fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    

75% 910 hlasů
7.5 10 910
drama / fantasy, USA/Španělsko/Velká Británie, , 108 min., od 12 let
A Monster Calls
Kinopremiéra v ČR 30.3.2017, DVD a Blu-Ray od 16.8.2017 Magic Box

Režie:
Herci: , , , , , více...


Ukázka
01:31



Příběhy jsou divoké bytosti.
Dvanáctiletý Conor O’Malley se chystá uniknout do fantastického světa netvorů a pohádek. Vyrovnává se s nemocí své matky, kvůli které musí Conor trávit čas se svou nepříliš sympatickou babičkou. Navštěvuje jednu z britských škol, kde se každý den musí potýkat s akademickým nezájmem a šikanou za strany spolužáků. Protože Conorův otec se odstěhoval do tisíce mil vzdálené Ameriky, prahne chlapec po někom, kdo by ho vedl. Naprosto nečekaně přivolá toho nejméně pravděpodobného spojence, který se s děsivou majestátností náhle vynoří z prastarého vysokého tisu a živné půdy, ze které roste: 12 metrů vysoký kolosální tvor, který se u okna Conorovy ložnice objeví jedné noci v 00:07 - a přesně ve stejnou dobu každou další noc. Netvor má pro Conora připravenu spoustu příběhů a trvá na tom, aby si je vyslechl a představil si je ve své fantazii. Počáteční Conorovy obavy ustupují a s rostoucí odvahou nahlíží do Netvorova světa; Netvor požaduje, aby až dovypráví své příběhy, Conor na oplátku vyprávěl svůj příběh. Prastará, divoký a neoblomný Netvor vede Conora po cestě odvahy, víry a pravdy.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu O stupeň horší, než Most do země Terabithia ale i tak kvalitní filmařina, která stojí za zhlédnutí. Connor O'Malley a všichni ostatní protagonisté jsou vybráni fakticky kvalitním castingem. J. A. Bayon jede opět na plné obrátky a předkládá nám jednu emoční bombu za druhou (což téma umírání jen podporuje) v čemž mu skvěle sekunduje výborná kamera Óscara Faura a samozřejmě i knižní předloha Patricka Nesse. Výborné animace příběhů Netvora jsou jen třešničkou na dortu. Škoda, že psychologie Conora mi nedovolovala se na něj blíže napojit. Za to pár bodů strhávám. Jinak ale palec nahoru. 75%
Všechny komentáře k filmu 12+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

O filmu Volání netvora: Příběh života

obrazek
O produkci

Myšlenku na natočení filmu Volání netvora: Příběh života inspiroval román Volání netvora: Příběh života, jehož první vydání vyšlo v roce 2011.

Sergia Sáncheze, náruživého čtenáře a také autora scénářů k filmům Sirotčinec a Nic nás nerozdělí, román natolik uchvátil, že ho věnoval režiséru těchto cenami ověnčených filmů, svému příteli J. A. Bayonovi.

Po přečtení knihy Bayona okamžitě poznal „témata, která zazněla již v mých filmech Sirotčinec a Nic nás nerozdělí: postavy, které se ocitají ve velmi vypjatých situacích se smrtí na horizontu.“

„Považoval jsem to za silný a působivý příběh předurčený k převyprávění filmovými prostředky - dobrodružství, které může oslovit každého diváka.“

Milióny čtenářů určitě souhlasí. Román Patricka Nesse podle původního námětu zesnulé Siobhany Dowd byl přeložen do téměř 40 jazyků. Román Volání netvora: Příběh života získal po celém světě mnoho prestižních cen, význačného ocenění za knihu pro děti a mládež Carnegie Medal a ilustrátor Jim Kay získal cenu Kate Greenaway Medal. Bayona obdivně říká: „Všichni si knihu zamilovali a stala se z ní kultovní záležitost - a já jsem jí chtěl svým filmem vzdát hold.“

Belén Atienza, producentka Bayonvých předchozích filmů a výkonná producentka několika Oscary oceněného filmu Faunův labyrint, si knihu také přečetla. „Belén i já jsme z ní byli nadšení.“, říká režisér a dodává, že „věděl, že to bude ještě náročnější, než film Nic nás nerozdělí.“

Atienza se zamýšlí: „Stejně jako ve všech dobrých knihách zabývajících se velkými tématy i zde zjistíte, že nakonec pojednává o mnoha různých věcech. Jedním z hlavních témat je to, jak se vyrovnáváme se zármutkem a ztrátou našich milovaných. Právě toto na vás nejvíce zapůsobí, když tuto knihu čtete poprvé, ale když si přečtete znovu, uvědomíte si, že autor se zabývá fantazií jako nedílnou součástí člověka - a sílou, kterou nám může pomoci vyrovnat se s našimi životy.“

