Sdílet
Armageddon se nekonal, atomová ještěrka byla zahubena a mimozemšťané nakonec nezaútočili, protože byli zlikvidováni. Aktuálním a stále trvajícím problémem je v reálném světě nebezpečí teroristického útoku. Ať se už jedná o únos letadla či postřílení turistů, vždy jsou to Spojené státy, které začnou situaci řešit. Ve chvíli, kdy filmovým scénáristům došly kýčovité nápady, přichází jako na zavolanou mírová smlouva mezi Izraelem a Palestinou. Jen pár týdnů trvalo napsání vhodného scénáře a natočení filmu, který je rozveden až na hranice možností co kdyby. Paralelní dějiny se na plátně předvádějí v plné kráse.
Jak již bylo řečeno, teroristé ohrožují především Spojené státy a USA je tou pravou velmocí, která by se měla podobným aktivitám bránit. Konvenční cesty, jimiž jsou výhružky a občasná demonstrace síly, už dávno nebere svět vážně. každou chvíli na Blízkém výchově vybuchne autobus plný lidí, či se tržiště změní v doutnající kráter. Proti tomu špióni nejsilnějšího státu světa nemohou nic dělat, jednoduše proto, že teroristické celky jsou natolik malé, že se jejich pohyb nedá vysledovat. Špionáž na Blízkém východě tedy končí a agenti jsou staženi. Jejich poslední akcí je úspěšně zajetí šejka, který představuje hlavu mezinárodní teroristické sítě. Od té chvíle se Amerika bojí. Do New Yorku se totiž přesunuly všechny teroristické buňky a pomocí pumových útoků si chtějí vynutit vydání šejka. Vláda odmítá vydání, jelikož o šejkovi nic neví (vlastní ho armáda), a do případu se zapojuje newyorská protiteroristická jednotka. Po jejím selhání vyjíždí do oblasti armáda a arabští občané jsou nahnáni do zvláštního prostoru, kde jsou ostře hlídáni.
Denzel Washighton se osvědčuje v rolích neústupných komisařů, kteří jdou za svým cílem i přes mnohé nesnáze. Ani tento film není výjimkou a ukazuje Washingtona v čele protiteroristické jednotky, jež se snaží zabránit příštím výbuchům. Spolu se svými kolegy je přítomen explozi autobusu, v němž zahynou všichni pasažéři, výbuchu divadla či policejní budovy a dalších. Jeho věrní kolegové se mu sice snaží pomoci, ale i tak je odkázán na náhodné informace. Sledování známých teroristů přináší jen chabé výsledky. Kontakty na arabskou informační síť selhávají. Nikdo neví, kde bude příští výbuch. Naprostá bezmocnost a bezradnost přivolává na pomoc generála pozemních sil.
Role se překvapivě ujímá Bruce Willis, který svým výkonem jen dokazuje, že stačí vystoupit před kameru a úspěch je tu. Do své postavy vkládá minimum života či hloubky, což je po Armageddonu již druhý případ loutkovitého hraní jinak excelentního herce. Zajímavá je proměna této postavy během filmu - na začátku působí patrioticky, ale ke konci se z něj nenadále stává chladnokrevný psychopat, jenž neváhá použít i nejhrubějšího násilí k dosažení cíle.
Vůbec celé zakončení filmu se nese v podivném duchu. Děj se nelogicky láme a překrucuje, takže se navzájem popírá a vylučuje. Když už se divák vyrovná s jeho absurdním a nepravděpodobným vývojem, tak se mu dostává překvapivého odhalení, kdo je vlastně ten padouch. Film působí dojmem, že každá scéna byla přitáčena bez většího plánování a hnacím motorem byla data produkce. Nebál bych se The Siege nazvat propagandistickou slátaninou , kdybych si byl jistý, co vlastně propaguje.