Mika Kaurismäki

Mika Kaurismäki studoval film v Mnichově, v Německu (Hochschule für Fernsehen und Film, 1977-1981) a pro svoji diplomovou práci natočil ve Finsku film The Liar (1980). Jeho mladší bratr, Aki Kaurismäki, tehdy student žurnalistiky, hrál hlavní roli a podílel se na scénáři. Film se stal doslova přes noc hitem, když se poprvé promítal ve Finsku; snímek předznamenal začátky filmové tvorby bratří Kaurismäki a začal novou éru finského filmu. Po úspěchu filmu The Liar se Mika Kaurismäki rozhodl zůstat ve Finsku a společně se svým bratrem a přáteli založili produkční společnost Villealfa Filmproductions, která začala brzy produkovat velkou řadu vysoko i nízko rozpočtových filmů. Během tohoto aktivního období společnosti Villealfa se stal Mika spoluzakladatelem legendárního festivalu Midnight Sun Film Festival (1986) a distribuční společnosti Senso Films (1987).

Na začátku 90. let začal Mika produkovat skrz svoji společnost Marianna Films. První nezávislou produkcí této společnosti byl film Zombie and the Ghost Train (1991). V roce 1994 se Mika vrátil do brazilské džungle se Samuelem Fullerem a Jimem Jarmuschem a natočili dokument Tigrero: A Film That Was Never Made. Tento film získal cenu International Critics‘ Award na Berlínském filmovém festivalu 1994.

V průběhu 90. let si Mika vytvořil svůj druhý domov v Riu de Janeiru a začal se mnohem více soustředit na mezinárodní koprodukce. Jeho největším filmem je komedie Jak se neztratit v L.A.. Nové milénium pak začalo pro Mika filmem Moro no Brasil (2002), uznávaným dokumentem o brazilské hudbě. Mika právě dokončil natáčení filmu Honey Baby (2004) - road movie z Pobaltí a Ruska, inspirovaná mýtem o Orfeovi a Euridice.