fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    

55% 62 hlasů
5.5 10 62
Česká republika, , 78 min., od 15 let
Kinopremiéra v ČR 23.8.2011 v SK 23.8.2012, DVD a Blu-Ray od 5.12.2012 Bontonfilm

Režie:
Herci: , , , , , více...

Ukázka
00:51



Tohle si od Viewegha nepřečtete, to musíte vidět.
Nudíte se v posteli? Inspiraci můžete načerpat u režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Michala Viewegha. Ti spolu stvořili příběh o dvou párech, které se rozhodly vyřešit ubíjející stereotyp manželské erotiky poměrně originálním způsobem. To vše v exotickém prostředí karibského ostrova, kde se komedie Svatá čtveřice z velké části odehrává.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Velmi příjemné překvapení ! Vážně jsem se obával dalšího českého filmu ve vrcholném stadiu demence, ale tohle je přitom zábavný lehký „letní“ dezert typu Román pro ženy.
Geniální Langmajer s učebnicovým pornoknírem je ztělesněním všech ženských i mužských erotických snů, a ani jeho spolusouložníci nezůstávají pozadu. Neuvěřitelné je, že všechny postavy (bez výjimky !) jsou sympatické, nelžou si, nejsou na sebe hnusné, hystericky na sebe neřvou, chovají se s nadhledem. Několikrát jsem se nahlas smál, a občas dokonce tam, kde to tvůrci zamýšleli (sprchová scéna), což se mi u českého filmu dlouho nestalo.
Pokud čekáte cokoliv jiného, než oddechovou zábavu, budete zklamáni, ale pro mě je tenhle příjemně neambiciózní kousek po všech těch Nevinnostech, Horempádech a Medvídcích vítaným občerstvením Hřebejkova zrezlého arzenálu.
70 %
Všechny komentáře k filmu 23+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Svatá čtveřice

Nudíte se v posteli? Inspiraci můžete načerpat u režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Michala Viewegha. Ti spolu stvořili příběh o dvou párech, které se rozhodly vyřešit ubíjející stereotyp manželské erotiky poměrně originálním způsobem. Hrdinové Svaté čtveřice, kolegové elektrikáři Ondra a Vítek, dostanou nabídku na exotickou "brigádu" na karibském ostrově, kde hurikán poničil elektrické vedení. Ondra s Vítkem jsou kamarádi a navíc sousedi z dvojdomku, ve kterém oni a jejich rodiny žijí v naprosté harmonii. Jejich manželky Dita a Marie se mají rády, Ondrovi dospívající synové chodí s Vítkovými dospívajícími dcerami, prostě všeobjímající idyla, kterou narušuje jediná věc. V úvodu zmíněná postelová nuda. Když tedy osud hodí mužům rukavici v podobě zahraniční služební cesty, zvednou ji i ženy a do Karibiku je doprovodí. A právě tam, v exotickém ráji se v jejich hlavách zrodí plán, po kterém už jejich sexuální život nebude nikdy stejný. A nudný. Jemná milostná komedie. Jemně nemravná." říká Viewegh.


Michal Viewegh (rozhovor)
obrazek
Film do kin vstupuje se sloganem „Tohle si od Viewegha nepřečtete, to musíte vidět.“ Co pro vás bylo hlavním podnětem pro napsání původního scénáře?

Začal jsem zkusmo psát další knížku - novelu či román - ale bylo tam čím dál víc dialogů a já si náhle uvědomil, že je to spíš scénář… Scény z Karibiku nebo erotické scény, kterých je tam taky dost, jsou navíc ve filmovém podání přece jenom sugestivnější.

Psaly se vám lépe scénáře podle vlastní knižní předlohy, nebo autorský scénář?

Bavily mě i adaptace, ale tohle bylo asi nejzábavnější: jednak jsem nebyl omezován knižní předlohou, a jednak jsem si to samozřejmě při psaní rovnou představoval na plátně, což u psaní románu nikdy nedělám - i když mi to někteří lidé nevěří.

Věděl jste dopředu, že se režie filmu ujme Jan Hřebejk?

Ano, od chvíle, kdy jsem pochopil, že píšu scénář. Už předtím jsme si s Honzou slibovali, že natočíme milostnou komedii - a tohle milostná komedie je. Jemná milostná komedie. Jemně nemravná, říkáme.

Jak byste popsal Vaši spolupráci? Honza je známý tím, že se scénář v průběhu natáčení často pod jeho rukama vyvíjí a mění. Bylo tomu tak i u Svaté čtveřice?

