fb  Sdílet
   Informace    Recenze    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

73% 1378 hlasů
7.3 10 1378
film / drama, USA/Francie, , 105 min., od 12 let
Inside Llewyn Davis
Kinopremiéra v ČR 20.2.2014 v SK 6.3.2014

Režie: ,
Herci: , , , , , více...


Ukázka
01:53



Film podľa skutočnej udalosti o mladom spevákovi, ktorý sa snaží pohybovať vo folklórnej scéne v roku 1961.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Film o ničem...s hlavním hrdinou,který je tak nesympatický,že dvakrát se opakující scénu s tím jak dostane přes čuňu,jsem si fakt užil...
Všechny komentáře k filmu 13+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Recenze

V nitru Llewyna Davise je takový míň ambiciózní „Big Lebowski“. Těch styčných bodů je hned několik. Tak předně je to nápadně podobná fabule, která ovšem nepočítá s žádnou kriminální zápletkou, ale naopak vypráví civilní příběh jednoho jakkoliv talentovaného, ale přesto obyčejného chlapíka. Ten dostává tak dlouho přes hubu prostřednictvím permanentního neúspěchu jak partnerského, tak kariérního, až dostane doopravdy…To se stane na začátku a já doufám, že moc nespoileruji, když prozradím jednu zásadní formální součást, kterou se dozvíte až na konci filmu, a totiž že chronologické řazení je lehce zpřeházené, vybočující tak z klasických konvencí vyprávění. To, o čem uvažujeme jako o příběhu zasazeném v přítomnosti, je retrospektivou (to znamená celý film mimo orámování titulní a závěrečnou scénou potyčky). A není to samoúčelný postup. Coenovi si moc dobře uvědomují, čeho takovýmto pojetím dosahují a jakým způsobem jim to poslouží v rámci předání svého vzkazu.  Pojďme se ve zkratce sez... Celá recenze

Popis filmu V nitru Llewyna Davise

Štěstí a úspěch muzikanta připomíná posezení na houpačce.


O filmu

obrazek
V nitru Llewyna Davise je příběh mladého hudebníka z dělnické rodiny z newyorkské čtvrti Queens, který se snaží získat úspěch na newyorkské folkové hudební scéně roku 1961.

Film nezaznamenává přímo období boomu folkové hudby v Greenwich Village, ale dobu těsně před tím, než se folku dostalo masového přijetí, objevily se první hity a investice; dobu, kdy pouze malá skupina opravdových nadšenců folkové hudby směňovala staré nahrávky jako tajemství.

Množství diváků možná bude vnímat V nitru Llewyna Davise jako náhled na počátek vzestupu Boba Dylana. Přesnější je ale chápat film jako portrét menšího a zcela odlišného světa, který při nástupu Dylana již skoro neexistoval. Pokud by někdo chtěl přesně vymezit období, kdy se V nitru Llewyna Davise odehrává, jasným vodítkem jsou otevření klubu Folk City v lednu 1960, a Dylanův příjezd do New Yorku skoro o rok později. Byl to přesně ten moment na pomezí změny na newyorkské scéně, kdy ale ještě nikdo nemohl přesně vědět, co budoucnost přinese. Tato evoluce si získala veškerou historickou pozornost díky Dylanovi, Paulu Simonovi, Joni Mitchell, Leonardu Coenovi a dalším poetickým osobnostem - působivě mísícím estetiku folkovou a literární estetiku beatniků - které v následujících letech do Village přicestovaly.

Ačkoliv bylo po roce 1960 natočeno velké množství skvělých nahrávek, v průběhu následujících let se z toho malého intimního prostředí Greenwich Village, kde se hudebníci navzájem znali, hráli a zpívali spolu ve Washington Square parku, přespávali u sebe navzájem na gaučích a navzájem si lámali srdce, stalo centrum národního a světového trendu, kde byla původní atmosféra kamarádství a malé pospolitosti nahrazena sny o tom, jak se stát folkovou superstar.

Hudebníci, kteří se scházeli ve Washington Square parku, měli společné odhodlání tvořit autentickou, čestnou hudbu s kořeny ve venkovské Americe. Klubová scéna té doby byla řízena tvrdou ekonomickou situací. Newyorkské zákony o kabaretu byly jedny z nejpřísnějších v USA a jediný důvod, proč kluby folkové zpěváky najímaly, bylo vyhýbání se placení vysokých poplatků za pořádání jazzových koncertů.

V říjnu 1961, když Dylan měl svůj veliký koncert v klubu Folk City, byly v okolí jen dva další kluby, které otevřeně anoncovaly folkové zpěváky. Ostatní kluby se zatím stále věnovaly podpoře jazzu. Klub Folk City měl ve Village jako jediný licenci na prodej alkoholu a stal se předlohou pro bar, ve kterém ve filmu vystupuje Llewyn Davis.

Při pohledu z jednadvacátého století zpět může být složité si představit, jaké to bylo v době před neustálou mediální masáží, instantní komunikací a v době, kdy si mohli mladí nadějní muzikanti v New Yorku žít v klidu svého tichého, zatím neobjeveného světa. Centrum Greenwich Village tehdy nebyla kavárna nebo noční podnik, ale Washington Square park, kde se v neděli odpoledne zpěváci a hudebníci scházeli, aby si společně zajamovali.

obrazek
Některé detaily postavy Llewyna Davise přímo odkazují na známé osoby tehdejší doby - jeho welšské jméno připomíná Dylana, a to, jak přespává na gauči u pěveckého dua Jim a Jean, odkazuje na Phila Ochse. Film ho ale zastihuje v době před příjezdem Dylana a Ochse do New Yorku, kdy by si Greenwich Village nikdo nedokázal představit jako budoucí světové centrum folkové hudby, které vyprodukuje hvězdy světového formátu ovlivňující budoucnost americké populární hudby. Tento moment přerodu byl zachycen jednou z centrálních postav tehdejší scény, Davem Van Ronkem, v jeho memoáru The Mayor of MacDougal Street, který bratři Coenové využili pro nastínění atmosféry doby a některých lokací. Llewyn není Van Ronk, ale zpívá nekteré z Van Ronkových písní a sdílí jeho pozadí - dítě z dělnické rodiny, které dělí svůj život mezi hudbu a krátkodobé přivýdělky v obchodním námořnictvu.

Llewyn s Van Ronkem také sdílí jeho lásku a respekt k autentické folkové hudbě a k písním a stylům pracujícího lidu, které přecházely z muzikanta na muzikanta ústním podáním a společně stráveným časem. Volba stát se tradičním folkovým muzikantem byla jako přidat se k náboženskému řádu a to i s příslibem chudoby, protože pro tradiční folkové umělce v New Yorku nebylo skoro žádné umělecky výdělečné uplatnění. I přesto ale na tuto dobu Van Ronk vzpomínal s hlubokou úctou - jako Llewyn žil “z ruky do huby”, přespával na gaučích u svých kamarádů, ale alespoň na chvíli byl obklopen lidmi, pro které znamenala tradiční folková hudba víc, než cokoliv jiného na světě.

Postava, kterou hraje ve filmu V nitru Llewyna Davise John Goodman, je volně inspirována písničkářem jménem Doc Pomus, židovským newyorkčanem, který si vysloužil svoji slávu ve 40. letech zpěvem bluesových písní v tmavých barech. Jeho filmová reakce na Llewyna byla typická pro jazzové fanoušky a hipstery tehdejší doby: “Co vlastně hraješ za hudbu? Folk? Já myslel, že jsi říkal, že jsi muzikant.”

obrazek
Moe Asch z Folkway Records, předloha pro filmového Mela, měl v roce 1960 padesát pět let, opravdu miloval tradiční folkovou hudbu, byl politickým soudruhem staré levice a raným podporovatelem hnutí protest songu; byl však také tvrdým a staromódním obchodníkem. Jeho hudební vydavatelství bylo součástí základů neo-etnické estetiky, ale jen málo z jeho projektů dosáhlo větší známosti a profitability. Svoje méně profitující projekty tak dotoval tím, že byl notorický skrblík vůči umělcům, kteří se prodávali lépe, a naopak byl až bolestivě upřímný k neúspěšným umělcům, ke kterým se řadí i smyšlený případ Llewyna Davise, jehož desky se neprodávaly tak dobře, jak se původně očekávalo.

Albert Grossman, filmová předloha postavy Buda Grossmana, měl v roce 1960 jen 34 let, ale podobně jako Moe Asch byl považován za jednoho ze staré školy. V roce 1956 v Chicagu otevřel klub Gate of Horn jako folkový nightclub s licencí na prodej alkoholu a najímal do něj hudebníky, které neoetnikové považovali za kabaretní folkaře. V roce 1960 se Grossman přesunul do New Yorku a stal se ikonou velké podpory folku a také byl určující pro Dylanovu přeměnu z osamělého kytarového drnkala a poetu na velkou rockovou hvězdu.

Majitel klubu Folk City, Mike Porco, je opravdovým protějškem cynického Pappie Corsicato z filmu V nitru Llewyna Davise. Byl jedním z mála majitelů klubů, kteří najímali tradiční folkové muzikanty, ale to jenom proto, že nevěděl o hudební branži vůbec nic. Byl to jen místní italský chlapík, který vlastnil bar Gerde’s na rohu dělnické čtvrti. Hlavními zákazníky byli lidé pracující v okolí, takže Portovi po večerech stály obchody; koncery v Gerde’s začal pořádat na popud Izzy Younga, který na MacDougal Street vlastnil malý obchod s knihami a hudebními deskami.

Podobné filmy

Vánoční koleda
(A Christmas Carol) Kdo by neměl rád kouzlo Vánoc? Zdá se, že jedna osoba na světě se najd...
dnes 08.20
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Vánoce s Holly
(Christmas with Holly) Po zrušené svatbě se Maggie rozhodne od základu změnit život a spln...
dnes 09.25
NAHRAT
ZDARMA
Nova
Městem chodí Mikuláš
Příběh o velkém trápení malého uličníka, který se o mikulášském večeru zamotá do osudů dos...
dnes 14.35
NAHRAT
ZDARMA
ČT1
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Neděle 15. 12. 2019 Svátek má Radana
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz