Tahle země není pro starý

Když se řekne „Fargo“, nebo „Zbytečná krutost“, filmovým milovníkům se okamžitě rozsvítí – jasně, bratři Coenové. Stejně tak ovšem vytane na mysl i asociace novějších filmů typu „Nesnesitelná krutost“, či „Lupiči paní domácí“, ve kterých jakoby tvůrčí dvojici tak trochu docházel dech. Jakou radost tedy způsobilo ohlášení nového snímku „Tahle země není pro starý“, který je prezentován jako „nejdrsnější a nejtemnější Coenovský film“! A jaké nadšení provází zjištění, že je to pravda.  
 
Llewelyn Moss (Josh Brolin) vede obyčejný život na vyprahlém texaském venkově, který si zpříjemňuje občasným lovem. Při jedné ze svých výprav ovšem namísto zvěře narazí na daleko větší úlovek – kupu rozstřílených mrtvol uprostřed pustiny, auto s nákladem drog na korbě a opodál kufřík se dvěma miliony dolarů. A kdo by nechal takovou sumu ležet v prachu na pospas kojotům… Problém ovšem je, že kufřík hledá jistý Anton Chigurh (Javier Bardem), a vzhledem k tomu, že je tento tajuplný chlapík zároveň chladnokrevným zabijákem, má i poměrně slušnou šanci získat ho zpátky. Tím se Llewelynovi a jeho ženě Carle-Jean (Kelly Macdonald) notně komplikuje život (alespoň ten kousek, který jim zbývá), a z bývalého svářeče se tak rázem stává uprchlík, který se s kufříkem plným peněz snaží setřást vraha ozbrojeného tlakovou zbraní na dobytek a brokovnicí s obrovským tlumičem. Po jejich stopách se vydává i stárnoucí šerif Ed Tom Bell (Tommy Lee Jones), který se snaží Llewelynovi pomoci - dokáže zastavit masové vraždění doprovázející honbu za penězi, nebo tahle země není pro starý? Odpověď si odnesete z filmu sami.  
 
Po letech komedií se Coenové opět vrací k drsnějšímu žánru a srdce jejich příznivců plesají blahem. Pocit návratu ke kořenům navíc umocní fakt, že thrillerová novinka není obsazena hollywoodskými krasavci typu Tom Hanks, nebo Goerge Clooney, ale skvělými, i když ne tak „profláklými“ herci. A začněme hned u Joshe Brolina, kterého režiséři původně nechtěli ani pozvat na konkurzní kamerové zkoušky, takže musel poprosit svého kamaráda Roberta Rodrigueze (se kterým tou dobou pracoval na Planetě Terror), aby mu je natočil. Nakonec Brolin roli dostal, což se ukázalo od bratrů jako velmi správné rozhodnutí, neboť hlavní postava první poloviny filmu je v jeho podání drsná jak smirkový papír. Rozhodně by nebylo překvapením, kdyby se postava Llewlyna Mosse stala průlomovou rolí v Brolinově kariéře. Vynikající je ale i Tommy Lee Jones v roli lehce filosofujícího šerifa Bella, kterému věříte každé slovo. Oba dva velmi nadprůměrné herecké výkony však nekompromisně drtí Anton Chigurh aka Javier Bardem.  
 
Je až neuvěřitelné jak může Španěl s bizarním účesem a téměř nulovou mimikou působit hrozivě a brutálně. A věřte, že to není tou brokovnicí v ruce. Anton Chigurh je jednoduše chlapík, kterému byste opravdu nechtěli zkřížit cestu, neboť bere vraždění jako přirozený prostředek k dosažení svých cílů a své zásady následuje až s pedantskou pečlivostí. Javier Bardem dokázal Chigurha přivést k životu hrůzostrašně realistickým způsobem – už z očí mu čiší chlad nemilosrdného kata, jehož životní cesta vede skrz tratoliště krve obětí. Bardem byl tedy rozhodně nejlepším kandidátem na Oscara za nejlepší vedlejší mužskou roli a je jenom dobře, že si to porota uvědomila.  
 
