Michèle Mercierová

Božská Angelika - tak jí předzdívají stále Ti, kdo mají na paměti její pětidílné-romanticko-dobrodružné filmy ze života Angeliky de Sancé de Monteloupe, hraběnky de Peyrac, a markýzy de Plessis Belliére.

Michéle Mercier, Joselyn, Yvonn, Renné je francouzská herečka narozena na nový rok 1939 v Nice. Pocházela z velmi dobře situované rodiny. Ve škole, kterou navštěvovala byla premiantkou, a jako téměř každá mladá dívka milovala balet, který také velmi dlouho studovala a navštěvovala.


Svou perfektně rostlou postavou, dlouhýma nohama, jako by byla pro baletní scény předurčena, i když Michéle se dostala pouhou náhodou k malé filmové roli, a její touha se obrátila jiným směrem. Stát se herečkou. Po příjezdu do Paříze začala studovat herectví, a prostřednictvím baletu se vypravila i na dlouhodobou stáž do Anglie. V roce 1957 se setkává s režiserem D. de La Patelliére, který jí obsadil do filmu „Pomsta z hrobu“ a následně ještě v tom samém roce hrála v dalším filmu z uměleckého prostředí manekýnek a hereček : „Dejte mi mou šanci“. Od této chvíle se začala velmi slibně rozvíjet její počínající filmová kariéra. Hraje nejen ve francouzských, německých, ale i italských filmech. Byly to filmy romantické, dramatické, horrory, ale i thrillery. Michéle byla často obsazována i do rolí vyzývavých žen, prostitutek, tzv. potvor, a i v těchto rolích měla veliké štěstí na herecké partnery : Ingrid Bergman, Jean Gabin, Robert Hossein, Virna Lisi, Marcello Mastroiani, a výborné režisery, jako byli F.Truffaut, Ch.Jacque, M.Monicelli, A.Litvak, B.Borderie. Nejznámější její filmy jsou - Střílejte na pianistu, Cassanova 70, Pod africkým sluncem, Lady Hamiltonová, Roma Bene, a sága o Angelice. Když roku 1964 probíhaly kamerové zkoušky na natáčení pětidílného seriálu, a především na titulní představitelku podle románové předlohy manželů Anne a Serge Gollonových „ Angelique“, byla vybrána do hlavní role Michéle. To byla její životní role, která bohužel poznamenala celý její další herecký, ale i do určité míry i soukromý život.

I když po Angelice natočila ještě několik filmů, byla její tvář neustále spojována s její Angelikou de Sancé de Montelloupe - Plessis Belliere, ukončila Merciérová svou kariéru poměrně brzy. Bylo jí necelých 34 let. Michéle byla dvakrát provdána, ale obě manželství se jí nevydařila. Po druhém rozvodu odjíždí z Evropy na nějaký čas do USA, kde pracovala ve filmových studiích. Jejím přítelem, a obdivovatelem, a později snoubencem se na krátké dva roky stal obchodník Adrien Jancu, se kterým se seznámila ve Švýcarsku, a který zemřel na rakovinu těsně před jejich avizovanou svatbou. Čas od času je Michéle zvána do TV a objevuje se v tématicky různých pořadech, o baletu, herectví. Vydala knihy - rok 1987 „Angelika se ztraceným srdcem“. V roce 1998 dostala nabídku, kterou s radostí přijala. Byla vybrána do filmu „La rumbera“ do role tanečnice Rachel, který režíroval F. Vivarella. V roce 2002 napsala další knihu „Nejsem Angelika“.