Drama, Itálie/Francie, 2001, 99 min., od 11 let
La Stanza del figlio / La Chambre du fils / Giovanni / The Son's Room
Kinopremiéra v ČR 6.12.2001 s titulky
Sdílet
Léčí duše druhých. Dokáže pomoci té své?Rodina psychiatra Giovanniho žije poklidným životem v malém městě na severu Itálie. Jednoho rána si jeho dospívající syn vyráží s přáteli na moře. Domů se už nikdy nevrátí. Jak se má psychiar, který denně pomáhá svým pacientům vyrovnat s vlastním traumatem? Jak má léčit, když není schopen pomoci ani svým nejbližším? Ztrácí pacienty, manželka se mu odcizí a dcera přestane komunikovat s okolí...
Uprav informace o filmuRežie:
Nanni MorettiHerci:
Nanni Moretti,
Laura Moranteová,
Jasmine Trincaová,
Giuseppe Sanfelice,
Sofia Vigliarová,
více...Komentář k filmu Tento film ukazuje, že nejen pacient ,ale i psycholog má své problémy, které sám neumí řešit . Film se snaží zachytit ztrátu milovaného syna... E molto sensibile
+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMAWeb:
IMDB,
Titulky,
Oficiální stránka Videotéka:
přidat si do ní film
OceněníV roce 2001 získal Nanni Moretti za film Synův pokoj Velkou cenu Zlatou palmu na 54. mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. V tomtéž roce byl film v Itálii oceněn třemi Donatellovými Davidy, místními obdobami Oscarů, včetně ceny pro nejlepší film roku.
|
Psychoanalytik se zavedenou praxí Giovanni Sermonti, jehož hraje sám Moretti, je hlavou harmonické rodiny, žijící poklidným životem. Manželka Paola (Laura Moranteová) je redaktorkou v prosperujícím nakladatelství, syn Andrea a dcera Irene navštěvují gymnázium a ve volném čase se věnují sportu. Rodina žije ve štěstí a vzájemné lásce, běžné problémy zvládá s přehledem a tolerancí. Jednoho dne si však Andrea vyrazí s přáteli na moře a domů se už nikdy nevrátí. Synova tragická smrt zcela ochromí život rodiny i jejích jednotlivých členů. Jak se má psychiatr, který denně pomáhá svým pacientům, vyrovnat s vlastním traumatem, když si navíc tragédii nesmyslně vyčítá? Jak má léčit, když není schopen pomoci ani svým nejbližším? A tak ztrácí pacienty, manželka se mu odcizí a dcera přestane komunikovat s okolím.
|
|
Východisko z rodinné krize nabídne v závěru filmu nečekaná náhoda, která zažehne světélko na konci tunelu. Přichází smíření s osudem a odhodlání žít dál. Synův pokoj vyniká civilností projevu jednotlivých herců, celkovým nepatetickým laděním scén. Nelehké téma postrádá v Morettiho podání nabízející se melodramatičnost, tvůrci se věnují jemné psychologické drobnokresbě, při níž používají až minimalistických prostředků. Divák tak chvílemi získává pocit, jakoby se prostřednictvím kamery slavného Giuseppa Lanciho ocitl přímo v domácnosti běžné rodiny, v níž vlastně ani nikdo nehraje. Výsledný dojem umocňuje i hudba Nicoly Piovaniho a Michaela Nymana (skladba Water Dances z alba Making a Splash).
|