Americký nezávislý snímek Štěstí (1998) je jedním z nejkontroverznějších filmových projektů poslední doby. Studio Universal odmítlo jeho distribuci v amerických kinech (v rámci své "umělecké" značky October Films) a posléze jeho režisér Todd Solondz odmítl své dílo podrobit cenzurní klasifikaci a raději ho uvedl bez certifikátu MPAA. Jeho pohled na nejrůznější podoby milostného života, včetně komplexů, úchylek a zločinných choutek, nepřipraveného diváka bezesporu šokuje svou otevřeností a černým humorem. Věčné balancování mezi fraškou a tragédií je podle něho jedním ze základních rysů naší sexuality. Solondz těží z pečlivě vybudovaných dialogů a hereckých výkonů přesně obsazených představitelů. Po své premiéře na MFF v Cannes, kde byl vyznamenán Cenou FIPRESCI, se snímek objevil na předních místech řady odborných anket. Mj. byl nominován na Zlatý glóbus za scénář a získal tři nominace na Independent Spirit Award (nejvyšší ocenění americké nezávislé scény), a sice za nejlepší režii, mužský herecký výkon v hlavní roli (Dylan Baker) a mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Philip Seymour Hoffman). Režisér Todd Solondz (nar. 1959) je absolventem filmové fakulty Newyorské univerzity a po neúspěšném koketování s Hollywoodem (smlouvy se společnostmi 20th Century Fox a Columbia) debutoval nezávislým snímkem o neurotickém divadelním autorovi, který nezvládá svůj milostný život, Strach, úzkost a deprese (1989), v němž také vytvořil hlavní roli. Prosadil se až svým druhým filmem, portrétem hrůzyplného dospívání jedenáctileté školačky Vítejte v domě panenek (1995), za který dostal Velkou cenu poroty na festivalu Sundance. Nedávno byl do našich kin uveden jeho čtvrtý snímek Storytelling (2001), v němž zkoumal rozpory a závislosti mezi skutečností a jejím uměleckým ztvárněním.