fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    

79% 1010 hlasů
7.9 10 1010
dobrodružný / drama, Nový Zéland/USA, , 127 min., od 12 let
The World's Fastest Indian
Kinopremiéra v ČR 22.6.2006, DVD od 15.3.2007 Palace Pictures

Režie:
Herci: , , , , , více...

Ukázka
02:35



Anthony Hopkins v roli muže, který šel celý život za svým snem: být nejrychlejší.
Novozélanďan Burt Munro strávil 40 let života zdokonalováním svého motocyklu Indian z roku 1920. S tímto strojem se pak vydal na cestu na solná jezera Bonneville* v americkém státě Utah, která jsou díky dokonale rovnému povrchu ideálním místem pro rychlostní závody. Přes nepřízeň okolností se mu v roce 1967 podařilo zajet rychlostní rekord, který dodnes nikdo nepřekonal.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Nemám nic proti pohádkám, ale tahle mě příliš nebavila. Hlavní hrdina protančí prosluněným světem, v němž vždy chápající soused řeší mávnutím ruky brzká raní probuzení, parta motorkářů poskytuje svému idolu nenávratnou půjčku a každý koho potká, se na něj usmívá a s vypětím veškerých sil mu rád pomůže.
Všechny komentáře k filmu 22+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu V zajetí rychlosti

Natočeno podle pravdivého příběhu. Anthony Hopkins v roli muže, který šel celý život za svým snem: být nejrychlejší. Novozélanďan Burt Munro strávil 40 let života zdokonalováním svého motocyklu Indian Scout z roku 1920. S tímto strojem se pak vydal na cestu na solná jezera v Bonneville v americkém státě Utah, která jsou díky dokonale rovnému povrchu ideálním místem pro rychlostní závody. Přes nepřízeň okolností se mu v roce 1967 podařilo zajet rychlostní rekord, který dodnes nikdo nepřekonal. Příběh filmu V zajetí rychlosti se soustředí na cesty k Bonnevillským solným pláním, které Burt Munro podnikl v 60. letech minulého století. Je to cesta za splněním fantastického snu, pravdivý příběh muže, který nepřestal věřit. „Jestli je to těžké, dej do toho víc. Jestli je to nemožné, dej do toho všechno.“


Roger Donaldson (rozhovor)
<>Obrázek nenalezen<> Co vás přitahuje na příběhu Burta Munroa?
O Novém Zélandu vím jistě jednu věc. Pokud jste k něčemu opravdu odhodláni, tohle je ta země, kde to můžete realizovat. Žádná byrokracie Vám neklade překážky a pokud chcete třeba udělat film, lidi Vás nesoudí podle toho, jaké vzdělání nebo jaký rozpočet byste k tomu měl mít. Povaha zdejších lidí se dá shrnout do věty: „Prostě to udělej!“ Přesně takový byl Burt Munro.

Podobně „prostě“ se rozhodl udělat ze své motorky Indian model 1920 nejrychlejší stroj na světe a pustil se do toho způsobem obvyklým na Novém Zélandu. Tady se tomu říká „number 8 wire mentality“. Tento „drát č. 8“ je údajně zdejší vynález a je tu úspěšně používán k opravě čehokoliv. Burt tedy vzal co měl a nezabýval se tím, co neměl.

Já a Mike Smith jsme se v té době živili fotografováním a oba jsme byli blázni do motorek. Doslechli jsme se o Burtovi a jeho motorce, která údajně drží rychlostní rekord. Navázali jsme s ním kontakt a on nás pozval: „Přijeďte se podívat na mou mašinu.“

Dodnes si pamatuji večer - prakticky už noc, kdy jsme za ním dorazili. Byl tak potěšen, že se rozhodl demonstrovat sílu své motorky okamžitě. Vytlačil ji na zadní dvorek a nastartoval. Následoval pekelný rámus, neslyšeli jsme vlastní slovo. Když zhasnul motor, slyšely jsme křik sousedů: „Ty parchante, tohle bylo naposled.“ To byl Burt Munro.

Od té chvíle jsem o něm chtěl udělat film. V té době Burt neměl v plánu vracet se do Ameriky - bylo to v roce 1971. Nabídli jsme se, že cestu zaplatíme a přesvědčili jsme ho, aby do toho šel ještě jednou. Takže jsme se všichni tři vydali do Ameriky. Já a Mike jsme si půjčili Mustanga, zatímco Burt si koupil starý Chevrolet. Natáčeli jsme jeho cestu z Los Angeles k Bonnevillským solným pláním a také samotné závody v Bonneville.

