Život pod vodou
Bill Murray jako Steve Zissou odhaluje nejtemnější záhady oceánu a občas i lidských duší.
1105
| 70% | 1105 hlasů |
|
Přehrát ukázku
Zobrazit fotky
   |
|||
Komedie / drama / dobrodružný, USA, 2004, 118 min., od 15 let
The Life Aquatic with Steve Zissou
Kinopremiéra v ČR 17.3.2005 s titulky, DVD od 17.8.2005 Warner
Sdílet
Bill Murray jako Steve Zissou odhaluje nejtemnější záhady oceánu a občas i lidských duší.
Seznamte se se Stevem Zissouem: legendárním podmořským badatelem, notorickým chvástalem a mužem, proslaveným po celém světě díky svým dokumentárním pořadům o bujném životě v modrých hlubinách. Slavnému oceánografovi však osud v poslední době příliš nepřeje - jeho nejlepšího přítele a dlouholetého spolupracovníka Estebana nedávno sežral hladový žralok jaguáří a o Zissouovi se začíná proslýchat, že pomalu ztrácí životní elán. V tom se však zničehonic objeví jižanský gentleman Ned Plimpton, který tvrdí, že by mohl - ale také nemusel - být Steveovým dlouho ztraceným synem, jehož nikdy neměl šanci poznat. Panovačný, egoistický a roztomile vykolejený Zissou je připraven natočit film, který svou velkolepostí překoná všechny jeho dosavadní dokumenty. Film, v němž se pomstí žraloku jaguářímu, stane se otcem a na několik prchlivých okamžiků znovu získá pocit vlastní výjimečnosti.
Uprav informace o filmu
Režie: Wes Anderson
Herci: Bill Murray, Owen Wilsonová, Owen Wilson, Cate Blanchettová, Anjelica Hustonová, více...
Komentář k filmu Osobitě ulítlá komedie s osobitě neosobním humorem anebo také zábavná imaginární reportáž z ne zase až tak ideálního světa. Podivný mix žánrů Wese Andersona, který mě pokaždé dostává do příjemného rozpoložení...
Všechny komentáře k filmu 17+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMA
Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka Videotéka: přidat si do ní film
The Life Aquatic with Steve Zissou
Kinopremiéra v ČR 17.3.2005 s titulky, DVD od 17.8.2005 Warner
Sdílet
Bill Murray jako Steve Zissou odhaluje nejtemnější záhady oceánu a občas i lidských duší.
Seznamte se se Stevem Zissouem: legendárním podmořským badatelem, notorickým chvástalem a mužem, proslaveným po celém světě díky svým dokumentárním pořadům o bujném životě v modrých hlubinách. Slavnému oceánografovi však osud v poslední době příliš nepřeje - jeho nejlepšího přítele a dlouholetého spolupracovníka Estebana nedávno sežral hladový žralok jaguáří a o Zissouovi se začíná proslýchat, že pomalu ztrácí životní elán. V tom se však zničehonic objeví jižanský gentleman Ned Plimpton, který tvrdí, že by mohl - ale také nemusel - být Steveovým dlouho ztraceným synem, jehož nikdy neměl šanci poznat. Panovačný, egoistický a roztomile vykolejený Zissou je připraven natočit film, který svou velkolepostí překoná všechny jeho dosavadní dokumenty. Film, v němž se pomstí žraloku jaguářímu, stane se otcem a na několik prchlivých okamžiků znovu získá pocit vlastní výjimečnosti.
Uprav informace o filmu
Režie: Wes Anderson
Herci: Bill Murray, Owen Wilsonová, Owen Wilson, Cate Blanchettová, Anjelica Hustonová, více...
Komentář k filmu Osobitě ulítlá komedie s osobitě neosobním humorem anebo také zábavná imaginární reportáž z ne zase až tak ideálního světa. Podivný mix žánrů Wese Andersona, který mě pokaždé dostává do příjemného rozpoložení...
Všechny komentáře k filmu 17+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMA
Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka Videotéka: přidat si do ní film
O filmu Život pod vodou
 Andersonovy "románové" scénáře vždy vycházejí z důvěrných osobních zkušeností. Výjimkou není ani Život pod vodou, který se točí okolo další postavy blízké Andersonově srdci: Stevea Zissoua, světoznámého oceánografa a jedinečného člověka, který je známý svým smyslem pro humor. "O takovém filmu jsem snil 14 let," říká Anderson, kterého filmy z podobného prostředí a podmořský život obecně již dlouho přitahují. "Tato zvláštní a úžasná postava a její neobvyklá podmořská rodina mě vždycky fascinovala." "Steve Zissou je člověk, jehož univerzální životní krédo je za všech okolností sestavit nějaký tým a být obklopen lidmi, kteří jsou ochotni s ním vyrazit na jeho dobrodružství," vysvětluje Anderson. "Nyní ale dospěl do životního stádia, kdy už má za sebou spoustu práce, byl několikrát ženatý... a najednou se mu zdá, že jeho kariéra i život trochu uvadá." |
 Anderson, který je známý tím, že ve scénářích vytváří své vlastní světy a propůjčuje jim nevšední pravidla, v tomto směru překonal všechny své předcházející projekty. Když si producent Barry Mendel přečetl jednu z raných pracovních verzí scénáře, brzy byl kouzlem Andersonova a Baumbachova fiktivního světa pohlcen. "Ze scénáře je cítit, kolik legrace si při jeho psaní Wes a Noah užili. Vezme vás do živého, energického a zcela nespoutaného světa plného úžasných postav a tvorů," říká Mendel. Scénář přivedl k životu nápaditý podmořský svět, který je ještě zvláštnější a magičtější než skutečné oceánské hlubiny. "Chtěli jsme, aby bylo ve filmu vidět, jakým způsobem Steve Zissou milovaný podmořský svět vnímá, jak jej toto kouzelné prostředí plné různých překvapení odnáší do úplně jiné reality," vysvětluje Anderson. "Chci tím říct, že lidé si při přepínání televizních kanálů už natolik zvykli vnímat úžasné podmořské scenérie, že jsme s něčím podobným ani nemohli soupeřit. Proto jsme na to šli z druhé strany a rozhodli se spoléhat téměř výhradně na svou vlastní fantazii. Při psaní scénáře jsme tedy paralelně přemýšleli o tom, s jakou podvodní faunou by se mohl tým setkat. Začali jsme třeba s obyčejnou trnuchou, ale pak jsme si řekli - co kdyby to byla trnucha se světélkujícími obrazci na těle? A podobným způsobem jsme pokračovali dál." |
 "Chtěl jsem, aby film vypadal jako ruční práce," říká režisér. "Tyto staré techniky mají určité vlastní kouzlo a vyzařuje z nich jakási řemeslná poctivost. Právě v tom se hodně liší od pocitu, jaký vyvolávají digitální efekty. Vždycky jsem obdivoval práci Henryho Selicka a věděl jsem, že by tomuto filmu dokázal dodat umělecký nádech. K příběhu, jako je tento, se zkrátka takový typ animace hodí. Nedovedu si představit, že bychom příběh Zissouova týmu a jeho dobrodružství na lodi Belafonte vyprávěli pomocí nějakých supermoderních technologií." "Natočit film o oceánografovi s kompletně vymyšlenými rybami byl docela odvážný koncept," říká Barry Mendel. "Nevím o žádném jiném filmu, který by se tomu podobal. Wes věděl, že podvodní svět byl již v minulosti filmaři zachycen tak úžasným způsobem, že je nutné přijít s neotřelým nápadem. Proto vytvořil unikátní podmořské prostředí - stejně jako kdysi své vlastní město podobné New Yorku pro film Taková zvláštní rodinka. Všechna zvířata a korálové útesy, které jsou ve filmu k vidění, byly vytvořeny výhradně za účelem natáčení a přivedeny k životu skvělými designéry, řemeslníky, malíři a animátory loutek." |
 Neméně důležitou "postavou" filmu je i samotná loď Belafonte. Její netradiční interiéry, mezi nimiž nechybí pestrobarevná laboratoř, vyumělkovaná kuchyně, výzkumná knihovna, střižna a téměř pohádková "pozorovací bublina", poměrně dobře odrážejí povahu celé výpravy. Přípravy na natáčení začaly hledáním lodi s jedinečným tvarem a stylem. "Bylo to skoro jako casting," říká hlavní výtvarník Mark Friedberg. "Hledání lodi nám dalo docela zabrat. Wes byl ve svých požadavcích velmi konkrétní - loď musela být z období 2. světové války, musela to být minolovka, její délka se měla pohybovat okolo 50 metrů a do určité míry měla připomínat Cousteauovo Calypso." Po dlouhých měsících se štábu konečně podařilo nalézt vhodné plavidlo - 50 let starou minolovku, kterou museli pracně dotáhnout z jihoafrického Capetownu do Říma (kde probíhalo natáčení). Zde loď prošla několika zásadními úpravami, které z ní udělaly oceánskou výzkumnou loď - s vížkami, pozorovacím můstkem a pestrým nátěrem. Mezitím byla zakoupena podobná loď, kterou filmaři rozebrali a použili při tvorbě dekorací interiérů. |
 Na skutečnou loď si však museli herci a štáb zvykat déle. Mnozí z nich se s lodí seznámili při jednodenním výletu, během kterého chtěl Anderson natočit několik dokumentárních záběrů. "Vydali jsme se na jeden malý vulkanický ostrov, ale moře bylo docela rozbouřené a téměř každý dostal mořskou nemoc. I tak jsme si to ale užili," vzpomíná režisér. "Navzájem jsme se poznali a když jste na podobně malé lodi, je prostředí velmi intimní. Padnou všechny bariéry. Je docela zajímavé, že si všichni vytvořili k Belafonte velice blízký vztah." Plavidlo Zissouova úhlavního nepřítele Hennesseyho je pravým opakem roztomilé Belafonte. Roli jeho špičkové průzkumné lodi, vybavené nejmodernější technikou, ve filmu zastoupila výzkumné plavidlo Severoatlantické aliance Elite. Přestože je Život pod vodou podmořským filmem, je jeho vodní svět něčím, co ještě diváci neměli možnost spatřit. Fauna, se kterou se tým Zissoua setká v mořských hlubinách, totiž nevychází ani tak ze skutečné zoologie, jako spíše z fantazie Wese Andersona, Noaha Baumbacha a animátora Henryho Selicka. Pestrobarevní a světélkující mořští tvorové tvoří svět, v němž hledá Zissou krásu a magičnost, která se ze zbytku jeho života již vytratila. Rostoucí počet fiktivních zvířat ve scénáři donutil Andersona zauvažovat nad tím, jak přivede tyto pohádkové tvory k životu. Právě tehdy ho napadlo kontaktovat Henryho Selicka - mistra staromódní loutkové animace, který svým kultovním režijním debutem The Nightmare Before Christmas dostal tuto animační techniku znovu do popředí zájmu. "Wes mi řekl, že hledá někoho, kdo by dokázal dát mořským tvorům takovou podobu, aby filmu dodali pohádkovou atmosféru," vzpomíná Selick. "Měl po ruce velice jednoduché, jasné a nesmírně originální návrhy jejich tvarů a barevných provedení, které mi připadaly hodně osvěžující. A čím více jsem se do realizace jeho návrhů nořil, tím více jsem si uvědomoval, že animace - jakkoliv je netradiční - je v tomto filmu pouze jedním z mnoha střípků, ze kterých Wes skládá svou filmovou mozaiku. Je to nepatrná, avšak důležitá součást vyprávění neuvěřitelného příběhu Stevea Zissoua." |
Bill Murray (rozhovor)
Proč jste se rozhodl hrát ve filmu Život pod vodou? Vím, že jste se Wesem Andersonem dobrými přáteli ...Murray: Wes mi o tomto projektu řekl poprvé v době, kdy jsme natáčeli film Jak jsem balil učitelku. Tehdy nebyl příliš popisný, ale já jsem ani nepotřeboval vědět žádné detaily, protože mu hodně důvěřuji. Během příprav na tento film jsme si udělali výlet na lodi u italského pobřeží. Já jsem se opaloval na přídi a on mi četl scénář. Připomínalo mi to dětství - četl mi pohádku na dobrou noc. Bylo to skvělé a mně to stačilo. Jak vnímáte postavu Stevea Zissoua? Murray: Prožívá ty nejtemnější hodiny před úsvitem. Má hodně osobnostních chyb. Je to člověk, kterého ženou kupředu jeho sobecké touhy a je stále slepý vůči lidem okolo sebe. Zároveň má ale také silné odhodlání prožít nějaké dobrodružství a až dětskou radost z objevování neznámého, která jej nikdy neopustila. Miluje oceán a zároveň je tím nejzranitelnějším člověkem na celém světě, protože před nikým nedokáže vyjádřit své city. Co se vám tak líbí na způsobu, jakým píše Wes Anderson scénáře? Murray: Je fajn mít scénář, který je tak skvěle napsaný, pak nemusím improvizovat. Bývaly doby, kdy jsem musel přepisovat celé filmy. Ale jeho scénáře jsou dokonalé. Jaké bylo natáčení v Itálii a středozemí? Murray: Řím je v zimě dost studený. To, že svítí slunce a vy celý den posedáváte na zahrádkách u kaváren a popíjíte víno, je jen iluze. Všechny kavárny na zimu zahrádky zavírají. Když jste na oceánské lodi, celou dobu se pohybujete v prostředí, jehož vlhkost se blíží 100 %. Takže je vlhko, zima a navíc fouká vítr. Když vylezete na palubu v noci, jste během chvíle promrzlí až na kost - my jsme na sobě ovšem museli mít letní oblečení, šortky a trenýrky, protože se film odehrává v rovníkové Africe. A takhle jsme to museli vydržet celé hodiny. Ale stálo to za to. Ten film je skvělý, je opravdu skvělý. Byl to ten nejtěžší a fyzicky i psychicky nejnáročnější film, na jakém jsem kdy pracoval. Zároveň byl ale také nejambicióznější. Jedna ze skvělých věcí, kterou jistě pocítí i diváci, je to, kolik lásky do toho projektu vložil Wes i všichni herci na lodi. V čem se tento film a vaše postava lišili od vašich předchozích filmů? V čem bylo natáčení náročnější? Murray: V tomto filmu je obrovské množství materiálu: dialogy, akce, humor, vizuály, emoce... Z hlediska produkce je to ten největší projekt, na jakém jsem kdy pracoval, je dokonce mnohem rozsáhlejší než Krotitelé duchů. Wes vytvořil svůj vlastní podmořský svět. Ale má postava se v něm samozřejmě také velmi angažuje. Zissou je muž činu, odvážný dobrodruh, filmař a hrdina. Zároveň se však musí vyrovnávat se svými chybami a bezmocností. Není ale zase tak beznadějný případ, protože dokáže vést celou výpravu, dokáže vést posádku a zvládá je držet pohromadě i při tom chaosu, který nastane, když bojují s piráty. Je hodně odvážný. Zissou je ženatý, ale zamiluje se do Jane (filmová postava Cate Blanchett). Ta se ovšem mezitím zaplete s jeho domnělým synem Nedem (Owen Wilson). Můžete popsat, čím vaše postava emocionálně prochází? Murray: Myslím, že Jane pravděpodobně považuje Zissoua za příliš starého a proto o něj nemá zájem. Slyšet něco podobného od hezké dívky je pro něj samozřejmě velmi bolestivé, ale určitým způsobem se s tím dokáže vyrovnat, protože si říká, že se mu vlastně zase až tak nezamlouvá. Opravdu těžké to pro něj začíná být až v okamžiku, kdy dá Jane přednost jeho "synovi" - protože ten v jeho očích určitým způsobem reprezentuje mládí. A vidět, jak právě on slaví úspěchy u dívky, po které sám touží, není pro Zissoua jednoduché. Steve Zissou se stejně jako Bob Harris, vaše postava z filmu Ztraceno v překladu, potýká s faktem, že už není tak slavný jako v dobách svého mládí. Vidíte mezi těmito dvěma postavami určitou spřízněnost? Murray: Oba slavili velké úspěchy v minulosti a nyní mají obavy, zda se jim podaří být stejně úspěšnými i v budoucnu. Přemýšlejí, pro koho budou pracovat, jak si vydělají na živobytí a jak dosáhnou pocitu naplnění. Zissou se musí vrátit na oceán, protože ho miluje - je to jeho největší vášeň a dokumenty o životě v oceánu jej vynesly na vrchol. Aby se ale mohl do svého milovaného světa podívat znovu, musí natočit úspěšný dokument a vydělat nějaké peníze. A právě tento úkol se v tomto příběhu vydává splnit. Ve filmu Ztraceno v překladu je hlavním hrdinou Bob Harris, který má rád svou hereckou profesi, ale musí natočit reklamu, aby vydělal nějaké peníze a mohl si zachovat svůj životní styl. Trvá i s přibývajícími léty vaše herecká vášeň? Cítíte se někdy vyčerpaný? Murray: Miluji hraní, ale když mám nějakou dobu volno a pak začnu znovu pracovat, připadá mi to ze začátku už trochu méně vzrušující. Říkám si: "Ach jo, tak už zase makám." Když si na to trochu zvyknu, řeknu si: "No, aspoň trochu pracovat musím." Mám z toho takový melancholický pocit, ale není to špatné. Honí se mi hlavou něco jako "kéž bych zase mohl popíjet aperitiv v Ritz Carlton, dávat si koktejly a pozorovat, jak nad zálivem zapadá slunce." Ale pak se zapracuju a je to zase fajn. |
Je pravda, že nemáte rád tu pozornost, která souvisí s popularitou hereckých hvězd? Murray: Mám opravdu rád filmové řemeslo - ve chvílích, kdy běží kamery. Mám rád tu samotnou činnost, výkon práce. Miluju to, opravdu. A je fajn mít nějaké peníze, které si pak můžete užít. Ale být populární není nic úžasného. Vždycky říkám lidem: "Nesnažte se být bohatí a populární, proč nechcete být jen bohatí a zkusit si, jestli vám to vyhovuje? Slávu vůbec nepotřebujete." V několika posledních letech jsem o své kariéře hodně přemýšlel a ptal jsem se sám sebe: "Chci být velká filmová hvězda?" A uvědomil jsem si, že nikoliv. Proto si vybírám takové filmy, které mi připadají zajímavé a při jejichž natáčení se sejdu se zajímavými lidmi. Dělám to, co chci. Rád pracuji takovým způsobem. Nemám rád ten tlak, který vás nutí snažit se být největší hvězdou pod sluncem. Nechci se někde zaseknout a propadat zoufalství nebo skončit tak, že budu po barech zapíjet žal a přemýšlet, kdy si zase v něčem zahraju. Kdybych úplně změnil kariéru, mohlo by to být taky zajímavé. Přemýšlel jsem o tom. Docela rád bych psal scénáře k divadelním hrám. Jak jste se cítil, když jste byl minulý rok nominován na Oscara? Murray: Bylo to docela fajn. Tak za 25 let bych si to rád zopakoval. Zdá se, že hrajete hodně melancholických postav. Pociťujete nějaký vnitřní smutek i ve skutečnosti? Murray: Ano, ale nemyslím si, že by na tom bylo něco špatného. Je to něco jiného než být v depresích. Neznamená to, že se necháváte vším deptat. Nejsem nijak náladový a myslím si, že mít nějaké pocity je v pořádku. Snaha popírat emoce pouze vysiluje mozek, stejně to nejde. Zdá se, že ovládáte umění hrát zároveň smutnou i velmi sympatickou postavu. Jak se vám takové rovnováhy daří dosáhnout? Murray: Rovnováhy mezi tím, jestli je postava smutná a sympatická? No, to jde přece ruku v ruce, ne? Jak na to? Musíte umět ukázat, že takové pocity opravdu máte. Ostatně, nijak se to nevylučuje. Melancholie může být sladká, není to žádná negativní nebo nepříjemná věc. Prostě se to v životě stává, asi jako to, že čas od času přijde podzim. A z čeho ten váš vnitřní smutek pramení? Murray: Neměl jsem jednoduché dětství. Bylo nás v rodině hodně a neměli jsme moc peněz. Pocházím z hodně rozsáhlé rodiny a když o tom někdy zpětně přemýšlím, říkám si "to muselo být fakt těžké" - ale tehdy mi to tak nepřipadalo. Byl to prostě můj život. Nestěžoval jsem si, jen jsem se ze všech sil snažil. Je zajímavé, že i přestože pocházíte z tak velké rodiny, máte sám už šest dětí. Murray: "Jsem rád sám sebou, víte?" (směje se) Nemůžu popřít, že jsem rád obklopen lidmi, už jsem si na to zvykl. Někdy bych nejradši vzal svou manželku a řekl jí "pojď, zajdeme si na nějaký hotelový pokoj". Ale to je samozřejmě nemyslitelné a ona mi odpoví: "Aha, a jak to asi sakra uděláme?" Ale s přibývajícími dětmi se vaše schopnosti starat se o větší rodinu rapidně lepší. Navíc se děti věnují samy sobě navzájem. Je jednodušší mít dvě děti než jen jedno a totéž platí i ve větším měřítku. V některých ohledech je to i jednodušší, protože se o sebe dokáží navzájem postarat. Myslím, že mít jen jedno dítě je zdaleka nejhorší a nejobtížnější. Ale už když jsou dvě, mohou si spolu hrát. A když je jich šest, dokáží se o sebe i starat a ty starší si hrají s mladšími. Mají některé z nich v plánu jít ve vašich stopách a stát se hercem nebo komikem? Murray: Dva z nich jsou opravdu dobří baviči. Ten nejstarší, Homer, je velmi talentovaný. Nikdy jsem netušil, že má takový dar, ale nedávno jsem ho zahlédl v nějakém filmu, který režíroval jeho kamarád, a pomyslel jsem si "Bože, ten je hodně dobrý", protože v tom opravdu něco bylo. A ten druhý je také velice zábavný. Myslím, že mají docela velkou šanci se uchytit. Jste dobrým otcem? Murray: Velmi rád s nimi trávím čas, takže se ani nemusím nijak zvlášť snažit plnit rodičovskou roli. Na těch dětech je prostě něco krásného. Každý den mě udivují víc a víc - zkrátka jen tím, jak jsou báječné. Jsou úžasné, jsem do nich opravdu blázen. To ale neznamená, že občas nemám nutkání utéct nebo skočit na nějakou plachetnici a odplout na dlouhou dovolenou. Ostatně, ženy to slyšíte říkat neustále: "Jednou prostě odjedu na letiště a už se nikdy nevrátím!" Slýchávám to od žen docela často, ale ono na tom opravdu něco je - když máte děti, občas se takovému pocitu nevyhnete, protože s nimi máte spoustu práce. Něco vás u nich ale drží - něco, co vám prostě nedovolí opravdu odejít. Musíte jim být nablízku. Nicméně, moje práce s dětmi nesoutěží o mou pozornost. V poslední době jste si zahrál s několika úžasnými herečkami - ve filmu Život pod vodou s Cate Blanchettovou a ve Ztraceno v překladu se Scarlett Johansson. Nezávidí vám trochu vaši starší synové? Murray: Ani ne. Mladí kluci se setkávají s pěknými děvčaty skoro všude. Na to, aby se zajímali o ženy, které měly něco společného s jejich otcem, jsou až příliš cool. Říkají si: "Pokud si nějaká ženská myslí, že je můj otec fajn, měl bych se od nich držet dál." Ba ne, těm je to fuk. |
O hercích
Bill Murray
Byl v roce 2004 nominován na Oscara a získal Zlatý glóbus za roli ve filmu Sofie Coppoly Ztraceno v překladu. Tento film mu přinesl také Cenu BAFTA, ceny bostonských, loangeleských a newyorských kritiků a dále ocenění Independent Spirit Award, Broadcast Film Critics Association Award a National Society of Film Critics Award. Uznání se dočkal také za roli ve filmu Wese Andersona Jak jsem balil učitelku, díky níž získal ceny Independent Spirit Award a National Society of Film Critics Award a ocenění od losangeleských a newyorských filmových kritiků. Stejně jako za film Krotitelé duchů si i za něj vysloužil nominaci na Zlatý glóbus. Murray se narodil v Chicagu a svou kariéru začal u improvizačního souboru Second City. Během druhé sezóny pořadu Saturday Night Live se k této show připojil jako scénárista a nedlouho poté získal za práci na pořadu Emmy. Na stříbrném plátně debutoval ve filmu Ivana Reitmana Padavky a se stejným režisérem následně natočil snímky Lampasy a Krotitelé duchů. Murray je také autorem knihy Cinderella Story: My Life in Golf. |
Owen Wilson
Zahrál si v několika filmových hitech a dočkal se uznání za svůj podíl na třech scénářích, které napsal spolu s režisérem Wesem Andersonem. Za film Taková zvláštní rodinka obdrželo scénáristické duo v minulém roce nominaci na Oscara. Wilson hrál ve filmech Zoolander, Za nepřátelskou linií, Fotr je lotr, v komediálním westernu Tenkrát na východě, při jehož natáčení se poprvé setkal s Jackie Chanem. Své scénáristické schopnosti uplatnil v kritiky ceněné komedii Jak jsem balil učitelku, která byla jeho druhým filmem, na kterém spolupracoval s režisérem Andersonem. Prvním byl nezávislý komediální snímek Grázlové, ve kterém Wilson také debutoval jako herec.
|
Cate Blanchettová
Je velmi úspěšná divadelní a filmová herečka. Mezi její filmové role patří např. Lizzie v komedii Lizzie je poklad, za kterou získala cenu Australského filmového institutu a společnosti Sydney Film Critics jako nejlepší herečka ve vedlejší roli, a Lucinda ve filmu Oscar a Lucinda, za kterou byla nominována na druhou cenu AFI, tentokrát jako nejlepší herečka v hlavní roli. Byla také nominována na ceny společností SAG a Academy of Motion Picture, Arts & Sciences, ... Vystudovala herectví na australském Národním institutu dramatického umění. Pracovala s divadelní společností Company B. Mezi její největší role patřila Ofélie v Hamletovi, za kterou byla nominována na cenu Green Room Award a Miranda v dalším Shakespearově díle - Bouři. Světový věhlas získala ztvárněním královny Alžběty I. ve veleúspěšném filmu Elizabeth. Za tuto roli získala Zlatý globus, cenu BAFTA, cenu chicagské asociace filmových kritiků, nominaci na cenu Akademie a řadu dalších ocenění. |
Anjelica Hustonová
Je oscarová herečka a uznávaná režisérka. Byla nominována na Emmy za roli v televizním filmu Andělé s ocelovým hlasem z produkce HBO, v němž si zahrála s Hilary Swank a Julií Ormond. Získala Oscara za vedlejší roli za film Čest rodiny Prizziů, který režíroval její otec John Huston. Hrála v mnoha snímcích svého otce, stejně jako ve filmech Woodyho Allena, Francise Forda Coppoly a dalších. Režírovala, produkovala a hrála ve vlastním filmu - Agnes Browne.
|
O tvůrcích
Wes Anderson
Narodil se v texaském Houstonu a navštěvoval University of Texas v Austinu. Jako režisér a spoluscénárista se podílel na filmech Grázlové, Jak jsem balil učitelku a Taková zvláštní rodinka.
|
Noah Baumbach
Debutoval jako scénárista a režisér už ve svých 24 letech, kdy natočil snímek Kicking and Screaming. Film měl premiéru v roce 1995 na prestižním Filmovém festivalu v New Yorku a vzbudil nadšené reakce u kritiků. Jeho druhý film Mr. Jealousy, který také napsal i zrežíroval, měl premiéru na Filmovém festivalu v Torontu a v roce 1998 byl uveden do kin společností Lions Gate Films.
Debutoval jako scénárista a režisér už ve svých 24 letech, kdy natočil snímek Kicking and Screaming. Film měl premiéru v roce 1995 na prestižním Filmovém festivalu v New Yorku a vzbudil nadšené reakce u kritiků. Jeho druhý film Mr. Jealousy, který také napsal i zrežíroval, měl premiéru na Filmovém festivalu v Torontu a v roce 1998 byl uveden do kin společností Lions Gate Films.
Vyhrávej v casino.cz Ušetři na UkažSlevy.cz Prodávej s Plať-Mobilem.cz Čtvrtek 31. 5. 2012 Svátek má Kamila
Přidat kulturní akciKontaktujte nás
Copyright © 2012 - goNET s.r.o.