„Jakmile tu knihu začnete číst a uslyšíte Conorův hlas, je to velmi podmanivé. Ten nádherný jemný dojem z příběhu ve mně přetrval celé dlouhé měsíce.“

Příběh začal u jiné autorky - Siobhany Dowd. Podlehla rakovině brzy poté, kdy knihu začala psát. Ness k tomu říká: „Siobhana psala skvělé knihy, které byli velmi blízké zejména teenagerům; Volání netvora měla být její pátou knihou. Napsala úvod, 1 000 slov, náčrt struktury a pár postav.“

Ness zprvu váhal, když ho oslovil vydavatel zesnulé autorky a požádal ho, aby námět převzal, ale nakonec se tohoto úkolu ujal. Jeho sympatie k tomuto příběhu rostly a chtěl zajistit pokračování započatých rozhovorů. Proto napsal velmi věrný scénář. Vysvětluje: „Pro mě je to příběh o strachu ze ztráty. Především jsem se snažil vylíčit, jak se Conor opravdu cítil; nic nenalhávat, nic nepřikrášlovat, nebýt sentimentální… skutečně poznat, jak to bolí, protože to bolí určitě.“

Producentka a režisér cítili, že tento příběh může fungovat i jako film - aniž by cokoliv tratil na své emocionální podstatě. Atienza poznamenává: „Bayona je člověk, který naslouchá jeho pocitům. Do značné míry v tomto chlapci viděl sám sebe, v tom, jak Conor pracuje se svou fantazií v nelehkém období svého života.“

„Vzhledem k tomu, že Bayona s oblibou používá ke komunikaci s diváky různé žánry, byl to pro něj perfektní materiál. Začal si představovat, jak by mohl román interpretovat ve filmové podobě a přenést ho „na vlastní území.“

Režisér poznamenává: „Inspirovalo mě to také k zamyšlení nad tím, proč vlastně vyprávíme příběhy, a začal jsem číst odborná díla zabývající se mýty mytologií, například od Josepha Campbella.“

Po dokončení filmu Nic nás nerozdělí, který později dojímal diváky po celém světě, obdržel Bayona od svého agenta scénář k filmu Volání netvora: Příběh života. Když španělská produkční společnost Telecinco Cinema, která podpořila i Bayonovy předchozí filmy, nabídla financování přípravy tohoto filmu, režisér věděl, že tento film bude jho dalším projektem. Atienza říká: „S bezvýhradnou podporou těchto velkorysých partnerů jsme se mohli pustit do náležité přípravy filmu.“ Když se připojila i španělská společnost La Trini a prestižní americké produkční společnosti Participant Media a River Road Entertainment, příběh konečně nabral směr na filmové plátno.

„Já i Bayona jsme cítili, že společnosti River Road a Participant od samého začátku chápali náš tvůrčí záměr a celý příběh.“, poznamenává Atienza. „Uvědomovali si, že jsme chtěli, aby film poskytl výjimečný zážitek široké divácké veřejnosti a bal pro ně něčím, o čem by přemýšleli i po skončení filmu.“

Bayona a Ness se začali scházet v Barceloně. „Bayona mluvil o tom, jak by film Volání netvora: Příběh života mohl završit jeho trilogii o matkách a synech.“, vzpomíná auto. „Poznal jsem, že je pro tento příběh ideální filmový vypravěč. To, co se mi na něm líbí a co je pravděpodobně i jedna z nejdůležitějších věcí v celé mé autorské tvorbě, je to, že přistupuje k dětskému cítění s veškerou vážností. Vnímá dítě jako lidskou bytost, ne jako pasivní lidskou bytost, ale jako někoho, kdo skutečně žije, prožívá a cítí bolest, radost, strach, důvěru a štěstí.“

Oba věnovali spoustu času tomu, jak převést příběh ze stránek knihy na plátno. „Nechtěli jsme natočit melodrama.“, říká Bayona. „Všechno do sebe muselo zapadat: Conorův odlišný vztah k matce a babičce a fantazijní prvek příběhu. Uvědomil jsem si, že pro prezentaci 12metrového Netvora bude nutné použít 2D a 3D animace.“

obrazek
„Pomohl mi při tom nápad, že Conor velmi rád kreslí; to bylo pojítko na vše ostatní. Pro mě osobně to také bylo pojítko, protože i já jsem byl v dětství kreslením posedlý.“

