Terminátor 3: Vzpoura strojů

Informace Recenze Komentáře Obsazení Hodnocení Videoukázka Fotky

Terminátor 3: Vzpoura strojů Arnold Schwarzenegger na záchranné misi v nejnovějším pokračování slavného Terminátora. 66% 1842

66%	1842 hlasů

Přehrát ukázku

Zobrazit fotky

Akční / sci-fi / thriller, USA/Velká Británie/Německo/Japonsko/Austrálie, 2003, 103 min., od 12 let
Terminator 3: Rise of the Machines / T3: Rise of the Machines / Terminator 3 - Der Aufstand der Maschinen / Termin
DVD v trafice 9.10.2011 u tiskoviny Bontonfilm za 99 Kč.
Kinopremiéra v ČR 7.8.2003 s titulky, DVD od 31.12.2003

Sdílet

Arnold Schwarzenegger na záchranné misi v nejnovějším pokračování slavného Terminátora.
Od chvíle, kdy se Johnu Connorovi podařilo odvrátit soudný den a zachránit lidstvo před vyhlazením, uplynulo deset let. Nyní dvaadvacetiletý Connor žije mimo obvyklé zvyklosti - bez domova, bez kreditních karet, bez mobilního telefonu a bez práce. Bez jakýchkoliv záznamů o své existenci. Způsobem, který znemožňuje, aby jej vystopoval Skynet.
Ze stínů budoucnosti však jednoho dne vystoupí T-X, dosud nejvyspělejší vražedný stroj Skynetu, který byl vyslán z budoucnosti, aby dokončil práci svého předchůdce T-1000. Ve své lidské podobě je T-X stejně krásná, jako je ve skutečnosti nelítostná. A je mnohonásobně silnější, nebezpečnější a destruktivnější než kterýkoliv Terminátor, který přišel před ní.
Tentokrát však není jediným cílem Skynetu John Connor. Nic netušící veterinářka Kate Brewster se brzy stane svědkem toho, jak její dávná minulost a nadějná současnost ústí v nepředstavitelnou budoucnost. Pokud ovšem dokáže uniknout vražedné T-X.
Když si Connor a Kate uvědomí, že do příchodu soudného dne zbývají pouze tři hodiny, jejich jedinou nadějí na přežití se stává replika Terminátora - tajemného a nyní již zastaralého robota, který se Connora v minulosti pokoušel zabít. Společnými silami musí zvítězit nad technologicky vyspělejší T-X a odvrátit tak hrozbu soudného dne... nebo odsoudit celé lidstvo k záhubě.
Uprav informace o filmu

Režie: Jonathan Mostow
Herci: Arnold Schwarzenegger, Nick Stahl, Claire Danesová, Kristanna Lokenová, Matthew Bonnar, více...

Komentář k filmu Hodně, hodně dobrej film !!!! Mě se hodně líbyl a už se těšim na 4 :thumbsup:

Všechny komentáře k filmu 50 + Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMA

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka (USA), Oficiální stránka (VB) Videotéka: přidat si do ní film

Recenze

He is back. Vážně, jak jinak začít recenzi na třetí díl Terminátora, než právě takhle - a je úplně jedno, že stejný nápad dostanou určitě i všichni ostatní recenzenti ve vesmíru. Jinak to prostě nejde. Arnold je zpátky. Provedeme kontrolu správnosti - nemá těhotenský pupek, nepobíhá kolem něho spousta dětí, nehází na diváky komický ksichty, nemá psychologická traumata a ani nefilozofuje. Není to jsem obyčejný člověk Arnold - je to jsem bůh Arnold. Je to Arnold, který prohazuje lidi zdí, chodí s tankem v podpaždí a hraje ping-pong s planetami. Je to Arnold, který hovoří v holých větách a na kamenné tvaři se nehne ani sval. Je to prostě Arnold takový, jaký má být. Tak jak jinak se dá začít, než slavnostním He is Back? Děj filmu se posouvá o pár let do budoucnosti, kdy je John Connor už dospělý a jeho militantní matka mrtvá. Den, kdy mělo dojít k zničení lidské civilizace už proběhl - a kromě několika autonehod a premiéry nového muzikálu Michaela Davida, se nic tak hrozn... Celá recenze

