Z pekla štěstí 2

To bylo tenkrát, kdy Honza přemohl trojhlavého draka Bucifala, vysvobodil svou Markýtku zpod šibenice, porazil loupeživého krále Brambase a spolu s lidmi shodil princeznu Eufrozínu i s jejím tatíčkem králem z mostu do vody. Pak se Honza stal králem a Markýtka královnou. To bylo slávy! Inu jako v pohádce. Vzpomínáte? A jak to bylo dál?
Zlou Doru mohl trefit šlak, tak moc své sestře Markýtce štěstí nepřála. A princeznu Eufrozínu s pantátou králem nakonec stejně odnesli čerti do pekla.
V pekle se ale vychytralá princezna snaží vlichotit Luciperovi do přízně. V krásných šatech a svým půvabem pekelníka omámí a pomocí kouzelných sedmimílových bot i s králem z pekla uprchne. Dá se dohromady s Brambasem a všemi silami se snaží zbavit Honzu trůnu. Markýtce se narodil synáček. Radost mladých rodičů zkalila zpráva, že král Brambas napadl říši starého sousedního krále Jiříka. Honza odjíždí se svými třemi kamarády do boje proti Brambasovi.
Zlá sestra Dora se lstí dostala k Markýtce na zámek. V nestřeženém okamžiku odcizila dítě a v noci jej pustila v košíku po vodě. Dítě našli dva čerti a vzali ho s sebou do pekla. Tam se klouček brzy stal miláčkem všech, hlavně pak samotného Lucipera.
Markýtku, která se vydala své děťátko hledat, shodila Dora ve skalách do propasti.
Princezna Eufrozína prozradila Brambasovi, že v Dracích skalách sídlí dračice, snášející dračí vejce. Vydají se tam, vejce odnesou a v podzemí starého hradu čekají, až se z něho vylíhne malý dráček. Toho chce Brambas vycvičit proti svým nepřátelům. Jeskyně však ústí k ponorné řece, kterou připlavala Markýtka. Dráček se vylíhl a skamarádil se s ní. Markýtka mu zpívá písničky, učí ho létat. Přistihne je však Eufrozína, a když pak dračice hledá svého potomka, nechá Markýtku přivázat ke skále, aby ji saň zahubila. Dráček však Markýtku zachrání a dračice ji odnese domů.
Mezitím se Honza vrátil na zámek a tam mu Dora s pláčem vyprávěla o neštěstí, které je potkalo. Honza se rozhodne jít Markýtku i syna hledat, ale Dora vyhledá starou čarodějnici a požádá ji o nápoj zapomnění. Tím pak Honzu omámí a snaží se za něj provdat.
Svatební obřad zmaří na poslední chvíli Honzovi kamarádi pomocí kouzla zlaté rybky. Doru odnesou čerti do pekla, stejně jako princeznu, krále a Brambase. Malého Honzíka vracejí šťastným rodičům a stávají se v čele s Luciperem kmotry dítěte.

Film "Z pekla štěstí 2" je pokračováním komerčně nejúspěšnější české pohádky 90. let Z pekla štěstí: dodnes jej vidělo jen v ČR přes 400 tisíc diváků. Stal se nejprodávanější filmovou kazetou (i mezi americkými filmy) v České i Slovenské republice v roce 1999, navzdory skutečnosti, že byl na trhu jen od září. Uvedení na TV NOVA v únoru 2000 dokonce zaznamenalo nejlepší výsledek u filmového pořadu v celé historii této televize - 42% rating, 72% share! Film byl uveden na nejprestižnějších festivalech pro děti a mládež - Chicago, Sandness, Zlín či Cottbus, získal Cenu Emila Radoka na MFF Karlovy Vary a Hlavní cenu dětských diváků na Festivalu Oty Hofmana v Ostrově. V květnu 2000 získala ocenění Duhová kazeta na MFF ve Zlíně.

Zdeněk Troška
- studoval ve Francii (maturita na lyceu v Dijonu)
- absolvoval režii na FAMU v roce 1978
- natočil studentský film Vášeň
- absolvoval televizní inscenací Návrat podle románu amerického spisovatele W. Inga Návrat do pekla.
- na konci sedmdesátých let natočil středometrážní film Hledání modrého tónu inspirovaný pobytem Frederika Chopina v Mariánských Lázních a jeho vztahem k Marii Wodzinské.

Na Barrandově debutoval v roce 1980 povídkou Poštovský panáček z triptychu Jak rodí chlap (zbývající dvě epizody realizovali Vladimír Drha a Jan Ekl) a dělal pomocného režiséra na oscarovém snímku Barbry Streisandové Yentl.

Celovečerní prvotina Bota jménem Melichar (1983), předznamenala Troškův následný soustředěný zájem na tvorbu pro děti a mládež. Tyto filmy se hrály na mnoha mezinárodních festivalech, kde sklidily nemálo cen.

Neméně úspěšný byl jiráskovský Poklad hraběte Chamaré (1984), kombinující dobrodružný příběh s až horrorovými prvky. Tato linie Troškovy filmografie vrcholí dvěma pohádkami, notoricky známými nejen u domácí veřejnosti, které si nalezly již trvalé místo ve zlatém fondu české kinematografie: drdovským přepisem O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987) a Princeznou ze mlejna (1994) a Princezna ze mlejna 2 (2000). Soubor Drdových Českých pohádek jej inspiroval rovněž pro pohádku Z pekla štěstí (1999). Pokračování úspěšné pohádky na sebe nenechalo dlouho čekat a od 1.2.2001 budou moci čeští diváci zhlédnout Z pekla štěstí 2 (2001).

Domácí "nesmrtelnost" však Troškovi zabezpečila zejména jeho vesnická trilogie Slunce, seno, jahody (1983), Slunce, seno a pár facek (1988) a Slunce, seno, erotika (1991), vracející se do režisérovy rodné vísky Hoštice na Strakonicku, navazující na nejlepší tradice české lidové veselohry.

Film Zkouškové období (1990), v porevoluční euforii nespravedlivě přehlédnutý, napovídá i o Troškových dalších ambicích, nesoustřeďujících se zdaleka jen na sféru komedie a pohádky.
Kromě filmové tvorby pracuje též pro televizi, v divadle režíroval také několik oper (např. G. Verdi: Don Carlos, Národní divadlo - 1989, muzikál Hamlet Janka Ledeckého - divadlo Kalich - 1999)

Ve zkratce - Zdeněk Troška (1953) - studoval na Lycée Carnot v Dijonu, pražskou FAMU absolvoval v roce 1978.
Autor divácky nejúspěšnějších komedií v historii české kinematografie (Slunce, seno a .............), autor mnoha filmů pro děti a mládež:
- Poklad hraběte Chamaré (1985) - cena MFF Montreal 1985
- O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987) - 1. Cena MFF Chicago 1987, 1.cena Eurofestival Belgie, 1988, Zvláštní cena Imagfilm Madrid 1988, Cena za herecký výkon Saint-Etienne, Francie 1988,
Princezna ze mlejna (1994) 1.cena MFF Giffoni (Itálie) 1996, Cena za herecký výkon Saint Etienne, Francie, 1996, Nejúspěšnější česká pohádka - Zlatá kazeta