Zrod
První původní scénář společnosti Platinum Dunes, Texaský masakr motorovou pilou: Počátek, je výsledkem spolupráce mezi Michaelem Bayem a jeho kolegy, producenty Andrewem Formem a Bradem Fullerem. “Projekt Platinum Dunes byl zpočátku takový žertík,” říká Bay. “Začalo to jako platforma pro mladé režiséry, kteří potřebují proniknout do filmového průmyslu. Tak jsem se spojil se svými dvěma dobrými přáteli Andrewem Formem a Bradem Fullerem, jenže jsme zatím neměli žádný projekt, který by byl potenciálně tak úspěšný, jako naše první dva filmy, které vznikly čistě v mé produkci. Vhodný projekt se objevil v podobě Texaského masakru motorovou pilou: Počátek, který nám přesně zapadal do koncepce nízkorozpočtového snímku, kde je hlavním hrdinou film samotný. Navíc horory byly vždycky spíše o režijním přístupu, než o hereckých hvězdách.”

“Když v roce 2003 probíhaly dokončovací práce na Texaském masakru motorovou pilou, Platinum Dunes a její partneři neměli ohledně filmu žádné přehnaně velké očekávání, a dokonce se nepočítalo s tím, že by vzniklo pokračování, které bude tak říkajíc “ve stejném krevním řečišti.” Během následujících měsíců za nimi však přicházelo čím dál více lidí, kteří se chtěli dozvědět o rodině Hewittů a jejích zvyklostech něco nového. Nejvíce je zajímala otázka, jak se z nich vlastně stali tak metodičtí a svým způsobem “úspěšní” masoví vrazi. Během preprodukční fáze na nedávném remaku 3:15 zemřeš začali Form a Fuller uvažovat o rodině Hewittů a napadlo je, že pro diváky by bylo atraktivní, kdyby trochu poodkryli jejich původ.

“Nebylo co řešit, od začátku bylo jasné, že fanoušci chtějí nový Masakr,” říká Bay. “Trochu nám to komplikovala skutečnost, že jsme hlavního záporáka připravili na konci prvního filmu o paži. Pokračování by tedy bylo prakticky nemožné. Jakmile jsme se však dohodli na to tom, že půjde o prequel, objevili jsme celý nový vesmír možností. Sami jsme se museli držet trochu na uzdě, abychom to co do zápletky nepřepískli.” Brad Fuller říká: “Andrew, já a Michael jsme se sešli a uvažovali o tom, jestli je rodinná linie dostačující. Je rodina masových vrahů natolik silný motiv, že bude dobrým základem filmu? Věděli jsme, že musíme najít dobrého scenáristu, který nám pomůže se spoustou detailů.”

Tvůrci zpočátku kontaktovali Scotta Kozara, který napsal i remake z roku 2003, jenže ten měl jiné závazky. Trio producentů se tedy obrátilo na scenáristu 3:15 zemřeš, Sheldona Turnera. Tvůrci chtěli, aby prequel měl podobný nádech jako remake z roku 2003 a proto Sheldonovi dali DVD s filmem a požádali jej, aby přišel s co nejvíce nápady, ale také odpověďmi, které se vynořily na konci minulého filmu: co způsobilo, že se rodina stala takovou, jaká je? Proč má strýček Monty hned dvě amputované končetiny? Jak to, že Hoyt nemá žádné zuby a jak se - k sakru - mohl stát šerifem? A kardinální otázka na konec: proč Leatherface dělá to, co dělá a k čemu je mu lidská kůže, do které se obléká? Tvůrci byli se Sheldonovými odpověďmi nadmíru spokojeni a brzy na to našli vhodného režiséra v Jonathanu Liebesmanovi.

“Najali jsme skvělého scenáristu,” říká Fuller. “Scénář se velmi podařil, věděli jsme, že vše je připraveno ke spuštění natáčení, a tak jsme se rozjeli za Jonathanem. Začali jsme se scházet, Jonathan nám udělal prezentaci svého přístupu k látce, a z jeho úst znělo přesně to, co jsme chtěli a potřebovali slyšet.”