Archinek, 8 z 10

Popis filmu Terminátor 3: Vzpoura strojů

Od momentu, keď sa Johnovi Connorovi roku 1997 podarilo odvrátiť súdny deň a zachrániť ľudstvo pred zničením, uplynulo už 10 rokov. V súčasnosti dvadsaťdvaročný Connor žije inak, ako väčšina ľudí - bez domova, bez kreditných kariet, bez mobilného telefónu a bez práce. Bez akýchkoľvek záznamov o svojej existencii. Žije spôsobom, ktorý znemožňuje, aby ho vystopoval Skynet.
Z tieňa budúcnosti však jedného dňa vystúpi T-X, doposiaľ najvyspelejší vražedný stroj Skynetu, ktorý vyslali z budúcnosti, aby dokončil prácu svojho predchodcu T-1000. Vo svojej ľudskej - ženskej podobe je T-X rovnako krásna, ako aj v skutočnosti neľútostná. Je mnohonásobne silnejšia, nebezpečnejšia a deštruktívnejšia, než ktorýkoľvek Terminátor, ktorý tu bol pred ňou.
Teraz však nie je jediným cieľom Skynetu John Connor. Nič netušiaca veterinárka Kate Brewsterová, dcéra generála Roberta Brewstera, stvoriteľa počítačového systému Skynet, ktorý sa vymkne pod kontroly a poštve stroje proti ľudstvu, sa skoro stane svedkom toho, ako jej dávna minulosť a nádejná súčasnosť vyústi do nepredstaviteľnej budúcnosti. Ak však, pravdaže dokáže uniknúť vražednej T-X.
Keď si Connor a Kate uvedomia, že do príchodu súdneho dňa zostávajú iba tri hodiny, ich jedinou nádejou na prežitie sa stáva replika terminátora T-101 - tajomného a teraz už zastaraného robota, ktorý sa Connora v minulosti pokúšal zabiť. Spoločnými silami musia zvíťaziť nad technologicky vyspelejšou T-X, a odvrátiť tak hrozbu súdneho dňa... Alebo odsúdiť celé ľudstvo na zánik...

O filmu Terminátor 3: Vzpoura strojů

Terminátor 3: Vzpoura strojů je velmi očekávaným pokračováním jedné z nejslavnějších filmových sérií v dějinách. V roce 1984 James Cameron napsal a zrežíroval nyní již kultovní film Terminátor, na jehož úspěch o 7 let později navázal druhým pokračováním Terminátor 2: Den zúčtování.

"Ať se objevím v kterékoliv části světa, ať natočím jakýkoliv film, lidé mi stále pokládají stejnou otázku: ,Kdy natočíš dalšího Terminátora? Musíš přece natočit ještě jedno pokračování. Prosím, Arnolde, natoč dalšího Terminátora...'," říká Schwarzenegger.

"Terminátor je možná nejslavnější postavou v dějinách filmu," podotýká režisér Jonathan Mostow. "Arnold mu propůjčuje vzhled, díky kterému se stal symbolem - černá kožená bunda, boty, sluneční brýle. Kromě Terminátora neznám žádnou jinou filmovou postavu, na jejíž oblečení byste se mohli zeptat kteréhokoliv člověka a on by vám dokázal ihned správně odpovědět."

<>OBRÁZEK NENALEZEN<> "Terminátor je natolik výrazná postava, že se těší zájmu diváků i po dvanácti letech, během nichž se neobjevil v žádném novém filmu," podotýká producent Andrew G. Vajna. "Zanechal v lidech natolik pozitivní dojem, že v jejich myslích celou tu dobu přežil."

"Je mi velkou ctí, že se mohu podílet na filmové sérii s natolik univerzálním poselstvím," říká Schwarzenegger. "Příběh je pochopitelný pro každého bez ohledu na jeho národnost či prostředí, odkud pochází. Vzhledem k obrovským technologickým pokrokům, které lidé učinili během několika posledních let, si každý uvědomuje reálnou podstatu hrozby, že jednoho dne mohou stroje získat převahu nad lidmi a díky své myšlenkové a fyzické vyspělosti lidstvo zcela nahradit."

Vajna je přesvědčen, že základní myšlenka tohoto filmu je v dnešní době mnohem více aktuální a provokativní než kdykoliv dříve. "Stále více se stáváme závislými na počítačích, které v dnešní době ovládají téměř vše - od rozvodů elektrické sítě až po automobily. Se stoupajícím množstvím povinností, které jsme jim svěřili, stoupá také riziko, že nad jejich funkcí jednou ztratíme kontrolu. Co se stane, pokud začnou stroje přemýšlet? Co se stane, pokud se postaví proti nám? V kombinaci s lidskou fascinací cestováním v čase a pozměňováním budoucnosti je tato základní myšlenka poměrně děsivá, ale zároveň také velmi zajímavá."

Jedním z nejtěžších úkolů, se kterými se producenti během přípravy filmu setkali, byl výběr vhodného režiséra. Museli najít člověka, který byl dokázal udržet integritu předchozích dvou dílů a zároveň přidal do historie této filmové série vzrušující novou kapitolu. (James Cameron odmítnul nabídku podílet se jako režisér na třetím dílu Terminátora a dal přednost novým filmovým projektům.) "Jim je fantastický režisér a jeho první dva díly nasadily laťku hodně vysoko," říká Vajna. "Museli jsme najít někoho, kdo by se dokázal zhostit tohoto nelehkého úkolu a odvyprávěl zajímavý příběh, který by se nespoléhal jenom na oslnivé vizuální efekty. Cítili jsme, že Jonathan Mostow je na začátku skvělé kariéry."

"Na prvních dvou dílech Terminátora se mi libí to, že jsou plné dojemných a emotivních scén a zároveň také překypují akcí a dokonalými vizuálními efekty. Nejdůležitější je však to, že v obou případech disponují skvělou dějovou linií," říká Mostow. "Nesnažím se jít ve stopách Jamese Camerona. Jsem obdivovatelem jeho dvou Terminátorů stejně jako kdokoliv jiný a mým hlavním cílem bylo natočit film, který bych chtěl coby fanoušek této filmové série sám vidět."

"Když lidé vyjdou ze dveří kina, neřeknou si pouze ,speciální efekty byly úžasné' nebo ,akční scény byly strhující'. Řeknou si také ,tento příběh byl velmi dramatický a emocionální a byl odvyprávěn úžasným způsobem'. Jonathan odvedl skvělou práci a spolu s Mikem Ferrisem a Johnem Brancatem dovedl scénář do podoby, která je velmi poutavá a vzrušující," dodává Schwarzenegger.

Příběh se odehrává deset let poté, co Terminátor pomohl Johnu Connorovi a jeho matce Sarah odvrátit hrozbu soudného dne. Od té doby se v jejich životech leccos změnilo.

"Přestože jsem věděl, že je tento film předmětem velkého očekávání, necítil jsem se pod tlakem. Stále totiž vím, jak Terminátora ztvárnit způsobem, na který jsou diváci zvyklí," říká Schwarzenegger. "Základem je chovat se jako stroj, nikoliv jako člověk."

"Vzhledem k tomu, že tentokrát nehraji stejného Terminátora jako v druhém pokračování, musel si můj robotický svěřenec znovu osvojit základy lidského chování," říká Schwarzenegger o postavě robota T-101, kterou v tomto filmu ztvárnil. "Musel se znovu naučit různé jazykové detaily a osvojit si nejčastější způsoby jednání s lidmi. Bylo nutné jej zahrát tak, aby výsledek vyvolával dojem, že se v jeho případě jedná o zcela novou zkušenost. Díky tomu jsme měli spoustu příležitostí vložit do scén humor."

"Postava Terminátora má jedinečnou schopnost přerušit napětí nějakým komickým prvkem, aniž by tím scéna jakkoliv utrpěla," dodává Mostow. "Arnold si ze sebe dokáže dělat legraci způsobem, který je u publika velice oblíbený."

Tentokrát je protivníkem Schwarzeneggerova zastaralého modelu Terminátora dosud nejvyspělejší stroj Skynetu: T-X. Základem tohoto vražedného robota je kostra ze speciálních železných slitin, která je potažena tekutým kovem. T-X, které povrchová úprava propůjčuje vzhled půvabné ženy, disponuje plasmovým kanónem, možností změnit svou podobu a schopnostmi ovládat ostatní stroje. Je mnohem silnější, rychlejší, rafinovanější a odolnější než zastaralý model T-101.

T-X byla vyslána zpět v čase, aby dokončila misi svého neúspěšného předchůdce. Stejně jako T-1000 z Terminátora 2 je i ona pověřena úkolem zabít Johna Connora a odstranit tak největší překážku při budoucí vzpouře strojů. "Likvidace Johna Connora je jediný způsob, jak v budoucnosti umožnit vzestup strojů," říká Schwarzenegger. "Proto jej Terminátor musí před touto novou hrozbou ochránit za každou cenu. T-X je však na mnohem vyšší technologické úrovni a Terminátor ví, že je schopna ovlivnit způsob jeho naprogramování, což z ní činí extrémně nebezpečného protivníka."

Obsadit roli T-X bylo velmi náročné. "Bylo nutné, aby herečka splňovala jeden základní předpoklad: musela být schopna přesvědčit publikum, že by při fyzickém souboji dokázala porazit Terminátora," říká Mostow. Do konkurzu se přihlásilo více než 10 000 hereček z osmi zemí. "Než jsme začali s konkurzem, říkal jsem si, ,Jak těžké může být zahrát robota?'," podotýká Mostow. "Později jsem nabyl přesvědčení, že je to možná ta nejtěžší úloha, která může herce potkat. Člověk se při hraní musí oprostit od všech přirozených citových reakcí. Týká se to i způsobu, jakým chodí. Robotická chůze je velmi přesná a plynulá, nepřipouští žádné odchylky."

Pro roli T-X chtěl Mostow získat méně známou herečku, kterou diváci zatím neměli možnost vidět v žádném velkém filmu. Vyvolenou se nakonec stala Kristianna Loken, známá především díky své roli v televizním seriálu Philly.

"Kristianna je skvělá herečka s velmi dobrodružnou povahou, která se nebojí drsných scén a kaskadérských kousků. A přesně to jsme potřebovali," říká Mostow. "O roli usilovalo velmi mnoho hereček a Kristianna byla ze všech suverénně nejlepší. Během konkurzu dělala pohyby, které téměř překračovaly rámec lidských možností, a zároveň při tom dokázala udržet naprosto klidný a bezvýrazný obličej, ve kterém se vůbec neprojevovaly známky námahy. Právě to bylo pro roli klíčové," dodává Schwarzenegger.

Na rozdíl od ostatních Terminátorů však T-X není vybavena pouze útočnými zbraněmi a umělou inteligencí. "T-X může k dosažení svých cílů využívat ženského půvabu a určitých specifických vlastností, což jí oproti předchozím Terminátorům dává nesporné výhody," říká Loken.

John Connor se znovu dostává do situace, kdy se v jeho bezprostřední blízkosti odehrává souboj dvou Terminátorů. Přestože se den zúčtování (který byl v předchozím filmu stanoven na 29. srpen 1997) obešel bez jakýchkoliv zničujících událostí, Connor nepodstupuje žádná rizika, která by mohla vést k jeho odhalení - nežije na stálém místě, nepoužívá mobilní telefon a kreditní karty a vyhýbá se veřejným prostranstvím, kde jsou lidé sledování bezpečnostními kamerami. Chová se způsobem, který znemožňuje, aby jej vystopoval Skynet. "Connor si není zcela jistý, zda se mu opravdu podařilo změnit budoucnost," říká Mostow. "Proto se snaží žít nenápadným způsobem. Mohl by vést obyčejný život jako kdokoliv jiný, ale to mu nedovoluje jeho vrozená paranoia. Když pak znovu spatří Terminátora, je to pro něj důkaz, že jeho opatrnost nebyla ani zdaleka přehnaná. Zároveň si však uvědomuje, že svému budoucímu osudu zřejmě neunikne."

"Je těžké najít herce, který by ve svých 22 nebo 23 letech dokázal věrohodně zahrát člověka, na jehož bedrech leží osud celého lidstva," říká Mostow. "Nick Stahl však v této úloze působil velmi přesvědčivě. Má v sobě dostatek vážnosti, která se odrazila také v jeho filmové postavě."

"Věděl jsem, že k této roli musím přistupovat svým vlastním způsobem," říká Stahl. "Connor vedl osamělý život a byl izolován od okolního světa. Nyní je šokován zjištěním, že válka, jejíž průběh zásadně ovlivnil už jako dítě, ve skutečnosti neskončila a je stále velmi vážnou a naléhavou hrozbou."

Více než tříměsíční natáčení začalo 14. dubna 2002 v Los Angeles. "Vzpomínám si na okamžik ze začátku natáčení, kdy Arnold poprvé vystoupil ze svého přívěsu v kultovním Terminátorově kostýmu - v kožené bundě, se slunečními brýlemi a s velkou brokovnicí," říká Mostow. "Když přišel na scénu, aby natočil první záběr, otočil jsem se na štáb a řekl: ,Vážení, právě jsme začali natáčet dalšího Terminátora.'"

Schwarzenegger překvapil filmový štáb i herecké kolegy intenzitou své fyzické přípravy. "Když jsme začali natáčet, měl Arnold úplně stejné proporce jako při natáčení Terminátora 2," říká Mostow o Schwarzeneggerovi, kterému kožená bunda z prvního dílu padla jako ulitá. "To nejsou žádné speciální efekty, ale výsledek poctivého tréninku."

"Při natáčení každého filmu se vám vryje do paměti určitá vzpomínka. A já si budu do smrti pamatovat těch několik týdnů, které jsem strávil zavěšený na háku toho obřího jeřábu, který mě vláčil sem a tam a mlátil se mnou o různé věci," vzpomíná s láskou Schwarzenegger. "Bylo to neuvěřitelné. Přestože jsme úzkostlivě dodržovali všechna bezpečnostní opatření, někdy to bylo skutečně o vlásek."

Nezbytnou součástí filmového štábu byl odborník na speciální efekty Stan Winston. Winston v minulosti přivedl k životu prvního Terminátora a odnesl si dva Oscary za práci na jeho druhém pokračování. "Stan je génius," říká Schwarzenegger. "Podobně jako malíř dokáže uchopit svou vizi a přivede ji úžasným způsobem k životu. Jeho efekty ve třetím Terminátorovi diváky opět ohromí."

"Jsem velmi hrdý, že mohu znovu přivést k životu natolik významnou postavu, jako je Terminátor," říká Winston, který se proslavil také díky práci na filmech jako Jurský park nebo A. I. Umělá inteligence. "Úkol navrhnout a sestrojit dva nové typy Terminátorů - T-X a T-1 - byl pro mě velikou výzvou, kterou jsem s nadšením přijal."

Během samotného tvůrčího procesu pak Winstonův tým 150 umělců znovu posunul hranice animatronických filmových efektů. "V prvním Teminátorovi jsme zobrazili obnaženou kostru T-101 pomocí jednoduchých loutek a několika mechanických efektů," vzpomíná Winston. "Pro druhý díl jsme vyvinuli mnohem pokročilejší technologie, díky kterým poté vzniklo několik extrémně komplikovaných modelů robota T-1000. V kombinaci s digitálními efekty jsme pak dokázali věrohodně zobrazit jeho fyzickou schránku, jejíž podstatou byl tekutý kov. V Terminátorovi 3 používáme robotické technologie, jejichž pohybové schopnosti nemají na světě obdoby."

Režisér Jonathan Mostow s Winstonem úzce spolupracoval na vzhledu robota T-1 - předchůdce modelu T-101, kterého ztvárnil Schwarzenegger. "Chtěl jsem ve filmu ukázat první generaci Terminátorů, aby divák získal představu, jak to všechno začalo," vysvětluje Mostow. "Pokládali jsme si různé otázky: Jakými zbraněmi by měl být tento robot vybaven? Jakým způsobem by měl přijímat vizuální vjemy? Jak by se měl pohybovat? Nakonec jsme přišli s primitivním, ale smrtícím strojem, který je napůl robot a napůl tank."

Po dokončení návrhu vzhledu a funkcí čekal Winstonův tým náročný úkol - konstruktéři museli najít způsob, kterým by bylo možné robota sestrojit. Na počítači byl nejprve vytvořen jeho trojrozměrný model. Podle něj pak byly pomocí průmyslových strojů vyřezány jednotlivé součásti, ze kterých byly (po náročném ručním opracování) roboti sestaveni.

"Žádný z robotů T-1 v tomto filmu není miniatura ani digitální efekt - každý z nich je skutečný, funkční robot," říká Winston.

Použití digitálních efektů bylo však v některých případech nevyhnutelné. Na vizuálně nejnáročnějších scénách filmu pracovali odborníci ze studia ILM v čele s Pablo Hermanem. Kvůli specifickým požadavkům některých scén bylo dokonce nutné vyvinout zcela nové technologie. V jedné části filmu je tekutý povrch T-X zmagnetizován do té míry, že se začne sloupávat a postupně odhaluje její slitinovou kostru. "Neměli jsme žádný program, pomocí kterého by bylo možné znázornit a ovládat proudy tekoucího kovu," vysvětluje Herman. "Začali jsme tedy zkoumat jeho hustotu, hmotnost, objem a tvar a zjišťovali jsme, jak by se choval za podobných podmínek. Byl to skutečně velmi komplikovaný proces." Na algoritmu, který byl nakonec ve scéně použit, pracoval tým odborníků šest měsíců.

"Před pěti lety by tento film nemohl vzniknout. Vlastně by nemohl vzniknout ani před rokem," říká Mostow. "Pro vizuální efekty jsme použili nejmodernější technologie, které v současné době existují."

O tvůrcích

Arnold Schwarzenegger

Je jedním z komerčně nejúspěšnějších umělců v dějinách zábavního průmyslu. Kromě herecké kariéry má za sebou také několik režisérských a produkčních zkušeností. Schwarzenegger se od svých patnácti let věnoval kulturistice. V různých soutěžích posbíral celkem 13 světových titulů včetně Mr. Universe, Mr. Olympia a Mr. World. V roce 1970 přišla první herecká příležitost a Schwarzenegger se objevil ve filmu Herkules v New Yorku. O několik let později získal jednu z hlavních rolí v komediálním dramatu Zůstaň hladový a za svůj herecký výkon v tomto filmu obdržel Zlatý glóbus jako herecký objev roku. V době natáčení celovečerního dokumentu Železný Schwarzenegger byl již hercem na plný úvazek. V roce 1982 přišel zásadní zlom v podobě filmu Barbar Conan, který se stal obrovským hitem a získal Schwarzeneggerovi spoustu oddaných fanoušků. Zanedlouho následovalo také jeho pokračování Ničitel Conan. Na obrovský úspěch Schwarzenegger navázal filmem Terminátor, díky němuž se stal symbolem akčního hrdiny, a pokračoval sérií veleúspěšných akčních snímků, mezi které patří Komando, Špinavá dohoda, Predátor, Běžící muž, Rudé horko nebo Total Recall. Poté předvedl svůj komediální potenciál ve filmovém hitu Ivana Reitmana Dvojčata, ve kterém si zahrál s Dannym DeVito, a okouzlil publikum v další komedii Junior, která mu přinesla druhou nominaci na Zlatý glóbus, tentokrát v kategorii nejlepší komediální herec. Návratem k akčnímu žánru pak byla role ve filmu Terminátor 2: Den zúčtování. K dalším Schwarzeneggerovým filmům patří Policajt ze školky, Poslední akční hrdina, Pravdivé lži, Likvidátor, Batman a Robin, Konec světa, Šestý den a jeho zatím poslední akční film, Protiúder. Jako režisér se podílel na epizodě The Switch z populárního televizního seriálu Příběhy ze záhrobí a na televizním remake klasického filmu Vánoce v Connecticutu. Dalším filmem, ve kterém obsadí hlavní roli, bude druhé pokračování akční klasiky Pravdivé lži. Schwarzenegger se aktivně podílí na humanitární činnosti, související zejména s poskytováním možností sportovního vyžití pro mládež.

Nick Stahl

Na stříbrném plátně se poprvé objevil ve filmu Muž bez tváře, ve kterém si zahrál s Melem Gibsonem. Od té doby tento 22letý herec obsadil role v několika úspěšných filmech včetně válečného dramatu Terrance Malicka Tenká červená linie, thrilleru Larryho Clarka Bully a dramatu In The Bedroom. Nedávno dokončil práce na filmu Bookies. Stahl se narodil v texaském městě Harlington a vyrostl v Dallasu. Ve svých čtyřech letech začal účinkovat v dětských divadelních hrách. Jeho první profesionální rolí byl Robert Fortier v televizním filmu Stranger at my Door, kterého si zahrál v deseti letech. Krátce poté si zahrál v dalším televizním filmu A Woman with Past. Roli mladého chlapce ve filmu Muž bez tváře získal v konkurzu, kde měl několik tisíc hereckých konkurentů. V roce 1994 si připsal na konto další televizní film Incident in a Small Town a Disneyho celovečerní fantasy western Machři. Kromě toho hrál také v dramatu Nejlepší máma a nezávislém filmu Eye of God, který měl premiéru na filmovém festivalu Sundance.

Claire Danesová

Zahrála si ve filmu Igby Goes Down režiséra Burra Steerse, ve kterém se objevila po boku Susan Sarandon, Jeffa Goldbluma, Ryana Phillippe a Kierana Culkina. Spolu s Nicole Kidman, Julianne Moore, Meryl Streep a Allison Janney se objevila také v oscarovém dramatu Stephena Daldryho Hours, pojednávajícím o třech ženách z různých generací, které spojuje vášnivý obdiv k tvorbě Virginie Woolfové. Danes se dočkala nadšené reakce kritiky za svůj herecký výkon v remaku filmové verze románu Williama Shakespeara Romeo a Julie, ve kterém si zahrála s Leonardem DiCaprio. Uznání kritiků si vysloužila také za roli ve filmové adaptaci novely Louisy May Alcott Malé ženy. S Michelle Pfeiffer a Peterem Gallagherem si zahrála ve filmu Michaela Pressmana Nezvaný host, ve kterém ztvárnila postavu náctileté Rachel, která se snaží pochopit životní problémy svého otce. Mezi její další filmy patří Téměř bez šance, Co si ušít do výbavy, Bídníci, Vyvolávač deště, U-Turn, Parchanti nebo poldové?, Domů na svátky, Polská svatba a Má mě rád, nemá mě rád. Do středu zájmu se poprvé dostala díky televiznímu seriálu Tak tohle je můj život, ve kterém si zahrála patnáctiletou Angelu Chase. Za tuto roli získala Zlatý glóbus a nominaci na cenu Emmy.

David Andrews
Davida Andrewse si režisér Jonathan Mostow vybral pro roli Roberta Brewstera poté, co jej upoutal jeho herecký výkon v seriálu Ze Země na Měsíc, který Mostow režíroval. Během své kariéry Andrews pracoval pod taktovkami nejvyhlášenějších režisérů Hollywoodu: zahrál si v hororu Hannibal Ridleyho Scotta, westernu Wyatt Earp Lawrence Kasdana, akčním thrilleru Klub rváčů Davida Finchera a v dramatu Apollo 13 Rona Howarda, ve kterém se objevil po boku Toma Hankse. S ním se znovu setkal při natáčení seriálu Ze Země na Měsíc. S týmem, který stál v pozadí tohoto projektu, se pak opět sešel při natáčení seriálu Bratrstvo neohrožených. Andrews se stal známým zejména díky roli Sama Treadwella v dnes již kultovním filmu Cherry 2000. Kromě něj si zahrál také v hororu Graveyard Shift, thrilleru Teror, romantickém dramatu A Walk to Remeber a mnoha nezávislých filmech včetně Two Soldiers, The Waiter, Town Diary a The Chester Story. Andrews má na kontě také spoustu televizních filmů a seriálů včetně Monroeovi, Mann & Machine, The Antagonists, Pulaski (za tento film byl nominován na cenu CableACE), To dítě není moje, ... Jako hostující herec se objevil v televizních seriálech Odpočívej v pokoji, The Practice, Dotek anděla, Miami Vice a Just Shoot Me! Má za sebou také role v divadelních hrách Sweet Bird of Youth, End of the World Friday, The Heart Outright a Fool for Love.

O tvůrcích

Jonathan Mostow
Zrežíroval film Ponorka U-571, na kterém se podílel také jako jeden ze scénáristů. Toto válečné drama s Matthewem McConaugheym a Harvey Keitelem se po dva týdny drželo na čele žebříčku nejnavštěvovanějších filmů a bylo nominováno na tři Oscary, z nichž jednoho získalo. Na stříbrném plátně Mostow debutoval v roce 1997 thrillerem Únos, který napsal i zrežíroval. Tentýž rok se podílel jako vedoucí výroby na filmu Davida Finchera Hra. V roce 1998 režíroval poslední epizodu miniseriálu z produkce HBO Ze Země na Měsíc, ve které si zahrál Tom Hanks. Seriál získal cenu Emmy. Mostow začal svou kariéru během studií na Harvardu, kde natočil mnoho dokumentů a krátkých filmů. O jeho tvorbu projevily zájem televizní stanice HBO, Showtime, Cineman nebo The Movie Channel. V roce 1991 natočil svůj první celovečerní film, televizní thriller Flight of the Black Angel, který mu vynesl nominaci na cenu Cable ACE.
S bývalým produkčním prezidentem společnosti Universal Pictures Halem Liebermanem Mostow založil společnost Mostow/Lieberman Productions, která se v současné době podílí na vzniku několika celovečerních filmů.

Stan Winston
Od dob Lona Chaneyho se ještě žádný člověk nepodílel na vzniku tolika nezapomenutelných filmových postav jako Stan Winston (make-up Terminátora, animatronické efekty). Tento držitel několika Oscarů je předním světovým tvůrcem filmových postav a příšerek, pod jehož rukama se zrodilo několik projektů, které se staly milníky v dějinách filmové iluze. Winston uplatnil svůj jedinečný talent při natáčení filmů jako Terminátor, Vetřelci, Jurský park nebo Střihoruký Edward a za svou práci si odnesl celkem čtyři Oscary, přičemž na dalších šest byl nominován. Obdržel také ocenění od British Academy of Film and Television Arts, dvě ceny Emmy a mnoho dalších prestižních ocenění. Na Oscara byl poprvé nominován v roce 1981 za make-up, který propůjčoval robotický vzhled postavám filmu Heartbeeps. Další nominace mu pak vynesly filmy Vetřelci, Predátor, Střihoruký Edward, Terminátor 2: Den zúčtování, Jurský park, Batman se vrací, Ztracený svět a A.I. Umělá inteligence. Oscara získal za Vetřelce a Jurský park, make-up a vizuální efekty ve filmu Terminátor 2: Soudný den mu pak přinesly dvě další ocenění. Za filmy Vetřelci a Terminátor 2: Soudný den pak získal také ceny BAFTA.

Winston se přestěhoval do Hollywoodu v roce 1969 s úmyslem stát se hercem. Zatímco čekal na svou příležitost, snažil se vyhnout běžné pracovní rutině kreativní prací na make-upu filmových postav. Brzy se stal zaměstnancem studia Disney a v roce 1972 získal svou první Emmy za práci na televizním filmu Gargoyles. V letech 1973 - 1979 byl pak na Emmy nominován ještě pětkrát. Jeho práce brzy prorazila také na stříbrné plátno a Winston se stal velmi vyhledávaným umělcem. V průběhu své kariéry spolupracoval s tak významnými herci, režiséry a producenty, jakými jsou například James Cameron, Arnold Schwarzenegger, Joel Silver, Tim Burton, Tom Cruise nebo Steven Spielberg.

Kultura 365dni

Humor Email Aktuality Soutěže Slovníky Počasí Práce/brigády Horoskopy

Vyhrávej v casino.cz Ušetři na UkažSlevy.cz Prodávej s Plať-Mobilem.cz Čtvrtek 31. 5. 2012 Svátek má Kamila