Už jsem s Honzou dělal na Nestydovi, takže jsem byl připraven. Verzí nebylo tolik, nicméně i tentokrát jsem to přepisoval asi třikrát, a pak jsme scénář ještě vylepšovali během prodlouženého víkendu na Křivoklátsku - nejen Honza a já, ale i herci. Dobrým nápadům se nebráním. Třeba Viktorka Čermáková dodala pár opravdu dobrých replik….

Svatá čtveřice je už od počátku doprovázena zvěstmi o určité pikantnosti. Ta je ostatně ve vaší tvorbě častá. Můžete naznačit, kam až dojdou vztahy v tomto příběhu?

Na samu mez přípustnosti a pak ještě kousek.

Příběhem se prolínají 3 generace: prarodiče, rodiče a děti. To většinou přináší výchovu, moralizování a generační výměnu názorů. Je tomu tak i v tomto filmu?

Všichni máme nějaké názory, bez ohledu na generační příslušnost, a ty se nutně střetávají. To se děje i tady, ale doufám, že v zábavné formě.

Většina příslušníků starší generace je přesvědčena, že ta, která je nahrazuje, smilní mnohem více. I když to není vždy pravda. Může v tom hrát nějakou roli i závist?

Určitě. Například já dnešním mladým jejich smilnění závidím velmi intenzívně.

Těšíte se na první reakce diváků?

Ano - a taky jsem lehce nervózní a tahle nervozita bude s blížící se premiérou stoupat. Ale zároveň vím, že to tak má být. Cokoli jiného by bylo přehnané autorské sebevědomí.

… a kritiků?

Těšíte se k nešikovnému zubaři?

Jan Hřebejk (rozhovor)
obrazek
Kdy a kde vznikla úplně první idea filmu Svatá čtveřice a tedy i prvního původního scénáře Michala Viewegha?

Michal Viewegh chtěl napsat příběh, který by rovnou filmově rozvíjel. My jsme se o tom spolu několikrát nezávazně bavili, dokonce jsme prověřovali některé tematické možnosti. A Michal, protože je člověkem systematickým, mi po čase najednou povídá, že už píše scénář a že ho má skoro hotový. A tak - i když jsem byl na začátku nápadu, že Michal napíše původní scénář, dozvěděl jsem se o něm až ve chvíli, kdy už byl prakticky hotový.

Vše nabralo obrátky ve chvíli, kdy producentovi Rudolfovi Biermannovi vyprávěl o nápadu, jehož základem bylo to, že dvě manželské dvojice jedou na společnou dovolenou. Pan Biermann pak vzal Michala na jeden velice specifický karibský ostrov, který se jmenuje Salt Cay a rozhodně to není tradiční turistická destinace. Je to totiž téměř neobydlený ostrov, který byl navíc nedávno postižený hurikánem. Je to velice zvláštní, romantické místo. Ale hlavní postavy filmu se nemůžou jen tak samy od sebe rozhodnout, že pojedou zrovna na takhle svérázné místo. Jak se tam vůbec vlastně společně octnou? To určitě byla pro Michala zajímavá výzva. Pro producenta bylo zase výzvou, natočit tam celovečerní film. A každá výzva má v sobě nejen jistá omezení, ale také inspiraci. Říkáte si „Jak to vysvětlíme divákům? Proč se děj odehrává zrovna tady, na tak výlučném místě?“

Ostrov Salt Cay nás zaujal tím, že se vyhýbá veškerým klišé, která vás napadnou pod souslovím „ostrov v Karibiku“. Prakticky tu nejsou silnice, skoro žádné stromy, počet oslů je vyšší než počet lidských obyvatel. Jsou tam jen dva bary, které vypadají spíše jako chatrče. Jediný trochu větší zdejší hotel úplně zdevastoval hurikán. A i ten jsme pak při natáčení vzali do hry.

Proč jste hlavní hrdiny filmu potřebovali poslat tak daleko a přitom na tak zvláštní místo?

Michal zvolil jako hlavní situaci společnou dovolenou hlavních hrdinů. Potřebovali jsme, aby byli někde na samotě, což se v Evropě už skoro nedá zajistit. A zároveň jsme chtěli ulomit hrot určité divácké závisti. Aby si divák neříkal, že to jsou lidé úplně jiného druhu, než je on. Myslím, že hodnotou Michalova psaní a tedy i tohoto scénáře je, že naše hlavní postavy jsou opravdu obyčejní lidé, že to nejsou bohatí lidé s neomezeným množstvím volného času, kteří se jen tak seberou a zaletí si do Karibiku. Michal za těch pár dnů pobytu stačil ostrov několikrát prokřižovat a scénář pak přizpůsobil tomu, co na ostrově viděl. Hurikán se tak stal tím důvodem, proč se tam nakonec ty dva manželské páry vůbec ocitnou - chlápkové jsou vysláni zaměstnavatelem, aby tam likvidovali škody na elektrickém vedení. A manželky je doprovází.

