Píše se rok 1881 a Pei Pei, dcera čínského císaře, se rozhodne s pomocí svého učitele angličtiny uprchnout do Ameriky, protože se nelíbí život na dvoře despotického otce a není spokojena s vybraným ženichem. Zrádný učitel ji však v táboře pro čínské imigranty prodá nelítostnému Lo Fongovi, který byl před časem nucen uprchnout z Číny. Zanedlouho přijde císaři dopis, ve kterém neznámý vyděrač požaduje velké výkupné ve zlatě výměnou za život princezny. Do Ameriky se vydává tlumočník doprovázený třemi nejlepšími vojáky císařské gardy a se svým synovcem Chon Wangem, aby předal požadovaný obnos a přivedl Pei Pei zpět. V Nevadě je však vlak, kterým cestují, přepaden čtveřicí banditů. Při přepadení je omylem zabit tlumočník a jeho synovec Chon se rozhodne pomstít. Postupně zlikviduje všechny bandity a potom se na vlastní pěst vydá do Carson City, aby našel princeznu. Cestou zachrání malého siouxského chlapce před nepřátelskou přesilou. Indiáni uspořádají na Chonovu počest velkou oslavu, po níž se ráno probudí omámený Číňan po boku krásné indiánky. Je to náčelníkova dcera a než se Chon naděje, otec mu ji vnutí jako nevěstu. Zanedlouho opouštějí novomanželé vesnici a vydávají se na cestu do Carson City. Ve městě se setká s frajerským pistolníkem Royem O'Bannonem a přivede ho do potíží, když odhalí jeho karetní trik. Po rvačce, která se vzápětí v Salónu strhne, skončí oba ve stejné cele, odkud je osvobodí Chonova indiánská manželka. Roy nabídne Chonovi, že mu pomůže princeznu najít. Situaci poněkud zkomplikuje skutečnost, že je na ně vypsána odměna a v patách mají nejen lovce odměn, ale také šerifa Van Cleefa, který je zatkne a předhodí svému komplici Lo Fongovi. Když se Číňanovi nepodaří zjistit, kde je ukryto zlato na výkupné, chce je šerif oba nechat pověsit na šibenici. V poslední chvíli naštěstí opět zasáhne Chonova indiánská manželka. Chonovi se podaří vypátrat princeznu. Marně ji však přemlouvá, aby se vrátila do Číny. Celý příběh vrcholí v kostele, kde se sejdou tři čínští strážci, aby s Lo Fongem vyměnili zlato za Pei Pei, Chon a Roy, kteří chtějí zachránit princeznu před Lo Fongem i strážci, kteří ji chtějí dopravit zpět do Číny a samozřejmě také šerif Van Cleef, který by rád získal podíl ze zlata. Není těžké uhodnout, kdo z tohoto souboje rychlých čínských pěstí a rychlých amerických koltů vzejde vítězně.

Ve snímku Shanghai Noon se Divoký Západ setkává s Dálným Východem. Debutující režisér Tom Dey (vyslovuje se "Dáj") začínal jako úspěšný tvůrce televizních reklam. Možností, jaké přináší spojení takto rozdílných světů, si byl dobře vědom. V jediném filmu divák uvidí "zakázané město" Peking, indiánskou vesnici, stavbu čínské železnice, městečko Divokého Západu, klasickou parní lokomotivu a další atrakce. "Obvykle se nestává, aby se do jednoho filmu dostaly natolik odlišné prvky," dodává Dey. Na začátku celého projektu stál nápad Jackieho Chana, hongkongského mistra bojových umění a baviče v jedné osobě. Dlouho to vypadalo, že zůstane jenom u nápadu. "Asi se báli, že by mimo Hong Kong neuhlídali rozpočet nebo časový plán," soudí Chan. Všechno se změnilo, když do kin přišel snímek Křižovatka smrti, veliký hit s Jackiem Chanem a Chrisem Tuckerem v hlavních rolích. Chanova projektu se ujala společnost Spyglass Entertainment a jeho původní verze scénáře prošla rukama amerických scenáristů. "Svůj scénář jsem napsal v Hong Kongu - byl dočista asijský," vysvětluje Chan. "Američtí scenáristé z něho udělali opravdový western. Musím se přiznat, že jsem toho o Divokém Západě a Indiánech moc nevěděl." Jako kluk ale westerny miloval. "Jako malý klouček jsem se převlíkl za kovboje a nechal vyfotit."

Samotné natáčení začalo v kanadském Calgary. Filmaři se usadili na několika lokalitách blízko úpatí Skalnatých hor - dostalo se i na proslavené území zvané Badlands nedaleko Drumhelleru. Okolím Drumhelleru filmaři velice přesvědčivě nahradili nevadskou poušť, v níž se příběh mimo jiné odehrává. Stovky komparsistů představovali Indiány, čínské železniční dělníky, obyvatele měst a pistolníky. Ačkoli jde o komedii, dali si tvůrci záležet na věrohodných kulisách i kostýmech. Kostýmní výtvarník Joseph Porro to objasňuje: "Všechny čínské oděvy - včetně uniforem císařské stráže - se šily speciálně pro film. Nic jsme si nepůjčovali. Jeden den u císařského dvora nám zabral dva měsíce. Všechny šaty Lucy Liuové jsme šili ručně - trvalo to šest týdnů."

Ovšem ještě před samotným natáčením si herci museli osvojit zbraně a jízdu na koni. Herec Luke Owen vzpomíná: "Hrozně se mi líbilo, jak jsem mohl odmítat pozvání k obědu s tím, že musím cvičit tasení koltu a čekám trenéra, který mě naučí fíglům se zbraněmi. Na koních jsem jako kluk trochu jezdil, ale i tak jsem v podstatě začínal od nuly. Jako Roy Rogers sice nevypadám, ale pořád to ujde." Akční scény jsou bezpochyby doménou Jackieho Chana - jízda na koni ovšem ještě před snímkem Shanghai Noon do širokého rejstříku jeho schopností nepatřila. "Předtím jsem se koní bál. Choval jsem je, ale nejezdil na nich. Měl jsem strach, že mě shodí. Ale po deseti dnech výcviku jsem se naučil koně zvládat; chtěl jsem zkusit, jestli ho dokážu postavit na zadní jako v televizi." Bohužel se mu to nikdy nepovedlo. Cvičitel Claude Chausse tak alespoň dokázal přimět koně Fida, aby se napil z láhve whisky. Fido také uměl olíznou tvář a sednout si na zadní. Jak se na spolupráci s jednou z největších světových hvězd dívá začínající režisér? "Byl neuvěřitelně vstřícný a laskavý," říká Dey. "I když tušil, že to nebude to pravé, nikdy neřekl 'ne'. Je to člověk, který natočil 45 filmů a mnoho z nich sám režíroval. K nováčkovi jako já byl vstřícný i tehdy, když nemusel." Herečka Lucy Liuová dodává: "Jeho filmy jsem odjakživa milovala. Komedie je univerzální jazyk - každý se chce smát. A Jackie je mistr situační komedie. Z té příležitosti, že s ním můžu pracovat, se mi pěkně zamotával jazyk."

Jackie Chan
je už víc než dvacet let asijskou komerční jedničkou. Rodáka z Hong Kongu, který se inspiroval slavnými komiky Busterem Keatonem a Haroldem Lloydem, proslavil jedinečný styl, kombinující komiku a hazardérské kaskadérské kousky. Mistr bojových umění a skvělý artista si vybudoval pověst na tom, že ve svých filmech nasazuje život. Sestřihy nepodařených záběrů, které standardně doprovázejí závěrečné titulky jeho filmů, dokazují, že Jackie Chan žádné zvláštní efekty nepotřebuje.
Chan se narodil v Hong Kongu v dělnické rodině. Od sedmi do sedmnácti let žil v Peking Opera School. Učil se tam nejrůznější dovednosti, které si čínská opera žádá: akrobacii, gymnastiku, bojová umění, ovládání zbraní, tanec, zpěv a herectví. V době, kdy se jeho studium blížilo ke konci, ztrácela čínská opera na popularitě, a tak se Chan zaměřil na film. Na začátku sedmdesátých let se ve filmech objevoval jako kaskadér a herec drobných rolí, nebo dohlížel na akční scény. Za svou kariéru natočil bezpočet filmů, přes tucet jich režíroval, působil i jako producent a scénárista. Z jeho filmů jmenujme tituly: Božská relikvie, Police Story 2, Soukromé očko, Police Story 3, Rachot v Bronxu, První rána, Terč, Křižovatka smrti. Popularita Chanových hongkongských snímků v Americe postupně rostla, a tak se stal hrdinou amerického comicsového seriálu, v roce 1996 se objevil na předávání Oscarů a dostalo se mu i nejvyšší hollywoodské pocty: do betonu před slavným Čínským kinem vtiskl svou dlaň, chodidlo i nos.
Vedle toho všeho se Chan s úspěchem věnuje pěvecké kariéře a podílí se na početných charitativních akcích.

Owen Wilson
se nám naposledy představil v horroru Zámek hrůzy; zahrál si v něm mladíka Luka, jednoho ze čtyř návštěvníků strašidelného Hill House. Objevil se i ve vedlejší roli velkofilmu Armageddon.
Wilson debutoval v polovině devadesátých let ve snímku Grázlové, jež byl celovečerní verzí stejnojmenného krátkého filmu. Wilsonův výkon v jedné z hlavních rolí neušel pozornosti kritiků. Scénáře, který Wilson napsal společně s režisérem snímku Wesem Andersonem, se ujal renomovaný producent a režisér James L. Brooks. Dále si Wilson zahrál ve filmech Cable Guy, Permanent Midnight, Anakonda či The Minus Man.

Lucy Liuová
určitě neušla naši pozornosti jako asijská domina ve snímku Odplata s Melem Gibsonem v hlavní roli. Na televizních obrazovkách je navíc k vidění její nejpopulárnější postava: vášnivě se soudící Ling Woo ve vedlejší roli seriálu "Ally McBealová". Před časem za ní byla nominována na cenu Emmy v kategorii komediálních seriálů. Vedle Rhey Pearlmanové a Malcolma McDowella se objevila v sitcomu "Pearl" a hostovala v seriálech jako "Pohotovost", "Policie New York", "Zákon v L.A." či "Akta X".
Rodačka z New Yorku navštěvovala New York University. Později absolvovala na University of Michigan specializaci asijské jazyky a kultura. Během posledního ročníku studií dostala roli ve studentském představení "Alenky v říší divů" - k jejímu překvapení roli hlavní... Liuová je navíc multimediální umělkyně a své práce vystavuje na východním i západním pobřeží. Její první výstava v newyorské galérii jí v roce 1993 vynesla soukromý grant. Díky němu se podívala do Číny, aby tam pořídila fotografie po svou další výstavu.

Tom Dey
Snímek Shanghai Noon je jeho celovečerním debutem. Tom Dey (čti "Dáj") pochází z Nové Anglie. Na tamější Brown University studoval filozofii, náboženství a film. Po promoci v roce 1987 pokračoval ve studiu filmu na Centre des Etudes Critiques v Paříži. Po dvou letech přesídlil do Los Angeles, aby tam navštěvoval kursy při American Film Institute. Ještě než v roce 1993 absolvoval s titulem magistra, napsal několik článků pro časopis American Cinematographer. Nakonec se 16-mm kamerou půjčenou od kamaráda natočil propagační filmový kotouč. Ten zaujal reklamní dílnu Ridley Scott Associates, která s ním uzavřela režisérský kontrakt. Dey tam působí dodnes; jeho klienty byli mimo jiné Mastercard, U.S. Airways, Showtime Networks a L'Oreal.