Michael Fassbender

Otcem Michaela Fassbendera je Němec a matkou Irka a jeho dětství bylo podřízeno tomuto národnostně smíšenému manželství. Fassbender se tak sice narodil v německém Heidelbergu, ale ve dvanácti letech se přestěhoval do matčina rodného Irska (podle rodinných legend je jeho matka praneteří legendárního irského bojovníka za svobodu Michaela Collinse). V irském Killarney pracoval jeho otec jako šéfkuchař v jedné z místních restaurací a malý Michael byl vychováván v úctě k tradicím a katolické víře. Herec stále mluví plynně německy, i když pro roli poručíka Hicoxe v Tarantinových Hanebných panchartech musel svou němčinu velmi oprašovat. Fassbenderovy herecké začátky jsou spojeny s prací pro televizi – již jako dítě se mihnul v jednom z dílů známého seriálu Hercule Poirot a ve svých čtyřiadvaceti si zahrál v minisérii Bratrstvo neohrožených v produkci Toma Hankse a Stevena Spielberga. První větší filmovou rolí byla postava Esmého v Ozonově kostýmním dramatu Angel, který měl premiéru na Berlinale 2007. Prvním kontaktem s americkým filmovým průmyslem byla menší role v kultovní Snyderově komiksové adaptaci 300: Bitva u Thermopyl. Životní rolí pak byla pro Fassbendera postava jednoho z aktivistů IRA Bobbyho Sandse, kterého ztvárnil v McQueenově celovečerním debutu Hlad. Film získal na MFF v Cannes Zlatou kameru za nejlepší debut, sám Fassbender obdržel British Independent Film Award pro nejlepšího herce a jeho drastická dieta a fyzicky i emocionálně dokonale modelované herectví získaly velký ohlas po celém světě. Reakcí na úspěch Hladu byly dva různorodé filmy, které Fassbender natočil v roce 2009 – britské tíživé sociální drama Fish Tank a válečný epos Quentina Tarantina Hanebný pancharti. V tomto filmu se sice Fassbender objevuje na pár minut, ale všechny jeho sekvence se řadí k vrcholům Tarantinova opusu. Po úspěchu Hanebných panchartů měl Fassbender (podobně jako další původem německy mluvící herec excelující v tomto filmu, Christoph Waltz) otevřenou cestu k nabídkám jakékoliv velikosti a jakéhokoliv typu. Rok 2010 byl pro Fasbendera rokem klidu před bouří – objevil se pouze v průměrných akčních záležitostech Johan Hex a Centurion. Naopak rok 2011 je mnohými kritiky a publicisty označován za „rok Michaela Fassbendera“. V minulém roce se totiž Fassbender objevil ve světových kinech ve čtyřech výrazných a přesto navzájem dokonale odlišných rolích, které jej vynesly mezi absolutní hereckou elitu. Nejvíce mainstreamovým partem byl legendární Magneto ve Vaughnově zdařilém prequelu k sérii X-Men (X-Men: První třída). Dalšími letošními Fassbenderovými rolemi jsou Rochester ve Fukunagově adaptaci Jany Eyrové, Carl Gustav Jung v Cronenbergově Nebezpečné metodě a Brandon ve filmu Stud. Rozmanitost těchto rolí a zároveň nekompromisní přesvědčivost hereckého výrazu předurčují Fassbendera ke statutu elitního charakterního herce mladé generace.