Výsledkem byl dokument, který novozélandská televize vysílala pod názvem Oběti Bohu rychlosti (Offerings to the God of Speed) v roce 1973, což je nápis, který Burt napsal křídou mezi police se součástkami v boudě, kde pracoval a žil.

<>Obrázek nenalezen<> Kdy jste se rozhodl navázat na dokument celovečerním filmem?
Dokument jsem natočil velice levně. Byl jsem na začátku své filmařské kariéry a během natáčení jsem se dost naučil. Přesto jsem měl pocit, že jsem tématu nedal všechno. Odtud zřejmě pramení moje posedlost natočit film o Burtovi.

Začalo to už v roce 1979 ještě před natáčením mho druhého hraného filmu Smash Palace. Od té doby už to několikrát vypadalo, že se podařilo dát dohromady rozpočet na tento film, ale nikdy jsme neuspěli úplně. Nedávno jsem dokončil svůj poslední film ve Spojených státech a bylo mi jasné, že pokud to nenatočím teď, už k tomu nikdy nedojde. Během posledních dvou let jsem přepisoval scénář a pokoušel se sehnat peníze. Producent Gary Hannam v tom jel od začátku se mnou. Po určité době jsem prakticky náhodou narazil na japonského investora. Je to paní Megumi Fukasawa. Tato investice byla klíčová pro získání prostředků na zbytek rozpočtu.

Dalším důležitým krokem bylo obsazení Anthonyho Hopkinse do hlavní role. V tomto okamžiku bylo jasné, že když dáme dohromady peníze, máme film. Natáčení na Bonnevillských pláních je možné pouze v určitou část roku a Anthony má nabitý program. Já a Gary jsme ale nechtěli čekat další rok a tak jsme do projektu vložili vlastní peníze.

Tři týdny před začátkem natáčení byl rozpočet pokrytý. Stavbu motorek a filmový štáb v Utahu jsme platili já a Gary. Říká se, že to není pro filmaře dobrá situace. Podle mě ale fakt, že jsme do projektu vložili vlastní peníze (hodně peněz), způsobil, že lidé kolem začali projektu opravdu věřit a dali do něj všechno podobně jako my.

Jaký byl skutečný Burt Munro?
Burt Munro měl opravdu pozitivní přístup k životu a to i přes některé nešťastné události. Když mu bylo 14, jeho bratr byl zabit, což na něj jistě mělo vliv. Burt o tom sice nikdy nemluvil, ale byl to typ člověka, který chce umřít v botách.

Jeho vášní byly motorky a zjevně měl velký talent jako jezdec i jako mechanik. Měl také svéráznou a otevřenou životní filozofii, v níž věk člověka neklade překážky jeho snům a ambicím. A právě tohle je ten námět pro film. Není to až tolik o motorkách, jako o jeho přístupu k životu. Mým cílem bylo udělat zábavný, ale také jímavý film.

Anthony Hopkins (rozhovor)
obrazek
Jak jste se dostal k projektu?
S Rogerem jsem pracoval na filmu Bounty, bylo to v roce 1983. Natáčelo se na Tahiti a na Novém Zélandě. Dlouhou dobu jsme se neviděli, ale pak jsme spolu chtěli točit film o Hemingwayovi pod názvem Papa. To ale nevyšlo. Oba jsme z toho byli zklamaní, ale takhle to u filmu prostě chodí.

A pak mi zavolal a zeptal se: „Tony, dostal jsi můj vzkaz?“ A já mu řekl, že ne. On na to vzrušeně: „Nechával jsem ti vzkaz na záznamníku, mám scénář.“ Vysvětlil jsem mu, že jsem ještě nekontroloval záznamník. Roger mi pak pověděl o scénáři The World’s Fastest Indian, říkal: „Nádherný příběh, ale nevím, jestli by tě zajímalo hrát rychlostního jezdce, něco jako závodícího dědka.“

Odpoledne jsem ten scénář dostal, podle mě byl úžasný, jedinečný. Nevím přesně, čím to je. Každopádně je velice dobře napsaný, dokonce krásně napsaný a příběh je jakoby osvěžující. Není to prostě obvyklý třaskavý hollywoodský film, má mnohem více poloh a pro mě to byla velká šance. V minulosti jsem prostě hrál příliš často psychopaty nebo upjaté postavy. Už takové role nechci a jsem bez nich celkem spokojený. Postava Burta i jeho filozofie mi sedí.

