Tři oříšky pro Popelku

Jako každý rok se velký statek chystá na vzácnou návštěvu. Král a jeho družina se tudy budou vracet na svůj královský zámek. Přestože se majitelka statku se svou dcerou Dorou nedočkají prince, který se svými přáteli Kamilem a Vítkem utekli do lovit do lesů, dokáže se ctižádostivá žena i s Dorou pozvat na královský ples. Jejich nevlastní dcera, které nikdo neřekne jinak než Popelka má sice zakázáno se přivítání krále zúčastnit, vůbec jí to však nevadí. Raději se vypraví na projížďku lesem na svém koni Juráškovi. V lese se střetne s princem, kterému překazí lov a poté mu hravě uteče na jeho vlastním koni. Macecha s Dorou se chystají na ples a pošlou čeledína Vincka na nákupy do města, ten slíbí Popelce, že jí přiveze to, co mu cestou cvrnkne do nosu. Jsou to tři oříšky, které ukrývají nečekané tajemství. V prvním najde Popelka myslivecký oblek i s kuší. Vydá se do lesa, kde opět narazí na prince. Tentokrát mu předvede své střelecké umění a získá prsten určený pro krále lovu. Než však princ stačí zjistit, kdo je tím mladým čarostřelcem, Popelka se vytratí. Ve druhém oříšku najde Popelka plesové šaty a může se tak navzdory zákazu vypravit na ples. Tam okouzlí prince, který ji požádá o ruku. Popelka však jeho nabídku přijme pouze pod podmínkou, že princ uhodne její hádanku, potom z plesu uteče. Princ se ji s Vítkem a Kamilem vydá hledat a cesta ho dovede až na statek. Tady však opět narazí na vypočítavou macechu, která chce princi lsti vnutit svou dceru Doru.

Pohádka o Popelce patří mezi nejznámější světové pohádky a byla již mnohokrát zfilmována (z filmového "pravěku" je známa Popelka George Meliése z roku 1912, nejslavnější je pak jistě kreslená disneyovka z roku 1950). Také v českých filmových studiích vzniklo několik verzí příběhu o hodné, ale chudé dívce, která nakonec díky kouzelným oříškům ke štěstí v náručí prince přišla. Nejhezčí a nejzdařilejší je bezesporu ta, kterou v roce 1973 natočil v česko-německé koprodukci Václav Vorlíček. Jde o volnou adaptaci pohádky Boženy Němcové, kde Popelku nečekají v kouzelných oříšcích jen plesové šaty, ale také lovecká kamizola. Popelka (v podání naší filmové princezny č 1. Libuše Šafránkové), přestože je stále hodná, poctivá a krásná, je daleko emancipovanější než ty předchozí, nečeká trpně na královských plesech, ale sama prince pokouší a svádí (dá-li se to tak u pohádky říci). Daleko větší prostor než v předchozích verzích tu také dostává poněkud rozverný princ a jeho spory s královskými rodiči.