Měl jste příležitost ovlivňovat scénář už v době, kdy jej Michal Viewegh psal?

Na rozdíl od Nestydy, kdy jsme ještě s Jirkou Macháčkem kompilovali Povídky o manželství a sexu s novějšími motivy, je toto skutečně Michalův autorský scénář. Já jsem pak rozvíjel některé děje, které byly ve scénáři jen naznačené. Například když děti načapají rodiče, tak Michal napsal, že „děti načapají rodiče“, ale nebylo to více rozvinuté. Nakonec je z toho scéna, která má téměř taneční choreografii.

Ve filmu hrají hlavní roli dvě rodiny, karibský ostrov, dvojdomek a plot. Která z těchto rolí se nejsnadněji obsazovala? A která nejobtížněji?

Ostrov byl daný už na začátku. K hereckému obsazení jsme dospěli poměrně záhy. Lákalo mě natočit komediální film s Jirkou Langmajerem, s kterým jsem začal spolupracovat před deseti lety v divadle Pod Palmovkou. A po dramatické roli v Nevinnosti jsem chtěl dát komediální roli Hynkovi Čermákovi. O té mužské dvojici jsem měl tedy dost brzo jasnou představu. S Viktorkou Čermákovou, která je sestrou Hynka Čermáka, a je i výbornou divadelní režisérkou, jsem spolupracoval už před dvaceti lety. Tehdy byla členkou divadelního souboru Kašpar a od té doby se máme rádi a rozumíme si. Díky tomu vznikla ta kuriozita, že jednu manželskou dvojici ve Svaté čtveřici hrají sourozenci. Herecké obsazení se doplnilo o Mariku Procházkovou a mladé, kteří jsou taky bezvadní. A jsem rád, že jsem po Nevinnosti mohl opět spolupracovat s panem Luďkem Munzarem a nově s paní Janou Gýrovou.

Jistým problémem byl dvojdomek. Obě filmové rodiny tam bydlí dlouhá léta a sehnat starší dvojdomek, který by vyhovoval, nebylo úplně snadné. My jsme takovou lokaci sice našli poměrně záhy v Písku, jenže tam bydlely dvě starší dámy a bohužel ty baráčky uvnitř byly opravdu velmi malé, i když to tak zvenku nevypadalo. Taky jsme zjistili, že nebude možné, abychom točili a zároveň tam obě dámy bydlely. Nakonec jsme s producentem, kameramanem i architektem dospěli k řešení, že natočíme exteriéry v jedné lokalitě s řadovými domky v Kosmonosech a interiéry postavíme v Barrandovském ateliéru. Což byl úplně stejný model jako u Pelíšků. A stačila nám dokonce jedna stavba dekorace, protože oba ty domy jsou uvnitř úplně stejné.

Většinou, když se natáčí film ze současnosti, tak se na dekorace využívá současný nábytek. Tentokrát jsem ale chtěl, aby se vybavení domků blížilo realitě. A tak jsme se u dekorací nechali inspirovat tím, jak tyto domy byly opravdu zařízené. V životě to většinou je tak, že se zařizujete postupně. A ono za těch přibližně 20 let, co trvají manželství našich hrdinů, v těch domcích vznikaly různé časové vrstvy. Něco si zařídili hned po svatbě, pak když se narodilo první dítě a něco zase úplně nedávno. A postupně se mění a odlišuje i vnitřní dispozice sousedících domků. Proto v jednom mají ze zimní zahrady obývák a v druhém dílnu. Tím jsme je také odlišovali.

U výpravy i kostýmů jsme tedy šli cestou, jak to opravdu v reálném životě vypadá. Při natáčení to občas vyvolávalo posměch: Jak můžou mít takovou sedačku? Já na to říkal: „Jak bydlí vaše teta nebo bratranci? Vy máte doma sedačku, kterou jste si loni koupili v designovém ateliéru?“ Lidi mají často doma sedačku, kterou jim někdo daroval, protože zrovna v tu dobu, kdy se zařizovali, neměli na všechno peníze. A to je, myslím, taková maličkost, vedlejší motiv, o který jsme se snažili. Uvidíme, jestli ta normálnost v porovnání s jinými filmy nebude působit na diváka až výstředně. Už se těším na reakce diváků, jestli řeknou, že jsme se zbláznili nebo naopak, že je to realistické.

obrazek
A plot mezi domy, který má také důležitou roli v příběhu, původně u dvojdomku byl nebo nebyl?

