Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Fotky    

Tři dcery Vesnický hospodář nechce dělit majetek, a proto poąle tři dcery do kláątera. V rámci kolektivizace mu vąak majetek začátkem padesátých let vezmou a on hledá ochranu u dcer. Pouze nejmladąí mu vyjde vs 79% 7
79% 7 hlasů
Drama, Československo, 1967, 87 min., od 12 let, černobílý
Tri dcéry / Three Daughters
Kinopremiéra v ČR 1.11.2003

fb  Sdílet


Vesnický hospodář nechce dělit majetek, a proto pošle tři dcery do kláštera. V rámci kolektivizace mu však majetek začátkem padesátých let vezmou a on hledá ochranu u dcer. Pouze nejmladší mu vyjde vstříc...
Uprav informace o filmu

Režie: Štefan Uher
Herci: Jozef Čierny, Alžběta Štrkulová, Stanislava Strobachová, Alzbeta Bartova, Mária Sýkorová, více...

Komentář k filmu Film jakoby sledoval dva proudy, ten první, komorní, je nešťastný osud otce, který sa zbavil třech dcer a poslal je do kláštera, aby je nemusel živit a druhý, satirický, kde se vedení státních majetků snaží převychovat jeptišky v socialistickém duchu. Tyto proudy se scházejí v postavě nejmladší z dcer, mladé jeptišce Klementice a jejich vědomých či nevědomých rozhodnutích. Štefan Uher se nekompromisně vypořádá s politickou situací začátku 50 - tých let. Představitelé tehdejší moci měli v plné nahotě nastavené zrcadlo v komických figurkách a proto musel jít film do trezoru.
+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMA

Web: IMDB    Videotéka: přidat si do ní film

O filmu Tři dcery

obrazek
Film, vycházející ze situace na Slovensku začátku 50. let, přesvědčivě umocňuje motivy konfliktních osudů řádových sester zakázané řehole paralelou s motivy lidové balady o třech dcerách (nad chudým a starým otcem se slituje jen nejmladší, kterou dal do kláštera, aby ji nemusel živit). Z humorně nadlehčené, ironické až sarkastické drobnokresby střetnutí vzorné klášterní čety s vedením státního statku, kde mají být sestry převychovány, budují autoři drama o fanatismu, tvrdošíjném souboji dvou ideologií, v kterém není vítěze, ale jsou jen pokořené a zbytečné oběti. Podobenství o tom, jací malí a směšní bývají vítězi ve chvíli, kdy starý svět klesá do hlubin a s jakým podlézavým mudrlantstvím přijímají poražení příchod nové éry lidstva. Představitelé nového pořádku převychovávají řádové setry moderními květoanými šaty z jedné látky (nový stejnokroj), i ve školení z marxismu (mohou za to zachovávat klášterní obyčeje). V satirické persifláži tvoří kontrast k lidské hlouposti, malosti, prospěchářství a politické tupohlavosti pastorální obrazy přírody: pálivé letní nebe, nekonečná rovina se širými lány obilných polí, biblické postavy pracujících řeholnic...

O tvůrci

Štefan Uher
Narozen roku 1930, zemřel v roce 1993. Slovenský režisér a scenárista. Absolvent režie FAMU v Praze (1950-55), režisér Štúdia dokumentárních filmů Bratislava (1955-60), od r. 1960 režisér Štúdia hraných filmov. Už ve své dokumentární tvorbě se kriticky vyjadřoval k různým společenským a lidským problémům, o čemž svědčí filmy Prvá brázda, Stredoeurópsky pohár (oba 1955), Lodníci bez mena (1958), Učiteľka (1955), Očami kamery (1959). V ŠHF navázal intenzivnější spolupráci se spisovatelem a scenáristou A. Bednárem a kameramanem S. Szomolányim. Jejich prvním společným dílem byl film Slnko v sieti (1962), který se stal impulsem pro období "nové vlny" v českém a slovenském filmu. Stal se inspirací pro novou nastupující režisérskou generaci. Spolupráce trojice Bednár-Uher-Szomolányi pokračovala i dalšími filmy, a to snímky Organ (1964), Panna zázračnica (1966), Tri dcéry (1967), Génius (1969) a Kamarátky (1979). Věnoval se i tv. tvorbě. V r. 1980 natpčil spolu s A. Bednárom a S. Szomolányim čtyřdílný tv. seriál odehrávající se v tehdejší Bratislavě Moje kone vrané.


     

    Vyhrávej v casino.cz   Ušetři na UkažSlevy.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz   Čtvrtek 31. 5. 2012 Svátek má Kamila
    Přidat kulturní akci
    Kontaktujte nás
    Copyright © 2012 - goNET s.r.o.