Tento film je jistě zajímavý po umělecké stránce, po myšlenkové stránce se mi zdá -přinejmenším- podivný. Všichni lidé se tu chovají jako magoři, a to se skutečně od 2. poloviny 20. století začalo v Evropě a v USA projevovat. Pointa filmu (snad relativita reality a snu?) je chabá, či vůbec žádná. Snad tu šlo i o prezentaci blouznění té doby "hipizáckých" 60. let a totálního mravního rozkladu, což na Západě probíhalo mnohem silněji než v komunistickém bloku. Zde měla mládež Západ naivně za svůj vzor a namnoze, bohužel, jej ještě má...Moje stručné shrnutí filmu: ukázka myšlenkové i morální dekadence 2. poloviny 20. století, umělecky sice dobře zvládnuté, ale celkem k ničemu - tzv. "umění pro umění". Dobrý komentář  1x

není to zas tak super jak se všude prezentuje 

V šedesátých létech, když jsem tehdy tady v Čechách film viděl mne ani tak nezajímal film ale spíš ta pasáž v klubu kde hrála skupina Yardbirds - což bylo pro mne v té době fascinující a zanechalo to dodnes hlubokou vzpomínku. Proto když slyším Zvětšenina - vzpomenu na krásná šedesátá léta, bigbeat a Yardbirds. 

po dlouhé době jsem mohl znovu zhlédnout tento film a opět mne nezklamal  Dobrý komentář 

Film, který první půl hodinu říká jen to nejmín co může. Snaží se ukázat vlastnosti hlavního hrdiny a ostatních i celkem nevýrazných postav. Ukazuje dokonale náladu, pocity, atmosféru a klid 60.let v Londýně. Hlavní hrdina je arogantní, sebevědomý, cílevědomý a mající všechny vlastnosti potřebné k docílení genialního fotografa(včetně úchylného běhaní a vtíravého fotografování). K lidem okolo něj se chová jako kdyby neznamenali nic a to hlavně co se týče tupých , anorektických a škaredých modelek. Jedna žena ho miluje, ale spí a žije s jeho kamarádem. Není si jistá jím a vztahem k němu. Další dvojice mladých modelek udělá naprosto cokoliv pro jednu fotku. Celé to vyvrcholí, jednou nevinnou fotografií. Zvětšenina zvětšuje lidské chyby, promyšlenost chování lidí a toho jací jsou lidé. Zbylá hodina filmu je již velmi zajímavá. Režisér si hraje se skvělým hlavním představitelem a atmosférou, která je mu nabízena. Naprosto dokonalý větrný park je lahoda pro uši a oči a rád bych se takovým parkem někdy prošel. Režisér nakonec ze všeho dostal maximum. Závěrečný tenisový zápas , který spojí a nechá přijmout fotografa jinou realitu. Tu kterou mi nenabízí jeho zrcadlovka. Fotograf se zděsí možného objevu a toho co může znamenat a radši si to nechá jako své tajemství. Jeho objev by mohl být jeho vrchol, kterého již nikdy jinak nedosáhne a bude jen upadat. Ze závěru si vyvodte co chcete, ale pomalý začátek a jeho nudnější vývoj bohužel shazuje tento film min. o 1 bod. Dobrý komentář