Tak ten tam nebyl, což byla výhoda. Nemuseli jsme ho totiž bourat. Chci zdůraznit, že on tam nejenom původně nebyl, ale ani tam být nemusel. A my jsme potřebovali naopak vzbudit dojem, že tam mezi dvojdomky ploty běžně jsou. Michal na většinu podobných věcí ve scénáři kladl velký důraz. Já jsem to vyřešil poměrně jednoduše, požádal jsem vedoucího výpravy a on přinesl plot ze zahradní kolonie od svého tatínka. My jsme ho postavili a vůbec se tam nehodil. Tím se podtrhl jeho význam. Plot mezi domy je zde určitou lehkou metaforou, spolu s herci jsme se snažili, aby jeho závěrečné odstraňování nevyznělo pateticky. A nechtěli jsme, aby film končil úplně euforicky, proto je tam ještě další nepatrný dovětek. Ale myslím, že speciálně ten motiv plotu, je typicky „vieweghovský“.

Měl Michal už při psaní na mysli nějaké konkrétní obsazení rolí?

Michal vždy v prvních verzích scénáře píše své představy o obsazení a já ho okamžitě a důrazně žádám, ať to tam nepíše, že mě to plete. Takže už si to ani nepamatuju. Já to s ním jako s autorem a taky kamarádem samozřejmě konzultuji. Bylo by mi nepříjemné, kdybych film obsadil a on jako scenárista by s tím měl nějaký problém. Když jsme se o tom na samém začátku bavili, tak jsem čekal, že oba manželské páry budou mladší. Ale protože Michal chtěl, aby už měli velké děti, tak jsme zvolili herce, kterým to diváci uvěří. Takže kdyby Michal například napsal „Vejde Táňa Vilhelmová a její dvacetiletý syn…“, bylo by to hodně nepatřičné.

Jak zvládali sourozenci Čermákovi svou manželskou roli?

My jsme vzali do hry to, že východiskem příběhu je určitá manželská „únava“, která se týká zejména jejich erotiky. Protože jinak se mají rádi a jinou krizi nemají. Děti před jejich zrakem začínají žít aktivním sexuálním životem. Zatímco rodiče zjišťují, že jejich život v ložnici už nabral unavenou linii. To je jedna z těch věcí, která nebyla ve scénáři příliš rozvíjená, byla jen naznačená. A tak jsme měli s oběma dvojicemi, jak s Langošem a Marikou Procházkovou tak i s Viktorkou a Hynkem možnosti toto komediálně rozvinout po svém. Nevím, jestli bych uměl se skutečnými sourozenci rozehrát vážně míněnou erotickou scénu, ale určitou erozi manželského milostného života, to ano a s chutí. U toho jsme se všichni hodně pobavili. Akorát Hynek s Viktorkou pak říkali, že by to měli utajit před rodiči, aby z toho neměli šok.

Samozřejmě při natáčení, když se točí erotická scéna a není to nějaké softporno, tak se hodně markýruje. A tady je to navíc v groteskní rovině. Kdyby sourozenci měli hrát milostnou spalující vášeň, tak by s tím asi mohli mít nějaký problém, ale tady hrají erotickou únavu. Snažili jsme se udělat tyto scény elegantně a vyhnout se klišé.

Proč se film jmenuje Svatá čtveřice?

Je to slovní hříčka, která se líbila Michalovi, protože to přátelství hlavní čtveřice a jejich vzájemné vztahy byly od začátku hlavním tématem. Také jsme věděli, že příběh situujeme i do vánočního období a jedna z hrdinek je keramičkou, která vyrábí Betlémy pro předvánoční trhy. A tak si Michal pohrál s lehčí ironií a narážkou na Svatou trojici.

Ve filmu je jedna z manželek věřící. Vychovává tak i své děti a motiv víry tedy hraje svou úlohu, ale nerozvíjeli jsme jej do té míry, abychom víru mohli vydávat za jednu rovinu příběhu, která by hrála větší roli. Přeci jenom nežijeme v příliš nábožensky založené zemi. Češi příliš neřeší dilema mezi vírou a sexualitou.

Film je hodně laděn do pozitivna…

To je věc, která se mi na Vieweghovi líbí, a také ji částečně sdílím. Michal mívá ve svých látkách i temnější tóny, ale i tak tam přesto nějaká ta laskavost bývá. A přestože ve Svaté čtveřici jsou obě manželské dvojice v nějaké krizi, erotické nebo středního věku, pořád vyprávíme příběh lidí, kteří se navzájem mají hodně rádi.

Osobně bych si dokázal představit, že by jejich příběhy byly ještě překvapivější, ale to bychom se asi už ocitli mimo žánr filmu a možná i mimo pozitivní vyznění. Protože tentýž příběh by bylo možné vyprávět jako opravdu bolavou krizi středního věku. Ale pak už by to nebyl Michal Viewegh.

A je zajímavé, že vlastně i jejich děti přenesly ten vztah rodičů mezi sebe.

Stejně jako ve všech Michalových knížkách i v tomto příběhu je určitá dělicí čára, která odděluje pravděpodobné od komediální nadsázky nebo provokace. Já tu hranici ve filmu rozlišuji a uvidíme, jak to budou brát diváci. Uvidíme, jestli jim to přijde nepříjemné, drzé nebo zábavné.

Hudební složky filmu se ujali Eggnoise. Je to vaše první spolupráce?

Eggnoise jsou výhradními autory téměř všech skladeb, které v tomto filmu zazní. Spolupráce s nimi začala přibližně před pěti lety v Karlových Varech, kdy mi dal Eggnoise na CD jejich manažer Šimon Kotek. Já jsem je neznal a hrozně mne zaujali. Bavilo by mě, kdyby u nás takto vypadala populární hudba - je to chytrý pop. Jednu jejich skladbu jsem použil jako podkres v jedné scéně už v Nestydovi. Jejich další album Yolk se mi ohromně líbilo a oslovil jsem je, jestli by nechtěli udělat písničky ke Svaté čtveřici. Většinu písniček pak připravili už v průběhu natáčení. Myslím, že jsme nakonec využili až 90 procent z toho, s čím přišli. Dokonce jsme řešili opačný problém - film začínal působit skoro jako klip skupiny Eggnoise. A tak jsme některé scény zkrátili nebo na některých místech hudbu trochu potlačili. Kreativita této autorské a interpretační dvojice - Ondřeje Kopičky a Ondřeje Galušky - se k žánru romantické komedie hodí. Navíc jsou velmi kreativními multiinstrumentalisty a to nám umožnilo některé hudební motivy použít vícekrát. Například tam, kde jsme chtěli reggae, které mělo sugerovat Karibik, tak jej nahráli jako opravdu echtovní reggae. Hudební složka filmu je vždycky moje vedlejší radost.

Jiří Langmajer (rozhovor)
obrazek
Svatá čtveřice je, jak ji popsal Michal Viewegh, „jemně nemravnou komedií“. Váhal jste po přečtení scénáře s přijetím role Vítka?

To mne ani nenapadlo, že bych měl váhat. Já jsem se těšil, že se po mnoha a mnoha letech uvidím s Honzou Hřebejkem a s kameramanem Martinem Šáchou, s kterými jsem strašně dlouho nepracoval. A hlavně jsem věděl, že s největší pravděpodobností budu hrát s Hynkem Čermákem. A to už jsou tři velké důvody k tomu, abych nad tím nepřemýšlel.

Svatá čtveřice je vaše první filmová spolupráce s Janem Hřebejkem?

S Honzou Hřebejkem jsme si už před léty několikrát spolupráci slibovali a také jsme i začali něco připravovat, ale vždycky to někde padlo. Takže ano, Svatá čtveřice je naší první filmovou spoluprací.

Vítek je chlapík v nejlepších letech, který má rodinu, v níž se mají vzájemně rádi. Přesto mu něco chybí nebo spíš plíživě začíná chybět. Jak se vám takový znejistělý muž hrál?

Já jsem nad tím zase až tak nepřemýšlel. Hodně jsme pracovali vždy v  tu danou chvíli a neměli jsme závazně danou pevnou strukturu. Nedávno jsem slyšel jednu mladou herečku, že se s Honzou se točí hodně volně a že mladší herci by naopak potřebovali pevnější vedení, protože potřebují přesně vědět, co mají hrát. Ale mně to rozhodně nevadilo, protože člověk může aspoň více nabízet a víc si natáčení užije. Svatá čtveřice není žádný krvák, takže jsme se občas i dobře bavili. Na druhou stranu to člověk nesmí podceňovat, protože dělat komedii, tedy něco, co je veselé nejen pro lidi, kteří jsou na place, ale i pro diváky v kině, je velmi těžké. Takže v tom jsem střídmější, protože si nedovedu představit, jak film nakonec bude fungovat. Ale malinko jsem popustil uzdu své komiky a doufám, že s ní diváci budou spokojení, tak by to bylo perfektní. Uvidíme. Jsem v očekávání.

