Totalita je věcí vskutku nehezkou. Těm, kteří to zažili to nemusí nikdo vysvětlovat. Je zřejmé, že i na Západě došlo na pár lidí, kteří tuto problematiku vnímali a snažili se s ní nějak vyrovnat (viz slavná kniha 1984). A tak není divu, že se dostává pod skalpel filmovým fanouškům a rovnou na pitevní stůl si jí vzal James McTeique.
Děj se odehrává ve Velké Británii, která jako jediná země zůstala po obrovském válečném konfliktu nedotčena (někteří z Vás jistě ví, že film je natočen podle komiksové předlohy a v ní toto bylo vysvětleno tak, že Velkou Británii minuly všechny útrapy kvůli geografické poloze). V následujících volbách si však občané zvolili stranu, která přivedla zemi do stavu těžkého totalismu a fašismu. Všemocný systém je všude a jakékoliv prohřešky se přísně trestají. A do tohoto prostředí přichází tajuplný V, anarchistický samozvaný bojovník za svobodu, který pod maskou harlekýna vyhazuje do vzduchu budovy a zabíjí padouchy . Na své cestě za spravedlností zachrání život dívce Evi, kterou vezme pod svou ochranu. Příliš pozdě však dívka přichází na to, že se tak trochu dostala z deště pod okap.
Vedneta patří k neranějším dílům komiksového autora Alan Moora, a tento fakt se bohužel odrazil i při převodu na filmové plátno. Ačkoliv nepostrádá tolik z kvalit oproti ostatním podobným předělávkám a občas až velké množství času věnovanému filozofickým otázkám upíra na úkor spádovitého děje, což na druhou stranu budí neskonalou touhou zamýšlet se nad obsahem. Ona samotná předloha byla autorem napsaná v období těžké deprese, která se i do filmového příběhu promítá těžkou silou. Což o to, k tématu se to hodí, jen je vás třeba připravit na to, že při dialozích se až tak bavit nebudete.
Jak jsem již naznačil, V jako Vendeta si na hřbet nese dva kříže a tento fakt se nejvíce podepisuje na kameře. Tím nechci říct, že by byla zase až tak špatná, spousta temných ploch, naznačených detailů umocňuje jen onu temnou atmosféru (jako kdysi například u Blade Runnera), avšak v kombinaci prapodivnými odrazy prolínající se jak v ději, tak v dialozích působí již z dnešního pohledu tak trochu slušně řečeno nestravitelně.
Pokud se nedáte odradit vnějším vzhledem a nevadí vám trocha politiky a filozofování, nabízí se vám prostřednictvím Vednety kvalitní snímek, která pod nahlédnutí pod pokličku ve vás zanechá silné dojmy (jedním z nich je především úzkost a onen pocit sevřeného hrdla). Pro fanoušky komiksu a Alana Moora je tento film samozřejmě naprostá nutnost.
Vzdělanec, vazba, vetchý válečník, vysloužilý veterán, voxpopuli veřejnosti, vizí vybavený vědec, věřící vynálezce, výstražné varování vykořisťující vládě, velice věhlasný vysídlenec, výchovný vzor vrahům všiváckých vůdců, vypravěč vesměs vtipných veršů, vzpoura vůči vetřeleckým vyvoleným, vyléčená vůle vylekané většiny, výstřední výtvarník velkolepé vernisáže výbuchů. Weaving ve vyhraněném V vytváří víru ve vítěznou volbu vedoucí vpřed ve vytoužené vysvobození, vzduch vonící vysněným vykoupením všude vůkol.
Vícehodinový velkofilm válcuje veskrze všechny vloni vydané vykřičené vědeckofantastické výtvory. Včem Vendeta vyhrává? Vlastním vášnivým vylíčením vzájemných vztahů Véčka versus vybrané vnučky. Vyznačuje vzdor, vymanění vojenskému vládnutí via vydírání. Vedoucí výroby vdechli Vendetě vyjímečné večerní vzezření.
Vizita velkokina vábí voyeury vidinou vystříhání, vlastně vyholení všech vlasů vyzáblé vrozené víly. Vypouští však všechny vulgarity, voplzlé vaginální výjevy vyhledávejte ve veselohrách věnovaných výrostkům. Vezměme vydařenou vzpomínkou vyvrhele vybaveného výbušninami vpočátku ve vývoji vlasti - Vendeta vychází velkoryse vstříc vzdělancům!
Víte, Vendetu vyprodukovali voba Wachowski. Výmluvné vysvědčení, vidina velkých výdělků, všakže?
Verdikt?
Vosum.