Zrození Planety opic

Jediný čin plný soucitu a arogance vede k válce, která nemá v historii obdoby - a vede i ke Zrození Planety opic. Tým oscarových specialistů na vizuální efekty, kteří vytvořil svět Avataru a Krále prstenů, opět prolamují bariéry a představují počítačově vytvořenou opici s nevídanou inteligencí, jež rozpoutá ohromnou bitvu ohrožující existenci lidstva.

Zrození Planety opic představuje zcela nový přístup k legendárnímu příběhu úspěšné série studia Twentieth Century Fox. Film vděčí za svůj vývoj jak Avataru, tak starším filmům o Planetě opic. V novém pojetí použila společnost Weta Digital, specializující se na filmové efekty, odlišný přístup než při práci na Avataru. Místo převlečených herců použili reálně vypadající obrázky opic. Díky tomu si diváci lépe zvyknou na hlavní postavu, šimpanze Caesara, která vlastně neexistuje. Producent Peter Chernin vysvětluje: “Je to výrazný odklon od předchozích filmů o Planetě opic, v našem filmu je velká část příběhu vyprávěna právě z pohledu Caesara.”

I přes tuto výraznou změnu zůstává film věrný původnímu příběhu. Varovný sci-fi příběh se odehrává v současné době v San Franciscu. Experimenty lidí v oblasti genetiky vedou k vyvinutí vysoké inteligence u opic, což vyvolá válku o nadvládu.

Události jsou sledovány očima mimořádně inteligentního šimpanze Ceasera, který vnímá lidstvo jako někoho, kdo dokáže skvělé věci typu umění. Později začíná vidět i jejich temné stránky jako utlačování, fanatismus a vytěsňování toho a těch, kterým nerozumí.”

Will Rodman pracuje jako vědec pro velkou farmaceutickou společnost Gen-Sys, kde vede genetický výzkum s cílem objevit příznivý virus, který dokáže obnovit mozkovou tkáň. Motivací mu je najít lék proti Alzheimerově nemoci, kterou trpí jeho otec Charles.  Will je tak pohlcen svojí prací, říká se o něm, že se oženil s vědou, že jeho další vztahy jsou předem znemožněny. Propojení výzkumu s otcovou nemocí tyto dva, i když za trochu dramatických událostí, sblíží. “Will je chladný, osamělý člověk,” říká představitel James Franco, který nedávno získal oscarovou nominaci za film 127 hodin. „Jeho otec trpí demencí, proto se k němu přestěhuje zpět do domu, kde strávil dětství.”

Těsně před začátkem testování nového, nadějného a lukrativního léku, ALZ-112, na lidech, začnou subjekty Willova dosavadního testování vykazovat známky podivně agresivního chování. Vedení společnosti proto prohlásí výzkum za neúspěch a Will musí program ukončit.

Ze zklamání nad nečekaným uzavřením výzkumu Willa vytrhává právě narozený šimpanz, kterému během pokusů zemřeli rodiče. Mladý šimpanz, předurčený k velkým věcem, je pojmenován Caesar.

Will Caesara potají vychová u sebe doma, při čemž se navíc stará o svého nemocného otce. Díky tomu se z něj stává víc ošetřovatel než vědec. Šimpanz pro Willa znamená víc než jen domácí mazlíček, stane se z něj svým způsobem jeho otec. “Je to tak trochu příběh o otcích a synech,” říká scénáristka a producentka Amanda Silver, která se podílela na scénáři se svým manželem Rickem Jaffou. “Z Willa se stane otec svému otci a Caesarovi.” Caesar přivede Willa ke Caroline, která je Caesarovou veterinářkou, a která se stane důležitou osobou v životě jich obou.

Díky tomu, že byl Caesar ještě v těle matky vystaven nadměrnému působení nového léku, oplývá inteligencí nebývalou pro jakkoliv starou opici. Když to Will zjistí, obstará si dostatek vzorků testovaného léku, aby ve svých výzkumech mohl pokračovat potají doma. Během krátké doby začne šimpanz vykazovat nevídanou inteligenci a další dovednosti. Ve stejné době začnou Charlesovy symptomy Alzheimerovy nemoci ustupovat. Zdá se, že porušení pravidel výzkumu přineslo několikanásobné vítězství. Až později Will zjistí, že ho a s ním i lidstvo poslalo na zničující cestu.

“Will překročil pomyslnou mez,” říká Rick Jaffa. “ˇŘíká si, že je v pořádku, že dokážeme vyléčit Alzheimerovu nemoc. V tu chvíli si ale začíná zahrávat s Bohem, což se ukáže jako velmi riskantní.”

Diváci mají příležitost prožít kus života s vyrůstajícím Caesarem. Ten postupně dorůstá ve vyspělého, inteligentního tvora. Je jasné, že Will a Caroline už nejsou schopni se o něj starat. Will se od něj nedokáže odpojit, ale Caroline trvá na tom, že ho musí vypustit do volného prostoru mezi další opice. Odveze ho proto do rezervace, o které bohužel neví, že na zvířata působí spíš jako vězení. Jelikož Caesar není nejsilnější jedinec v zařízení, brzy pochopí, že musí nad dalšími šimpanzi vítězit inteligencí. To se mu brzy podaří, a díky tomu nastolí v rezervaci nový pořádek. Vše vyústí ve vzpouru proti tyranským, lidským ošetřovatelům…

Producent Dylan Clark: “Vystavěli jsme strukturu filmu kolem této scény,” jejíž detaily chtějí filmaři uchovat jako překvapení. Rupert Wyatt dodává: “Chtěli jsme, aby to byl dech beroucí moment, který jasně zapadá do myšlenky evoluce a ukazuje, kam se může dostat živočišný druh.” Vzpoura vede k odvážnému útěku, impozantnímu střetu na sanfranciském mostě Golden Gate, osudovému znovushledání Willa a Caesara - a revoluci, která navždy změní planetu.

Oživení Caesara

Stejně jako u Avataru a Pána prstenů i v případě vytvoření Caesara a světa, který obývá, bylo zadání společnosti Weta Digital, aby vzali diváky do světů, které nikdo před tím nespatřil. Specialista na vizuální efekty, čtyřnásobný držitel Oscara, Joe Letteri, vysvětluje: “Na rozdíl od Avataru, kde Jim Cameron vytvořil kompletně nový fantasy svět, v případě Zrození Planety opic jsme měli složitější úkol, a to proto, že jsme museli vytvořit existující město - současné, moderní San Francisco. Všechno - opice i lokace - museli vypadat reálně, protože jsme dělali příběh z reálného prostředí a ne čistou fikci.

Když Weta Digital pomocí super moderních nástrojů vytvořila fotorealistické opice, nastoupil na plac Andy Serkis, herec, který je považován za nejlepšího představitele gest a mimiky, a který do Caesara napumpoval emoce, duši, moudrost a srdce. Serkis, který má za sebou roli Golluma v Pánovi prstenů a Konga v King Kongovi, říká, že Caesar byla jedna z jeho nejzajímavějších rolí, protože hrál šimpanze od narození po dospělého jedince, který se stane vůdcem revoluce.

Na konci druhého aktu se z Caesara stane vězeň. Je vytržen z milovaného prostředí a cítí se odmítnutý. Je uvězněný v opičím klášteře, kde je zavřený do klece vedle dalších narušených a divokých kreatur, jež se cítily stejně jako on. Ceasar zkoumá svoji identitu. Nakonec v sobě najde sílu, aby se postavil jako vůdce do čela a sjednotil zbylé opice. Tehdy se přesouvá do třetího stádia... revoluce.

Stejně jako herci, i společnost Weta Digital ze sebe vydala to nejlepší. Přišla s další zlomovou novinkou, čímž bylo natáčení vizuálních efektů v lokacích mimo kontrolované prostředí uzavřené plochy, které se říká “Volume”. Weta Digital vymyslela nový, přenosný nahrávač předvádění mimiky a gest, který může být postaven na jakémkoliv druhu lokace. Filmaři proto byli poprvé schopni předvést tvorbu vizuálních efektů na denním světle.