Ve filmu Jaromila Jireše podle románu Milana Kundery jsou exponovány tři typy intelektuálů ve vzájemně vyostřené souvztažnosti. Představitel režimní politiky, chameleonsky proměnlivý Zemánek (Luděk Munzar), je vysokoškolský pedagog pojištěný stranickou příslušností, s níž dokáže obratně operovat i jako kdysi "pomýlený" (jak se rádo říkávalo) reformní komunista. Zemánek je ovšem stínovou figurou na pozadí - víc se o ní mluví, živě v ději vystoupí jen krátce. Dalším intelektuálem je protagonista příběhu Ludvík Jahn (Josef Somr), společenský vyvrženec s politickou skvrnou na kádrovém profilu, který ze vzdoru setrvává v pozici vyřazeného, nikoli však jako opoziční rebel; nenápadně stranou vyčkává, až nadejde jeho chvíle k soukromé pomstě. (...) Důležitou paralelu k Jahnovi tvoří třetí verze intelektuála, jeho dávný fakultní spolužák, evangelík Kostka (Evald Schorm). Kdysi byl jako odborný asistent vyloučen z fakulty kvůli náboženskému vyznání, nyní je s osudem - na rozdíl od Ludvíka - srovnán. Osobní křivdu přijal smířeně "jako šifrovanou výzvu".