Narozen roku 1933 v Tarutino, Moldova, vystudoval Institut divadelního a filmového umění v Bukurešti (1956). Výrazného úspěchu dosáhl jako divadelní režisér na avantgardní bukurešťské scéně Teatrul Sturdza-Bulandra. Později působil na divadelních scénách v Jugoslávii, v USA a ve Francii. Z exilu se vrátil v roce 1990, krátkodobě pracoval jako šéf kinematografie na ministerstvu kultury. Debutoval filmem V neděli v 6 ráno (1965), v němž zobrazil téma odboje bez heroizace. V následující Rekonstrukci (1969), natáčené jako dokumentární záznam o vzniku výchovného filmu, tematizoval rozpor mezi skutečností a jejím neumělým, manipulativním znovuvytvářením. V Pavilónu č. 6 (1978) se nechal inspirovat Čechovovou povídkou, jejíž děj však přenesl do současnosti. Zkušenost z vlastní divadelní režie se mu osvědčila při filmové adaptaci dramatu Iona Lucy Caragialeho Vzhůru na karneval (1981 - 89). Velký mezinárodní ohlas vzbudila jeho černá komedie Dub (1992), označovaná za nejvýznamnější rumunské filmové dílo mapující období pádu Ceauşescova režimu. Rumunsku postkomunistického období, v němž se vytváří nová kapitalistická mentalita, věnoval Terminus paradis (1998). Jeho zatím posledním filmem je Mučitelovo odpoledne (2001), konfrontující současnost s druhou světovou válkou.