Už jste film viděl?

Neviděl. Viděli jsme jen minutový sestřih „pro radost“ na dotočné. Pro mne je to situace, kdy už s tím v tuto chvíli nemůžu nic udělat. Až se třeba za rok postavím na jeviště Pražského purkrabství a budu zase hrát Richarda III., budu moci tuto roli hrát s většími či menšími valéry nebo i výrazně jinak. U filmu je na jednu stranu úžasné, že to je definitivní, na druhou stranu se s tím právě už nedá nic dělat. Vše je nezměnitelné. A vlastně se na to strašně těším, protože to bylo velké dobrodružství.

Jakým partnerem vám byl Hynek Čermák?

Jestli bych já sám něco netipoval, tak by to bylo to, že nás dva dá někdo dohromady. A že nám to bude klapat, protože jsme úplně z jiného těsta. Když jsem se dozvěděl, že budeme spolu hrát, tak jsem ani na vteřinu nezapřemýšlel o tom, že by to mohlo být špatně.

My jsme si natáčení spolu strašně užili. Za prvé jsme měli dovoleno se trochu zamaskovat, což znamená, že Hynek má brejličky a já mám originální knír, což mi přineslo nejedno ponížení v soukromém životě, protože jsem ho nosil snad tři měsíce a sundal jsem ho až den před Vánocemi. Hynek je výborný partner a já doufám, že to platilo i obráceně. On je taky výborný divadelní herec a díky tomu dokáže reagovat na úplné drobnosti, které se projevují právě při práci v divadle. Proto jsme si toho nemuseli moc říkat, rovnou jsme na sebe reagovali. A Honza si snad z toho vybral, uvidíme. Při natáčení byla spousta chvil, kdy jsme absolutně improvizovali. Honza nám řekl, co by rád a my jsme do toho s Hynkem šli - třeba i nazí. To byly chvíle neobyčejného dobrodružství, kdy jsme se pak strašně smáli. I tyto situace budou určitě natočené, ale těžko půjdou použít… Je to neobyčejně noblesní záležitost, když máte vedle sebe kluka, s kterým to takto funguje a s kterým si můžete dovolit jít i na ten nejtenčí led. Neměli jsme co ztratit, byli tisíce kilometrů od domova a tak jsme do toho šli. Bylo to báječné.

Natáčení v Karibiku - to zní velice atraktivně. Jaká byla skutečnost?

Když o tom vyprávím, tak každý říká, že to musel být krásný výlet. Byl to sice krásný výlet, ale byl také velmi náročný a to nejen pracovně. Bylo těžké vydržet na dvou čtverečných kilometrech, udržet pracovní morálku a vydržet i sám se sebou. Na takovém místě po čtrnácti dnech padá to, kdo je režisér, kdo herec nebo člen štábu. Prostě všichni jsou na jedné lodi a nebyla to vždycky sranda vyjít s celou partou, protože ta vzdálenost od domova a izolace nás například vydala na milost a nemilost jednoho jediného Floriďana, který nás zásoboval jídlem a pitím. Nejlepší čas pro natáčení byl mezi šestou a sedmou ráno a pak zase mezi čtvrtou a šestou v podvečer. Mezitím je „sto“ stupňů celsia nebo tma. Byli jsme všichni pořád spolu, na jednom pětníku, od rána do noci. To byl prubířský kámen našich povah. Nakonec to dopadlo na výsost dobře. I díky tomu, že producent Rudolf Biermann má dobrou ruku na štáb a Honza Hřebejk se také obklopuje dobrými lidmi, kteří jsou odolní. Kdyby na to přišlo, já bych tam klidně s nimi jel znovu. Ale představa, že jsme se tam jen váleli po plážích a popíjeli Campari, určitě neplatila. To fakt ne.

Hynek Čermák (rozhovor)
obrazek
Svatá čtveřice je, jak ji popsal Michal Viewegh, „jemně nemravnou komedií“. Váhal jste s přijetím role Ondry?

Nemravnosti mně nijak nevadí, takže sem neváhal.

Co o lidech a jejich životech podle vás Svatá čtveřice vypráví?

… že sny je potřeba si plnit!!!!

