Zrcadla

Policista Ben Carson už zažil lepší dny. Před rokem byl postaven mimo službu kvůli nechtěnému zastřelení kolegy. Tato nehoda ho stála nejen místo, ale vnesla mu do života i alkohol a vztek. Žena i děti se mu odcizily a on skončil na rozváleném gauči u své sestry. Carson se teď ze všech sil snaží získat rodinu zpět, a vezme proto práci nočního hlídače v bývalém obchodním domě. Dříve symbol bohatství a úspěchu, dnes však, zdevastovaný mohutným požárem, při kterém zemřelo mnoho nevinných lidí, chátrá. Během obchůzek v obchodním domě si Carson začne všímat, že s velkými ozdobnými zrcadly na zdech není něco v pořádku... V ohromných blýskavých plochách se odrážejí obrazy vzbuzující hrůzu. Policista v nich vidí i sám sebe a stojí proti vlastním zlým démonům. Carsonova sestra Angela je přesvědčena, že bratrovy noční můry jsou "jen" následkem stresu a pocitu viny za nešťastné zabití. Zato jeho žena Amy, pragmatická policejní lékařská komisařka, je ke Carsonovým vidinám méně tolerantní. Jeho čím dál tím víc nevyzpytatelné chování je ještě více odcizuje a Amy se obává, že ohrožuje i jejich děti. Carson se na vlastní pěst pustí do vyšetřování a zjistí, že tajuplná síla využívá zrcadla jako vstupní bránu k tomu, aby terorizovala jeho samotného i jeho rodinu. Pokud chce zachránit ženu a děti před děsivou smrtí, musí nějakým způsobem přijít na pravdu ukrytou za zrcadly a přesvědčit Amy, aby mu pomohla zastavit největší zlo, s jakým se kdy setkali.

Od režiséra hororu Hory mají oči přichází další napínavý příběh Zrcadla. Horor o problémovém policajtovi z New Yorku, který musí ochránit svoji rodinu před neviditelným zlem, jenž používá zrcadla jako vchod do jejich domu a životů.

Ben Carson už zažil lepší dny. Je tomu rok, co náhodou zastřelil jiného policajta a byl poté postaven mimo službu. Nešťastná náhoda ho připravila nejen o práci, ale vnesla do jeho života alkohol a vztek, díky kterým se mu odcizila jeho žena i s dětmi a on kvůli tomu skončil na rozvrzaném gauči u své sestry.

Ze všech sil se snaží získat svoji rodinu zpět a přijme proto práci jako noční hlídač v obchodním domě. Ale to, co dříve bývalo luxusní obchodní centrum, je nyní chátrající, vyhořelý dům, kde během devastujícího požáru zemřelo mnoho nevinných lidí.

Během nočních obchůzek po děsivých chodbách si začne uvědomovat, že se zrcadly na stěnách není něco v pořádku. V ohromných blýskavých plochách se odrážejí hrůzostrašné obličeje, jež na něj upřeně zírají a záměrně ho děsí.

Nejenže se v zrcadlech zobrazují momenty z minulosti, ale jakoby tam probleskovaly i okamžiky přítomné. Kromě toho tam Carson zahlédne i sám sebe v zuboženém stavu a zároveň s tím cítí tyto rány fyzicky na svém těle. Carson najednou zjistí, že v zrcadlech bojuje se svými démony, ale i s těmi, které ukradly jeho podobu a systematicky mu způsobují křeče, krvácení a téměř udušení.

Jeho chápavá, ale skeptická sestra Angela považuje tyto noční můry za následek traumatu ze zaviněné smrti. Zato Carsonova žena Amy, pragmatická laborantka newyorské policie, pro něj má mnohem méně pochopení. Carsonovo podivínské chování ji děsí a vyvolává v ní pocit, že ohrožuje i její děti.

Náhle se v jejich životech objeví ještě děsivější, nebezpečnější zlo, uvězněné v zrcadlech a blýskavých plochách. Carson začne na vlastní pěst vyšetřovat záhadné zmizení člena ochranky obchodního domu a jeho možnou souvislost se strašidelnými přízraky. Přitom zjistí, že zrcadla a blýskavé plochy používá tajemná síla jako vstupní bránu do života jeho a jeho rodiny.

Aby Carson zachránil svoji ženu a děti před děsivou smrtí, bude muset odhalit pravdu ukrývající se za zrcadly a hlavně přesvědčit Amy, aby mu pomohla potlačit největší zlo, s jakým se kdy setkali.

Nový druh strachu: za zrcadly

Ať to byly pověsti, pohádky, pověry nebo náboženské mýty, zrcadla byla vždy opředena záhadnou temnotou. Římané byli přesvědčeni, že v zrcadlech vidí svoje duše, které ovlivňují jejich zdraví. Přidejme k tomu víru, že krev se obměňuje každých sedm let, a vznikla pověra, že ten, kdo rozbije zrcadlo, bude mít sedm let neštěstí.

` V literatuře a ve filmu jsou zrcadla často používaná jako symboly marnosti, cesta k pravdě či vstupní brána do jiného místa nebo času. Židové dodržují tradici, kdy při oplakávání smrti milované osoby, zakryjí všechna zrcadla v domě, aby truchlící nebyli rozptylováni.

Co jsou ale tyto pohádky ve srovnání s nejčastějším tématem spojovaným se zrcadly... se smrtí.

Téměř ve všech kulturách, od Říma po Daleký Východ, zadržují zrcadla podle tradice živé duše, čímž způsobí jejich smrt nebo naopak brání duším zemřelých v klidu odejít na věčnost a odsoudí je tak k věčnému zajetí. Také se říká, že upíra nelze v zrcadle spatřit, protože už je mrtvý a ztratil svoji duši.

Horor Zrcadla je remakem jihokorejského filmu z roku 2003, který se jmenoval Into the Mirror. Kromě toho se tvůrci nechali inspirovat vydařeným hororem Osvícení s Jackem Nicholsonem v hlavní roli. K režii byl přizván Alexandre Aja, který se proslavil remakem hororu Hory mají oči a hororem Noc s nabroušenou břitvou.

V předloze Into the Mirror našel Aja potřebnou inspiraci. Podle něj, každý má ke svému obrazu v zrcadle nějaký vztah. Někteří se na sebe dívají rádi, jiní zase ne. Zrcadla nám můžou ukázat naše traumata a pravdy ukryté v podvědomí.

S Gregorym Levasseurem, se kterým spolupracoval už v minulosti, napsali příběh muže, jenž nejprve bojuje za vykoupení a snahu získat zpět svoji rodinu a nakonec musí svést hrůzostrašný boj, aby zachránil jejich životy.

Hlavní postavě, suspendovanému policajtovi newyorské policie Carsonovi, se zhroutil celý svět. Přišel o práci, o rodinu a ztratil i svoji duši. Vyhýbá se své minulosti a odmítá myslet na své neúspěchy - nejen jako policajt, ale především jako manžel a otec.

Představitele hlavní role Kiefera Sutherlanda zaujalo “hybridní” spojení hororu a rodinného dramatu. Sutherland na Ajovu nabídku kývl, aniž by viděl jeho nejslavnější dílo Hory mají oči. Zrcadla jsou podle něj - mimo jiné - o druhých šancích. Když je na tom Carson nejhůř, objeví v sobě to nejlepší a najde sílu zachránit svoji rodinu.

Herec s nadsázkou říká, že točení hororu pro něj byla velká výzva, neboť sám se bojí na ně dívat, dokonce drastičtější scény v animovaném Hledá se Nemo na něj prý byly příliš...

Tvůrci rozvedli myšlenku z původního hororu více do hloubky a nebezpečí ukrývaného zla rozšířili z “pouhých” zrcadel na všechny lesknoucí se plochy - okna, vodu, televizní obrazovky, kovové rámečky obrázků, to vše se stalo děsivými branami pro vstup zla.

V Zrcadlech odrazy představují to, čeho jsou lidé schopni. Máme v sobě dobro i zlo, a to nás může nutit dělat věci, které bychom raději nedělali.

Zrcadla používají důležitost, kterou dáváme našemu vlastnímu obrazu, jako odrazový můstek pro zkoumání našich podvědomých obav. Můžeme se uvěznit ve svých vlastních představách a vidět se takové, jaké nás druzí nevidí a jací ve skutečnosti nejsme. Podobně jako člověk trpící anorexií při pohledu do zrcadla vidí tlustého člověka. Jsme schopni si uvnitř vytvořit obrazy, které neexistují, pak ani zrcadla neodráží naši skutečnou podobu.

Horor Zrcadla v sobě ukrývá sociální podtext. Dnešní doba si zakládá na blýskavých, zrcadlových plochách. Jsou všude, na ulici, v obchodech. Reprezentují dnešní kulturu, která klade důraz na peníze a sebelásku a jakoby říkají : “Jsem tady, přímo před tebou, dívej se na mne.” Když jdete po ulici, nemáte téměř šanci se svému obrazu vyhnout, narážíte na něj všude.

Pro Sutherlanda, který nemá zrcadla rád, bylo natáčení filmu, kdy na sebe hleděl do zrcadla téměř neustále, velmi zajímavé a zároveň náročné.

Carsonova žena Amy je velmi racionálně založena. Ve své práci toho viděla hodně, takže ji jen tak něco nerozhází. Ke Carsonovým nočním můrám je ze začátku hodně skeptická a její nedůvěra je ještě více rozděluje. Ve stejnou chvíli ale začne pozorovat, že se synem Michaelem není něco v pořádku. Jakoby neustále pozoroval svůj odraz...

A co říká Kiefer Sutherland na otázku, jestli se při svém strachu půjde do kina na Zrcadla podívat? Pokud tu najde odvahu, rozhodně si s sebou nebude brát popcorn, jinak by prý všichni kolem byli posypaní z toho, jak se bude lekat a rozhazovat rukama.

Zrcadla plná napjaté a znepokojující atmosféry byla natáčena v Bukurešti v Rumunsku a jen několik exteriérů bylo pořízeno v New Yorku. Bukurešť si filmaři vybrali kvůli mimořádné budově Akademie věd, která zůstala po smrti diktátora Nikolae Čaučeska v roce 1989 nedokončena.

Z budovy se stal hrozivý, ohněm zdevastovaný obchodní dům Mayflower. Podle režiséra Ajy má budova akademie tak děsivou atmosféru Čaučeskovy doby, že by mohla být jen stěží nahrazena budovou postavenou v ateliérech.

Zatímco nalézt budovu nebylo problém, postavět v ní požadované interiéry zabralo architektovi Josephovi Nemecovi a jeho týmu hodně času a úsilí. Vše bylo vystaveno během 12 týdnů v šestém patře akademie, které nemá výtah!

Filmaři měli dva týmy “žhářů”, kteří museli opálit rekvizity všeho, co se v obchodním domě mohlo nacházet - stěny, nábytek, koberce, ale i oblečení, kosmetiku, šperky, hodinky... Velký důraz kladli na vzhled manekýn, které měly kromě zašlé slávy obchodního domu evokovat hrůzu, která se tam ukrývá nyní. Manekýny v divácích vyvolávají pocitech, že tam pořád je něco živého... Po “žhářích” nastoupili “hasiči”, kteří měli za úkol vytvořit vzhled uhašené budovy, jež nyní pět let chátrá.

Natáčecí plocha měřila 20 000 metrů čtverečních, s tmavými vyhořelými místnostmi a 20 metrů vysokými zrcadly, představovala pro kameramana Maxima Alexandra největší výzvu a zároveň noční můru jeho filmařské kariéry. Filmovat zrcadla tak, aby nebyla kamera v jejich odlesku, vyžaduje velkou dávku trpělivosti a hodně nápadů.