Jak vzpomínáte na práci na filmu Bounty?
Tenkrát bylo mezi mnou a Rogerem pár napjatých okamžiků. Měl svůj způsob jednání s lidmi, novozélandský protinožský způsob. Byl tenkrát jiný a já byl mladší a arogantnější. Neměl jsem trpělivost s lidmi a tím méně s režiséry - když chtěli záběr poněkolikáté opakovat, ptal jsem se proč. A Roger často opakoval záběry, velice často, je to perfekcionista.

Teď po dvaceti letech jsem jednak tolerantnější a jednak respektuji, co Roger dokázal a stejně tak respektuji práci režiséra obecně. Roger dobře ví, jaký film chce udělat a teď už je mi jedno, jestli se scéna bude točit třeba 50x (i když přece jen doufám, že 50 záběrů nebude třeba). Beru Rogera jako režiséra a zároveň jako člověka. První natáčecí dny jsem měl dojem, že čeká, až zase vybuchnu. Ale to už je za mnou. Teď si říkám: je to jen film. Samozřejmě ne cynicky. Chci jen říct, že nic není tak důležité, aby se nad tím člověk dokola rozčiloval, prostě se přizpůsobím podmínkám a požadavkům.

Nakonec, když se dívám zpět, je to jeden z nejlepších režisérů, se kterými jsem kdy dělal. Víte, točil jsem u Spielberga, u Olivera Stonea a neváhám k nim Rogera přiřadit.

obrazek
Jak vidíte postavu, kterou hrajete?
Nesporně to byl velkorysý člověk se svérázným smyslem pro humor, pohodový chlapík. Já osobně nejsem blázen do rychlých mašin. Ale viděl jsem Rogerův dokument o Burtovi Oběti Bohu rychlosti. A Burt miloval rychlost. Nevím jestli jí byl posedlý, ale miloval to vzrušení z rychlé jízdy. Říkal, že za 5 minut na motorce můžete zažít víc, než za zbytek života. To byla pro něj ta výzva. Jsou lidé, kteří si zahrávají se smrtí, pro podobnou výzvu jsou ochotni riskovat život. Donald Campbell**, který chtěl pokořit rychlostní rekord v motorovém člunu byl stejného ražení - a zemřel při tom. Předtím prohlásil, že má strach pokaždé, když sedá do svého člunu Bluebird K7. Shodou okolností jsem hrál i Campbella v televizním filmu Across the Lake v roce 1988. Film se věnuje právě Campbellovu poslednímu pokusu.

Ale o tom to je. Překonat svůj strach, to chce opravdovou odvahu. Burt ji měl. Chtěl žít naplno. Říkal: „Když jste mrtvý, je to na dlouho a nikdy se nevrátíte zpět.“ Já osobně jsem ale opatrný řidič a rychlá jízda mi moc neříká. Možná, když jsem byl mladší, no však to znáte.

Jak jste se tedy vžil do této postavy?
Nejdéle mi trvalo zvládnout novozélandský přízvuk. Ale Roger Donaldson to bral s klidem: „Podívej, dole na Novém Zélandě budou stejně kritizovat tvůj přízvuk, ale zbytku světa to bude jedno. Udělej to po svém.“ Ale stejně mě pak kontroloval. Prý mám potlačit samohlásky a dávat pozor na R. Když jsem poslouchal Burta, znělo mi to podobně, jak se mluví v Cornwallu, Devonshiru nebo skoro v Irsku. Burt vyslovoval R opravdu velice zaobleně.

O herci

Anthony Hopkins
Narodil se 31. prosince 1938 v Margum poblíž Port Talbot ve Walesu jako jediný syn Hopkinsových. Otec byl bankéřem. V sedmnácti letech vstoupil do amateérské divadelní společnosti YMCA a zjistil, že to byl správný krok. Díky svému nadšení a talentu ve hře na piano získal stipendium na Welšské akademii hudby a dramatu v Cardiffu, kde studoval v letech 1955-57. Jeho filmovým debutem byl v r.1967 Lev v zimě, kde hráli rovněž Peter O´Toole a Katherine Hepburnová. Film získal Cenu Britské akademie jako nejlepší film a Hopkins nominaci na cenu Akademie. Během své kariéry, která trvá už tři desetiletí, účinkoval Anthony Hopkins ve více než 90 filmech.


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Čtvrtek 17. 8. 2017 Svátek má Petra
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz