Země a svoboda

Hrdinský, nekomplikovaný mýtus o španělské občanské válce jako o prvním velkém boji levice proti fašismu byl už dávno zastíněn střízlivějším hodnocením: lidové povstání ve Španělsku bylo zrazeno jeho vlastními spojenci. Právě tento pohled, jehož nejznámější artikulaci najdeme v Orwellově Holdu Katalánsku, bezvýhradně přijali Ken Loach a scenárista Jim Allen ve filmu Země a svoboda. Zážitky hlavního protagonisty Davida Carra a jeho vývoj od naivního idealismu k deziluzi mají nepochybně úzkou paralelu nejen se zkušenostmi Orwella samotného, ale i všech dalších mladých levičáků, kteří tehdy s jiskrou v oku přispěchali na pomoc. Píše se rok 1936. Mladý nezaměstnaný dělník z Liverpoolu opouští rodné město i zemi, aby se daleko na jihu Evropy připojil ke svým soudruhům a bojoval proti fašismu. David se stává členem jednotky interbrigadistů a na aragonské frontě poprvé poznává hrůzy občanské války. Po návratu do Barcelony se zamiluje do dívky Blancy, ale zanedlouho musí volit mezi ní a svými soudruhy.