Zločin pátera Amara

Snímek, nominovaný na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, se točí kolem čtyřiadvacetiletého Otce Amara, který je vyslán do malé farnosti v mexickém městě Los Reyes, aby zde vypomáhal stárnoucímu Otci Benitovi. Po svém příjezdu do Los Reyes se ctižádostivý Otec Amaro setkává s Amelií, krásnou šestnáctiletou dívkou, jejíž zbožnost se brzy začne nezadržitelně proplétat se vzrůstající náklonností k novému knězi. Zatímco odhalení korupce v církvi vyvolá ve městě skandál, Amelia a Otec Amaro propadnou vzájemné lásce a naváží vášnivý sexuální vztah. Amelia jej žádá, aby opustil církev a uzavřel s ní manželský svazek, ale pobyt v Los Reyes Amarovi otevřel oči a ukázal mu, jaké příležitosti skýtá moc církve pro mladého ambiciózního kněze. Uvnitř jeho mysli zuří boj mezi vírou v boha a tělesnou rozkoší. Dřív nebo později musí najít sílu k rozhodnutí, kterou životní cestu si zvolí.

V roce 1875 napsal portugalský autor Eça de Queiroz novelu El Crimen del Padre Amaro, fiktivní příběh o náboženské zradě a korupčním skandálu, který otřese základy malé mexické vesnice. V současné době čelí podobným problémům spousta mexických měst a také velké množství farností po celé Americe a Evropě. Přes veškeré snahy o očištění svého jména není církev pokaždé bezchybným příkladem kajícného života. Celibát je jednou z nejstarších a nejkontroverznějších zásad kněžského života. Vysvěcení na kněze však člověka nezbavuje přirozených pudů, proto je velmi náročné jej dodržovat. I kněží jsou pouze chybující lidé se stejnými touhami jako ostatní. Tento vnitřní boj a válka církve, která přichází do velkého rozporu se svými zásadami, je jádrem tohoto filmu. Ve filmu jsou dva zásadní vztahy: nebezpečně vášnivý poměr mezi Otcem Amarem a Amelií a stejně ničivý vztah mezi Amarem a církví. Přestože se liberální kněží (jakým je například Amaro) snaží efektivně plnit funkci duchovních rádců, podstatnou část církve tvoří také konzervativní lidé, kterým jde o spíše o ochranu a rozšiřování vlastní moci.

Zločin pátera Amara je příběh o mladém knězi s čistými úmysly a vírou, který se postupně ocitá ve spárech korupce. Otec Amaro se s vidinou příslibu vyššího postavení v církvi vzdává své náboženské a osobní bezúhonnosti. Kdysi velkorysý kněz se postupně stává samolibým a zatrpklým člověkem. Film se snaží vyjádřit Amarovy pocity. Příběh neklade důraz na vnější zkaženost postav, ale na jejich lidské motivace. Otec Amaro projevuje dvě neslučitelné vášně: na jednu stranu touží pomáhat potřebným, avšak zároveň nechce odporovat vůli zkorumpované diecéze. Nakonec díky své ctižádosti zradí sám sebe. Otec Benito se přijímáním finančních darů od drogových bossů podílí na praní špinavých peněz, ale díky tomu, že prostředky využívá k charitativním účelům, nepovažuje své jednání za porušování církevních nebo právních předpisů. Do dalšího rozporu se svou vírou se dostává kvůli vztahu se Sanjuanerou a s tím souvisejícím porušování celibátu. Zločin pátera Amara je film, zajímavý svým lidským pojetím a zobrazením složitosti lidských motivů. Je lupou, skrze níž můžeme sledovat vlákna, ze kterých jsou utkány lidské bytosti.

Gael García Bernal

Narodil se 30. listopadu 1978 a k herectví si vybudoval vztah už v dětství, kdy vystupoval se svými rodiči v divadelních hrách. V roce 1992 obsadil hlavní roli v televizním seriálu El abuelo y yo. Později se přestěhoval do Londýna, kde začal studovat herectví na Central School of Speech and Drama. Jeho celovečerním debutem se stal film Amores perros - Láska je kurva (2000), za který získal na mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu cenu Hugo pro nejlepšího herce. Ve stejné kategorii obdržel také cenu Ariel. O rok později zazářil ve filmu Alfonsa Cuarona Y Tu Mama Tambien, který mu přinesl cenu pro nejlepšího herce na filmovém festivalu ve Valdivii a cenu Marcella Mastroianniho na filmovém festivalu v Benátkách. Mezi jeho další filmy patří Cerebro, Dreaming of Julia, Sin Noticias de Dios (za tento film získal cenu Goya), Vidas Privadas, Lily and the Secret Planting a I'm With Lucy. Kromě toho si zahrál v televizních filmech a seriálech Al filo de la muerte, Teresa, Queen of Swords, Breakfast a Fidel. Zahrál si také v několika krátkých filmech, mezi které patří De tripas, corazón (tento film byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší krátký film) a El ojo en la nuca.

Sancho Gracia
Věnuje se herecké profesi již přes padesát let. Debutoval v roce 1962 ve filmu Pampa Salvaje a kromě něj si zahrál ve filmech Los Duendes De Andalucia (1966), La Chica De Los Anuncios (1968), Guerreras Verdes (1976), Club De Solteros (1967), Huidos (1992, tento film byl také jeho režijním debutem), Cachito (1995), The Long Kill (1998), El Robo Mas Grande Jamas Contando (2002), 800 Balas (2002) ... Kromě toho má za sebou také mnoho televizních a divadelních rolí (mimo jiné si zahrál v seriálu Juraje Jakubiska Frankensteinova teta).

Angélica Aragón
Narodila se v Mexiku a vystudovala londýnskou Academy of Music and Dramatic Arts. Aragón obsadila role v celkem 17 telenovelách a 24 filmech. Mezi ty americké patří Zločiny mužů (1984), Cínoví vojáčci (1984), Duna (1984), On Wings of Eagles (1993), Žně (1993), Procházka v oblacích (1995) a Řezník, kněz a prostitutka (2000). Mexická část její filmografie obsahuje tituly Pueblo De Mader (1990), Novia Que Te Vea (1993), Sucesos Distantes (1994), En Al Aire (1995), Cilantro Y Perejil (1995), De Muerte Natural (1996), Ambar (1997), Sexo, Pudor Y Lagrimas (1999), Y Si Cristobal Despierta? (2000) a El Grito (2000). Během své kariéry obdržela mnoho cen včetně ocenění A.C.E. pro nejlepší hispánskou herečku (1990, 1995, 1998), dvou cen Heraldo pro nejlepší filmovou (1996) a televizní (1998) herečku a ocenění od organizace Mexican Association of Journalists of Radio and Television (1998). Kromě filmové tvorby se Aragon věnuje také divadlu.

Carlos Carrera
Natočil první film ve svých 13 letech. Během studií pracoval jako pomocný režisér v divadle a ilustrátor. Pod jeho režijní taktovkou byl natočen dokument Un Vestitido Blanco Como La Leche Nido (1989) a filmy La Mujer De Benjamin (1990), La Vida (1992), Sin Remitente (1994) a Un Embrujo (1998), které byly oceněny spoustou významných cen včetně Zlatého glóbu.

Vicente Leñero
Je jedním z nejtalentovanějších mexických autorů. V roce 1956 vystudoval žurnalistiku a o tři roky později také stavební inženýrství. Napsal mnoho filmových, televizních a rádiových scénářů. Mezi jeho filmy patří El Festin De La Loba (1972), El Monasterio De Los Buitres (1972), Y El Llanto De La Tortuga (1974), Cuando Tejen Las Aranas (1977), Cadaena Perpetua (1978, tento film získal cenu Ariel v kategorii nejlepší film), El Callejón De Los (1994, cena Ariel v kategoriích nejlepší film a nejlepší scénář a několik dalších cen za scénář) a La Ley De Herodes (1999, cena Ariel za nejlepší původní scénář). Kromě toho je Leñero autorem několika novel a divadelních her. Během své kariéry se stal držitelem mnoha literárních ocenění.