A u Oscarů ještě chvíli zůstaneme. Nominaci si vysloužila (ale neproměnila) i kamera Rogera Deakinse, která je podrobena především úkolu „pohltit diváka“, což se jí daří na výbornou, a tak si díky velmi dobré souhře obrazů a herců ani nevšimnete, že „Tahle země není pro starý“ používá jenom minimum hudby. Kvalita filmu byla tak po právu oceněna na osmdesátém ročníku Oscarů, ze kterého si Coenové odnesli zlatou sošku za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší scénář. Paradoxně právě scénář ovšem může někomu vadit, protože hlavní příběh má v podstatě jednu jednoduchou dějovou linii, některé scény jsou trochu zdlouhavější a u „podpůrných situací“ si musíte domyslet, jak to asi dopadlo. To ovšem v globále vůbec není negativum a diváci, kteří nechtějí tápat v nejistotách, alespoň budou mít důvod pořídit si knižní předlohu Cormaca McCarthyho, podle které byl film natočen.  
 
Takže jak - vrátili se Coenové ke slavným kořenům své tvorby, nebo nikoliv? Pokud si pod tím pojmem představujete pěkně zvládnutý námět, skvělý výběr herců, černočerný humor a vpravdě „Coenovský“ závěr, pak zní odpověď ano. Pokud hledáte ještě něco víc (překvapivé zvraty v ději, větší sondy do psychiky jednotlivých postav) možná pocítíte trochu zklamáni. Nic to ale nemění na faktu, že počin „Tahle země není pro starý“ Ethana a Joela Cohenových je ve výsledku vynikající a ocenění filmové akademie nedostal omylem.  

Lleywelyn Moss (Josh Brolin) je tvrdej chlap z Texasu, kterej se na začátku osmdesátejch let minulýho století snaží jednoduše žít a přežít. Když si jde zase jednou zalovit, najde několik rozstřílenejch překupníků drog, který si při předávce začali vyměňovat názory pomocí kulek. Přestřelku prakticky nikdo nepřežil a tak na místě zůstal heroin i peníze. Llewelyn dojde k názoru, že by bylo škoda tam ty peníze nechat a jednoduše se s nima vypaří. Na místě ale zůstal člověk, kterej ještě neumřel a jehož poslední přáním byl doušek vody. Moss ho nechá být, ale svědomí dokáže bejt mrcha a tak se nakonec vrátí, aby utišil svůj vnitřní hlas, kterej mu nedá spát. Brzy ale zjistí, že to byla životní chyba, protože se o peníze i drogy už začal zajímat někdo jiný a Moss je od této chvíle trvale na útěku.  
 
Anton Chigurh (Javier Bardem) je tím, kdo mu je v patách, je to parchant s vlastním specifickým náhledem na svět. Stačí jeden špatnej pohled v krámě a riskujete ukončení své existence.  
 
Posledním z tohoto trojúhelníku je šerif Ed Tom Bell (Tommy Lee Jones). Starej a zkušenej strážce zákona, kterej už zažil ledacos. Netrvá dlouho než si dá věci dohromady a nakonec je to on, kdo se stává jedinou šancí na záchranu života Llewelyna Mosse i jeho ženy, která se ukrývá na relativně bezpečném místě.  
 
Bratři Coenovi (Millerova křižovatka, Fargo) dokázali barvitě vykreslit tento jednoduchý příběh. Film vlastně není o ničem jiném než o útěku, skrývání a boji o holý život. Nejde tady tolik o to co se děje, ale jak se to děje a garantuju vám, že jste se s podobným vrahem, jakým je Chigurh ve filmu ještě nesetkali. A to nezmiňuju jeho svérázný vražedný metody.  
 
Film jako je tento logicky stojí a padá s hlavními představiteli, ale jelikož zde nenajdeme výraznější slabinu, stojí snímek až do poslední chvíle s hlavou hrdě vztyčenou. Svérázné ukončení-neukončení filmu sice mírně ubírá, ale je to právo tvůrců naložit s filmem jak uznají za vhodné.  
 
Film přes své nesporné kvality určitě není vhodný pro jakékoliv publikum, už jen díky látce a pomalému vyprávěcímu stylu, který nemusí mnohým vyhovovat. V každém případě je to podarek a já mu moc přeju jeho oscarovou slávu.  
 
P.S.  
Na filmu je zajímavej i jazyk jakým se v něm mluví. Bejt to u nás, tak mluví dost možná podobným stylem, jakým jsem napsal tuto recenzi ;o).