Bayona se domnívá, že „kniha promlouvá nepokrytě a poněkud více ponuře o smrti. Ve filmu jsem chtěl překonat to, o čem víme, že nevyhnutelně přichází - smrt Conorovy matky - a spojit chlapcovu potřebu kreslit s vnitřní silou. Na konci příběhu se objevuje světlo pramenící z myšlenky, že umění má léčivý účinek. Přestože je Patrickův scénář věrný původnímu románu, jsou v něm přidána další témata; film obsahuje některé prvky knihy, které jsme dále rozvinuli.“

Jak je u tohoto režiséra zvykem, fáze přípravy zahrnovala všechno od výtvarného návrhu až po pozvánky na casting na dětské role. Ještě v přípravném období filmu Volání netvora: Příběh života sezval hlavní kreativní spolupracovníky, „lidi, kteří vždy kriticky posuzovali mé filmové příběhy - někteří už na filmové škole.“

Atienza dodává: „Náš hlavní kameraman Óscar Faura, náš vedoucí střihu Bernat Vilaplana a Jaume Martí, skladatel Fernando Velázquez - tento náš schopný štáb dokáže zvládnout jakékoliv technické problémy a zároveň si zachovat svého uměleckého ducha a cit pro intimitu příběhů, které Bayona vypráví na filmovém plátně.“

Dalšími členy kreativního filmového štábu pro film Volání netvora: Příběh života jsou vedoucí výpravy Eugenio Caballero, držitel Oscara za film Faunův labyrint, který již v minulosti spolupracoval s Bayonou na filmu Nic nás nerozdělí, a kostýmní výtvarník Steven Noble, který spolupracoval s herečkou Felicity Jonesovou na filmu Teorie všeho, za který byla nominována na Oscara. Bayona s uznáním říká: „Díky těmto spolupracovníkům jsem měl ten nejlepší štáb.“

Ve všech fázích preprodukce, produkce a postprodukce Bayona vnímá Belén Atienzu jako „můj stín. Představuje permanentní podporu, nejen při organizaci natáčení, ale také z kreativního hlediska. Belén je pro mé natáčení nesmírně důležitá.“

„Snažili jsme se převést tento román do filmové podoby co nejlépe a co nejvěrněji, ale zároveň mu vtisknout naše osobité pojetí.“

Postupem času se ukázalo, že není vůbec snadní najít vhodného mladého herce pro roli Conora. Atienza poznamenává: „Conor je prakticky ve všech scénách filmu. Takže nakonec jsme vybírali z téměř 1 000 chlapců.“

Ness se „obával, zda se nám vůbec podaří najít někoho, kdo by byl schopen unést celou emocionální zátěž filmu, kdo by dokázal projít celým příběhem.“

V závěrečné fázi castingu upoutal pozornost produkce Lewis MacDougall; právě dokončil natáčení svého prvního filmu, Pan. Pustili Nessovi video z MacDougallova a on viděl, že „je velký objev, velmi opravdový a soustředěný. Mohli jste si všechno přečíst v jeho tváři.“

Bayona souhlasil a poznamenal, že „nakonec se objevilo několik velmi dobrých adeptů na roli Conora, ale bylo zřejmé, že Lewis dokázal vyjádřit vnitřní konflikt. To bylo důležité, protože Conor se bojuje s rozporuplnými pocity, kterým nedokáže dát průchod navenek. Celkově Lewis předvedl při konkurzu výjimečný výkon.“

Atienza potvrzuje: „Jeho první video bylo úchvatné. Je velmi vnímavý a citlivý, a když je třeba, dokáže to projevit i navenek. Je to znát i v jeho očích. To, jak reaguje v jednotlivých scénách, je vždy nečekané. Téměř okamžitě jsme cítili, že jsme si s Lewisem vzájemně porozuměli.“ Po kamerových zkouškách v Barceloně byla role jeho.

Mladého herce přišla podpořit řada působivých hereckých osobností. „Jakmile jsem si přečetl scénář, byl jsem jejich.“, říká Toby Kebbell, který ve filmu přijal roli Conorova otce. „Scénář ve mně zanechal velký dojem. Přemýšlel jsem o něm ještě několik dní; i když máme to štěstí, že máme své rodiče, každý z nás zažil v době dospívání něco, čemu nebyl schopen porozumět.“

Držitelka nominace na Oscara Sigourney Weaverová byla obsazena do role Conorovy babičky z matčiny strany. „Jsem velkou obdivovatelkou předchozích Bayonových filmů; považuji je za velmi působivé.“, prozrazuje. „Přečetla jsem si Patrickův scénář a zjistila jsem, že je to velmi dojemný příběh, na který musím neustále myslet. Okamžitě jsem věděla, že s režisérem, který dokáže nalézt rovnováhu mezi realitou a světem fantazie, do kterého Conor utíká, budu v dobrých rukách.“

„Jak z knihy, tak i ze scénáře, vyzařuje značný respekt k dětem, k jejich prožitkům, pocitům a obavám. Přestože příběh není sentimentální, je láskyplný.“

Sigourney Weaverová měla jasnou představu, jak ztvárnit svou postavu, a „ ve filmu Volání netvora: Příběh života jsem si poprvé zahrála babičku.“, říká zamyšleně. „V knize i ve scénáři Conor říká, že vlastně ani jako babička nevypadá, a to byl skvělý záchytný bod, u kterého jsem začala!“

„Babička je v knize vylíčena poněkud děsivě. Líbilo se mi hrát v podstatě nesympatickou postavu a snažit se jí vtisknout určitou míru lidskosti. Ale zároveň je z jejího hlediska její chování opodstatněné. Conorovi se ve skutečnosti nelíbí, že se se všemi těmi svými pravidly tak liší od jeho matky. Snaží se všechno řídit a kontrolovat; protože jsem sama matkou, taky jsem z toho byla obviňována, takže jsem na straně babičky a myslím si, že moje postava babičky má ve všem naprostou pravdu…“

Snad nejdůležitější je, že Sigourney Weaverová věnovala pozornost tomu „jakou daň si celá situace vybírá na mé postavě. Příběh ukazuje, jaké to je, když ztrácíte člena rodiny - v jejím případě její jedinou dceru - v důsledku nemoci. Konec konců se vzájemný vztah mezi Conorem a jeho babičkou během filmu mění.“

Atienza dodává: „Přestože Sigourney Weaverová nikdy takovou roli nehrála, přináší přesně to, co babička v našem příběhu potřebuje: fyzickou a vnitřní sílu, přísnost a současně i něhu.”

Pro dotvoření rodinných vztahů bylo také důležité najít vhodnou představitelku pro roli dcery postavy ztvárněné Sigourney Weaverovou a matky MacDougallovy postavy. Když Bayona viděl Felicity Jonesovou v její průlomové roli v romantickém dramatu Zamilovaní, ještě v době před uvedením filmu Teorie všeho, za který byla nominována na Oscara, věděl, že pro tuto roli našel tu pravou herečku. „Když jsem viděl Felicity na filmovém plátně, vyzařovalo z jejího výkonu světlo, které jsem potřeboval právě pro tuto postavu.“, poznamenává.

obrazek
Atienza vysvětluje: „Conorova matka měla svého syna ve svých 18 a vzdala se svých snů o tom, že jednou bude umělkyní. Tato matka a její syn jsou si věkově dost blízcí, a proto je mezi nimi specifický vztah, pouto přátelství. Obsazením Felicity je tento vztah zřejmý na první pohled.“

Felicity Jonesov0 přirostla její postava k srdci. Říká: „Lizzie je životem kypící aktivní žena, která nikdy nepřestala milovat umění. Doma má umělecké předměty a řemeslné výrobky, které jsou důkazem jejího tvůrčího ducha. Je ráda, že je Conorovou matkou, přestože tak trochu nekonvenční.“

„Faktem, že je samoživitelka - jelikož její vztah s Conorovým otcem skončil, dodává příběhu na síle, protože si vytvořila neuvěřitelně silné pouto se svým jediným synem. Právě proto je pro Lizzie a Conora těžké si připustit nevyhnutelnost její smrti.“

Se stále aktivnější rolí babičky v životě její dcery a vnuka se Felicity Jones snažila dobře pochopit vztahy mezi svou postavou a babičkou a dopodrobna je probírala se Sigourney Weaverovou. Říká: „Sigourneyová a já jsme se usilovně snažily najít jemné nuance ve vztahu dcery a matky. Lizzie je v mnoha ohledech tak trochu rebelka. Měla Conora, když byla ještě mladá. Je impulzivní a tak to s ní matka neměla vždy jednoduché. Vládne mezi nimi určité napětí.“

„Takže Lizzie chce, aby až tady nebude, dokázal Conor žít nezávisle; říká mu: ‚Nenech se nikým ovlivňovat.‘ Doufá, že bude nezávislý, protože Lizzie sama v mnoha ohledech nezávislá nebyla. Nikdy se zcela nedokázala odpoutat od své matky a být plně nezávislá, takže to pro svého syna chce víc než cokoliv jiného; tato matka velmi miluje svou dceru, ale stejně jako jakýkoliv jiný rodinný vztah je i tento vztah složitý.“

Sigourney Weaverová se svěřuje: „Před natáčením probíhaly zkoušky a tak jsme jednotlivé scény a vztahy mohly promyslet. Felicity a já jsme si od začátku věřily natolik, že jsme byly schopny velmi věrohodně sehrát i velkou hádku. Tento vztah matky a dcery je velmi emotivní a Felicity je při natáčení velkým přínosem.“

„Na Felicitin výkon je naprostý spoleh.“, souhlasí Kebbell. „Pracuje stejně tvrdě jako ty na tom, aby vaše scény vyzněly autenticky.“ Sigourney Weaverová dodává: „Obě jsme se snažily svým vlastním způsobem vložit do rodinných scén celou svou osobnost. Zjišťovaly jsme podrobné informace o Lizziině nemoci a postupném fyzické chátrání. Takový průzkum se dá přirovnat ke kufru, do kterého stále něco ukládáte. Jsem přesvědčená, že mi to hodně pomohlo.“

„Pro všechny z nás bylo důležité to správně pochopit a zahrát ten příběh pravdivě a s láskou a respektem, zejména pro ty, kdo film uvidí a sami mají se svými milovanými podobnou zkušenost.“

Aby mohla ztvárnit nemocného člena rodiny co nejvěrohodněji, rozhodla se Felicity Jonesová „navštívit onkology, protože jsem chtěla znát názor lékařů, chtěla jsem vědět, jaké léky by takový člověk bral a jak se tito lidé snaží bojovat touto nemocí bojovat.“

„Neuvěřitelným zážitkem bylo promluvit si s lidmi, kteří podstupují chemoterapii. Setkala jsem se ženami, které velmi otevřeně hovořily o svých zkušenostech a ukázaly mi každodenní rituály, které člověku pomáhají něco takového zvládat. Když se mi podařilo vstřebat, co jen šlo, tak jsem ve spolupráci s naším neuvěřitelným filmovým štábem probrala Lizziino fyzické slábnutí.“

Pro dokreslení fyzických následků postupující nemoci byly použity paruky simulující holohlavost bez vlasů a příslušné líčení. Felicity Jones konzultovala s kostýmním výtvarníkem Stevenem Noblem jak udělat, aby Lizzie v důsledku úbytku na váze nepadly šaty, které nosila před propuknutím nemoci - a herečka se rozhodla „zhubnout a ukázat tak, jak rakovina působí na tělo. Chtěla jsem předvést, jak se mění její dech a postupně slábne a mění se její tělo. Při čtení scénáře určila čtyři konkrétní změny fyzického vzhledu a snažila jsem se jejich postup ztvárnit co nejvěrohodněji a nejméně nápadně.“

V jedné dojemné scéně se matka se synem schoulí k sobě a sledují film King Kong z roku 1933. Tento film inspiroval filmové tvůrce filmu Volání netvora: Příběh života k tomu, jak přistupovat k jejich Netvorovi. Belén Atienza k tomu poznamenává: „Bylo by to mnohem snadnější - a v této době by se to dalo i předpokládat - vytvořit ho celého v počítači. Spolupracovali jsme se skvělým týmem počítačových grafiků, ale myslíme si, že diváci už jsou trochu znuděni čistě počítačovými efekty. Mnohem působivější je, když se můžete něčeho fyzicky dotknout; hrůzu nahánějícímu tvorovi to dodává jisté teplo a duši.“

Proto byla vyrobena skutečná verze Netvora. Bayona poznamenává: „Byl to další způsob, kterým jsme navázali na film King Kong; obří tlapa, která popadne Conora a vyndá ho z ložnice, mohutná noha, které se dotýká, obrovská hlava před jeho oknem - to všechno je skutečné, včetně ručního zpracování.“

„Dnes neexistuje nic, co by nešlo udělat pomocí vizuálních efektů, takže pevně věřím, že diváky víc zaujme, když se vrátíte k postupům a technikám používaným v první generaci filmové tvorby. A také to rozšiřuje a zlepšuje možnosti interakce pro herce.“


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Pondělí 20. 11. 2017 Svátek má Nikola
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz