Stíny mrtvých

Majitel malého jeruzalémského železářství Nasir Hamid se rozhodne vykopat si na dvorku za svým krámkem sklep. Ke svému překvapení tu narazí na zazděnou hrobku. Ohlásí nález archeologům a zanedlouho se do průzkumu místa pustí mladá izraelská archeoložka Sharon Golban. Zjistí, že hrob je ve skutečnosti zazděnou jeskyní a kromě kostry tu objeví minci z doby římského guvernéra Piláta Pontského. První z řady znepokojivých překvapení je zjištění, že podle barvy a poškození kostí na nohou a zápěstích byl muž ukřižován. Skutečnost, že leží v hrobce bohatého muže, což bylo proti tehdejším zvyklostem, Sharon překvapí, ale jako ateistku nevyděsí tolik jako Vatikán, pro který je kostra ukřižovaného asi třicetiletého muže, pohřbeného v zazděné jeskyni někdy kolem roku 32 našeho letopočtu hrozbou natolik vážnou, že okamžitě vyšlou na místo svého experta, reverenda Matta Gutierreze, který má nález prozkoumat a zabezpečit dříve, než pravda o nálezu pronikne veřejnost. Pokud by totiž kostra opravdu patřila muži známému jako Ježíš Kristus, otřáslo by to jedním z pilířů křesťanské víry, vírou v jeho zmrtvýchvstání. Pokud by proniklo na veřejnost, že Ježíš nepovstal třetího dne, ale pokojně zetlel ve svém hrobě, mohlo by to mít pro církev nedozírné následky. Proto je reverend Gutierrez pro takový úkol nejlépe kvalifikovaný, dříve byl totiž velmi schopným agentem Americké výzvědné služby. Instrukce znepokojeného Vatikánu jsou jasné. Lepší by bylo, kdyby kosti, bez ohledu na skutečnost, patřily nějakému obyčejnému anonymnímu chlapíkovi. Jenže Sharon objeví na lebce řadu drobných poškození, které razantně vnucují představu trnové koruny a její přesvědčení, že jde opravdu o tělo Ježíše se pomalu stává jistotou. Není proto příliš nadšená z toho, že se jí do průzkumu plete katolický kněz, který má bezpochyby výsledky jejího objevu ututlat. Možná ani ona si však neuvědomuje důsledky svého objevu. Katolíci totiž nejsou jediní, které objev znepokojí. Obavy neskrývá ortodoxní židovský rabín Moshe Cohen, stejně jako vůdce palestinského podzemního hnutí Abu Yusef. Aktivizují se ortodoxní sekty, politické kruhy, tajné služby i podsvětí. Každý se chce těla zmocnit, ukrýt ho a využít ke svým vlastním cílům. Sharon a Guiterrez musí čelit tlaku zvenčí a kněz navíc i vlastní osobní krizi víry. Intriky se množí a celá situace se vyhrotí v okamžiku, kdy je unesena Sharonina dcera. Pro archeoložku přestává být pravda o nalezené kostře důležitou, Guitterez však přes veškerou snahu nevidět pravdu, nedokáže skutečnost před vlastním srdcem zakrýt.