Producenti z Platinum Dunes si Jonathana Liebesmana vyhlédli již v roce 2002, když hledali vhodného režiséra pro remake Texaského masakru motorovou pilou, ale Liebesman se ještě před tím, než se tvůrci sešli se všemi potenciálními kandidáty, zavázal společnosti Sony na projekt Propad do temnot. I nadále s ním však zůstali v kontaktu a nabídli mu režii 3:15 zemřeš. Nakonec se však Liebesman pustil až do natáčení Texaského masakru motorovou pilou: Počátek. Ačkoliv měl velkou podporu producentů, bylo pro něj velmi důležité, aby k novému Masakru přijali jeho připomínky a hlediska.

“Musím říct, že točit pokračování filmu, kde v prvním díle hlavnímu záporákovi uřízli končetinu - čímž přestal být hrozbou - se mi moc nechtělo,” říká Liebesman. “Víc mě zajímalo, kde jsou počátky legendy. Jsem velký fanoušek prvního filmu a chtěl jsem odpovědět na otázky, které vyvolal. Během svého prvního setkání s Michaelem, Bradem a Andrewem jsem jim vysvětlil, jakým směrem by se podle mého soudu mělo pokračování vydat a co by mělo být ve scénáři. Na konci setkání jsme sdíleli stejnou vizi: z filmu by mělo být cítit, že právě tady je počátek pekla.” Andrew Form dodává: “Hlavním cílem filmu bylo ukázat, jak vlastně vznikl Leatherface. Vidíte, jak Thomas Hewitt překypuje hněvem, cítíte, jak to nezvládá a poprvé v životě zabije lidskou bytost. Thomas se také čím dál více zaplétá s Hoytem, který se ukáže jako velký manipulátor a jako loutkář tahá za provázky své ohavné hry.”

Jakmile se tvůrci rozhodli pro prequel, museli se shodnout i na tom, jak hluboko do minulosti se vlastně diváci podívají.

“Příběh začíná v roce 1969, tedy tři roky před prvním filmem,” říká Brad Fuller. “Město v blízkosti jatek, jež musí provozovatelé zavřít, ještě překypuje životem. Thomas Hewitt ztratí práci a s tím i vyhlídky na jakoukoliv budoucnost. Hněv, který v něm doutnal již od dětství, se rozhoří a on zabije prvního člověka. Tato situace dovede jeho psychicky nevyrovnaného strýce k tomu, že vezme zákon do vlastních rukou a chce ukojit svou touhu po páchání zla.” “V té době kolem jede parta dospívajících mladých lidí, kteří se potýkají se svými vlastními problémy. Shodou nešťastných náhod se ocitnou v tomto texaském městě,” pokračuje Fuller. “Mladí lidé se setkávají s Hewittovými, kteří jsou na šikmé ploše a zabíjejí jednoho po druhém. Celá situace už se všem naprosto vymkla z kloubů.” Form lakonicky shrnuje: “Tady je počátek masakrů motorovou pilou.”

Tvůrci tedy měli nosný příběh, ale stále zbývala otázka, jak jej co nejvýstižněji znázornit ve filmu. “Jedním z klíčových úskalí hororového žánru je, jak natočit horor a nepřipravit jej o tajemství. Když totiž zlo vysvětlíte a nebo ukážete příliš mnoho, už není moc děsivé,” říká Jonathan Liebesman. “Jde o jasný koncept, kdy víte, že chcete ukázat svět masových vrahů, a zároveň nechcete vysvětlovat příliš mnoho a racionalizovat jejich chování do té míry, že přestane být tajemné. Přesně o tom je i Texaský masakr motorovou pilou: Počátek, ve kterém je tématem den, kdy došlo k první vraždě. Měli byste však vědět, že se toho moc nedozvíte o tom, proč k tomu došlo.”

Rodina masových vrahů
Jednou z prvních otázek, kterou se tvůrci zabývali, bylo herecké obsazení. Kdo z prvního filmu bude hrát i v prequelu? Andrew Form v nadsázce říká, že pokud jde o obsazení, vždycky ho raději přenechává svému kolegovi Bradu Fullerovi. Spojujícím článkem mezi oběma filmy je šerif v podání R. Lee Ermeyho.

