Před nepříliš vzdálenými 3 roky se vrátil magor jménem Leatherface spolu se svojí povedenou famílií a naporcoval několik teenagerů. Není nutné zapírat, že se nejednalo o bůhví jak vydařený remake původního Texaského masakru. Jenže, tenhle remake si na nic nehrál. Prostě to byl brutální slasher horor, kterému režisér Marcus Nispel pořídil slušivý vizuální kabátek. A jelikož skromný filmík vydělal solidní sumu peněz, Michael Bay v roli producenta rozhodl:„ Natočíme pokračování“. Jenže ouha, ono to totiž není tak jednoduché.  
 
V předchozím masakru totiž hlavní záporák přišel o jednu svou pazouru (ruku, chcete-li) a tak bylo přímé pokračování dost nereálné. Ovšem s tímhle si dnes nikdo hlavu neláme. Když nemůžete natočit sequel, tak natočte prequel. Přesně tak se stalo. Tvůrci se rozhodli vytasit ožehavé a zajímavé téma. Takže se v novém filmu dočkáme počátku legendy o Leatherfaceovi a jeho úchylné rodince. A samozřejmě nebude chybět krev. Spousta krve, a obří množství uříznutých končetin, protože u zrodu jednoho z největších šílenců filmového plátna budou opět nějací ti mladiství.  
 
Rovnou řeknu, že navázat na jakous takous kvalitu předchozího dílu se nepodařilo. Osobně neočekávám u slasherů nějaký silný a inteligentní příběh, ale takovouhle břečku už prominout nedokážu. Samotný počátek legendy se totiž odbude hned v první pětiminutovce, kdy se pomocí novinových výstřižků dozvídáme, že už jako dítě byl Leatherface prostě magor největšího kalibru. Když se pak přeneseme o pár let dál, vytasí se na nás neskutečně trapná scéna na jatkách, kdy po vyhazovu jmenovaný milovník motorových pil neudrží nervy na uzdě a zabije svého nadřízeného. Toť vše o počátku. Dost trapné? Ano, to je.  
 
Dále následuje klasické otřepané téma, které už jsme viděli tolikrát, že už to nikoho bavit nemůže. Dva páry spolu projíždí Texasem, přičemž mužská část osazenstva se má účastnit náboru do vietnamské války. Po cestě se však auto se skupinkou vybourá a na místo činu dorazí ujetý šerif Hoyt Hewitt, který jako správný člen rodiny Hewittů zavede ovečky do domu hrůzy. A jsme zpátky v zajetých kolejích. Mladí lidé jsou mučeni, brutálně rozřezáváni vejpůl, jsou jim uřezávány kdejaké údy a to s až masochistickým snímáním, kdy si užijete vše pěkně z blízka. Takže rada pro Vás: „Nechoďte na tenhle film po dobrém obědě, protože je možné, že by se Vám mohl vrátit zpátky.“  
 
Jak je vidno, nový Texaský masakr nestaví na kvalitním ději. Jenže nezůstalo jen u toho. Postavy se chovají nelogicky, což znamená, že lezou do kdejakého sklepa, hlásí trapné, rádoby vtipné hlášky a nakonec stejně pojdou krutou smrtí. Film je sice hezky natočen (žlutý kamerový filtr ruluje na plné čáře a tak si ho užijete v hojné míře), sestříhán, slušně obsazen, ale ani to mu nestačí, aby se dostal nějak vysoko. Atmosféra zde totiž neexistuje. Prostě se tak spokojeně první hodinku nudíte a čekáte, kdy už přijdou slibovaná jatka, abyste ukojili svoji skrytou touhu po utrpení jiných. Prostě nuda, nuda, nuda.  
 
Jonathan Liebesman jako režisér není špatný a je znát, že nějaký cit pro natáčení filmů má. Jen by to chtělo soustředit se také na něco jiného než na nechutnosti, protože divák chce i nějaký děj a hrdiny, které si může oblíbit. To zde ovšem setsakramentsky chybí a je to škoda. Tohle mohla být solidní oddechovka. Místo toho se dostavil trapný pokus o horor, ze kterého si zapamatujete rozříznutého motorkáře. Trochu málo za lístek v ceně150 kaček. Pro ortodoxního fanouška je tohle povinnost, pro normálního diváka nezáživná nuda. Rozhodněte sami, na které straně barikády stojíte.  
 
Hodnocení 3/10