejně, jako lidské oči - přibližně 6,3 centimetru. Promítaný obraz však ještě nepůsobil trojrozměrným dojmem. Byl podivným způsobem zdvojený. To bylo vyřešeno vynálezem takzvaných anaglyfických brýlí s jedním červeným a jedním modrým sklem. Ty odfiltrovaly obraz tak, že se každému oku dostalo záběrů, určených jen pro něj. Dva odlišné obrázky se pak v mozku spojily a vytvořily onen kýžený trojrozměrný efekt. V padesátých letech tato technologie vytvořila značný rozruch a na vrcholu 3D boomu vznikalo až třicet trojrozměrných snímků ročně! Tehdy však ještě filmaři neuměli jejich potenciál naplno využít a filmy (především horory) byly spíš jen zábavnými hříčkami.

V současnosti, kdy technologie tak nesmírně pokročila, a nabízí tvůrcům špičkové optické technologie a počítačové "kouzelnictví", chytá 3D kinematografie druhý dech. Když se Robert Rodriguez rozhodl, že své třetí Spy Kids natočí trojrozměrně, nejprve předpokládal, že pro ně bude muset vyvinout zcela novou 3D kameru. Pak ale s velikým potěšením zjistil, že už vyvinuta byla! Slavný tvůrce Titanicu James Cameron si takovou nechal vyrobit pro natáčení svého podmořského dokumentu Ghosts of the Abyss (Duchové hlubin). Tento špičkový digitální přístroj používal dva videoobjektivy s vysokým rozlišením a pro potřeby Rodriguezova filmu byl naprosto ideální. Dokonce dokázal i křížit směrování objektivů, takže výsledný obraz namáhá lidské oči podstatně méně než obrazy natáčené "dědečky" této kamery.

Film, natočený za pomoci tohoto přístroje, může být promítán v kinech IMAX, v běžném kině s použitím anaglyfických brýlí, nebo na televizní obrazovce - trojrozměrně i dvojrozměrně. Robert Rodriguez si jej nemohl vynachválit a jak už je jeho zvykem, přizpůsobil si jej k obrazu svému. "Největší problém 3D projektu je, že obvykle střílíte naslepo," říká. "Nemáte možnost přímo na place vidět, co jste právě natočili. Proto to dřív často nefungovalo." Rodriguez si ale ve svém studiu v texaském Austinu nainstaloval speciální systém monitorů, díky němuž mohl přesně kontrolovat kvalitu výsledného záběru: "Když jsme si nasadili 3D brýle, viděli jsme přímo při natáčení prakticky totéž, co měl později vidět divák v kině!"

Trojrozměrné natáčení bylo pro všechny velikou výzvou. "Řekl bych, že po tomhle zážitku mi bude natáčení běžného filmu připadat až směšně jednoduché. Musel jsem třetí rozměr brát v úvahu prakticky při každém rozhodování. Musel jsem jinak pracovat se světlem, jinak navrhnout kulisy, jiný musel být dokonce i způsob, jakým se herci museli pohybovat a jak museli mluvit."

Nejtěžší to ale podle režiséra bylo pro herce: "Všechnu tu akci museli dělat jen před zeleným plátnem. Nepomáhaly jim žádné zdi ani žádné kulisy. A protože mělo všechno vypadat jako v počítačové hře, musely být počítačem vygenerovány i veškeré rekvizity. Když měli štěstí, mohl jsem jim ukázat náčrtek jak bude to, co mají držet v ruce, později vypadat. Bylo to těžké, ale všichni přijali pravidla hry a hodně jsme improvizovali. Byla to skvělá zábava."

O hercích

Daryl Sabara

Konkurzu na první Spy Kids se zúčastnil jako sedmiletý a už tehdy měl za sebou několik let práce. Ve věku tří a půl let začal brát lekce herectví a baletu, ve čtyřech účinkoval s profesionální baletní skupinou. Je úspěšným hudebním skladatelem a má ambice stát se dříve nebo později sám filmařem. Kromě série Spy Kids hrál i v několika televizních seriálech.

Alexa Vegaová

Ve svých patnácti letech má nemalou šanci že se brzy stane jednou z nejpopulárnějších hereček nastupující generace. Kromě série Spy Kids se objevila v řadě televizních snímků. Z těch, určených pro stříbrná plátna, se do její filmografie nejvýrazněji zapsaly hity jako Duch minulosti či Twister, v němž si v památném úvodu zahrála mladou "verzi" hlavní hrdinky Helen Huntové.

Sylvestr Stallone

Prorazil v sedmdesátých letech díky veleúspěšnému Rockymu, k němuž i sám napsal scénář. Snímek získal Oscara za nejlepší film roku a Stallone byl nominován za nejlepší scénář a nejlepší mužský herecký výkon. K této postavě se pak vrátil ještě ve čtyřech dalších pokračováních. Veliký úspěch měla i série Rambo, mezi jeho další úspěšné snímky patří například Tango a Cash, Demolition Man, či Cliffhanger.

Antonio Banderas

Patří mezi nejpracovitější herce současnosti. Nejprve se proslavil v rodném Španělsku díky pětinásobné spolupráci s fenomenálním Pedrem Almodóvarem. Hollywoodu se poprvé představil v roce 1992 dramatem Králové mamba. V oscarové Philadelphii si zahrál homosexuálního přítele Toma Hankse a v devadesátém pátém poprvé spolupracoval s Robertem Rodriguezem. Jejich akční spektákl Desperado se stal hitem a Banderas s Rodriguezem na něj navázali pěti dalšími společnými filmy (ten zatím poslední, pokračování Desperada nazvané Kdysi dávno v Mexiku, uvidíme v našich kinech v lednu). Mimo tuto plodnou spolupráci ale Banderas ani v nejmenším nezahálí. Objevil se mimo jiné ve snímcích jako Interview s upírem, Nájemní vrazi, Vikingové, Sedmý hřích, či Femme Fatale. Za role v hitech Evita a Zorro: Tajemná tvář byl nominován na Zlatý glóbus. V roce 1999 debutoval jako režisér dramatem Léto v Alabamě, v němž hlavní roli ztvárnila jeho manželka Melanie Griffithová. Nedávno se po dlouholeté pauze úspěšně vrátil i na divadelní prkna.

Carla Guginoová

Sympatická dvaatřicetiletá herečka se úspěšně pohybuje ve filmu i v televizi. Mohli jsme ji vidět v seriálech jako Všichni starostovi muži či Nemocnice Chicago Hope. V současné době natáčí seriál Karen Sisco, v němž ztvární titulní postavu - známou už z knih Elmorea Leonarda či z filmu Zakázané ovoce (ve kterém měla podobu Jennifer Lopezové). Na plátně se objevila po boku herců jako John Travolta (Michael), Nicolas Cage (Hadí oči), či Jet Li (Jedinečný). Před nedávnem natočila spolu s Robertem Downeym, Jr. a Melem Gibsonem surrelistické komediální drama The Singing Detective.

Ricardo Montalban

U nás pohříchu není příliš známý, ale za oceánem je žijící legendou filmového a televizního světa. Nesmrtelnost si získal především nezapomenutelnou postavou ústřední záporné postavy v kultovním sci-fi Star Trek: Khanův hněv. Objevil se v desítkách nejen amerických, ale také mexických či evropských filmů a zahrál si s hvězdami formátu Clarka Gablea či Marlona Branda. V roce 1969 založil v USA organizaci Nosotros, která významným způsobem pomáhá odbourat negativní vnímání hispánských osobnosti ve filmovém a televizním průmyslu.

Kultura 365dni

Humor Email Aktuality Soutěže Slovníky Počasí Práce/brigády Horoskopy

Vyhrávej v casino.cz Ušetři na UkažSlevy.cz Prodávej s Plať-Mobilem.cz Středa 30. 5. 2012 Svátek má Ferdinand