Michaelu Jenningsovi jde o život, ale zatím neví proč. Světoznámý génius se nechává najímat špičkovými firmami na specializované tajné projekty. Aby nevyzradil žádné tajemství, vymažou Jenningsovi pravidelně paměť vždy, když svoji práci dokončí. Za to je velmi dobře placen. Nyní očekává, že si za poslední tříletý projekt vydělá osmimístnou sumu, ale místo velké výplaty dostane obálku plnou náhodných předmětů. Zároveň mu zaměstnavatel oznámí, že se sám před měsícem svého honoráře vzdal.
A protože mu podle smlouvy byla vymazána paměť, Jennings neví jak se bránit, dokud v předmětech, které dostal, neobjeví klíč ke své minulosti. Nyní musí s pomocí Rachel, se kterou poslední tři roky pracoval a kterou miloval, poskládat dohromady jednotlivé útržky své minulosti dříve, než ho jeho předchozí zaměstnavatelé nechají zabít.
Téma Výplaty není bohužel žádná velká inovace. Předpovídání budoucnosti, vymazávání pamětí a další věci už tu byly v mnoha variacích. Tahle by nebyla zase tak špatná, ale bohužel mi absolutně nesedl Ben Affleck v hlavní roli. Není nějak dobrý herec a v akčním filmu mi naprosto nesedl. Jinak tam byly docela dobré akční momenty a celkem fajn byla i některá místa, kdy se hlavní hrdina snažil podle klíčů a nápověd zjistit, co všechno dělal.

Počítačový expert Mike Jennings patří mezi nejlepší "reverse" inženýry, což v praxi znamená, že dokáže rozebrat cokoliv. Od stolní lampičky přes hardisk počítače až po záhadné zařízení zcela neznámého účelu. Během posledních dvou měsíců to byl například převratný monitor s trojrozměrným obrazem, který uvedla na trh firma ARC. Díky Mikeovi mohla zanedlouho společnost Nexim přijít s vylepšenou verzí, která k projekci trojrozměrného obrazu nepotřebuje monitor. Stejně jako v dalších případech se firma, která využila jeho služeb, pojistí tím, že mu vymaže paměť na dobu, kdy pro ně pracoval. Zdá se, že Mikeovi tento způsob života vyhovuje a s tím, že krade nápady jiných si starosti nedělá. Na večírku, který pořádá jeho dávný kamarád, milionář Jimmy Rethrick, dostane od něj velmi lukrativní nabídku - má pro něj tři roky pracovat na přísně tajném projektu za odměnu v řádech desítek milionů dolarů. Přestože vymazání tak velkého časového úseku je riskantní, odměna je tak velká, že Mike přijme. O tři roky později se probudí s vymazanou pamětí a Jimmy mu sdělí, že úkol úspěšně dokončil a že peníze má na kontě.

Jenže když Mike přijde do banky, zjistí, že na kontě nemá nic. Pouze obálku, kterou si prý sám poslal. Uvnitř jsou samé zdánlivě obyčejné a nepotřebné věci. Například lístek na autobus, zápalky, kus tenkého drátu, proužek zelené látky. Vzápětí ho zatknou agenti FBI vedení agenty Dodgem a Kleinem. Podle nich tři roky pracoval na nezákonném analyzování přísně tajné vládní technologie. Její tvůrce, doktor Dekker, který po zastavení vládního výzkumu přešel k Rethrickovi, se před pár dny zabil pádem z okna. Agenti chtějí z Mikeovy hlavy dostat zbytky vzpomínek, ale jemu se podaří uprchnout. Unikne také Rethrickovu zabijákovi Wolfovi. Ujede autobusem, na který, jak překvapeně zjistí, má v obálce lístek. Později s pomocí kamaráda Shortyho pochopí, že pracoval na vynálezu, který umožňuje nahlédnout do budoucnosti, a protože se mu podařilo nahlédnout do té své, rozhodl se ji změnit, a to za pomoci předmětů, které si poslal dřív, než mu v Allcomu vymazali paměť.

Mezitím zuřící Rethrick zjistí, že Mike zaviroval počítač, na kterém v laboratoři pracoval. Atraktivní bioložka Rachel z Rethrickovy firmy Allcom, která byla po tři roky Mikeovou milenkou, objeví na zrcadle jeho vzkaz a vydá se za ním na schůzku do kavárny. Stejný vzkaz si přečte také Rethrick, který do kavárny pošle komando zabijáků. Dvojici se po zběsilé honičce podaří pronásledovatelům uniknout a ukrýt se v motelu. Tady ze zakódované zprávy poznají, že stroj předpovídající budoucnost se stane příčinou jaderného konfliktu, který zničí lidstvo. Mike se rozhodne vrátit do Allcomu a přístroj definitivně zničit, přestože ho tu podle opakované vize má zasáhnout smrtící kulka.
Nápaditá směs reality a futuristické vize tvoří svět naplněný exotickou technologií, kdy lze například vymazat lidskou paměť, nebo sestrojit stroj na počasí a cigarety, které nevydávají kouř. Režisér John Woo vytvořil velmi zajímavý akční thriller na základě slavných sci-fi vizí a futuristického obrazu světa zítřka spisovatele Philipa K. Dicka a dotvořil je vlastními stylizovanými a choreograficky pojatými scénami.
Woo ovšem není prvním režisérem, kterého Dickovy vize inspirovaly. Byl to například film Blade runner a filmové hity Total recall a Minority report. Dick napsal v letech 1952 - 1982 na 30 novel a 100 povídek.
Dick je ve skutečnosti imaginativním vynálezcem manipulace s lidskou pamětí a způsobu jak zneužít technologii a tím ohrozit lidstvo. Právě to byly motivy, které přivedly režiséra Woo k natočení filmu Výplata.
"Jsem velkým obdivovatelem Philipa K. Dicka, a zvláště mám rád jeho provokativní myšlenky o pojetí morálky, které obsahuje povídka Výplata," říká Woo. "Jeho hrdinové jsou velmi lidští, pevně spojeni s realitou a nejsou to supermani, jako to bývá v mnohých science fiction."
Woo si na Dickově předloze zvláště cenil protagonisty Michaela Jenningse, člověka, který je mnohoznačně vtahován do etického dilema, protože si uvědomuje tragické důsledky své práce a navzdory nebezpečí, které mu hrozí, rozhodne se k hrdinské akci.
Pro nositele Oscara Bena Afflecka, představitele Jenningse, byla role v tomto filmu režírovaném Johnem Woo přitažlivou výzvou a také ho lákala postava, kterou autor Dean Georgaris podle Dickovy předlohy vytvořil.
"Scénář byl velmi vynalézavý, zajímavý, složitý a dobře napsaný," říká Affleck. "Když zkombinujete vysoce zajímavý zdroj Dickovy literatury science fiction, (jejíž kvality už potvrdily mnohé filmy), s mistrovským vizuálním uměním režiséra Johna Woo, máte před sebou neobyčejně zajímavý projekt."
Affleck popisuje svou postavu jako brilantního inženýra, který je schopen práce v oblasti nejsložitější technologie, protože je v této sféře skutečným geniem, ale současně je to člověk který neztratil své morální zásady a cit - což je ukázáno na jeho vztahu k Rachel.
"Ačkoli je Jennings své práci cele oddán, v tom, jak flirtuje s Rachel, poznáme, jak zranitelný člověk to ve skutečnosti je," říká Affleck. "Když se s ním potkáváme poprvé, vidíme v něm mimořádného genia, který vydělává neuvěřitelné sumy peněz. Pak ho ale vidíme, když začíná uvažovat o své práci a jak na něj nároky stoupají, už to není o penězích, je to o tom, že se snaží objevit sama sebe a posoudit to, co vytvořil."
Afflecka velmi těšilo, že může představovat postavu, která projde tak dramatickými charakterovými změnami. "Není to ani superagent, ani superšpión ani superman." Říká herec. "Je to inženýr, člověk, který užívá svůj mozek aby se dobral těžiště problémů a odtud se snaží dopátrat podstaty vlastního života."
Affleck cítil, že příběh klade zajímavé, velice etické otázky. "Co vlastně znamená žít dobrým životem? Je opravdu tak důležité pamatovat si i ty nejmenší detaily? A jestliže bychom se mohli naučit jak kontrolovat svou budoucnost, kde by byl ten bod, kdy bychom se mohli snažit něco změnit?"
Na opačné straně Jenningsova morálního dilema stojí muž, který mu z počátku nabízí jako výplatu šek ohromné výše, je to milionářský podnikatel Jimmy Rethrick (Aaron Eckhart), který předvádí jakýsi tanec, který má zakrýt zlodušské rysy jeho charakteru.
"Rethrick a Jennings byli parťáci, kteří chtěli prostřednictvím technologie zachránit svět," vysvětluje Eckhart. "Avšak během času se Rethrickovy ideály změnily ve prospěch jeho osobních ambicí a moci. Nyní chce technologii použít k tomu, aby změnil svět. Stal se z něho machiavelistický antihrdina. Je přesvědčen, že přístroj, který jeho společnost vyvinula, přináší poselství, které naprosto rozhodujícím způsobem změní svět."
Producent Terence Chang přirovnává Rethricka k dřívějším padouchům ve filmech Johna Woo, byli to vesměs obyčejní chlapíci a na první pohled nebyli zlí. "Proto jsme chtěli mít Eckharta v této roli," vysvětluje Chang. "Je schopný zahrát charismatickou postavu, která z počátku stojí na správné straně, ale postupně se změní ve zloducha."
Když k tomu dojde, zdá se, že Jennings bude schopen žít bez jakýchkoli pocitů. To se však změní setkáním s Rachel (Uma Thurmanová), jejíž roli John Woo účelově zvýraznil jako klíčovou postavu a katalyzátor příběhu.
"Uma má nevtíravou inteligenci a je přitom velmi nápadná - obojí je pro charakter Rachel důležité," říká Woo.
Vytvořil postavu Rachel nejen jako Jennigsovu vynikající kolegyni, ale také inteligentní partnerku, která mu dokáže být nápomocná, když Jennings prchá před svými pronásledovateli.
Thurmanová vidí svou postavu jako důležitou osobu, která může pomoci Jenningsovi na jeho cestě k sebepoznání. Poé jeho tříleté práci na vynálezu a současně jejich tříletém vztahu - je ona jediným klíčem k jeho minulosti. "Musí najít mne, aby se dozvěděl, co se s ním vlastně stalo a kým ve skutečnosti je," vysvětluje Thurmanová a dodává, že se jí zdály velice zajímavé scény, kdy Jennings si na ni nedokáže vzpomenout, je zcela zmaten a neví, že ona je ta žena, kterou miloval.
Postavu Shortyho, jediného Jenningsova přítele a současně profesionálního manažéra ve světe, kde špičkový inženýr potřebuje svého reprezentanta jako nějaká hollywoodská hvězda, hraje Paul Giamati.
"Shorty je typ mateřského, citlivého a vnímavého člověka," říká Giamati. "Pro Jenningse reprezentuje realitu a v zásadě je jeho spojením s minulostí i jeho ukotvením v současnosti."
Další negativní postavou filmu je Rethrickův asistent Wolfe, jehož představuje Colm Feore. Právě on se chce jednou pro vždy Jenningse zbavit. "Můj hrdina pracuje pro Rethricka a dělá ty věci, s nimiž si Rethrick nechce špinit ruce," vysvětluje Feore. "Wolfe a vládní agenti, kteří pronásledují Jenningse, obracejí pozornost k sekvencím jeho pronásledování a musím říci, že to byly skutečně scény natočené v duchu akcí režiséra Woo - tyto scény jsou jako balet. Při nich se člověku až zastavuje srdce."
Při pronásledování Jenningse provázejí Wolfa dva vládní agenti, řízeni státním návladním. Joe Morton hraje agenta FBI Dodge a Michael C. Hall představuje agenta Kleina - oba mají za úkol za každou cenu polapit Jenningse. "Soutěžíme o to, kdo se dříve zmocní všemocného stroje," říká Morton. "Do čí rukou padne, do rukou dobra, či zla."
Hall souhlasí, a dodává, že oba agenti začínají postupně chápat, že bojují za vládu, která se nechala zkorumpovat. "Oba agenti jsou rozčarováni, když si uvědomí, proti komu vlastně bojují. Vzniká tu velmi zajímavé dilema."
Oba jsou nepřetržitě v záběru kinetické kamery režiséra Woo. "Ještě nikdy jsem nepracoval na filmu, kde by byla kamera v neustálém pohybu, jako zde," poznamenává Hall.
Režisér John Woo a producent Terence Chang dali na tomto filmu dohromady své nejspolehlivější spolupracovníky. Patří mezi ně kameraman L. Kimball, ASC, odborník pro koordinaci zbraní Rock Galotti a kaskadéři Gregg a Brian Smrzovi. Producenti John Davis a Michael Hackett pak rozhodli, aby se filmového zpracování komplikovaného příběhu spisovatele Philipa K. Dicka ujal scenárista Dean Georgaris. "Bylo nutné zaangažovat scenáristu, který dokáže interpretovat mnohostrannost Dickovy povídky a má současně smysl pro její vizualizaci ve filmu," říká producent Davis.
Také producent Hackett se o scénáři pochvalně vyjadřuje: Dean G. Vytvořil skvělý scénář, v němž měl režisér Woo možnost vytvořit senzační sekvence."
Natáčelo se v kanadském Vancouveru, který představoval město Seattle a pokud šlo o čtyřměsíční práci v ateliérech, poskytlo potřebný prostor Filmové studio ve Vancouveru.
Poprvé spolupracoval režisér s výtvarníkem Williamem Sandellem, který se podílel např. na filmu Master & Commander. Sandell byl nadšen tím, jak režisér dokázal ve filmu spojit do jediného rámce akční scény s milostnými.
"John má schopnost vytvořit i z té nejmenší scény skvost," říká Sandell, který s celým týmem ilustrátorů a výtvarníků postavil modely budoucích prostředí, v nichž se filmový příběh odehrával. Připadl jim také těžký úkol, vybudovat ve třech týdnech pod ohromným cirkusovým stanem stovky metrů tunelů a chodeb, v nichž se odehrávalo pronásledování Jenningse v areálu metra.
Kameraman Jeffrey Kimball, s nímž Woo již spolupracoval na Mission impossible 2, potvrdil, že způsob natáčení režiséra Woo je charakteristický tím, že kamera je neustále v pohybu a není vždy snadné vyhovět režisérově vizi. Problém spočívá hlavně v nasvícení scény, kdy kamera zabírá velmi široké panorama a vše musí být dostatečně osvětleno.