Terminátor 3: Vzpoura strojů

He is back. Vážně, jak jinak začít recenzi na třetí díl Terminátora, než právě takhle - a je úplně jedno, že stejný nápad dostanou určitě i všichni ostatní recenzenti ve vesmíru. Jinak to prostě nejde. Arnold je zpátky. Provedeme kontrolu správnosti - nemá těhotenský pupek, nepobíhá kolem něho spousta dětí, nehází na diváky komický ksichty, nemá psychologická traumata a ani nefilozofuje. Není to jsem obyčejný člověk Arnold - je to jsem bůh Arnold. Je to Arnold, který prohazuje lidi zdí, chodí s tankem v podpaždí a hraje ping-pong s planetami. Je to Arnold, který hovoří v holých větách a na kamenné tvaři se nehne ani sval. Je to prostě Arnold takový, jaký má být. Tak jak jinak se dá začít, než slavnostním He is Back?  
 
Děj filmu se posouvá o pár let do budoucnosti, kdy je John Connor už dospělý a jeho militantní matka mrtvá. Den, kdy mělo dojít k zničení lidské civilizace už proběhl - a kromě několika autonehod a premiéry nového muzikálu Michaela Davida, se nic tak hrozného nestalo. Tak proč se pořád nemůže John zbavit pocitu, že něco není v pořádku - a jakto, že se najednou v součastnosti zjevuje další terminátor v ještě novější a vylepšenější sexy verzi?  
 
Už ve chvíli, kdy se Arnie zjeví ve své obvyklé, holé podobě a nakráčí do nejbližšího baru - aby zjistil, že je tady večer jen pro dámy a jediný chlap, co tam je, se právě svléká na pódiu, zjistíte, že Cameronova temná atmosféra, která byla pro terminátory typická, odjela patrně na dovolenou k babičce. Naštěstí to tvůrci nepřehání a nedělají z Terminátora vyloženou komedii - prostě je v mnohem lehčím duchu než předchozí snímky. Ze začátku to může být trochu šok, ale snadno si zvyknete - a možná i znáte, že je to lepší, než kdyby si tvůrci mermomocí hráli na Camerona. Ono stačí, když si na Železného Johna vzpomenete při akčních scénách. Ty jsou sice monumentální a demoluje se o stopadesát tři, ale starý preciza Cameron to prostě není. Pokaždé tu chybí jeden dokonalý záběr - takový ten záběr, který celou tu akční scénu shrne do jednoho absolutního momentu, při kterém má divák chuť zařvat nadšením. Jeonathan Monstowov (U-571) tohle neumí.  
 
Ale i tak patří Terminátor k jedněm z nejlepších pokusů jak navázat na kultovní sérii - a určitě je v tom úspěšnější než třeba nové Hvězdné války nebo Matrix. Kdyby tenhle film přece jen režíroval Cameron, tak je to určitě na rovnou desítku. Takhle si díky kameře vysloužil osmičku.