“Hororové filmy občas moc netáhnou, protože jsou jeden jako druhý a navíc se v nich neobjevují nejlepší herci z nejlepších,” říká Fuller. “Lee je pro nás puncem kvality a proto jsme jej lehce mohli sladit s podobně talentovanými herci. Šlo nám o to, abychom se vyhnuli klišé. Chtěli jsme najít takové herce, kteří by nám pomohli vytvořit dokonalou rodinu. Hewittovi jsou křižovatkou interakcí všech postav a publikum jim musí věřit.”

Form k tomu dodává: “Lee má ke své postavě velmi originální přístup. Je hercem, který nezná slovo “nemožné.” Při natáčení několika scén mi řekl, že chce, aby Hoyt byl tou nejméně politicky korektní postavou filmu, která neustále hledá, koho by ještě urazila. Nikdo se před ním neskryje.” Výsledkem jeho snažení je, že Hoyt je jednou z nejplnokrevnějších postav filmu. “Už v prvním filmu byl Lee velmi zábavný,” říká Jonathan Liebesman. “Je to naprostý šílenec. Na počátku to vypadá, že je ten nejracionálnější člověk pod sluncem, ale postupně se z něj stává někdo, jehož jednání si nedokážete vysvětlit. A tím je zajímavý. Je ztělesněným tajemstvím. Lee nám v objevování a tvarování své postavy velmi pomohl.” Michael Bay s ním souhlasí: “Přidal do ní spoustu humoru. Když točíte hororové filmy, vždycky je dobré, když tam máte i pár scén nebo postavu na odlehčení. Zejména tehdy, když jsou nervy publika napnuté až k prasknutí. Leeho výkon byl vždycky zároveň realistický, bizarní i trochu legrační.”

Sám Ermey tvrdí, že si postavu šerifa Hoyta velmi užíval. “Štve mě, když lidé říkají, že jako herec jsem jej loutka, které někdo dává do úst slova a tahá za provázky, abych se pohyboval,” říká tento zkušený herec.

“Já si naopak myslím, že hereckou povinností je, aby přicházel s návrhy a scénář tak vylepšil. Scenárista musí myslet na všechny postavy, já jen na tu svou. Jsem rád, když můžu postavě dodat barvu nebo nějaký nový šokující rozměr. Přiznejme si, že Hoyt je sexuální zvrhlík, který lidi nesnáší a rád by je všechny viděl na prkně. Jak z toho vytřískat co nejvíc? Hoyt nemá žádné tabu. Podle mě je šerif Hoyt tou nejpodlejší postavou, jakou jsem kdy hrál.” Jonathan Liebesman dodává: “Hoyt napomůže tomu, že se v Thomasovi projeví jeho pravé já, věří mu a nabídne mu cestu, jak se stát Leatherfacem.”

Kromě Ermeyho se na plac vrátila i Marietta Marich v roli Ludy Mae, Terrence Evans jako Starý Monty a Kathy Lamkin v roli Tey Lady. Nejdůležitější však byl návrat Andrewa Bryniarskiho, který hraje maskovaného vraha Leatherfacea, a od prvního filmu si získal takřka kultovní statut.

“Tito herci se se svými postavami sžívají již poměrně dlouho,” říká Liebesman. “K tvarování svých postav měli spoustu dobrých nápadů a chtěli je ztvárnit podobně jako před třemi lety, ale zároveň trochu jinak. Rádi jsme jim k tomu dali otevřené pole působnosti. Některé jimi navržené věci byly tak bizarní, že jsme je ani do filmu nemohli dát. Marcus Nispel v roce 2003 natočil film, z nějž úplně čišela atmosféra. Souviselo to s tím, že herci se dlouho sžívali s prostředím a mohli volně improvizovat. Teď už každý z nich věděl, kam až mohou zajít.”

“Například Marietta už hraje skoro padesát let,” pokračuje Liebesman. “Herec, který hraje tak dlouho, dokáže přijít se spoustou dobrých nápadů: Luda si například při mučení Bailey zpívá, což je jeden z nejděsivějších momentů filmu. A nebo si vezměte to, jak si při přípravě večeře hraje s jazykem - to je opravdu nechutné, nikoho z nás by nic takového nenapadlo. A u úctyhodné ženy jejího věku je to zvlášť překvapivé.”

Luda Mae je vnějškově neškodná postav, ale ve hierarchii rodiny Hewittů má svou roli a přesně vymezené místo. “Jedině ona dokáže Hoyta udržet na uzdě,” říká Libesman. “Hoyt má naduté ego a myslí si, že může vládnout celému světu. Jedině od Ludy si nechá vyčinit za zlozvyky u společného jídla. Srazí před ní paty navzdory tomu, že zabíjí a pojídá lidi jako na běžícím páse.” “Luda Mae je taková zabijácká matrona,” říká Marich, která se na konkurz připravila naprosto dokonale: navlékla si starý oblek svého manžela, nečesala se a dělala, že žvýká tabák. Ve skutečnosti jí po bradě tekla čokoláda. “Vždycky si pro filmovou postavu vytvořím její minulost. Podle mě Luda Mae vyrůstala v 30. letech 20. století za ekonomické krize,” říká Marich. “Je to právě ona, kdo malformovanému Thomasovi poskytne přístřeší a ochraňuje ho před zlými lidmi, se kterými se ve velkém setkává. To považuje to svůj hlavní úkol.

Monty je jiný, nijak se nesnaží uniknout své roli. Po pravdě řečeno, kvůli amputacím ani nemůže. Liebesman se domnívá, že “Monty je rodinný lokaj a jeho primárním úkolem je, aby na skládce za domem neustále přibývalo starých rezivých věcí. Je služebníkem či bratrem, který nikdy neměl odvahu odejít z domu, a to se mu vymstilo. Leatherface si na něm občas zkouší své umění řezání masa a kostí.” Herec Terrence Evans se svou postavu snaží bránit.

“Monty je více méně nevinný. Ne úplně, ale rozhodně má mnohem méně viny než Hoyt a Thomas,” říká. “Monty je takovou postavou pohybující se na pozadí příběhu, protože prakticky celou scénu ovládne Hoyt. Moje postava spíše reaguje na ostatní, není aktivním hybatelem. Montyho se nikdy nikdo neptá na jeho názor - ani tehdy, když Luda Mae přivedla domů malého Thomase - takže jde s proudem a snaží se životem protlouct jak to jde.” Evans pokračuje: “Myslím si, že Thomasův život mohl být úplně jiný. Osud ho nadmíru zkoušel a když se k tomu přičetla jeho vznětlivá povaha - a Hoyt, kterého následoval jako poslušné štěně - bylo jasné, že bude v podřízené pozici. Hoyt vždy naprosto ovládl situaci. Takže Hoyt je něco jako otec a Monty je tedy strýc.”

Sám Leatherface není ve filmu Texaský masakr motorovou pilou: Počátek nijak jednorozměrnou postavou. Jde totiž o roli, která diváky překvapivě vtáhne do děje. Jeho herecký představitel to měl o to těžší, že při vyjadřování emocí, potřeb a tužeb si nemohl vypomoct řečí, ale musel spoléhat čistě na řeč těla a pohyby očí.

“Když nemůžete mluvit, nehraje se vám vůbec snadno,” říká producent Andrew Form. “Když totiž hrajete jen pohyby a gesty, velmi jednoduše se to může zvrhnout v přehrávání, je tu jistá hranice, kterou herec nesmí překročit. Andrew Bryniarski už svou filmovou postavu zná velmi dobře a proto pro něj není těžké najít správnou míru. On prostě JE Leatherfacem, a svou roli bere neobyčejně vážně. “Vezměte v úvahu, že Thomas má sociofobii,” říká Branyarski. “V důsledku toho, že lidé se k němu celý život chovali naprosto otřesně, trpí vážnými úzkostnými stavy. Tento tlak jej v určité životní etapě zlomil a tím se z něj stal člověk zodpovědný za masakry motorovou pilou.”

Bryniarski tvrdí, že ať dělá co dělá, většina lidí si jej stále spojuje s Leatherfacem. Musí si prý dávat pozor na to, aby vzbuzoval sympatie a masové vrahy s divokými výrazy si nechával jen do filmu. “Během let jsem velmi přesvědčivě zahrál spoustu šílených postav, takže už jsem zvyklý na to, že si mě lidé drží od těla,” říká. “Věděl jsem, že tahle role je mi šitá na tělo. Jak ostatně říká Michael Bay: ´”Narodil jsi se, aby sis nasadil masku.´” Michael Bay na to se smíchem říká: “Představte si, že za mnou přišel v masce do kanceláře a tam si ji sundal. To se opravdu může stát jen v Hollywoodu! Vypadal velmi opravdově a stále mi říkal: “Jsem pro něj ten pravý.” Mezi námi, jak někoho takového můžete odmítnout?”

Jedna z otázek filmu zůstává neustále otevřená: Jak jsou vlastně Hewittovi spříznění? Během natáčení na to měl každý z herců i tvůrců jiný názor. Během přestávek, kdy se připravovaly záběry, se po celé natáčení hrála nekonečná hra na to, kdo na toto téma vymyslí nejdivočejší teorii. “Nikdy jsme se vlastně nedohodli na tom, jaké jsou mezi nimi vztahy,” říká producent Brad Fuller. “Myslíme si, že je mnohem zajímavější to nechat tak, jak to je.” Proč například Hoyt nazývá Ludu Mae - ženu, která je evidentně jen o něco málo starší než on - “matkou”? Ona však jeho matkou zcela jistě není. Vůbec to nedává smysl. A co Monty? Je manželem Ludy Mae? Jsou Monty a Hoyt bratři? Zkuste na jen pomyslet a budete mít v krajině břišní trochu znepokojující pocit.”

Terrence Howard má svou vlastní teorii. “Luda Mae je moje sestra a Hoyt zase bratr. Hoyt v rodině nepatří k nejbystřejším, ale dozajista k nejdivnějším. A navíc má hlavní slovo. Cokoliv řekne, to se musí udělat.”

“Každý z nás k tomu přistupuje po svém,” směje se Form. “Asi se na tom nikdy neshodneme.” Rodina Hewittů je zároveň legrační i bizarní, jejich jediným úkolem je vyděsit publikum. A v tomto smyslu rodinná dynamika funguje. Tato rodina si přisvojila deformované dítě bez rodičů, které se pod jejich výchovou stalo krvežíznivým zabijákem.

“Vychovávají ho, jako by byl jejich vlastní,” říká Fuller. “Thomas Hewitt je v mnoha ohledech spíše domácím mazlíčkem, než člen rodiny s právy a povinnostmi. Ačkoliv se každý z nich projevuje hodně zvláštně a nezvykle, Hewittovi se vzájemně milují a obdivují.”

“Pokud v jiné rodině alespoň chvíli nežijete, nikdy jí neporozumíte,” pokračuje Fuller. “Vidíte je u večeře, užíváte si jejich společnosti při různých společenských aktivitách a bez těchto maličkostí nikdy neporozumíte vztahové dynamice. Řekli jsme si, že by bylo působivé ukázat, jak to vypadá v opravdu hodně vyšinuté domácnosti. Na celé věci je nejpikantnější to, že Hewittovi si nemyslí, že by se od ostatních rodin nějak výrazně lišili.

Když překročíte práh do jejich království, začínají platit jejich pravidla. Na svá klidně zapomeňte, teď jste v říši anarchie. To je také jeden z důvodů, proč to působí tak děsivě. S takovými lidmi byste se v zásadě mohli setkat kdekoliv. Nikdy totiž přesně nevíte, co se děje za zavřenými dveřmi vašich sousedů.”

Tvůrci se mohli vydat zjednodušující cestou komentáře k fyzickému vzhledu aktérů a s tím spojeným společenským dopadem. K tomu by jim však stačil jen příklad Thomase Hewitta, podobně jako tomu bylo u Lynchova Sloního muže. Tvůrci se však raději soustředili na ukázkovou studii vztahů v rodině Hewittových. “Co vlastně dělá rodinu rodinou?” ptá se Brad Fuller.

Mladí a nevinní
Mezi Texaským masakrem motorovou pilou z roku 2003 a prequelem dochází ke změně zacílení: posouváme se od teenagerů k rodině Hewittových, což divákům umožní, aby se se se strůjci celé situace lépe seznámili. A zároveň se budou moci sžít s novými herci, kteří zobrazují mladé a nevinné oběti okolností. Producenti by byli rádi, aby diváci vnímali herce na plátně jako “zástupce sebe samých.”

“Na mladých lidech je pácháno násilí a diváci se s nimi jednoduše ztotožní,” vysvětluje Fuller. “Doufáme, že ty samé emoce, které cítí aktéři, budu cítit i diváci. Snažili jsme se najít představitele, k nimiž pocítíte soucit. Diváci se s nimi musí ztotožnit a proniknout do nich. Snažili jsme se najít ty nejlepší a nejsympatičtější mladé herce. Takové, na které se podíváte a z úst vám ujede: ´Udělal bych to samé, co oni.´ Dobrý horor takové naladění vyvolá .”

Režisér Jonathan Liebesman dodává: “Mými nejoblíbenějšími postavami jsou v hororech ty, které chtějí být odvážné, ačkoliv velmi dobře ví, že jsou momentálně vyděšené. Odvaha každé postavy je ve filmu vystavena výzvě. Není to o tom, zda se rozpláčou a nebo ne. Vůbec nehraje roli, jestli jsou uvnitř odvážní a nebo zbabělci. Jde o to, do jaké míry vyjdou samy ze sebe a snaží se zachránit ostatní. Hlavní postava Chrissie v podání Jordany Brewster je přesně ten typ dívky, na kterou se dokážete spolehnout.”

Jordana Brewster
První hereckou příležitostí pro ní byla role Nikki Munson v seriál As the World Turns, který byl nominován na Emmy. V té době teprve dokončovala střední školu. Po dokončení Rychle a zběsile Brewster na čtyři roky zmizela z plátna, aby se mohla soustředit na dokončení studia na Yale University. Doposud žila v Brazílii, Anglii a New Yorku.

Taylor Handley
Je jednadvacetiletý herec, který započal svou kariéru v osmi letech ve své rodné Santa Barbaře. Handleyho otec založil populární firmu na oblečení pro sport - Pornstar - a má staršího bratra, který stejně jako on vyznává extrémní sporty jako surfing, snowboarding a skateboarding. Ve volném čase zpívá v kapele, kterou založil s kamarády.

Diora Baird
Byla jako dítě chorobně nesmělá. Později se v Miami dostala do světa showbyznysu tím, že hrála v reklamách pro Osh Kosh a Kmart. Když jí bylo deset, matka se rozhodla překonat její nesmělost tím, že ji přihlásila na kurzy herectví. Po střední škole si sbalila to nejnutnější a vydala se do Los Angeles. Tam se přihlásila na konkurz pořádaný prestižní komediální skupinou The Groundlings a ve volném čase dělala to, co každý mladý herec, který hledá angažmá a lepší herecké příležitosti: úklid hotelových pokojů, umývání nádobí, starání se o děti, klauna na párty pro děti a různé jednoduché rekonstrukční a úklidové práce. Během jedné rekonstrukční práce ji objevil její současný manažer a tím se její život navždy změnil. Baird byla vybrána do kampaně pro módní řadu firmy Guess, jejíž plakáty jsou k vidění na billboardech a v autobusech po celých Spojených státech.

Matt Bomer
Matt Bomer je synem bývalého sportovce týmu Dallas Cowboy, Johna Bomera, a jeho ženy Sissi. Matt (celým jménem Matthew) se narodil ve Spring, stát Texas. Na prestižní škole Carnegie Mellon University získal bakalářský titul z umění a bezprostředně poté se přemístil do New Yorku, kde si záhy našel divadelní scénu, na níž mohl projevit svůj talent. V mezidobí se také dostal k sérii ABC All My Children. Bomer má dva sourozence, bratra Neilla - inženýra - a stále studující sestru Megan. Mezi jeho koníčky patří sporty (zejména fotbal a golf) a hudba.

Lee Tergesen
Tergesen se narodil 8. července v Ivorytonu ve státě Connecticut. Vystudoval American Musical and Dramatic Academy. Poté částečně hrál v divadle a částečně jako číšník. Tam potkal producenta Toma Fontanu, který jej v roce 1990 prosadil do jedné z epizod dlouhé série Právo a pořádek. O rok později získal svou první roli v hraném filmu - Bod zlomu - a od té doby se objevuje na plátně pravidelně.

R. Lee Ermey
Objevuje se na plátně již 25 let. Ermey byl nominován na cenu Emmy a Boston Society mu udělila cenu v kategorii Nejlepší herec ve vedlejší roli za drama Stanleyho Kubricka Olověná vesta. R. Lee Ermey patří k jedněm z nejtalentovanějších a nejúspěšnějších herců, které dnes můžeme v televizi a ve filmu vidět. Ermey jedenáct let sloužil u amerického námořnictva, přičemž dva roky byl instruktor ve Vietnamu. Práci v braných složkách ukončil v roce 1971, využil své dobré hodnocení z armády a přihlásil se na filipínskou University of Manila, kde studoval drama. Když Francis Ford Coppola natáčel film Apokalypsa, obsadil jej do jedné z rolí. Od té doby hrál v přibližně šedesáti filmech.

Marietta Marich
Pochází z rodiny se silnou hereckou tradicí. Na divadle se poprvé objevila v pěti letech a od té doby se trvale věnuje umění. Byla tanečnicí, zpěvačkou, herečkou, producentkou, režisérkou, scénografkou, vedoucí výroby, herečkou v rádiu a u filmu, spisovatelkou, skladatelkou a malířkou. Když byla Marietta v dětském věku, hrála s rodiči na vojenský, námořních a leteckých základnách, vojenských nemocnicích apod., kde se snažila pobavit zaměstnance servisních profesí. Už během svých středoškolských studií měla svůj vlastní televizní a rádiový pořad v dallaské oblasti Ft. Worth. Vysokou školu studovala na S.M.U., kterou ukončila diplomem ze svobodných umění. Zpívala také v jazzové kapele při S.M.U., kde jí jednou uslyšel uznávaný hudebník Tommy Dorsey a požádal ji, zda by se s ním jako vokalistka jeho orchestru zúčastnila koncertní šňůry. Když jednou zpívala v Hollywoodu, nabídli jí roli ve filmu, díky čemuž pak a začala hrát jak ve filmu, tak televizi. Marietta také pro NBC uvádí svou vlastí show Midnight with Marietta, která měla velkou poslechovost zejména v 50. a 60. letech. Do show si zvala odborníky, celebrity a politiky a spolu se pak bavili na mnohá kontroverzní témata, která vycházela z dobových problémů. Ona a její manžel Robert (herec/producent) oslavili 54. výročí svatby. Marietta svůj výkon v Texaském masakru motorovou pilou: Počátek, věnuje svému synovi, herci Michaelu Marichovi.

Cyia Batten
Vystudovala balet a poté si k tomu přibrala i kurzy herectví. Jak zpětně říká, svého rozhodnutí nelituje. Je jednou ze zakládajících členek Je jednou ze zakládajících členek Pussycat Dolls a díky tomu tančila po celé Americe, Evropě a Asii. Před tím tančila v Lincoln Center v The Nutcracker a objevila se v titulní taneční roli Festival of the Siren, který se vysílal v celé Evropě. Batten studovala tanec na prestižní School of American Ballet, a na New York State School of the Arts, kde byla jednou z padesáti přijatých uchazeček z celkového počtu několika tisíců. Batten rozjela svou vlastní značku šperků "T.Cyia", která se objevila v časopisech jako Lucky, InStyle UK, In Touch a Us Weekly. V Hollywoodu patří k jedněm z nejoblíbenějších značek šperků.

Lew Temple
Temple se narodil v Bayou Country v Louisianě a byl vychován v Texasu. Pak na Floridě navštěvoval Rollins College a studoval herectví na Brooklyn College. Po dostudování hrál čtyři roky nižší baseballovou ligu za týmy Seattle Mariners a Houston Astros. Jeho cílem však bylo, aby se v rámci hierarchie Astros uchytil jako asistent ředitele a hledač talentů. Poté, co se rozhodl opustit baseball a přejít natrvalo k herectví, začal hrát na prknech Alley Theatre v texaském Houstonu. Objevoval se na pódiu po boku takových jmen, jako je herečka Vanessa Redgrave či režiséři/libretisté Michael Wilson, Terrance McNally a Edward Albee.

Jonathan Liebesman
Narodil a vyrůstal v Johannesburgu v Jižní Africe. Liebesman se vždy zajímal o svět umění a snil o tom, že jednoho dne bude pracovat ve filmovém průmyslu. Po střední škole navštěvoval South African School of Film and Drama. Po dostudování se vydal do USA, kde pokračoval ve studiu na New York University’s Tisch School of the Arts. Během svých studií na této prestižní univerzitě Jonathan napsal a režíroval kritikou ceněný krátký film Genesis and Catastrophe, který vychází z povídky Roalda Dahla. Tento krátký film výrazně bodoval na Hollywood Film Festival a Austin Film Festival. Zároveň se na jeho alma mater stal často používanou učební pomůckou.

Sheldon Turner
Turner se narodil a vyrůstal v Kalifornii a v současné době žije v Los Angeles. Vystudoval magisterský program na New York University, ale krátce po dokončení školy si uvědomil, že jej ani tak nezajímá právo, dokonce se nechtěl profesionalizovat ani ve fotbale, ale chtěl psát scénáře k filmům. Zpočátku jej však brzdila skutečnost, že v Hollywoodu nikoho neznal. Po nocích si vydělával jako barman a přes den psal. Nakonec se mu před šesti lety podařilo prodat první scénář a od té doby je na volné noze jako scenárista.

David J. Schow
Píše povídky, novely a televizní/filmové scénáře, sloupky do novin, eseje, dále fotí a rediguje noviny a časopisy. Je držitelem ocenění World Fantasy and International Horror Guild Award v kategorii krátká fikce/drama. Spolupracoval s New Line Cinema vytvořil pro ně několik scénářů se slavnými hororovými ikonami Freddy Kruegerem.

Michael Bay
Bay se narodil v Los Angeles a vystudoval režii na Wesleyan University, aby se ještě krátce ke studiu vrátil - na Pasadena’s Art Center College of Design. Začal se živit reklamami a když byl najat slavnou produkční společností Propaganda Films, natáčel videoklipy pro takové hvězdy jako jsou Aerosmith, Tina Turner, Meat Loaf Donny Osmond a DiVinyls. Díky tomu se dostal k režii těch nejznámějších reklam na výrobky firem Nike, Budweiser, Levi’s, Bugle Boy, Coca- Cola, Isuzu, Miller Lite, Mercedes a v poslední době i na spodní prádlo slavné Victoria’s Secret. Už jeho první spot - na americký Červený kříž - získal cenu Clio a znamenal pro něj výstup ze stínu a anonymity na ozářená pódia. Do 26 let se Bayovi podařilo získat všechny ceny, které se udělují za reklamu, mezi jinými Zlatý a Stříbrný lev v Cannes aj. V roce 1995 například získal od Directors Guild of America Award za nejlepšího režiséra v komerční sféře.

Tobe Hooper
Získal za své hororové filmy mnohé ceny a uznání. Před tím, než se z Hoopera stal filmař, se tento rodilý Texasan z Austinu živil jako učitel na střední škole a příležitostný kameraman dokumentů. V roce 1974 dal dohromady několik málo svých kolegů a studentů a spolu s nimi natočil Texaský masakr motorovou pilou. Tento snímek změnil filmový průmysl a už v době vzniku se stal klasikou. Do současnosti se tento film objevuje v žebříčcích nejlepších hororů všech dob. Hooper celý film založil na skutečných událostech, které vycházely z příběhu masového vraha a kanibala, Eda Geina, který v 50. letech zabil a po částech pozřel několik lidí.