V příběhu se prolínají postoje tří generací: prarodičů, rodičů a dětí. To dost často přináší výchovu, moralizování a generační výměnu názorů. Je tomu tak i v tomto filmu?

Ve filmu nic podobného není, o to se myslím postarají diváci a „kritika"!!

Většina příslušníků starší generace je přesvědčena, že ta, která je nahrazuje, smilní mnohem více. I když to není vždy pravda. Může v tom hrát nějakou roli i závist?

Určitě!! Když se smilní, tak ten kdo v tom nejede, závidí!!!

Ondra má manželku, dva syny a také dobrého kamaráda, s nímž pracuje a díky dvojdomku skoro i bydlí. Život vidí s určitým nadhledem a suchým humorem. Ale trochu mu začíná pomalu docházet vášeň. Jak se vám takový muž na té široké hranici klukovství a zralosti hrál?

Nic sem nehrál… věřte mi… nedělal sem opravdu vůbec nic.

… a jak se vám hrál manželský pár se sestrou?

Cha!!!!… Jak už sem předeslal, nehrál sem nic... ale milostné scény s vlastní sestrou... to bylo asi to nejsložitější co sem v herecké práci zažil!!!!"

Podařilo se vám během natáčení do Jiřího Langmajera aspoň trochu zamilovat?

Zamilovat se do Jirky není žádný problém, podlehl jsem i já!!!"

S Janem Hřebejkem už jste pracoval na filmu Nevinnost, v čem byla spolupráce při natáčení Svaté čtveřice jiná nebo nová?

Tentokrát to bylo mnohem intimnější!!!

Viktorie Čermáková (rozhovor)
obrazek
Svatá čtveřice je, jak ji popsal Michal Viewegh, „jemně nemravnou komedií“. Váhala jste s přijetím role Dity?

Ano váhala. Přečetla jsem si scénář a strašně se smála tomu nápadu, že bych měla v takové komedii hrát. Ale zároveň jsem byla zvědavá a mimo to bylo pro mne, zrovna v této sezoně, strašně přínosné moci se tzv. odreagovat. Dělala jsem od minulého jara až do 30. června, kdy jsem měla premiéru opery „V kárném táboře“ samá srdcervoucí témata - romské, židovské, válku, transporty, ponižování, mučení lidí - a i když se umím už trochu lépe proti těmhle motivům vnitřně zmobilizovat než před lety, je stejně nutné zas a znovu si je pustit k tělu a do života. Takže jsem pak často jako bez života.

Ale filmování mě zase úplně dopuje. Jako malinké dítě jsem hodně točila a možná proto se tu cítím tak dobře. Jsem právě trochu unavená z různých útrap, které si každý 46tník umí jistě představit, z rozchodů a ztrát a nových začátků… Snažím se teď pro mne nově přijímat i věci, které se nachomýtnou z nějaké úplně nečekané a nepochopitelné strany.

Vaším filmovým manželem se stal váš bratr Hynek Čermák. Konzultoval s vámi přijetí této role?

Ano probrali jsme to spolu. To jsme se smáli o něco méně, pokud si vzpomínám.

Byla to vaše první sourozenecká spolupráce?

Ne, první byla „Africká královna“. Tam hraje Hynek s Lindou Rybovou a já je režírovala spíš nějakou shodou okolností, oni chtěli ten titul a spolu, ale vůbec nikdy nemají čas. A když ho nečekaně dali dohromady, nějak zas neměl čas režisér, který to měl dělat a já náhodou ano. Myslím, že Linda musela Hynka trochu přesvědčovat, že mu moje režie nijak neublíží, počítám, že ke mně velkou důvěru neměl. Jako mladšího bratra jsem ho prý nutila tančit a zpívat, nu - příjemné to jistě nebylo.

Co o lidech a jejich životech podle vás Svatá čtveřice vypráví?

No sama jsem na to zvědavá, já jsem film ještě neviděla sestříhaný, snad je to o naší generaci čtyřicátníků a její nadcházející kocovině na prahu zralosti.

Svatá čtveřice je už od počátku doprovázena zvěstmi o určité pikantnosti. Můžete naznačit, kam až dojdou vztahy v tomto příběhu?

No kam asi?

Dita je postavou, která je oproti Marii mnohem více otevřená novým a zatím nepoznaným zážitkům a vztahům. Hraje se vám lépe postava takto zvídavá než váhající?

Zdála se mi původně postava Marie zajímavější, už kvůli tomu jménu - že? Dita je taková trochu čertovská postava, zvídavá bych neřekla, spíš temnější - možná deprimovanější, protože bez víry… no, ale moc bych se v té psychologii nevrtala - já se snažila udělat ji legrační a živou. S Marií bych snad lépe věděla co si počít… ale vlastně nevím, jaké postavy se hrají lépe. Mám ráda výzvy.

Jste nejen herečkou ale i známou divadelní režisérkou. Jak se vám spolupracovalo s Janem Hřebejkem? Nechal vám prostor pro případné vlastní režijní nápady?

S Honzou se spolupracuje dobře - má herce rád a věří jim. Nápady zváží, když se mu hodí, rád je ocení. Oceněný herec je sebevědomý herec. Že je herec režisér, na to se tu myslím moc nehraje. Režisér v roli herce je jak v bazénu s vodou, která má 37 stupňů. Je to nádhera - relax. I když - taky mě někdy pěkně péroval, to zas ano.

Ostrov Salt Cay v Karibiku je hodně odlehlé místo pro natáčení. Jaká to pro vás byla zkušenost (nebo zážitek)?

Ano byl to zážitek. Milý a silný. Já nemám moc ráda opravdickou, vážnou dovolenou, kterou bych však někdy potřebovala. Ale já se bojím v letadle. Po letu přes oceán (!) jsme ještě letěli v malých skupinkách po čtyřech ve velmi podezřelém letadélku s pilotem, který byl postupně mou plavovlasou kolegyní po svém boku unesen natolik, že úplně přestal řídit to letadlo, sundal si sluchátka a něco jí ukazoval pod námi dole v moři, vysvětloval a společně se tomu chichotali. Naštěstí tato skupina obsahovala také mého bratra, který umí letadla řídit, opravovat, skákat padákem, přežít na pustém ostrově, nebo, při nejhorším, i někoho zneškodnit… no a to jsem si po té cestě stále opakovala.

Na ostrově byli divocí oslové, solné bazény, krásné domy a dva bary. Dala jsem si za úkol zjistit, proč se místní na rozdíl od nás nikdy nekoupou - byli tam žraloci, přečíst víc knih než Hřebejk, to se mi nepovedlo ani z poloviny, upravit scénář o posledním transportu do Osvětimi - ten jsem nedokázala ani otevřít, ani na něj pomyslet… no a seznámit se trochu víc se svým bráchou, což byl docela užitečný a zábavný cíl - můj bratr například pro mne nečekaně výborně tančí.

Marika Procházková (rozhovor)
obrazek
Svatá čtveřice je, jak ji popsal Michal Viewegh, „jemně nemravnou komedií“. Váhala jste s přijetím role Marie?

Váhala! Ale nejprve s rolí Dity, protože původně se uvažovalo, že bych hrála ji. Věděla jsem, že se víc hodím na Marii a požádala jsem, aby to v zájmu dobrého výsledku pan režisér zvážil. Váhala jsem ale i s Marií. Pan režisér byl však na kamerových zkouškách velmi uvolněný, milý a přesvědčivý Věděla jsem, že se rozhodne správně. Myslím, že v každé ženě jsou obsaženy obě - Dita i Marie. V rámci divadelní práce a podrobného zkoušení role bych určitě byla schopná autenticky obsáhnout i Ditu. Ale myslím, že před kamerou jsem na to příliš plachá. Je moc dobře, že to takto dopadlo.

Ostrov Salt Cay v Karibiku je hodně odlehlé místo pro natáčení. Jaká to pro vás byla zkušenost (nebo zážitek)?

Natáčení bylo velmi náročné a intenzivní. Byla to taková zvláštní izolace, kterou každý z nás vnímal a pojal jinak. Pro mne to bylo výjimečné. Na ostrov Salt Cay jsem jela s určitou představou, která se mi tam naplnila. To, že jsem tam mohla být, pro mne mělo nesmírný osobní význam.

Co bylo pro vás na natáčení nejpřekvapivější?

Nekomunikace.

Můžete to rozvinout?

Zvláštní uzavření každého do sebe sama. Celý průběh natáčení byl pro mne nesmírně výjimečný, někdy jsem měla pocit, že jsem neviditelná. Jako kdyby měl každý ze štábu svůj svět, byl z jiné planety, jinak chutnal, jinak vnímal i cítil. Těžko se ty pocity popisují, slova jsou na to příliš nedokonalá. Zkrátka šlo o hluboké poznání.


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Středa 17. 9. 2014 Svátek má Naděžda
    Vyhrávej v casino.cz   Ušetři na UkažSlevy.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz