Abych pravdu řek, tak jsem si už začínal připadat jako blbec. Proč? No protože všichni už viděli Válku Roseových , jenom já ne. Tak jsem si vyčíhnul film v televizi a sledoval. A nestačil jsem se divit… Když viděla moje máma Válku Roseových poprvé, tak říkala, že byla zděšená (se mnou se na to dívala už asi popáté nebo pošesté). No, já jsem zděšený nebyl, ale zato jsem se královksy bavil. Mělo to jeom jeden háček, nebavil jsem se celý film. První půlka je taková... nijaká. Ne, že bych se nudil. V první polovině jde režisérovi Dannymu DeVitovi o představení hrdinů. Perfektně rozebere jejich chraraktery, aby pak divák nebyl překvapen . Nejčernější z nejčernějších. Tento přídomek si Válka Roseových rozhodně zaslouží. Vždyť je to jenom jeden velký barák. Princip - jenom kvůli tomu tolik naschválů? Inu, proč ne. Chlapská ješitnost je nekonečná a ženská emancipovanost ještě víc. To co probíhá mezi Michaelem Douglasem a Kathleen Turnerovou bych nenazval jiskřením. To je mocné šlehání plamenů nenávisti a zla. Nedokážu si v jejich rolích představit někoho jiného. Tolik hlášek a památných scén v jednom filmu. Kterou vybrat jako tu nej? Tak asi se přikloním k většině: Haf . Tuhletu válku jsem sledoval sice s úsměvem na rtech, ale ten úsměv byl takový mrazivý. Nejčernější z nejčernějších... Válka Roseových je výborný film. Pobavil jsem se u něj a zároveň jsem si z něj něco odnesl. Co? To už vás nemusí zajímat... Dobrý komentář 